Jsem sůl této země
3. 5. 2014
Delší dobu čtu vaše listy hlavně z důvodu, že masová média jsou pro mě z mnoha důvodů nestravitelná, píše Martina Franzová. Nechci se vytahovat, ale jsem jedna z těch, kdo pomohl paní Sekaninové, jen tak pro ten dobrý pocit, že "kdo zachránil alespoň jednoho, jako by zachránil celý svět"! Dnes večer po sledování dříve zakázaného filmu Všichni dobří rodáci jsem nevydržela a něco napsala, pokud si myslíte, že by to bylo hodno uveřejnění......Já jsem sůl téhle země.
Tak proč teď brečím nad filmem Všichni dobří rodáci? Proč brečím nad zprávami z Východní Ukrajiny? Proč já potomek těch sedláků, co se dřeli od rána do večera? Proč já, která chtěla žít v pravdě a přišla o iluze ve svých 25 letech? Musela jsem se poprat sama se sebou než! A pak šla do toho v těch letech osmdesátých (oproti padesátým to bylo hovno, a přece jsem se bála... )! Jo budeme psát dějiny.
S možnými následky pro mě, děti nemám, kašlu na riziko! Jazzová sekce psala tehdy dějiny, jenže! Moc brzy jsem přišla o iluze! Nevím - asi ti moji hrdinové byli z papíru. Dali tehdy naději, rock, umění, literaturu, pocit volnosti všem hladovým mladým lidem ubitým esesemáckým "jakobybytím", to se počítá! Ano ale kolik nadějí a víry jim pak vzali? Kdo z nás to prožil na vlastní kůži, proč zase já? Já jsem to viděla a zažila na své slané slzy , pane S., odpusťte, vaše pohnutky neznám, odpouštím vám.....
A pak v osmdesátémdevátém zase a znovu jsem uvěřila, že listopadový samet je ten pravý.... Vzepřít se špatnému řádu světa je přece správné! Objala nás eufórie a chvíli nás nesla.. nejsme přece jako oni!
Jsme jako oni! Tak bídní a zoufalí a malověrní! Kolik je mezi námi těch, co chtějí žít jen svůj malý život se všemi výhodami, které se nabízejí. Už zase jsme na kolenou, pane Kryle..... Ryjeme držkou v zemi. V té zemi, kterou milujeme a kterou už necítíme mezi prsty....Snad abychom se neušpinili.. Na polích se daří žlutým evropským nesmyslům, pšenice, co nám dávala chleba a koláče, se pálí v kamnech. Bolí to jenom mě? Probůh, ztratili jsme všichni rozum? Ten vysmívaný selský rozum?
Jsem sůl této země, vyplakala jsem už všechny slzy, které jsem měla. Pro tu strašnou zradu na nás, na národu! Bojím se to slovo vyslovit -- jsem Češka a miluju svou zem, která není tou hvězdou na modré vlajce! Moje země je stále ten "domov můj" - červenomodrobílý, kde není místa na "multikulti" ,ani na přitakávání názorům teď pro změnu ze Západu a ze Zámoří. Je tu už dávno, když moji předci - sedláci, kteří nevěděli nic o tom, co jejich vnoučata čeká, rozorali tenhle kousek země s důvěrou a láskou, že na něm vzejde chléb náš vezdejší...........Jsem sůl této země!Já jsem sůl téhle země.
Diskuse