Co je nového v České republice

"Sledovanost vašeho pořadu je jednoprocentní," obořil se v neděli premiér Miloš Zeman na nešťastného (a bývalého) moderátora Romana Proroka. Zeptali jsme se tiskového mluvčího ČT J. Trávy (mailto:Jiri.Trava@czech-tv.cz), nakolik je toto obvinění přesné. Odpověď nepřekvapila: sledovanost (rating) posledních 30 pořadů V pravé poledne se pohybovala mezi 1,6 procenta a 13,0 procenty, což představovalo podíl (share) v televizní nabídce 8 až 45 procent. Ve srovnání s konkurenční Sedmičkou (TV Nova) to sice není obzvlášť povzbudivý výsledek, ale přesto usvědčuje premiéra ze lži. Doufejme, že při svém rozhodování vláda pracuje s přesnějšími čísly...

Poznámka JČ: Tomáš Pecina Jaroslavě Sedláčkové odpověděl, že Britské listy rády počkají, až bude mít Dušan Chmelíček kdy na osobní interview, čekaly na rozhovor s generálním ředitelem ČT dva roky, mohou v klidu počkat několik dalších týdnů. - E-mail neumožňuje podle našeho názoru (a podle profesionální novinářské praxe) řádné vedení rozhovoru, protože je obtížné dávat doplňovací otázky, bez nichž bývá rozhovor k ničemu. Jsme přesvědčeni, že vedoucí přesdstavitel České televize, instituce s rozpočtem kolem 4 miliard Kč ročně, by měl být schopen podrobit se v osobním rozhovoru zkoumání nezávislých novinářů. Veřejnost, sledující Britské listy, jistě sama posoudí na základě dlouhodobější novinářské práce Tomáše Peciny, zda jsou jeho články korektní či nikoliv. Aniž bychom si sami chtěli po Britské listy vysloužit nálepku nekorektnosti, a tedy důvod, proč s námi snad není možno komunikovat, zdvořile bychom chtěli podotknout, že by bylo pro autoritu vedení České televize dobré, kdyby ředitel ČT Britským listům osobní rozhovor poskytl, až na to bude mít Dušan Chmelíček čas. Bylo by také dobré, kdyby ředitel ČT rázně promluvil sám za sebe a neschovával se za různé pracovníky oddělení pro styk s veřejností.

Poznámka TP: Ačkoli oceňuji jemnou ironii, kterou do své poznámky vložil Jan Čulík, myslím, že to není ze strany Britských listů správný přístup.

Novinový rozhovor je věcí oboustranného konsensu; jestliže Chmelíčkův předchůdce ve funkci Jakub Puchalský řekl "Rozhovor Britským listům neposkytnu a důvody nevysvětlím", museli jsme to respektovat (a ovšem informovat o tom čtenáře). Jsem zvyklý jednat s lidmi přímo, a proto jsem v žádosti o rozhovor s Dušanem Chmelíčkem (z 23. 5.) uvedl témata, o kterých chci hovořit, a tím naznačil, že od ředitele budu vyžadovat odpovědi ke konkrétním a aktuálním věcem a neumožním mu rozlít se ve výkladu do epicky bezobsažné šíře, jak mu to dovolila např. redaktorka týdeníku Média & Marketing. Samozřejmě mi bylo jasné, že je to nediplomatický přístup a rozhovor proto s velkou pravděpodobností nedostanu. Právě v tom ale vidím projev korektního, neúskočného jednání.

Když ředitel včera začal od rozhovoru couvat a skryt za ředitelku odboru PR začal smlouvat a klást podmínky, považoval jsem za stejně korektní - tentokrát vůči čtenářům BL - na jeho jednání upozornit. Je mi v podstatě jedno, zda nám pan Chmelíček interview dá nebo nedá, obojí má svou informační hodnotu; kritizoval jsem ho za byzantinské kličkování, k němuž se v jednání se mnou uchýlil. Proto zásadně odmítám výtku nekorektního jednání - ničeho takového jsem se nedopustil.

Nabídka rozhovoru s panem Chmelíčkem trvá; pokud má výhrady k mé osobě, nabídl jsem mu, že zajistím pro vedení rozhovoru jiného novináře (ne však jiná témata).

Dvojí blahopřání zasluhuje Jaroslav Dědič: za prvé za rozhodnutí odmítnout nabídku moderovat po Romanu Prorokovi pořad V pravé poledne, za druhé za velmi povedenou úterní Jedenadvacítku.

Vazeny pane Culiku, J. Teply zase siri bludy - to bych chtela videt, kdo by dal penize na vyzkum geneticke kontroly usedleho zivota. I kdyz v Singapuru zkoumali genetiku zlocincu. (Jeden muj kamarad na tom delal, pak radeji odjel delat smysluplnejsi vyzkum do Kanady).

Od Prof. Koukolika, na nehoz se J. Teply odvolava, jsem kdysi cetla geneticke uvahy v casopise Tyden (nebo v nejakem podobnem obrazkovem casopise do vlaku). Bylo tam dost chyb.

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Upozorňujeme všechny čtenáře, kterým není lhostejná současná politika českého státu a kteří se zajímají o její historii, že nakladatelství Academia vydalo první analytickou knihu o rozpadu Československé federativní republiky s názvem Česko - Slovensko. Autorem je profesor ústavního a mezinárodního práva na Michiganské univerzitě, rodák z českých Holic, Eric Stein. Jedná se o zatím nejrozsáhlejší a nejpodrobnější, v češtině dosud jedinou monografii věnovanou rozpadu našeho dřívějšího dvojnárodnostního státu.

Zájemci o tuto publikaci si ji mohou zakoupit v každém kvalitním knihkupectví, nebo si ji objednat na adrese nakladatelství Academia, či prostřednictvím jejích webových stránek http://www.cas.cz/ACADEMIA

Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

"Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

Výběr textů z posledních dní: