Je normální platit za volební kampaň stovky milionů?

23. 8. 2013 / Veronika Sušová-Salminen, Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Je skutečně normální aby se za volební kampaň zaplatilo například jako to bylo v případě ODS 213 000 000 korun (2010 )!? píše Veronika Sušová-Salminen.

Přitom formáty kampaně jsou nejen v případě ODS ale i dalších, včetně ČSSD, ukázkou dalšího odcizení od voliče. Musí být země oblepená billboardy? Musí mít strany zaplněné půlstránky nebo celé stránky deníků svojí reklamou? Musí se nechávat vyrobit volební spoty s bůhví jakými náklady? Musí se organizovat telemarketingové kampaně? Musí se organizovat koncerty a podobně? Ve všech těch aktivitách je volič jen pasivním koncovým příjemcem propagandy - zákazníkem, konzumentem, kterého strana přesvědčuje o tom, že právě její "produkt" si má "koupit". Nezáleží na obsahu ale na obalu.

Takto vedené kampaně vedou k zájmové symbióze médii (která prodávají svůj prostor stranám, které v nich inzerují) a politických stran.

A nakonec, volební kampaň vede k obrovským dluhům a nutnosti je umořit (jak asi?); finance na ní představují zadní vrátka zájmů těch, kdo jim je poskytnou, vstupenku k moci.

Osobně bych dala přednost skromnější kampani, která by šla za voličem a vedla by se místně a aktivně směrem k voličovi-občanovi. Jenže to je asi jen zbožné přání. Volby jsou byznys.

K tomu dodává Jan Čulík: Daleko prospěšnější lidem i celkové společnosti by bylo vypracování potřebné vnitro- i zahraničněpolitické strategie pro to, aby se ČR konečně dostala z chaosu a rozkladu a vypracovala si strategii a taktiku, jak dlouhodobě přežít v podstatě nepřátelském světě, kde rozhodují jen sobecké zájmy velmocí.

1. Naléhavě je zapotřebí ekonomické strategie k určení průmyslových oborů, v nichž může být ČR inovativní a prosadit se ve světě. Do těch pak musí vláda systematicky investovat peníze tak, jak se to dělá v Německu, v Jižní Koreji a ve Spojených státech.

2. Finance by měly být investovány i do radikálního zjednodušení a zefektivnění českého systému zákonů a práva, který je v současnosti v naprostém rozkladu.

3. Soustředění myslí je zapotřebí i k vypracování zahraničně-politické strategie v rámci EU a širšího světa: Co chce ČR dosáhnout, čím chce být a s kým se chce pro realizaci svých zájmů spojovat.

4. Zároveň je nezbytně nutné promyslet dlouhodobou strategii českého státu jak získávat v zahraničí financováním studia o České republice a střední Evropě v místní populaci pro budoucí krize informované spojence.

K tomu: "ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty" ZDE

Inovace potřebují aktivní podporu státu ZDE

0
Vytisknout
13040

Diskuse

Obsah vydání | 26. 8. 2013