Osud pravice v Česku

13. 7. 2012 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Nejsem pravicový volič, většinou jsem volil ČSSD, volil jsem také Zelené, ale v roce 2010 jsem volil proti Paroubkovi ODS. Naletěl jsem tehdy Nečasovi a možnosti reformy a obnovy ODS. A nepočítal jsem, že TOP09 bude mít tak výrazný úspěch, aby mohla představovat rozumnou (např. proevropskou, od komunální korupce oddělenou, protiklausovskou) alternativu k ODS.

ODS ovšem od případu Drobil a od chvíle, kdy se faktickým spojníkem vlády Petra Nečase stal Václav Klaus, ztratila definitivně mou trpělivost a dospěl jsem k závěru, že ta strana prostě musí zaniknout, že pouze škodí, že její raison d'être je rozkrádání veřejného majetku od dob privatizace po dnešek.

Tím se mé sympatie na pravici přesunuly k TOP09, ačkoli mi velmi vadila hloupá škrtací politika ministra Kalouska, obhajování politiky jako boje o ekonomické zájmy ze strany ministra Schwarzenberga a nakonec celá antisociální politika vlády, z níž se stalo mačkání peněz z chudých ve jménu toho, aby bylo co rozkrádat.

"Protikorupční úsilí" Nečasovy vlády se stalo po případu Drobil zcela směšné a TOP09 tuto kapitolu aktivně zatlačila ve prospěch škrtů.

Každý mi ovšem říkal, že skutečnou ránou pro TOP09 bude to, když se sáhne do minulých vojenských zakázek na ministerstvu obrany. A vskutku, z chrabrého bojovníka proti rozkrádání veřejných peněz v případu Promopro Kalouska se jako mávnutím kouzelného proutku stal zavilý útočník proti policii.

Kalousek tolikrát na veřejnosti tak nepřijatelně kritizoval práci policie v případu Parkanová, že dnes snad ani nelze nevěřit tomu, že opravdu vyhrožoval vyšetřovateli Mazánkovi a policejnímu prezidentovi Lessymu.

Kdyby Kalousek nechal v klidu a nonšalantně dojít případ Parkanové k soudu s tím, že by stále opakoval, že soud ukáže, že on měl pravdu, a že soud očistí Parkanovou, nedalo by se proti němu nic říci.

Jeho nesmírně vypjaté emoce spojené s tímto případem, jeho naprosto bezprecedentní útoky na policii, které udělal zcela nepokrytě a veřejně v médiích, to je konec všech zbytků jeho důvěryhodnosti.

Tím spíše, že jeho současné chování tak naprosto a šokujícím způsobem kontrastuje s tím, jak korektně se k orgánům činným v trestním řízení choval v minulosti.

Nyní mu prostě šláply do bolavé rány, nyní je sám ohrožen. Došlo na něj.

Kalouskovy argumenty, že za levicových vlád to na ministerstvu obrany probíhalo ještě hůře než za Parkanové a že systém, který on v minulosti nastavil, žádný sociálnědemokratický ministr obrany nezměnil, nejsou žádnou očistou Parkanové, ale ukazují naopak na potřebu řádného vyšetření mnoha a mnoha dalších případů.

Kalouskův konec je zřejmě i konec celé strany TOP09, kterou zkonstruoval. Pravice v Česku se Nečasovou vládou zcela odrovnala.

Nikoli proto, že by dělala nepopulární a potřebné kroky, nýbrž proto, že nedokázala ozdravit veřejné finance zastavením jejich rozkrádání, ba naopak žene obyvatelstvo vlastní země do bídy, aby bylo co rozkrádat pro ty nahoře.

Mohlo by to být poučením pro budoucí levicovou vládu, která pokud se nepoučí, dopadne stejně.

Pravicoví politici u nás si budou muset do budoucna položit otázku, nakolik je "pravicovost" v Česku vůbec oddělitelná od podvodnosti, zlodějiny a od života na úkor peněz daňových poplatníků.

Znám totiž mnoho "pravičáků", kteří mají plnou hubu rétoriky o tom, jak se každý musí postarat sám o sebe, a přitom žijí ze sociálních dávek nebo z daňových odpisů a nechávají financování provozu státu (školství, policie, justice, kontrolní úřady, hasičská záchranná služba, zdravotnictví) na bedrech levicově orientovaných zaměstnanců a velkých podniků.

Pravicové "postarat se sám o sebe" v Česku zjevně znamená žít na úkor druhých, krást ze společného. Prostě jako za normalizace.

0
Vytisknout
15688

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2012