4. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 10. 2002

Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA

Oficiální vysvětlení, proč chtějí Američané vést válku proti Iráku, bylo vždycky nesmyslné: spojitosti, které vytvářel George Bush mezi Irákem a organizací al Qaeda, se vždycky zdály umělé a vykonstruované. Bylo těžko uvěřit, že by byli ochotni inteligentní lidé v Bushově vládě zahájit válku na základě tak chabých důkazů. Teď začíná být konečné jasné, že v této válce vůbec nejde o Irák, nejde o zbraně hromadného ničení, ani o Saddáma ani o rezoluce OSN, argumentuje Jay Bookman, zástupce šéfredaktora časopisu Atlanta Journal-Constitution, a pokračuje:

Pokud k této válce skutečně dojde, jejím účelem je potvrdit oficiální vznik Spojených států jako plnoprávného globálního impéria, které si přisvojilo samo jedinou světovou odpovědnost a pravomoc jako planetární policista. Tato válka bude vyvrcholením plánu, který se realizuje už déle než deset let, a plní ho ti, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy musejí využít příležitosti k tomu, jak dosáhnout globální nadvlády, i když to znamená stát se oněmi "americkými imperialisty", kteroužto nálepku nám vždycky dávali naši nepřátelé.

Jakmile vám tohle začne být jednou jasné, vyřeší se i veškerá jiná tajemství. Například, proč se americká vláda vůbec nezabývá strategií, jak z Iráku po svržení Saddáma Husajna odejít?

(Zde je v angličtině oficiální manifest Bushovy vlády ze 17. září Strategie bezpečnosti státu pro USA, jímž se zabývá tento článek.)

Protože Spojené státy odtamtud nikdy neodejdou. Po dobytí Iráku si Spojené státy v té zemi vybudují trvalé vojenské základny a budou odtamtud dominovat Blízkému východu, včetně sousedního Íránu.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld tuto myšlenku odmítl, že se prý Spojené státy nesnaží získat území jiných států. To je sice pravda, avšak 57 let po ukončení studené války mají Spojené státy stále ještě velké vojenské základny v Německu a v Japonsku. Totéž udělají v Iráku.

A proč nyní americká vláda odmítá politiku zadržování v případě Iráku, kterou používala Amerika proti Sovětskému svazu po dobu 45 let? Protože politika zadržování nedovoluje expanzi americké moci. Řím se také nesnižoval k politice zadržování. Dobýval národy. A tak to bude dělat i Amerika.

Tento přístup je částečně obsažen v nové americké Strategii bezpečnosti státu. Tento dokument, který Bushova vláda zveřejnila 20. září, se podstatným způsobem odlišuje od předchozích přístupů, což je změna, kterou vláda připisuje hlavně útokům z 11. září.

Ve snaze neutralizovat hrozbu terorismu, prezidentova zpráva nastiňuje novou agresivní vojenskou a zahraniční politiku. Její součástí jsou preventivní útoky na státy, které Amerika považuje za své nepřátele. Zpráva hovoří otevřeně o tom, co charakterizuje jako "americký internacionalismus", hovoří o "ignorování mezinárodního mínění, pokud to slouží americkým zájmům". "Nejlepší obranou je dobrá ofenzíva," argumentuje dokument.

Dokument odmítá politiku zadržování jako archaický pozůstatek studené války a namísto toho hovoří o "přesvědčování či donucování států, aby přijaly svou suverénní odpovědnost".

Na udržení pax americana, uvádí zpráva, budou muset americké jednotky provádět dohližitelské "policejní práce" - Spojené státy budou jednat jako světový četník - a dodává, že takové akce "vyžadují, aby v čele světa stály Spojené státy a nikoliv OSN." V podstatě je to plán na trvalou americkou vojenskou a hospodářskou nadvládu nad všemi regiony této planety, bez ohledu na mezinárodní zájmy či pochybnosti. A na to, aby bylo možno tento plán plně realizovat, předpokládá se dramatická expanze globální americké vojenské přítomnosti.

"Spojené státy budou vyžadovat základny a stanoviště nejen v západní Evropě a severovýchodní Asii, ale i mimo tyto oblasti," varuje dokument, "a budou také potřebovat dohody o dočasném přístupu pro americká vojska pro akce amerických vojáků ve vzdálených oblastech."

To, že dokument opakovaně hovoří o terorismu, je však zavádějící, protože přístup nové Strategie bezpečnosti státu zjevně nebyl inspirován až událostmi z 11. září. Tento přístup, formulovaný v podstatě tímtéž jazykem, lze nalézt ve zprávě ze září 2000, kterou vypracoval tzv. Projekt pro nové americké století, skupina konzervativních intervencionistů, které rozhořčila představa, že by Spojené státy mohly nevyužít šanci vybudovat si globální impérium.

"V žádné době v historii nebyl mezinárodní bezpečnostní pořádek tak výhodný pro americké zájmy a ideály," konstatovala tato zpráva před dvěma lety. "Výzvou nadcházejícího století je zachovat a prohloubit tento 'americký mír'."

Celkem vzato se ta zpráva z roku 2000 čte jako vzor pro současnou Bushovu obrannou politiku. Většinu toho, co ta zpráva doporučuje, se snaží Bushova vláda realizovat. Například, projekt požadoval zrušení smlouvy zakazující balistické střely a vybudování globálního obranného raketového systému. Americká vláda právě tento kurs prosazuje.

Zpráva z roku 2000 doporučila, že mají-li mít Spojené státy sílu prosazovat pax americana, budou muset zvýšit výdaje na zbrojení ze 3 procent HDP na 3,8 procent. Na příští rok požaduje Bushova vláda rozpočet na obranu ve výši 379 miliard dolarů, je to téměř přesně 3,8 procent HDP.

Zpráva pořaduje "restrukturalizaci" americké armády a zrušení některých zastaralých obranných programů. To právě prosazují Rumsfeld a jiní.

Zpráva požaduje vytvoření malých jaderných hlavic, schopných "zaměřit se na velmi hluboké, podzemní opevněné bunkry, jaké stavějí mnozí naši potenciální nepřátelé". Letos dostal Pentagon svolení začít vyvíjet tuto zbraň jménem Robust Nuclear Earth Penetrator, i když Senát to dosud neschválil.

Většina autorů zprávy z roku 2000 zasedá v nynější americké vládě.Z nich je např. Paul Wolfowitz náměstkem ministra obrany, John Bolton je náměstkem ministra zahraničních věcí.

Vzhledem k tomu, že v roce 2000 byli pouhými řadovými občany, mohli si dovolit vyjadřovat se o svých cílech daleko méně diplomaticky než když vypracovávali bezpečnostní strategii státu. Už v roce 2000 identifikovali jako krátkodobé cíle amerických vojenských akcí Írán, Irák a Severní Koreu. Ve své zprávě kritizují skutečnost, že "Pentagon v minulosti nikdy při vypracovávání vojenských strategií nezkoumal, jaké vojenské požadavky by byly nutné na likvidaci těchto režimů."

Proto zpráva požaduje daleko větší americkou vojenskou přítomnost v zahraničí, má se rozšířit ještě víc než je dosavadní americká vojenská přítomnost v cca 130 zemích světa.

Zpráva argumentuje, že je zapotřebí trvalých amerických vojenských základen na Blízkém východě, v jihovýchodní Evropě, v Latinské Americe a v jihovýchodní Asii, kde takové základny nyní nejsou.

To vysvětluje další záhadu americké reakce po 11. září, kdy spěšně Bushova vláda rozmístila americká vojska v Gruzii a na Filipínách a chtěla bezodkladně poslat vojenské poradce do občanské války v Kolumbii.

Zpráva z roku 2000 přímo odkazuje, že je založena na ještě starším dokumentu, který vypracovalo v roce 1992 americké ministerstvo obrany. Tento dokument také plánoval, že by se měly Spojené státy stát kolosem, rozkročeným nad světem, že by si měly ve světě vynucovat svou vůli a udržovat světový mír prostřednictvím své vojenské a hospodářské moci. Když se na veřejnost dostala konečná forma tohoto návrhu, vyvolalo to tolik kritiky, že ho první prezident Bush rychle odmítl.

Ministrem obrany v roce 1992 byl Richard Cheney, dokument tehdy vypracoval Paul Wolfowitz, který tehdy působil na ministerstvu obrany jako náměstek tajemníka pro strategii.

Jakmile Amerika jednou prosadí své jednostranné právo jednat jako světový policista, naši spojenci rychle ustoupí do pozadí. Nakonec budou Spojené státy muset vydávat americké bohatství a prolévat americkou krev na ochranu míru v jiných státech, zatímco tyto jiné státy budou investovat své bohatství třeba do zdravotnictví pro své občany.

Spojené státy na sebe příjímají roli Garyho Coopera z filmu V pravé poledne. Je to historická změna toho, jak se dosud Spojené státy samy vnímaly jako národ a jak fungovaly v mezinárodní aréně. Když Bush kandidovat na prezidentský úřad, v žádném případě nenavrhoval, že bude prosazovat takovouto změnu. Naopak, v debatě s Al Gorem navrhoval Bush skromnější zahraniční politiku.

Role světového četníka bude nesmírně nákladná. V roce 2000 vydaly Spojené státy 281 miliard dolarů na armádu, což bylo více než vydalo celkem 11 dalších států s největšími vojenskými výdaji na světě. V roce 2003 stoupnou americké vojenské výdaje na 378 miliard dolarů. Jinými slovy, jen vzrůst amerického vojenského rozpočtu v letech 1999 - 2003 je víc než celkové ročně vojenské výdaje Číny, největšího soupeře USA.

Pokušení vytvořit si impérium je starobylé a mocné a během tisíciletí lidé páchali v jeho důsledku strašlivé činy. S ukončením studené války a rozkladem Sovětského svazu dostaly Spojené státy bezbolestnou šanci vytvořit si globální impérium. Některé lidi rozčílilo, že Spojené státy této šance okamžitě nevyužily., částečně, protože americkému lidu nikdy nevyhovovala představa, že by se měl stát novým Římem.

Teď, po 11. září, vznikla nová příležitost pro stoupence vytvoření světového impéria - přesvědčují o tom nového prezidenta. Takže debatujeme-li o tom, máme-li napadnout Irák, ve skutečnosti debatujeme o roli, jakou budou Spojené státy hrát v budoucích desetiletích.

Lze dosáhnout míru a bezpečnosti vyhledáváním silných aliancí a mezinárodního konsensu, v jehož čele by stály Spojené státy? Anebo je nutné přijmout daleko jednostrannější přístup a přijmout roli světového četníka, kterou, podle některých lidí, nám do ruky vnutila historie?

Pokud se skutečně rozhodneme vytvořit z Ameriky globální impérium, měli bychom toto rozhodnutí učinit vědomě, jako demokracie. Cena za udržování impéria je vždycky vysoká, varuje americký autor.

                 
Obsah vydání       4. 10. 2002
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA
3. 10. 2002 Americká strategie bezpečnosti státu: dárek antiamerikanismu po celém světě
6. 10. 2002 Osama bin Laden "je naživu"
4. 10. 2002 Z české mediální scény Barbora  Osvaldová
4. 10. 2002 Slovenská soudkyně, německý farmakolog a brazilský aktivista dostali protikorupční cenu
4. 10. 2002 Co můžeme udělat pro to, aby se romské enklávy nestaly ghetty
3. 10. 2002 Čo pred nami taja ? Maďarov ! Lubomír  Sedláčik
7. 10. 2002 V pátek se šířil virus Bugbear po světě každým 160. emailem
4. 10. 2002 Zaslal virus: Jak banální...
4. 10. 2002 Daňovou džungli nebo efektivní výběr? Michal  Kadlec
5. 10. 2002 Charakteristiky viru W32Bugbear@mm
2. 10. 2002 Problém s viry
3. 10. 2002 Pozor na viry! Aktualizujte si, prosím, svůj protivirový program
3. 10. 2002 Ještě jednou o filmu Smradi Markéta  Sulovská
3. 10. 2002 Okamžiky radosti Markéta  Sulovská
3. 10. 2002 Amerika: prosazuje tvrdou linii, pozemní invaze do Iráku "je na vlásku"
3. 10. 2002 Pražské války a rozvracení republiky, II Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
2. 10. 2002 Miloševič, postmoderní politik a umění manipulace
1. 10. 2002 Sponzorům OSBL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
4. 10. 2002 Slovenská soudkyně, německý farmakolog a brazilský aktivista dostali protikorupční cenu   
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA   
3. 10. 2002 Amerika: prosazuje tvrdou linii, pozemní invaze do Iráku "je na vlásku"   
3. 10. 2002 Okamžiky radosti Markéta  Sulovská
3. 10. 2002 Ještě jednou o filmu Smradi Markéta  Sulovská
3. 10. 2002 Pražské války a rozvracení republiky, II Viktor  Piorecký
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
2. 10. 2002 Michel Houellebecq: postaven ve Francii před soud, že označil islám za stupidní náboženství   
2. 10. 2002 Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi Daniela  Pilařová
1. 10. 2002 ČTK: "Posluchače konec Svobodky mrzí", ale je jich málo Jan  Čulík
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 Spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistuje   
1. 10. 2002 Rusko si brúsi zuby na mediálnu totalitu Lubomír  Sedláčik
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA   
3. 10. 2002 Bush: "Jdeme do války jen tehdy, je-li to nutné v zájmu bezpečnosti a spravedlnosti"   
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 V demokracii jsou pokojné demonstrace projevem síly těch, kteří nemají na své straně parlamentní většinu   
1. 10. 2002 Saddám musí být svržen   
30. 9. 2002 Západ Saddáma Husajna vytvořil - teď má morální povinnost ho zničit   
30. 9. 2002 Amerika se svým ultimátem Německu snaží zastrašit ostatní země   
27. 9. 2002 Odmítám washingtonskou konspirační teorii James  Petras
27. 9. 2002 "K čertu s Georgem Bushem; Bůh ochraňuj Ameriku"   
27. 9. 2002 Britská zpráva o "důkazech" proti Iráku byla odmítnuta jako "propaganda"   
26. 9. 2002 Povinností občana je nemlčet   
26. 9. 2002 Al Gore ostře kritizoval George Bushe   
25. 9. 2002 Okamžitá reakce: kritiky britská vládní zpráva o Iráku nepřesvědčila   
17. 9. 2002 Irák prý "vpustí do země inspektory OSN"   

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
4. 10. 2002 Válka v Iráku: Cílem je globální nadvláda USA   
9. 9. 2002 Při americké simulaci války proti Iráku Spojené státy prohrály   
21. 6. 2002 7.   Postmoderní sociální konflikt Martin  Hekrdla
16. 5. 2002 1.   Střet civilizací ve světle vědy Miloš  Mendel
21. 2. 2002 Robert Fisk: "Občas se vyskytne šílenec jako český premiér Zeman"