7. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 2. 2003

Divize Galizien -- aneb A kolik je tobě, chlapče?

Deset adeptů na členství v NATO zveřejnilo svou podporu USA při napadení Iráku.
Jedná se o:

*Bulharsko
*Estonsko
*Litvu
*Lotyšsko
*Rumunsko
*Slovensko
*Slovinsko
*Albánii
*Chorvatsko
*Makedonie

Česko a Polsko se již přidalo na stranu vítěze dávno.

Maďarsko na svém území školí Iráckou guerillu pro občanskou válku.

Slovensko by rádo taky, ale nemá peníze.

Posílám článek pomalu už s obavou, že pacifismus bude posuzován stanným právem, poznamenal v příloze k tomuto článku jeho autor.

Nejsem si úplně "jist", ale něco mi říká, že mnohé z těchto zemí tak nějak v době, kdy se zdálo, že Grossdeutschland a jeho Waffen to má jisté, se přidali k jeho snahám o ovládnutí Evropy ústy svých vlád.

"Landveráci" těchto zemí se snažili zavděčit Vůdci a bojovat mu po boku ve (jak se jim tenkrát zdálo vyhrané) válce.

Prezidenti těch "pidistátů" požádali tehdá o začlenění svých občanů do řad Říšské armády, aby si také přihřáli svou polívku a jejich noviny měly své hrdiny -- a oni pak sem tam "Ritterkreuz" s meči, dubovým listím, či diamanty.

"Rasová čistota", jazyková bariéra a někdy i náboženská otázka však bránila jejich přímému zařazení do Wehrmachtu jako celku.

Byl proto vytvořen model v rámci Waffen SS, který byl jakousi náhražkou.

V Pzg. Div. Brandenburg a jiných (LSAH) byli soustředěni Němci "jak řemen" a v jiných divizích a celcích pak "póvl" z hlediska norimberských zákonů.

V Div. Galizien byli ti, co chtěli být "hrdi" na to, že jsou u SS -- byli to většinou příslušníci výše zmíněných "států".

Zvláštní postavení měly některé jiné státy -- jako např. Slovenský štát.

Čechy a Morava (protektorát) měly své pověstné "vládní vojsko" v Itálii.

Obsedantní snaha (z hlediska geopolitiky) "pidistátů" BÝT PŘI TOM, když se krájí chleba je patrná odjakživa.

Třeba Turecko vždy začínalo na straně posléze poraženého, aby skončilo na straně posléze vítězné.

Nejinak i jiné státy z této kategorie.

Je to tím, že explicitně tyto státy a jejich obyvatelé neměli se spory velmocí, jejich diplomatickou hrou a jejich ambicemi téměř nic společného -- jinak řečeno: v míru na ně všichni kašlali.

Snahy jejich vlád (v průběhu historie) zatáhnout vlastní národ do války pramenily ze snahy "vylepšit" si své postavení na mezinárodní (Evropské) scéně -- napoleonovský komplex funguje spolehlivě.

Historie dokladuje jak ÚPORNÁ byla snaha potenciálních rivalů PŘESVĚDČIT tu, či onu vládu o smrtelném nebezpečí, které ji hrozí nepřidá-li se tam, či onam.

Diplomatická jednání, falešné důkazy, podvržené dokumenty, sliby, výhrůžky, zvedání vln emocí pomocí placeného tisku, nátlak i v rovinách intimních záležitostí, uchopení doslova každé příležitosti k tomu, aby byla druhá strana "PŘEČÍSLENA", alespoň v rovině příslibů -- to vedlo k rozhodnutím (ať byla pro kteroukoli stranu), která byla vždy tragická po skončení konfliktu pro obyvatele daného státu.

ZCELA JISTĚ IRÁK PROHRAJE VÁLKU -- o tom není nejmenších pochyb.

Je tedy úplně bez rizika přidat se na stranu USA.

Jenže bude opravdu taková výhra těšit, opravdu to bude vybojovaná válka -- ať už za cokoli?

Nezbude jen pachuť hořkosti a divný pocit jako když rozšlápnete (byť obtížného) brouka?

Co budou všichni ti Powellové říkat, když proti nim nevyletí jediné chemické a já nevím jaké ZHN ?

Pak by bylo jisté, že ten, kdo lhal, je Powell a ne Saddám -- a to by bylo velice zlé -- kdo by pak za pár týdnů po vítězství, až se půjde dál na východ věřil, že je má S. Korea?

Co když je Saddám opravdu nemá -- vždyť jeho země je už z hlediska zpravodajského rozložena po centimetrech.

Ale.

Možná že je opravdu má a že je použije a nedejbože se mu podaří i úspěšný zásah?

Pak by to opravňovalo odvetu!

Dovedete si ale představit, jaká by to byla kombinace -- technologická síla US Army a zoufalé nasazení perfidních zbraní ze strany druhé.

Jestli k tomu dojde (a já si moc přeji aby ne) tak "jednotné velení" -- tzn. Američané nasadí do těch míst své satelitní divize "Galizien", aby si "pidivlády" konečně po letech míru přišly na své.

Zkrátka bude to masakr.

Na chvíli se kyvadlově změní veřejné mínění o 180 st.

Aby pak opět sklouzlo zpět k pochybám.

Já za sebe říkám -- jakkoli se to zdá divné -- dodnes nebyl Irák můj problém, a nebude ani zítra.

To, že tuto úvahu píšu nezmění vůbec nic, ale nemohu to nenapsat, neboť může být někdo zabit.

Můj dědeček střílel na jiné lidi a zabil je a celý život ho to pomyšlení tížilo.

Můj otec střílel na jiné lidi a zabil je a nechtěl o tom mluvit.

Já jsem pacifista.

Můj syn možná bude muset zase někde ......

Když jsem se ptal kluka od přítele jestli by šel -- řekl že ANO.

Ptal jsem se ho PROČ ?

Odpověděl : "Pro peníze a pro vyznamenání" -- jinak nevěděl co říct.

Je mu 21 let.

Vzpomněl jsem si na rozhovor Natelyho (z Hlavy XXII.) s dědkem v římském bordelu za 2.sv.války:

Dědek: "Kdysi jsem byl vášnivý monarchista, před válkou jsem byl komunista, když přišel Mussolini, nosil jsem černou košili, teď když jste tady vy Američani, jsem fanaticky proamerický..."

Nately: "Jak můžete být takový oportunista, copak vám nic neříkají ideály, pro které my musíme bojovat..."

Dědek: "Je mi 106 let a žiju, jak umím, a kolik je tobě chlapče"?

Nately: "Bude mi 21."

Dědek: "Jestli dožiješ..."

(Nately byl zabit vlastními bombardéry USAF při reciproké operaci, kdy za vlastní rozbombardovanou bázi dostal US por. M. M. (zásobovací důstojník) příslib odbytu několika tun tyčinek ze směsi datlí a bavlny (které nebyly k jídlu) od zásobovacího důstojníka OSY.

Rodičům pak byly zaslány za jeho zbytečnou "smrt" náhradou akcie firmy M+M.

Yossarian přítel Natelyho se pak ptal poručíka M.M k čemu že jim budou akcie když přišli o syna, a náčelník logistiky odpověděl: "Budou bohatí".

Yossarian řekl: "Ale oni už JSOU BOHATÍ ".

A Milo Minderbinder (M.M. a M+M) mu odvětil : "PAK TO POCHOPÍ !"

Nejsem bohatý a tak to ne dost dobře chápu.

P.S. Dnes jsem se dočetl, že náš ministr války chce nakoupit nová BVP (obrněné transportéry) za 20.000.000.000 Kč . Urychleně se také dle jeho slov jedná o nákupu supersoniců za 57.000.000.000 Kč.

To je dohromady 77 miliard korun.

Jedná o tom tentýž "civilista", co říká, že : "Za dobrou věc je krásné umřít".

TAK.

                 
Obsah vydání       7. 2. 2003
7. 2. 2003 Jak Blaira nazvali v televizi "poslancem za Texas"
6. 2. 2003 Severní Korea si vyhrazuje proti USA právo prvního, preventivního jaderného úderu
6. 2. 2003 Irák odmítl Powellův projev
7. 2. 2003 Pophvězda mezi Al-Kajdou a Saddámem Tomáš  Linhart
7. 2. 2003 Kanadský lékař ví, že Irák není dosti silný, aby vedl válku Miloš  Kaláb
7. 2. 2003 Divize Galizien -- aneb A kolik je tobě, chlapče? Jaroslav  Pour
6. 2. 2003 Ministryně zdravotnictví šíří nepřesnosti Pavol  Mazan
7. 2. 2003 Karel Gott prezidentem? Vojtěch  Klimt
7. 2. 2003 Nekompetentní a bulvární Monitor Jana Paula Alexander  Gjurič
7. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Vyjádření k dopisu pana Gjuriče Jan  Paul
7. 2. 2003 V čím zájmu pracuje ekologické sdružení Arnika? Štěpán  Kotrba
7. 2. 2003 Meze a rizika subjekt-objektového nazírání skutečnosti Petr  Vařeka
7. 2. 2003 Stíhání v Lichtenštejnsku v kauze Astrona zastaveno
7. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Několik poznámek ke Kulturnímu monitoru Štěpána Kotrby Jan  Paul
7. 2. 2003 Polemika s polemikou aneb Jan van Paul ležící spící Štěpán  Kotrba
5. 2. 2003 Colin Powell: "Saddám nesmí dostat ani pár dalších měsíců"
6. 2. 2003 Ohrozil Havlův podpis pod "dopisem osmi" společnou zahraniční politiku EU? Jan  Čulík
6. 2. 2003 Dostali jste to, co si zasloužíte Ondřej  Čapek
6. 2. 2003 Odpověď na pět otázek Jan  Friedlaender
6. 2. 2003 Hluboce se stydím za Václava Havla Petr  Cironis
6. 2. 2003 Okázalá servilita vůči Americe Jindra  Vavruška
6. 2. 2003 Havlův podpis, bobos a zahraniční politika Štěpán  Kotrba
6. 2. 2003 Fisk: Nezmiňujte se Powellovi o válce v Afghánistánu
5. 2. 2003 Česká spořitelna má své klienty ráda Radek  Mokrý
7. 2. 2003 Včera, dnes a zítra
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
9. 2. 2003 Irák: Tony Blair ohrožuje své politické postavení   
9. 2. 2003 Významné výroky Donalda Rumsfelda   
9. 2. 2003 Irák ustupuje ohledně zbraní hromadného ničení   
9. 2. 2003 Powellova irácká "továrna na jedy" neexistuje   
8. 2. 2003 Britská vláda opsala svou aktuální zprávu o Iráku ze studentské práce   
8. 2. 2003 Svrhnout Saddáma Husajna je možno mnoha jinými způsoby než válkou   
8. 2. 2003 Povede pokles Blairovy popularity kvůli válce v Iráku k porážce labouristů ve Skotsku? Jan  Čulík
7. 2. 2003 Divize Galizien -- aneb A kolik je tobě, chlapče? Jaroslav  Pour
7. 2. 2003 Jak Blaira nazvali v televizi "poslancem za Texas"   
7. 2. 2003 Pophvězda mezi Al-Kajdou a Saddámem Tomáš  Linhart
7. 2. 2003 Kanadský lékař ví, že Irák není dosti silný, aby vedl válku Miloš  Kaláb
6. 2. 2003 Hluboce se stydím za Václava Havla Petr  Cironis
6. 2. 2003 Okázalá servilita vůči Americe Jindra  Vavruška
6. 2. 2003 Dostali jste to, co si zasloužíte Ondřej  Čapek
6. 2. 2003 Odpověď na pět otázek Jan  Friedlaender