Čtvrteční referendum je zlověstnou předzvěstí blížícího se propadu Anglie do ultrapravice

26. 6. 2016

čas čtení 4 minuty

Čtvrteční referendum patřilo především UKIPu. Hlasování o odchodu Británie z EU odhalilo novou propast v britské politice, avšak nevytvořilo ji a ani ji neodstraní. Brexit je zřejmě teprve začátek.

Voliči, podporující euroskeptickou ultrapravicovou stranu UKIP v čele s Nigelem Faragem změnili navždy tvář britské politiky, píše v týdeníku Observer politolog z University of Manchester Robert Ford, spoluautor knihy Revolt on the Right: Explaining Public Support for the Radical Right in Britain (Revoluce na pravici: vysvětlujeme veřejnou podporu pro radikální pravici v Británii).

Referendum odhalilo prohlubují se konflikt v britské společnosti. Také ukázalo, jak rychle se od sebe politicky vzdalují anglická vláda a skotská vláda. Zatímco Anglie hlasovala pro odchod z EU, celé Skotsko hlasovalo pro setrvání v EU. Konflikt mezi Anglií a Severním Irskem je ještě více znepokojující: Severní Irsko také hlasovalo proti odchodu Británie z EU. Může totiž vést k obnovení pevné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou a ohrozit tamější ústavní narovnání, což by mohlo znovu vyvolat konflikt mezi katolíky a protestanty.

Vzrůst podpory pro UKIP mezi anglickými voliči se datuje od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014. Podpora pro UKIP se v Anglii soustřeďuje mezi občany, kteří jsou marginalizováni: starší, bělošští, sociálně konzervativní voliči v ekonomicky okrajových regionech. Tito voliči rebelovali proti politické třídě, které podle nich dominují sociálně liberální univerzitně vzdělaní jedinci, kteří zastávají hodnoty, jež jsou fundamentálně odlišné od jejich - týká se to identity, Evropy a zejména imigrace.

Masová migrace z chudších zemí Evropské unie po roce 2004 je něco, co marginalizovaní bělošští voliči nikdy nechtěli, nikdy pro to nehlasovali a nikdy to nepřijali. Liberálním mainstreamovým elitám bylo jasné, že migrace z EU do Británie je ekonomicky prospěšná, a skutečnost, že to je prokázáno fakty, jim stačila. Marginalizované voliče to nepřesvědčilo - brzo si uvědomili, že omezit imigraci bude nemožné bez odchodu z Evropské unie, a pro to teď hlasovali.

Imigrace se sice stala hromosvodem, avšak konflikt v Anglii, je daleko hlubší. Odráží hlubinné rozdíly v názorech a hodnotách mezi absolventy univerzit a lidmi bez univerzitního vzdělání, mezi globalizovanými kosmopolity a lokálními nacionalisty, mezi starými a mladými, mezi Londýnem a anglickým venkovem.

Tyto rozdíly rostly po dlouhá desetiletí, avšak dlouho zůstávaly latentní, protože před vznikem strany UKIP neměly politický hlas. Nyní je však zjevné, jak obrovská propast vládne mezi globalizovanou střední třídou a úzkostnou většinou anglické společnosti.

Výsledky referenda o odchodu Británie z EU jsou obrovským šokem pro obyvatele Londýna, Manchesteru a dalších globalizovaných měst, kteří zjistili, že provinční Anglie naprosto odmítá jejich eurofilní postoj. Jak angličtí konzervativci, tak labouristé proto čelí obrovským problémům. Rozdíly v identitě, hodnotách a názorech jdou napříč třídami, příjmovým rozdělením i geografií.

Sociálně liberální a eurofilní poslanci z obou hlavních britských politických stran musejí čelit voličům, jejichž názory jsou v ostrém kontrastu s jejich vlastními názory. Marginalizovaní voliči nyní ukázali svou politickou moc. Příště ji uplatní při volbách do anglického parlamentu.

Důsledky budou zřejmě katastrofální pro konzervativce i labouristy.

Omezení imigrace nelze zavést, dokud Británie neodejde z EU, což bude trvat nejméně dva roky. V krátkodobé perspektivě naopak zřejmě migrace z EU do Británie vzroste, protože Rumuni a Poláci budou chtít přijet, než se jim zavřou dveře. Přislíbených 350 milionů liber týdne se rozplyne jako sníh v jarním slunci, jestliže porostou náklady státní zadluženosti a jestliže vznikne v Británii hospodářská krize. Voliči, jímž bylo přislíbeno, že hlasováním pro odchod z EU "získají znovu kontrolu", zjistí, že to, co se jim nelíbí, bude dál trvat a že nedochází k splnění jejich požadavků. Nového premiéra podporovat proto dlouho nebudou.

Labouristická strana má ještě hlubší problémy než konzervativci. Má členskou základnu a vedení, které odmítá hodnoty a úzkosti svých tradičních voličů.

Čtvrteční referendum patřilo především UKIPu. Hlasování o odchodu Británie z EU odhalilo novou propast v britské politice, avšak nevytvořilo ji a ani ji neodstraní. Brexit je zřejmě teprve začátek.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5715

Diskuse

Obsah vydání | 28. 6. 2016