Neandrtálci nebyli předchůdci člověka
Jaromír Vicari
Ačkoli nám byli hodně podobní a podobně se údajně i chovali, nebyli neandrtálci přímými předchůdci člověka. Mezinárodnímu týmu vědců se to podařilo dokázat rozborem DNA z kostí neandrtálce. "Je to stejně významné, jako přistání Pathfinderu na Marsu," řekl agentuře Reuter expert na předchůdce člověka Chris Stringer z Londýnského Muzea přírodní historie.
Svante Paabo z Mnichovské univerzity a tým expertů z Německa a z Pensylvánské státní univerzity dokázali extrahovat a analyzovat deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) z 30 000 let starých kostí neandrtálce. Výsledkem je přelomový důkaz o tom, že jsou neandrtálci geneticky příliš vzdáleni od současného člověka, aby byli jeho předchůdci. Vědci předpokládají, že se předchůdci neandrtálců vyčlenili z vývojové linie člověka před 600 000 lety. Výsledky výzkumu byly v pátek 11. července zveřejněny v časopise Cell (Buňka).
Svante Paabo na páteční tiskové konferenci v Londýně řekl, že jeho tým provedl čtyři oddělené testy, aby byla zajištěna autenticita - nejdříve se přesvědčili, jestli se zachovaly i ostatní aminokyseliny, pak ověřili, že nalezené DNA řetězce se nevyskytují u současného člověka, vyzkoušeli, zda jsou schopni DNA neandrtálce replikovat a pak si nechali svoje výsledky ověřit v dalších laboratořích. Jak vedoucí výzkumného týmu řekl, vědci pracovali s DNA z kostry neandrtálce nalezené v roce 1856 v německém údolí Neander. "Nepracovali jsme s jen tak nějakým neandrtálcem Š to byl neandrtálce, který dal jméno celému druhu," řekl Paabo. S neandertálcem např. z oblasti Blízkého východu nemohli pracovat, protože se kvůli tamějšímu teplému podnebí nezachovala jeho DNA.
Porovnání DNA neandrtálce s DNA současných lidí a opic ukázalo, že neandrtálec byl na půli cesty mezi šimpanzem a člověkem. Chris Stringer řekl, že to jen potvrzuje rozšířenou teorii "Out of Africa", která tvrdí, že se moderní člověk vyvinul v Africe před 100 000 lety. Existuje mnoho důkazů, že cromagnonci, tedy lidé současného typu, žili ve stejné době a v interakci s neandrtálci, kteří vymizeli asi před 30 000 lety. Zřejmě ale neměli mezi sebou pohlavní styk, jelikož jejich geny byly hodně odlišné. Otázkou je, nakolik se to dá vyvozovat z DNA jednoho jedinceŠ
Stringer zdůrazňuje: "Nebyli to opo-lidéŠ Byli v mnoha ohledech jako my. Měli velké mozky (1350 až 1725 cm podobně jako my, pozn. JV). Chodili vzpřímeně.
Jaromír Vicari
Jak zbohatnout v Americe
Karel Kostrouch
V Britskych listech 4.7. byl velmi informativni clanek Danny Novotneho o tvrdych realitach zivota v USA. Bohuzel jsem vsak nasel v clanku nekolik zavadejicich informaci, ktere je treba dale osvetlit.
Danny Novotny pise:
"...a zacnete otravovat sve nove zname, at vam pomuzou sehnat praci. Maji par typu v rukavu, jedna se vesmes o otrocinu pro nektereho emigranta a samozrejme, ze vi, jak jste na tom a tak vam vic nez 4-5$ na hodinu neda. Prace je vesmes dvanact hodin denne a plati se pouze v zakladni sazbe, tedy bez prescasu a priplatku. To v lepsim pripade. V horsim vam plati jen osm hodin, ale delate dvanact."
Chtel bych podotknout, ze dostanete tak akorat $4-5 za hodinu, protoze stejnou otrocinu jsou v kazdem meste ochotni za stejnou mzdu delat dalsi tisice lidi a ne proto, ze vas zamestnavatel nejak zneuziva, kdyz vi "jak na tom jste." V USA jsou miliony daleko chudsich lidi nez v CR (prisli napriklad ze stredni Ameriky, z Haiti, z Vietnamu, z Nigerie, atd, atd.) a taky zoufale hledaji praci a taky nemaji zakladni kvalifikaci (napr. znalost anglictiny, pracovni disciplinu , mistni vzdelani).
"Nakonec se da slusny apartment na slusnem miste sehnat zarizeny za cca 450$ mesicne. ...Bezna praxe je, ze zaplatite prvni a posledni splatku na rent a jeste jednu jako security, protoze byt je zarizeny. Tu vam slibi na konci smlouvy vratit. Pri cene 450$ mesicne to mame hned nejakych 1350$."
Nezarizeny byt vsak prijde tak o stovku mesicne levneji. Nas ani zadneho jineho predlistopadoveho emigranta by nikdy ani nenapadlo najimat si po prijezdu do Ameriky zarizeny (!!) byt...kazde mesto tu prece ma skladku a kostely, kde se prodavaji odlozene veci za babku! Tedy treba postel za $10, stul a 4 zidle za $20. Ve vetsine mest je tak jednou za mesic odvoz vetsich odpadku (nabytek, lednicky) a tak staci vecer projit ulicemi a mate zarizeni zadarmo!. (Ovsem nikdy to nebyly tak pekne veci, jako to co nam zabavili komunisti.) Taky nechapu ty "tri dny motel za $150," kdyz jsou po celem kraji Youth Hostels nebo YMCA tak za tretinu...
"To by jiste nebylo spatne, kdyby na vas necekalo mesicne nekolik splatek. 450$ cinze, 50$ el. 100$ pojistka, 100$ jidlo, 60$benzin, a min. 50$ telefon (v pripade ze nebudete vubec volat mimo mesto). A mame to na 810$ za mesic. Jenze toto vse je pouze velmi nizko cenove posazene.Jen telefon bude dalsich minimalne 300$."
Tolik za telefon utratite, kdyz prokecate 5 hodin (!!!) s kamarady v CR. Doporucuji papir, obalky (80 za $0,99) a letecke znamky za 45 centu! Dokonale pojizdne tak 8 let stare americke auto se da poridit za $2500-3000. Naopak jste ale vynechal zdravotni pojisteni...minimalne $200 za mesic.
"Nemuzete se nechat inspirovat pribehy emigrantu z dob komunisticke ery. Tito lide meli jiste jine duvody opustit republiku nez touhu po penezich, navic je Amerika prijala jako uprchliky a poskytla jim azyl. Prijizdeli v jinych podminkach a v jine dobe. Amerika jim poskytla to zakladni k preziti a k zacatku zivota zde."
Amerika, narozdil od Kanady a Australie, neposkytla emigrantum skoro nic jako financni nebo hmotnou subvenci. Zadna pujcka na letenku. Zadna podpora z vladnich penez. Nekteri lide (snad deset tisic) mohli chodit spat do ubytoven a dostavali moznost prvni tydny levne jist diky Americkemu Fondu pro Ceskoslovenske Uprchliky (AFCR); dalsi desetitisice vsak ani od tohoto stedreho zdroje nedostali nic. Dnes vam stejne sluzby poskytne kterykoliv homeless shelter (ty tady pred 10-20 lety nebyly tak rozsirene, protoze bylo min bezdomovcu). Podminky v minulosti taky nebyly vzdy lepsi; kdyz jsme prisli v listopadu 1975, tak v USA panovala 12% nezamestnanost a atmosfera krize (zdrazoval se benzin o trojnasobek...), coz je nesrovnatelne se soucasnou situaci. Mnozi z tech drivejsich emigrantu bydleli ve spelunkach ci "neklimatizovanych garazich" nekolik let. Nekteri (zejmena byvali polit. vezni) tak dozivaji dodnes, navic ovsem bez prava na ceske obcanstvi a jakekoliv restituce v CR.
Takze se klidne muzete nechat inspirovat pribehy tech, kdo prisli pred vami -- jediny podstatny rozdil vidim v tom, ze my jsme se nemeli kam vratit a proto jsme tu byli legalne.
Karel Kostrouch
Petr Novák k článkům o internetu
Mily pane Culiku,
rad bych doplnil par drobnosti k clankum o internetu z Financial Times, v patecnich Britskych listech.
Asi jste slysel o znamem sporu s panem Zimmermanem v USA, ktery je autorem zabezpeceni elektronicke posty PGP (Pretty Good Privacy), ktera pouziva pomerne silnou sifru (tedy takovou, ktera jde *daleko* za hranice exportovatelnosti z USA) a presto se "dostala ven". (Zde je k tomu pripadu dokumentace.) Cely system PGP je volne dostupny ve zdrojovych kodech pro vsechny bezne pouzivane pocitace.
To ukazuje nazorne par veci: jednak ze nektere veci se jiz dnes velmi spatne reguluji, nebot pro postih autora je nutne mu dokazat, ze vedome kod exportoval. Dale to ukazuje, ze tzv. "slozite" sifry jsou ve skutecnosti "par radek" programu a jsou davno dostupne mimo USA. Nejkurioznejsi situace se tyka tech sifer, ktere jsou puvodem z Evropy (napriklad sifra IDEA, ktera pochazi ze Svycarska), ale pokud se pouziji v produktu vyrabenem v USA, tak tento produkt nelze exportovat ani do Svycarska, ani nikam jinam.
Nektere spolecnosti (Sun Microsystems) tento problem resi tak, ze maji dcerinou spolecnost mimo USA a provadeji export sifrovaciho software pres tuto spolecnost. Tedy software je "cely" vyvinut mimo USA a nikdy tedy nedojde k jeho exportu z USA, protoze se tam proste nedostane.
V prosinci minuleho roku uvolnila vlada USA nektere do te doby regulovane sifry pro rizeny export, ale s mnoha omezenymi podminkami.
Pokud se tyce strachu z teroristu a jinych problemovych skupin - myslim si osobne, ze tito lide jiz tolikrat prekrocili zakon, ze ziskat pro ne potrebny sifrovaci software at uz legalni nebo nelegalni cestou je asi stejne slozity problem. Efektivita exportnich omezeni vuci temto skupinam je proto asi velmi mala - pokud vubec nejaka.
Nejsmutnejsi je, ze nektere zeme zamezuji *importu* sifrovaciho software (v Evrope je to Francie).
CR nejen ze neomezuje ani export, ani import sifrovaciho software, ale je aktivnim exporterem velmi kvalitnich sifrovacich technologii, ktere jsou na urovni kvality diplomatickych sifer (tedy daleko za tou urovni, o ktere se mluvi ve Vami citovanem clanku ve FT). Blize viz napriklad WWW stranky jednoho z vyrobcu - www.decros.cz.
Podle nazoru mnoha lidi v USA je jedinym vysledkem omezeni exportu sifrovacich produktu z USA zvyseni poptavky po techto produktech od vyrobcu mimo USA a tim ztraty pozic americkych podniku. S timto nazorem osobne souhlasim a povazuji vsechna existujici omezeni za selhani poradcu, kteri nedokazali vysvetlit politikum skutecny stav veci. Protoze jinak uz zbyva jenom jedine vysvetleni: ze to je cele jenom hloupa hra a predstirani.
Prehled pravnich uprav, tykajicich se sifrovani v ruznych zemich, je zde.
