23. 8. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 8. 2002

Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona

"Ty traťový předěly se vyklápějí do tunelů, a jak kolem jezdí vlaky, vibrace se přenášejí do nich a pomalu se za provozu uvolňují. Časem se někde na panelu vždycky rozsvítila signalizace "otevřeno" a nikdo nevěděl, jestli těch pár tun nečouhá do kolejiště. Obsluha pak musela do tunelu je zkontrolovat a ručně dotáhnout. Časem se na ně přidělávaly zámky, a když to nepomohlo, vyndala obsluha pojistky z jejich elektrickýho ovládání, aby měla jistotu, že se vrata neotevřou. Ty pojistky se tam vracely vždycky před kontrolou...vlastně tam trvale byly jen v době zkoušek systému, aby fungovalo dálkový ovládání." Tolik svědectví bývalého zaměstnance závodu Metro. Více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Co to vydrží a jak to vypadá

  • Je metro zatopené, protože přišla více než stoletá voda, jak tvrdí třeba ředitel dopravní podniku Milan Houfek?

    Ne, na tom vůbec nezáleží, rozhodující je pouze to, jestli byl do chodu včas uveden systém tlakové ochrany. Ten musí ochránit podzemí i před tisíciletou vodou. Byl projektovaný, aby vydržel zkázu vltavské kaskády, tedy hladinu ještě o dvacet nebo čtyřiadvacet metrů nad stav maximální hladiny poslední povodně.

  • Jak taková tlaková ochrana vypadá?

    Má vydržet i proražení některého tunelu při bombardování a stále chránit zbytek při výronu škodlivin do ovzduší včetně radioaktivity, a jak jsem už řekl, vydržet všechnu vodu z vltavské kaskády. Jsou to vrata, která se ve stanicích vysouvají z podlahy nebo z boku. V bocích tunelů jsou předělová vrata, ta se vyklopí na pantu ze strany do protějšího boku.

  • Jak se ovládají?

    Z místa ručně klikou i elektricky, potom elektricky z takového kumbálu u stanice nebo z dispečinku technického centra daného úseku. Navíc je to ovladatelné i z centrálního dispečinku. Jenže tohle řešení...skýtá...různé finty.

  • Jaké finty?

    Vrata traťového předělu v tunelu mají signalizaci otevřeno - zavřeno pro vlakového dispečera. Vibrace z projíždějících souprav vrata rozechvívají a občas se na dispečinku rozsvítí signál otevřeno. To bylo takové laškování, protože nikdo nemohl říct, jestli vrata nepřečnívají do průjezdního profilu v tunelu, a muselo se to kontrolovat na místě a dotáhnout je ručním ovládáním. Později se vrata zamykala na zámeček s řetízkem. To by nevadilo, ovládací elektromotor má takovou sílu, že by to urval. Ale později se z elektriky vyndávaly pojistky, aby ovládání nebylo živé. To se dělalo běžně. Vracely se tam jen v době zkoušek a kontrol.

    Zaplavení metra mohlo tedy způsobit i to, že tam někdo musel běžet a zavírat to manuálně.

  • Jak dlouho to trvá?

    Úplně ručně asi hodinu a půl. Nasadí se na to klika nebo ráčna. A speciálně u Florence je problém. Kříží se tam trasy B a C a "céčko" bylo stavěné jinak, nemá tak silnou ochranu a musí se oddělovat zvláštním předělem.

  • Ten se prý povedlo zavřít, i když voda přitekla i z rozestavěného úseku IVC.

    Tím spíš mne na tomhle maléru překvapilo, že zjevně byli vyplavení z jednoho místa a měli dost času zbytek zavřít, oddělit jednotlivé úseky. Tak to bylo konstruováno. V tunelech jsou pravidelně rozmístěná čerpadla vody. K tomu tam jsou ještě čerpadla fekálních splašků z hygibuněk s tlakovým uzávěrem.

    Jeden z těch fekálních vývodů ústí přímo u předsednictva vlády. Člověk se při zkoušce v té rychlosti může na panelu přehmátnout. Pak to jde ven dost rychle i přes poklop. Je to nejobávanější tlačítko na pultu.

    Blaničtí rytíři pod Pavlákem?

  • Podle některých plánů existuje ještě třetí, technologický tunel.

    Ano, vede mezi dvěma dopravními tunely a prostor každé stanice je vlastně jeho pokračováním. Jsou v něm dílny a hygienická zařízení. Od stanice ho odděluje zeď.

  • My ale myslíme ten strategický trvalý kryt, co jsou v něm trvale uskladněné vojenské zásoby, je tam nemocnice a tak dále.

    Ne nic takového tam není. Jsou tam jen obchozí štoly na větrání, spojky a tak. A při stavbě "Béčka" se už začínalo šetřit. V 80. letech nikdo nevěřil, že....

  • Ani na trase C1 a kus na "Áčku"?

    Ale prosím vás, chraň pánbu abyste si tam šli někdy lehnout. Jsou jenom vyznačené na plánech. V praxi je to obchozí štola, kde mají údržbáři nebo elektrikáři dílny, takové malé cimry. Od prostor kolem se liší jen tím, že mají vykachlíčkované stěny.

  • Ne, ne, ne, co já vím, byla tam kompletní nemocnice se třemi chirurgickými sály pro 300 lidí.

    Ne.

  • A nebylo to třeba někde jinde?

    Ne.

  • Tohle mělo být mezi Muzeem a I. P. Pavlova.

    Ne, nebylo, tam jsou jenom přejezdové smyčky. To je nesmysl. O tom šly děsné fámy, protože všichni všude nesměli. Nikdo neznal celek, všude se dávala taková pečetítka z plastelíny...vždyť tu dobu znáte. Podzemní nemocnice existují, ale nejsou na metru. Třeba pod Bulovkou a Thomayerovou nemocnicí.

    Nešťastný způsob řízení?

  • Jak vypadá hierarchie řízení metra?

    Je tam vedoucí služby ochrany metra Jiří Svoboda, má pod sebou ten svůj abteilung - hlavního inženýra a vedoucí provozu na jednotlivých tratích. Pro normální řízení je centrální dispečink ochranného systému. Býval v ulici Na bojišti, teď je někde na Praze 4. Odtud probíhají některé úkony přímo a další přes dispečery na jednotlivých technických centrech.

  • Kolik těch center je?

    Každá trasa má vlastní, na některých jsou dvě.

  • Když byl na území hlavního města při povodni úředně vyhlášen stav nouze, komu připadlo velení nad metrem? Nemělo přejít právě na Jiřího Svobodu jako vedoucího ochrany?

    Dříve to měla pod palcem Civilní obrana (CO) a ochranný systém je dodnes řízen vlastně ze dvou míst. V normálním civilním provozu je to součást závodu Metro, v krizovém spadá pod krizové řízení města. V tom prolínání byl asi kámen úrazu. V případě nouzového stavu nastupují v podstatě titíž lidé, jenom nepodléhají dopravnímu podniku. Dříve podléhali vedení CO, nyní je přebírá městský krizový štáb. Tomu šéfuje primátor Prahy.

  • Aha, takže stejná parta vlastně navlékne jiné dresy?

    No jistě. A jestli třeba primátor na ně naléhal, aby metro jezdilo dál, určitě si nikdo z nich nedovolil se vzepřít a ukončit provoz, i když s tím vnitřně nesouhlasil.

    Kdo a co přikázal, je v záznamech

  • Je složité ukončit provoz a aktivovat ochranný systém?

    Jak kdy. Vedení ochrany musí vědět, kde a které prostředky tlakové ochrany jsou v údržbě, kde se opravuje elektromotor, co lze spustit centrálně, kam se musí dojít. O tom existuje evidence a jsou předepsána náhradní opatření.

  • Musí tedy existovat příslušná denní hlášení.

    Je to v dispečerských příkazech. Každé zařízení jde do opravy v linii dispečerského příkazu a jdou do souhrnného hlášení, která pak vydává vlakový dispečink. Tam jsou uvedeny jednotlivé služby, co kdo a kde opravuje a v jakém stavu zařízení je. V rámci řídícího pavouka metra ho mají všichni k dispozici.

  • Vypadá to i dnes jako velká umaštěná kniha, kam se píšou denní hlášení? Třeba ventil V141 teče, předal - převzal, služba proběhla v pořádku?

    Tyhle knihy se na jednotlivých úsecích psaly vždycky a pochybuju, že by se to změnilo. Dispečerské příkazy, ale chodily nejdřív telefonickou konferencí, pak se to faxovalo, dneska chodí asi emailem.

    Příkazy telefonem šly vždycky přes nahrávané linky. Nahrávání bylo na dispečincích, dneska je řízeno elektronicky přes telefonní ústředny.

  • Je předepsán harmonogram povinných zkoušek technických částí systému?

    Samozřejmě. Jsou řízeny centrálně. Vezměte si, že by jedna parta zkoušela traťový uzávěr a jiná parta tudy vezla na drezíně něco do opravy. Dvě noční směny v týdnu, úterý a čtvrtek, byly určené na takové věci. Dělaly se i cvičné poplachy, ale po částech, nikdy se cvičně neaktivovalo všechno najednou.

  • Proč ne?

    Nedostatek personálu. Druhý den by nejezdilo metro, protože by všichni šli spát. Museli by se toho účastnit i lidé z denních směn a my jsme museli dodržovat fond pracovní doby. Generálka celku nikdy neproběhla.

  • Co tlakové plynové zkoušky?

    Dělaly se pravidelně. Úsek metra se uzavře, natlakuje vzduchem a pak se měří, za jak dlouho přetlak klesne.

  • Kolik času uběhne od vydání centrálního příkazu po splnění na všech pracovištích?

    To je hned. Obsluha přijme od dispečera hovor, vezme klíč, odemkne ovládání pultu, přehodí jeden knipr a může řídit cokoliv a okamžitě to zabouchnout. Ale jen v případě, že je ukončený vlakový provoz.

    Pokud ne, záleží na situaci. Vlakový dispečer vydá příkaz k ukončení provozu, vlaky jedou do depa. Jen v případě války do nejbližší stanice, kde slouží jako ty vaše bájné nemocnice. Proto jsou ve starých soupravách sedačky podél vagónů, jako postele.

  • Existují příslušné časové normy?

    Určitě. U příkazů je to otázka minut. Samotné zpohotovění trvá šest hodin. Velká voda k nám teď tekla 24 hodin. Času bylo dost.

  • Proč voda prorazila těsnění kolem kabelů? Po stranách atomových vrat a traťových předělů je kabelová část a právě tudy se dovnitř valila voda. Vodorovně pod tlakem, dokonce i mezerami ve vratech. Někdo to odfláknul už při stavbě?

    Kabely mají průchodky s několikacentimetrovým těsněním. Ten tlak to nemohlo vydržet.

  • Tak moment, v tunelu to vydrželo. Vždyť to stavěl totalitní režim.

    Jistěže si to pamatuju. Taky jsem instruoval celou rodinu, aby se do metra nikdy schovávat nechodili. Průchodky ve stanicích nebylo jak vyzkoušet. Při nafukování stanice takový tlak nelze nasimulovat a vodou by se zařízení znehodnotilo.

    Udržoval se jen mírný přetlak kvůli průlinové vodě. Tak aby nekapalo dovnitř, ale bublalo to ven. V noci z úterý 13. na středu 14. srpna by přetlak stejně nepomohl.

    S určitými netěsnostmi se počítalo a pamatovalo se na ně instalováním dostatečně výkonných čerpadel.

  • Mimochodem byl zatopen i nepříliš známý tunel přechodu pro pěší pod Smíchovským nádražím. Předěl do stanice prý netěsnil ani po ručním dotažení.

    Když do jeho dráhy pronikne nečistota, přirozeně, že se hermeticky neuzavře. Kdy a kdo ho čistil, musí být v knize hlášení. Má číslované stránky. Ukažte mi ten nákres...no jo, vypadá to, že se jim povedlo zavřít až předěl za Smíchovským nádražím. Je ovládaný z dalšího technologického centra dál po trati.

  • Mohly by se po vyčerpání vody části tunelů zřítit? Jako se to stalo barákům v Karlíně?

    Nemyslím. Funguje to naopak. Tunely jsou citlivější na tlak zevnitř ven. Na tlak z okolí jsou kruhové profily stavěné a drží je pohromadě. Prostor za nimi se vyplňuje betonovou injektáží. Selže spíš něco jiného, vrty a čerpací stanice nahoru do kanalizace. Nejistý bude stav technického centra na Klárově pro A 1. Je to bývalý kryt postavený za ministra obrany Čepičky v padesátých letech a kdo ví, jaký je stav zdiva.

  • A rozvody vysokého napětí?

    - Může být snížena izolační schopnost kabelů. Pak hrozí zkrat, požár, výbuch plynů.

  • Jak dlouhý plamen vyrobí zkrat na 22 kilovoltech?

    - No tak to se udělá ohnivá koule a rozprskne se jako převrhlý tyglík v ocelárně, pokud možno průvanem do obličeje toho člověka, co otevřel dveře do kabelového prostoru. Vždycky jsme se toho báli.

    Dost jsem se nasmál, když právě takové vyražené protipožární dveře ukazovali na stanici Palmovka. Mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová o nich tvrdila, že jsou tlakové a tudy prý vnikla voda do stanice. Houby s octem. Chladnokrevně lžou a matou lidi. Vedení podniku snad kalkuluje s tím, že veřejnost každé tlustší dveře bude považovat za tlakové. Tohle byly normální protipožární dveře zasazené v příčce na půl cihly uvnitř stanice. Natočil jsem si to doma na video a pouštěl záběr po záběru.

    Udivující rozsah zatopení

    Udivující je množství zaplavených úseků. Předěly právě tohle měly eliminovat. Připadá mi nelogické, aby jich tolik čistě technicky selhalo. Mezi Florencí, Karlovým náměstím a Andělem jich muselo zůstat otevřených několik. Pravděpodobně s tím dlouho otáleli a čekali na příkaz až bylo pozdě. Doufám, že se přesně zjistí na čí příkaz se čekalo.

  • Policie potopové události právě vyšetřuje. Například v chemičkách to funguje tak, že policie přijde a zabaví knihy hlášení a záznamy s průběhem tlaků a teplot před havárií. Myslíte, že tak postupuje i teď?

    Doufám, že ano a včetně serverů dopravního podniku. Vnitro a vojenská rozvědka měly v metru vždycky svoje lidi. Myslím ale, že na údržbu policie nikoho nenachytá. Lidé z ochrany a údržby na ní demonstrovali svoji nepostradatelnost.

    Zejména po roce 1989 rádi ukazovali, jak a proč se s čím hejbá.

  • Bylo dost náhradních dílů?

    Ano, i když se některé dovážely donedávna z Ruska. Vrata vyráběli v Maďarsku.

    Jednou k nám přišel vedoucí inženýr projektu ruskýho metra na exkurzi. Na dispečinku zíral na takovou hroznou zapomenutou rozvodnou škatuli s velkou šaltpákou a povídá: "Da, éto jáščik dlja upravljenia Metró." Jásal a oni tam v tom měli schovaný takový různý věci, co nesměly bejt.

    Vyhnuli se lustracím

  • I po revoluci zůstalo na svých místech vedení. Slyšeli jsme, že se elegantně vyhnuli lustracím.

    Dopravní podniky byly koncern a elektrické dráhy, autobusy a metro byly jeho samostatné podniky. Ředitelé podniků podléhali lustračnímu zákonu. Pro mnohé to bylo nepříjemné. Najednou přišla organizační změna, metro atd. se stalo závodem a oni spadli organizačně níže na místa, kde lustrák nebyl nutný.

    Vždycky tam působilo hodně lampasáků. Někteří tu práci dostali po odchodu do civilu, těžko se rozlišovalo, kdo je kdo.

  • Byli tam lidí vyloženě z politických represivních složek nebo pracovali spíše pro bezpečností a krizové složky?

    Na právním oddělení Dopravního podniku působil nějaký pan Formánek. Najednou se stal šéfem Bezpečnostní a informační služby. Pak se zjistilo, že je plukovník Státní bezpečnosti a musel odejít. Současný šéf ochrany Jiří Svoboda je taky lampión. Rovnej chlap. Měl přezdívku "medomaz". Říkalo se, že přišel od vojenské kontrarozvědky.

    Hlavní inženýr ochranného systému v roce 1989 byl podšéf partajní organizace a dokonce to málem dotáhl na partajního šéfa celých dopravních podniků.

  •                  
    Obsah vydání       23. 8. 2002
    23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Štěpán  Kotrba, Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Spolana: Mluvčí nemluví, ale mlčí, do závodu se nesmí z hygienických důvodů Štěpán  Kotrba
    23. 8. 2002 Pátek večer: další únik chlóru ze Spolany Neratovice
    22. 8. 2002 Stránky pro monitorování toxického znečištění během povodní
    23. 8. 2002 Poslanecké souznění ve stavu legislativní nouze Karel  Mašita
    23. 8. 2002 Automobilisté v Londýně budou platit za jízdu do města
    23. 8. 2002 Matiční zeď ve Francii
    23. 8. 2002 USA: "Šéfové al Qaedy se skrývají v Iráku"
    23. 8. 2002 Vedení pražského metra vyslýchá policie
    23. 8. 2002 Bude se stavět rampa k Sovovým mlýnům
    22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová
    22. 8. 2002 Článek o Spolaně obsahuje dohady a nepřesnosti Václav  Šťastný
    22. 8. 2002 Databáze pomoci postiženým povodněmi na stránkách povodne.aktualne.cz
    23. 8. 2002 Ako prišiel jed do tela Rudolfa Schustera? Lubomír  Sedláčik
    23. 8. 2002 Pro Západ byl 21. srpen 1968 požehnáním Jiří  Jírovec
    23. 8. 2002 Bonmoty Jiřího Jírovce Jan  Čulík
    23. 8. 2002 21. srpen 1968: Nezavírejme oči Marcela  Šiková
    21. 8. 2002 21. srpen 1968 a Pražské jaro - prostředek pro sovětskou armádu, jak se dostat do Československa Jan  Čulík
    23. 8. 2002 Chlór spálil zemědělcům úrodu
    23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Rajo a.s. nabízí povodňovému trhu mutanta mléka a zapáchajícího tvarohu Jan  Paul
    23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Česká televize se lepšila postupně Jan  Paul
    23. 8. 2002 Tajná moderní křižácká výprava Miloš  Kaláb
    22. 8. 2002 Povodeň v Zálezlicích: obec na zbourání
    22. 8. 2002 Charitativní akce Karlínské náměstí 12
    22. 8. 2002 Státní informační politika ve vzdělávání: kostlivec ve skříni MŠMT Jan  Wagner
    23. 8. 2002 Castro: Zrekonstruovali jsme školy Fidel Castro Ruz
    22. 8. 2002 Projev jakoby z jiného světa Zdeněk  Jemelík
    22. 8. 2002 Digitální média veřejné služby II - příprava digitální televize Zdeněk  Duspiva
    19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?
    18. 8. 2002 Domácí násilí: jak se tento problém snaží řešit v Británii
    15. 8. 2002 "Správná ženská má vydržet trochu bolesti."
    23. 8. 2002 Česká diakritika v Britských listech
    17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
    23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
    14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
    21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    25. 8. 2002 Spolana: Kdo strhal označení ze tří sudů u Štěpánského mostu? Štěpán  Kotrba
    24. 8. 2002 Karlínské IBC: utajená ekologická havárie? Štěpán  Kotrba
    24. 8. 2002 Práva nájemce bytu postiženého povodní   
    23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Radek  Mokrý, Štěpán Kotrba
    23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 21. srpen 1968: Nezavírejme oči Marcela  Šiková
    23. 8. 2002 Automobilisté v Londýně budou platit za jízdu do města   
    23. 8. 2002 Bonmoty Jiřího Jírovce Jan  Čulík
    23. 8. 2002 Pro Západ byl 21. srpen 1968 požehnáním Jiří  Jírovec
    22. 8. 2002 Velká Británie: Média přísně respektují potřeby policejního vyšetřování Jan  Čulík
    22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová
    22. 8. 2002 Státní informační politika ve vzdělávání: kostlivec ve skříni MŠMT Jan  Wagner
    21. 8. 2002 21. srpen 1968 a Pražské jaro - prostředek pro sovětskou armádu, jak se dostat do Československa Jan  Čulík

    Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
    25. 8. 2002 Spolana: Kdo strhal označení ze tří sudů u Štěpánského mostu? Štěpán  Kotrba
    24. 8. 2002 Práva nájemce bytu postiženého povodní   
    23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Česká televize se lepšila postupně Jan  Paul
    23. 8. 2002 Vedení pražského metra vyslýchá policie   
    23. 8. 2002 Bude se stavět rampa k Sovovým mlýnům   
    23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
    23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Radek  Mokrý, Štěpán Kotrba
    23. 8. 2002 Spolana: Mluvčí nemluví, ale mlčí, do závodu se nesmí z hygienických důvodů Štěpán  Kotrba
    22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová
    22. 8. 2002 Povodeň v Zálezlicích: obec na zbourání   
    22. 8. 2002 Stránky pro monitorování toxického znečištění během povodní   
    22. 8. 2002 Článek o Spolaně obsahuje dohady a nepřesnosti Václav  Šťastný
    22. 8. 2002 Databáze pomoci postiženým povodněmi na stránkách povodne.aktualne.cz   

    Pražské metro pod vodou RSS 2.0      Historie >
    23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Radek  Mokrý, Štěpán Kotrba