Stojí sužovaná Gaza před novou izraelskou invazí?

28. 2. 2015 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Přímo pod naším nosem se odehrává skutečná lidská tragédie, která se netýká jen několika osob, ale celé populace Pásma Gazy. Ta se ještě plně nevzpamatovala z letní izraelské ofenzivy, během níž byly pod bombami pohřbeny celé tamní rodiny, rozsáhle poničena infrastruktura a zavražděny stovky dětí – a to vše bylo omlouváno „sebeobranným útokem Izraele, který má právo se bránit“. Pojďme se podívat, co si takový způsob sebeobrany loni vyžádal a ponechejme stranou fakt, že okupující země se z logiky věci nemůže bránit před (zvenčí) okupovanou populací. Podle některých komentářů může však krveprolití v Gaze brzy zase nastat.

Izrael během uplynulých šesti let provedl v Gaze tři rozsáhlé vojenské operace, které připravil o život zhruba 3700 lidí, z nichž ta poslední byla co do míry destrukce a ztrát na lidských životech nejhorší.

Nemají pravdu ti, kdo obhajují názor, že Gaza není okupována Izraelem s pomocí Sísího junty se sídlem v Káhiře – vždyť kontroluje hranice Pásma, blokuje přísun mezinárodní pomoci, často tam uskutečňuje vojenské vpády a udržuje takzvanou nárazníkovou zónu, jinými slovy zónu, kde jsou nejčastěji farmáři „lovnou zvěří“ pro izraelské snipery – a na níž se nachází třetina tamní úrodné půdy (300 metrů až dva kilometry hluboko do území Pásma). To samé se týká pobřežních vod. Rybáři, kteří „naruší“ nárazníkovou zónu, to jest, kteří vyplují příliš „daleko“ na moře, protože odpad ze zanedbaného a zničeného kanalizačního systému zamořil moře blízko pobřeží, se mohou stát cíli izraelských válečných plavidel. Gaza se také již řadu let nachází pod krutou ekonomickou blokádou, jež pomalu nemá ve světě obdoby.

Přestože se nyní schyluje k zásadnímu střetu mezi Obamovou administrativou a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli chystanému uzavření smlouvy s Íránem ohledně jeho jaderného programu, proti čemuž Tel Aviv navzdory mezinárodnímu nesouhlasu zuřivě vystupuje, zůstávají Spojené státy skalním finančním sponzorem Izraele a jeho diplomatickým ochráncem před „zvůlí“ světa, například v podobě možného obvinění z válečných zločinů ze strany Palestinců. Bílý dům tedy zůstává hlavním komplicem v jeho válečných zločinech a zločinech proti lidskosti.

Strohá fakta tísnivou situaci v Pásmu nemilosrdně obnažují. Mezinárodní organizace Oxfam nyní přichází se zprávou, že pokud bude Izrael nadále v rámci blokády zadržovat dodávky stavebního materiálu nutného k opravě izraelským bombardováním a ostřelováním zničené infrastruktury – domů, škol a nemocnic – náprava tohoto stavu by trvala více než sto let ZDE.

Pásmo urgentně potřebuje přes 800 tisíc nákladních aut se stavebním materiálem, aby bylo možné opravit infrastrukturu zničenou během letní války s Izraelem, nicméně v průběhu posledních tří měsíců Izrael povolil dodávky pouhé čtvrtiny procenta nutného materiálu. Více než 100 tisíc lidí, z čehož polovinu tvoří děti, žije v přístřešcích, nouzových ubikacích nebo v přeplněných domech u příbuzných – a tisíce dalších nešťastníků žijí v poničených budovách pod plastovými foliemi, stojí psáno ve zprávě Oxfam.

Loni v říjnu bylo na konferenci v Káhiře přislíbeno, že mezinárodní dárci poskytnout zničené Gaze na rekonstrukci 5.4 miliardy dolarů, avšak jen malý zlomek z této částky byl vyplacen. Navíc minulý měsíc byl Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) nucen pozastavit hmotnou pomoc pro tisíce Palestinců žijících v Gaze, jejichž domy byly zničeny či poničeny izraelskou armádou ZDE.

Nicméně je to právě Izrael, který podle mezinárodních organizací jako okupující síla má přímo povinnost zjednat nápravu; navíc logicky, uvědomíme-li si, že to byly Američany dodané stíhací letouny, bitevní helikoptéry a izraelské tanky či válečná plavidla, jež tuto téměř apokalyptickou destrukci způsobily.

Izraelský novinář Gideon Levi, který doma čelí četným výhružkám násilí, v liberálním izraelském deníku Haaretz píše ZDE, že Pásmo toto léto zachvátí další izraelská invaze, dokonce existuje plán na evakuaci komunit žijících podél hranic s Izraelem. Nezáleží na tom, kdo vyhraje nadcházející volby a kdo se stane příštím izraelským premiérem, vzorec je stále stejný, jak míní Levi.

„Malé děti umírají mrazem pod troskami domů, zatímco mladí Gazané riskují své životy, když se snaží překročit hranici a skončit v izraelském vězení, kde dostanou najíst, aby byli posléze deportováni zpět …Salma žila pouhých 40 dní – jako věčnost motýla. Minulý měsíc zemřela na prochlazení… Tři sta Gazanů se minulé září utopilo v moři, když se zoufale snažili uniknout z vězení zvané Gaza,“ vykresluje neblahou realitu v Pásmu izraelský novinář.

Je to hrubě cynické – jakmile někde dojde k živelné pohromě, jsme plni empatií a nabízíme postiženým nutnou pomoc, avšak v případě Gazy jde o systematickou a plánovanou destrukci, která by žádnému jinému státu nemohla beztrestně projít – a my toho vesměs nedbáme. Za každým usmrceným Palestincem v Gaze vidíme sklad zbraní hamásovců či jejich rafinovaně zakuklené hnízdo, odkud tito teroristé vypalují rakety na Izrael. Banální aritmetika však tuto domněnku dokáže hravě vyvrátit. Řada politiků a novinářů tyto periodické masakry dokonce veřejně schvaluje a podporuje, a to je zcela tristní.

0
Vytisknout
8501

Diskuse

Obsah vydání | 3. 3. 2015