JIHLAVA:

Česká pivní válka

1. 11. 2014 / Sam Graeme Beaton

čas čtení 5 minut



Martin Jarošek je velkým fanouškem piva. Milostná aféra tohoto ostravského hudebníka s pivem ho vedla nejen k tomu, aby sepisoval písně o svém "druhém domově" v hospodě, ale i k tomu, aby napsal dvě knihy a cestoval po světě, kde ochutnává nejrůznější národní a místní specializovaná piva. Vůbec se mu ale nelíbí, že vlajková loď Plzeňský prazdroj je nyní součástí jihoafrické multinacionální společnosti na výrobu piva SABMiller. Měl by být české pivo, které je "součástí našeho národního dědictví", ovládáno takovou společností? Jarošek si to nemyslí a začal o tom psát novou knihu, která ho přivedla z cesty do plzeňského pivovaru až do Jihoafrické republiky, kde se snažil najít odpovědi na své otázky.

An English version of this article is in CLICK HERE

Martin není jediný nadšenec do piva v České republice, ale příběh Josefa Krýsla ho přivedl na trochu jinou cestu. Krýsl si ve své garáži vybudoval mikropivovar a nyní se specializuje na výrobu piva a posílá své pivo zákazníkům po celé zemi. Tentokrát ho jeho práce přivedla z České republiky do Běloruska, kde dostal úkol založit tam výrobu piva. Amatérský pivovarník Laďa Bureš takové daleké cesty nepodniká, ale experimentuje s výrobou jednoho ze svých prvních piv na svém statku. Film Česká pivní válka sleduje tyto postavy a jejich lásku pro pivo. Tento dokumentární film, výsledek spolupráce mezi společností Evolution Films, Českou televizí a školou FAMU, přichází do kin od 30. října.

Všichni tři muži v tomto filmu jsou symbolem "národního pivního obrození", kdy, jak vysvětluje Martin, Češi odmítají zahraniční piva, vařená v České republice, a to vedlo k vzrůstu množství mikropivovarů a specializovaných pivovarů po celé zemi. Proto toto obrození líčí (anebo se snaží líčit) Jarošek jako boj "obyčejného člověka proti korporacím", kdy se světu nabízí prostřednictvím piva česká identita. Ale je tomu skutečně tak? Režisér Jan Látal to úspěšně podvrátil prostřednictvím Josefa Krýsla - zatímco náš hrdina cestuje na vzdálenost mnoha tisíc kilometrů, aby pohnal firmu SABMiller k odpovědnosti, Krýsl je v jiné zemi a staví tam pivovar pro české podnikatele. I když to žádný z protagonistů neřekne jasně, toto je globalizace v mikrokosmu, a Česká republika není tady její jedinou obětí. Kromě toho nám to umožňuje uvažovat o ohromujících změnách, jimiž země prošla od roku 1989. Jak bylo správně řečeno během panelové diskuse po promítání filmu Česká cesta, ekonomická politika nově demokratického československého státu byla založena na rozhodnutí dělat přesný opak, než co dělali komunisté. V tomto kontextu byl žádoucí neoliberalismus a otevření země zahraničním investorům. O čtvrt století později už pro některé lidi není tento přístup tak vynikající, jak se tehdy zdál. Tímto způsobem se pivo stává metaforou totožnosti českého národa, jeho touh a obav, a otázek ohledně toho, co je to vlastně česká identita.

Ve filmu Česká pivní válka je Jarošek zdaleka nejvýraznější postavou a je to postava, z níž ve filmu vzniká většina jeho humoru. Jarošek je naprostý outsider a je úplně zjevné, jak je neobratný ve společenských situacích. Jeho upřímnost, kterou kamera zprostředkuje jako autentickou, často považují lidé, s nimiž Jarošek přijde do styku, za komickou. Nicméně tato výstřednost by se neměla v žádném případě považovat za nějakou švejkovskou naivitu. Jarošek je velmi schopným hudebníkem, jeho knihy vyšly v nakladatelstvích, a jak vidíme ve filmu, mluví plynně anglicky. Ano, jeho vystupování je občas komické, stejně jako způsob, jimž předkládá své argumenty, avšak ten člověk zjevně ví, o čem mluví, když jde o jeho lásku k pivu. Krýsl, expert na mikropivovary, má také hluboké znalosti tohoto řemesla, ale to činí dojem daleko profesionálnějšího přístupu, v podnikatelsky sofistikovaném smyslu. Oba tyto příběhy vytvářejí hlavní kontrasty v tomto dokumentárním filmu. Zatímco Laďa Burše udržuje kontext zakotvený v České republice, dvě druhé postavy jsou v Jihoafrické republice a v Bělorusku. Sekvence, v nichž vystupuje Bureš, jsou příjemné, avšak Jarošek a Krýsl nás nefascinují - zdá se, že nejsou pro tento film tak důležití, kromě toho, že se jimi ukazuje, že se kdokoliv, kdo chce, vlastně může stát mikropivovarníkem. Látal projevil uměřenost v tom, že film Česká pivní válka nesměřuje k žádnému pevnému závěru. to je dobrý nápad v tom smyslu, že to nepoškozuje zábavný portrét - avšak vede to k argumentaci v těch sekvencích, kde má divák pocit, že reflexe o společnosti byla do filmu včleněch z pocitu povinnosti.

Navzdory určitým menším problémům je film Česká pivní válka výrazným dokumentárním snímkem, který bude zřejmě v kinech přijat pozitivně. Film pokračuje v letošním jihlavském trendu, kde jak se zdá převažovaly dokumentární portréty, ale celkem vzato to byly filmy vysoké úrovně. V zemi, která je známá a někdy stereotypizována svou spotřebou piva, byl toto úhel pohledu, který se vyhnul nebezpečí zabývat se tímto tématem jako kýčem a namísto toho vytvořil příjemný a informativní dokumentární film. Po promítání jsem měl chuť na pivo a napadlo mě, jestli potkám v hospodě Jaroška.

Oficiální upoutávka filmu je ZDE

0
Vytisknout
13210

Diskuse

Obsah vydání | 4. 11. 2014