Blboun nejapný je mrtev ... at žije Blboun nejapný!
aneb tumáte internetu až po krk...
V překladu článku z New Scientist v Britských Listech zde jsem postřehl
zmínku o Blbounu nejapném, aneb jakémsi ptáku 'Dronte'.
Žel, tento název byl oficiálně zrušen a nahrazen prosaickým názvem
Dodo mauritánský, obdobně jeho původní latinská forma Didus
Ineptus byla nahrazena zařazením Raphus Cucullatus, a to už v
roce 1758. (uvedeno zde) Dronte je však
název německý a francouzský, tedy ani český, ani anglický.
Dále se na internetu dozvídáme, že Blbouna měl ve své přírodopisné
sbírce i náš Rudolf II. Zatímco z několika vycpaných anglických exemplářů
nevydržel ani jeden, jen hlava a noha zůstaly z posledního kusu, spáleného
v Oxfordu roku 1755. (viz zde), mám pocit, že v
Praze se asi rudolfinským alchymistům podařilo blbouna hybridisovat s
člověkem ...
Na jiné
adrese se dozvídáme, že 'dodo' pochází z holandského 'dodoor' neboli
pomalý-neobratný a že jej roku 1598 objevili Holanďané. Jinde se
uvádí, že název pochází z holandského 'dodans' neboli blb. Avšak zde je holandsky (!!)
napsáno, že blbouna r.1598 objevili Portugalci a že právě portugalsky
znamená dodo=hňup. Toto tvrzení nám potvrzuje, i s hudební kulisou, jiná
stránka zde:
zatímco jiní uvádějí za objevný ročník 1599. Inu, objevování nám někdy
trochu trvá.
Zde se zase
dozvídáme, že Blbouna roku 1627 poprvé zaznamenal Angličan, nějaký Thomas
Herbert, (čímž byl objeven definitivně pro lidstvo, že ano). V roce 1638 se
na Mauriciu usídlili Holanďané, kteří Blbouna do padesáti let vlastní
blbostí zcela přetrumfli. Jine zdroje uvádějí, že Blboun vymřel roku 1681,
což považuji za milosrdnější, než agonii až do roku 1683. Německé (rozuměj
přesnější) zdroje uvádějí
rozpětí od Blbounova objevení k zániku od 1599 do 1693, zatímco zde se v samotném
technickém nadpisu html stránky skrývá údaj 1598-1691.
Odkazů jsem našel přes třicet tisíc, z toho několik set bude
relevantních. Blboun tedy žije v myslích lidstva.
Nicméně Blboun žije dál nejen na internetu. Dodnes figuruje na
mauricijské vlajce. Podle této
stránky se zjevně převtělil v kočku, a na Slovensku se nějaký nadšenec
jménem Dodo okázale
oženil. (asi Jozef, že?) Souvislost mezi svatbou a tímto ptákem najdete i
na anglických stránkách zde, přesněji
zde.
Skutečnost že nelétavý ač nemotorný Dodo je oblíbeným ptákem těchto
britských novomanželů ponechávám vaší ctěné úvaze. Decentně opomeňme též
pornohvězdu 'Dodo' Cheng, která mi svými odkazy zahltila internetový
prohlížeč, když jsem zadal heslo 'Dodo'. Až příliš živá ptákovina.
Nejen toto, ale i patetická sentimentalita a blbost kráčejí na internetu
ruku v ruce, například zde .
Skutečnost, že byl zrušen trefný popisný název Blboun nejapný, lamentuje
Jan Křesadlo ve svém cestopisném článku, (který jsem nedávno přeložil a
vydal s doprovodnými ilustracemi zde.
Článek pojednává o poněkud šťastnějším osudu bermudského ptaka Kahau, jehož
osud byl považován za obdobu osudu Blbouna po celých 350 let, až byl znovu
objeven v roce 1951. Zmrtvýchvstání ptáka Kahau se stalo podnětem pro
rozsáhlý ekologický projekt.
Ekologie je totiž zajímavá oblast vědy, i když to někteří nelétaví
ekonomové nechápou.
Například vyhynutí Blbouna roku 1681 mělo za následek i ohrožení
mauricijského stromu 'Calvaria' , jehož semena údajně potřebovala ke svému
vyklíčení aby nejprve prošla blbouním zažívacím traktem.(viz odkazy zde a zde). Není mi sice
jasné, jak toto lze s odstupem času určit, ale hypotesa je to zajímavá a
zdá se, že v tomto ohledu blbouna zastoupí i krocan, (zastupitelnost mezi
krocanem a blbcem nalezneme i v americkém slangu).
Politujme tedy nejen nešikovného ptáka, který neodolal pokroku.
Nezapomeňme ani na jeho krásné české, a původní latinské jméno. Blboun
nejapný, Didus Ineptus.
Jakou to sílu má slovo. Málokdo si dnes povzdechne nad jinými, i
velmi příbuznými vyhynulými druhy ptactva, jejichž jména byla méně jadrná,
a jejich vzezření méně komické. (Srovnejme seznam zde.)
Dost bylo internetu . Tento odkaz považujte za užitečnou informační
tečku.
Ale nutno pochválit Britské listy za nedostatečné respektování
pofiderních a 'politically correct' přírodopisných nálepek.
Ať BL i nadále upozorňují na Blbouny nejapné, ve všech jejich
historických provedeních, aby Blbouni neupadli v zapomnění, až budou z
neuznání, námi hloupějšími lidmi vyhlazeni, i kdyby až za necelých sto
let.
