O neochabující válečné síle Impéria

28. 3. 2014 / Daniel Veselý

Nevím, kdo podle Karla Dolejšího tvrdí, že "zločinné elity Spojených států připravují v tichosti svých sionistických úřadoven světu jaderný Armagedon"; to ale neznamená, že by snad stávající válečný hegemon měl do budoucna pokulhávat nebo dokonce dobíhat Rusko nebo Čínu, přestože jeho ekonomika na tom ani výhledově skutečně není nikterak růžově.

V ročence Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ZDE (na tento zdroj Karel Dolejší ve svých textech o vojenských spádech Ruska často odkazuje) z minulého roku se můžeme dočíst, že výdaje na zbrojení ve Spojených státech v roce 2012 klesly o 5.6 %, nicméně hovoříme o částce 685.3 miliardy dolarů, tedy o částce, která je o 69% vyšší, než tomu bylo v roce 2011, kdy Bushova administrativa zahájila válku proti terorismu invazí do Afghánistánu. V roce 2013 dosahoval rozpočet Pentagonu podle SIPRI 682 miliard dolarů, což odpovídá 4.4% HDP a 39% z celosvětových výdajů na zbrojení. Na fiskální rok 2014 Obamova vláda vyčlenila pro Pentagon 612.4 miliardy dolarů.

Rusko na základě dostupných dat v roce 2012 výdaje na zbrojení akcelerovalo a zvýšilo o 16% s tím, že navrhovaný vojenský rozpočet by se do roku 2015 měl zvýšit o 40%. V minulém roce tato částka dosahovala 90.7 miliardy, tedy 4.4% HDP a 5.2% z celosvětových výdajů na zbrojení. To může být doopravdy znepokojující trend, ale automaticky to neznamená, že si Rusko brousí zuby na "osvobození" nerovnoměrně rozmístěných ruských menšin v pobaltských zemích, které jsou členy NATO a EU, či snad na bývalé hájemství Sovětského svazu, jak ve svých četných textech naznačuje Karel Dolejší. Otázka Podněstří zůstává ale po anexi Krymu stále otevřená.

Jen pro zajímavost: výdaje Ruska a Číny na zbrojení v roce 2013 dohromady činily 256.7 miliardy dolarů a pouze 14.7% z celosvětových výdajů.

Které koncerny, v jejichž zájmu je udržovat vojenské konflikty v reálném světě v neustálém běhu, vydělávají na prodeji zbraní nejvíce? Žebříček 10 korporací publikovaný SIPRI ukazuje, že první a druhé místo obsadily americké zbrojařské koncerny Lockheed Martin a Boeing. Žebříček až na tři evropské korporace ovládají americké zbrojovky.

USA byly v letech 2008 až 2012 největším exportérem zbraní na světě, a to z 30%. Rusko obsadilo 2. místo s 26%. Spojené státy mají k lednu 2013 v operativním stavu 2150 jaderných hlavic, a to navzdory Obamově fixní ideji o nutnosti eliminace jaderné hrozby, a Rusko vlastní 1800 jaderných hlavic. Američtí nukleární spojenci Indie a Pákistán podle ročenky "zvyšují rozsah a sofistikovanost svých nukleárních arzenálů", přestože nejde o signatáře Smlouvy pro nešíření jaderných zbraní (NPT). Podobně je na tom nejbližší spojenec Spojených států Izrael s dodatkem, že "existuje opětovné podezření, že Izrael v roce 2012 vyvíjel ponorky schopné nést jaderné hlavice".

Z těchto informací tedy vyplývá, že USA i jejich spojenci ve světě nadále vojensky dominují. Bílý dům po debaklech v Iráku a Afghánistánu přesunuje svou pozornost do východní a jihovýchodní Asie, kde se pomocí takzvaného Transpacifického partnerství (TTP) a zvýšené militarizace na území svých spojenců (především v Japonsku, Jižní Koreji a Austrálii) snaží omezit vliv Číny v jejím blízkém zahraničí, což přirozeně zvyšuje tenzi v regionu. Také rozsah vojenských operací v Africe, kde Washington naráží na ekonomický rozmach Číny, je třeba mít v pozornosti ZDE. To, že svět nerovná se mediálně zkreslovaná ruská hrozba na Ukrajině, potažmo v Evropě, je neoddiskutovatelný fakt.