Ivo Antušek

Narodil se 23. září 1933 v Praze. Za války byli rodiče v koncentračním táboře. Po válce vystudoval Francouzské gymnasium a poté historii na FF UK, což měla být průprava na novinářskou dráhu, protože novinařina nebyla v té době samostatným studijním oborem. Jako nestraník těžko hledal místo. Za účelem vylepšení kádrového profilu, a aby zajistil založenou rodinu, nastoupil jako dělník na koksovnu SONP Kladno. Když poukázal dopisem hlavnímu hygienikovi na havarijní únik plynu a nevolnost dělníků, stížnost byla uznána za oprávněnou. V Kováku byl označen za buřiče, který způsobil, že dělníci požadovali neoprávněné příplatky a přestávky "na úkor ostatních pracujících SONP". Profil si nevylepšil, po zádech dělníků se vzhůru nevyšplhal. Přesto v době uvolnění mohl nastoupit jako nakladatelský redaktor a později jako redaktor a šéfredaktor celostátního měsíčníku Družstevní byt.

V roce 1968 se angažoval za demokratické změny, organizoval anketu na Ústřední radě družstev, vstoupil do KSČ, z níž byl zanedlouho vyloučen a dostal zákaz práce ve sdělovacích prostředcích. Tři roky pracoval jako pomocný stavební dělník, až se za pomocí přátel stal učitelem autoškoly. V té době autorsky spolupracoval s motoristickými časopisy a Automotorevue ČT. Po převratu, jakmile pominul kádrový handicap, byl šéfmetodikem pro výcvik na Ředitelství autoškol ČR . Když reformovaní svazarmovci ředitelství zrušili, aby mohli autoškoly zprivatizovat, vrátil se k novinařině. Před definitivním odchodem do důchodu byl redaktorem prestižního lékařského časopisu Medica revue, který už z ekonomických důvodů nevychází.

Na popud BESIP se stal autorem publikace Lexikon začínajícího řidiče, Grada 1998.