Vlaky mezi ČR a Německem jezdí pomalu. Proč?

1. 5. 2016 / František Řezáč

čas čtení 3 minuty



Chystám se jet v polovině května z Plzně do Mühldorfu na řece Innu v Hormím Bavorsku. Vlakem. Když jsem hledal optimální spojení, časově i na přestupy, vyšla mi trasa přes Cheb a Marktredwitz. Když se podíváte na mapu, bude se vám to zdát divné. Proč nejedu po geometricky kratších vzdálenostech přes Furth im Wald nebo Železnou Rudu? Protože tyto trati jsou, co se týče průměrné rychlosti vlaku, jen o něco lepší lokálky. "Rychlík" Karel Čapek potřebuje na 80 kilometrů z Plzně do Brodu nad Lesy (Furth im Wald) v Horní Falci skoro jeden a půl hodiny. Průměrná rychlost je tedy zhruba 60 kilometrů za hodinu. Tentýž vlak ale jezdí až 150 km/h. v úseku mezi Zdicemi a Rokycany.

Z Plzně do Železné Rudy na společné česko-bavorské nádraží se dostanete "rychlíkem vyšší kvality" po sto kilometrech skoro za dvě hodiny a 10 minut. Průměrná rychlost činí 48 kilometrů za hodinu. Také tento vlak vyvine mezi Zdicemi a Rokycany skoro trojnásobně vyšší rychlost. Na prohlídku nádraží a šumavského infocentra vám při čekání na přípoj do Plattlingu zbyde dobrá půlhodinka. Z Plattlingu nebo Marktredwitz už vláčky frčí až 160. Takže jde o to, dostat se ze sítě ČD co nejrychleji do Německa. A to jde, v mém výše uvedeném případě, Pendolinem do Chebu za hodinu a dvacet minut lokálkou do Marktredwitz.

Tak, když jsem dostal pozvánku od českého a saského ministerstva dopravy na konferenci o vlakovém spojení mezi Prahou a Drážďany, vydal jsem se ze z Plzně na sever do Ústí nad Labem. Jestli to tam na tom severu nebude lepší, než u nás na Západě.

Lanovkou na Větruši jsem jel sám, trochu jsem se bál, ale po dobrodružné jízdě "rychlíkem" z Plzně do Mostu (průměrná rychlost 50 km/h) a osobákem do Ústí už se to dalo vydržet. Eště, že ty vlaky jezdí a dojedou...

O konferenci na Větruši se můžete dočíst ZDE

Kdybych tam byl nebyl, tak bych tomu (možná) věřil. Politici na obou stranách česko-bavorské nebo česko-saské hranice, to jest z přilehlých zemí a regionů, jsou si této nevyhovující a takříkajíc ostudné situace v mezistátní železniční dopravě vědomi. Méně už to bolí politiky v Berlíně, ti se dívají na mapu jaksi ve větším měřítku. Nedal by se ten český ostrůvek pomalých vlaků nějak objet? Třeba z Drážďan přes Marktredwitz?

A vyplatí se stavět vysokorychlostní tratě (VRT) s tunely pod Šumavou a Krušnými Horami do té Zlaté Prahy? Berlín bude přece v konečné fázi muset rozhodovat a platit...

Podle plánů, které byly na Větruši předneseny, je optimistický scénář uvedení VRT mezi Prahou a Drážďany rok 2035. Buďme realisty, bude to tak někdy kolem roku 2040. O VRT mezI Mnichovem a Prahou přes Plzeň raději pomlčme. Buďme rádi, že se vylepší a zkrátí stávající trať mezi Plzní a Domažlicemi, aby ten vláček jezdil aspoň stovkou. I to bude dobré. Redaktoři, kteří na takové události jezdí zásadně autem, se na konferencích o vlacích nabaští a politikům jejich sliby zbaští. To my ovšem, jako voliči v blížících se krajských volbách, nemusíme...

Foto Vladimír Novák. Autor článku na lokomotivě rakouské výroby č. 310. Za Rakouska jezdily mezistátní rychlíky rychle.

0
Vytisknout
9300

Diskuse

Obsah vydání | 3. 5. 2016