|
3. 7. 2003
Co jsou to geneticky modifikované organismy (GMO)?s využitím internetových zdrojů Podle zákona je geneticky modifikovaný organismus takový organismus (kromě člověka), jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tj. cílenou změnou dědičného materiálu způsobem, kterého se nedosáhne přirozeně -- např. křížením, šlechtěním. Tato definice se vztahuje na organismy schopné rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, tj. mikroorganismy, rostliny, živočichy a buněčné kultury; nevztahuje se na člověka. Potraviny obsahující GMO konzumuje zhruba 100 milionů lidí zejména ve Spojených státech, Kanadě, Argentině a Číně... |
|
Obor zvaný genové inženýrství umožňuje přenášet geny mezi různými biologickými druhy. Dělá to způsobem, který není v přírodě myslitelný. Vědci vnášejí do rajčat gen z baktérie, do jahod zase gen z ryby a do ovce gen lidský. Tímto způsobem vznikají geneticky manipulované (modifikované) organizmy označované jako GMO. Geny jsou nositelem genetické informace. Zatímco v přírodě probíhá "výměna informací" pouze mezi jedinci stejného, případně úzce příbuzného druhu, v laboratořích jinak nedosažitelnou kombinací genů dochází k "evolučním zkratům". Ve Skotsku vnesli vědci lidský gen do lososa, aby rychleji rostl. Ryby rostly opravdu rychleji, ale objevily se u nich deformace těla. Zavedení cizorodého genu bakterie do plodiny způsobí, že rostlina "vyrábí" stejnou bílkovinu jako bakterie. Jestliže tuto rostlinu sníme, přijmeme bílkovinu, se kterou náš organizmus pravděpodobně nemá zkušenost. Nevyskytovala se totiž předtím běžně v potravním řetězci. Každá taková nová bílkovina je potencionálním alergenem a může vyvolat alergii. Některé GM rostliny obsahují geny rezistentní na anti- biotika. Existuje vážná obava, že by se tato rezistence mohla přenést na patogenní bakterie. Ty by se pak staly odolné proti antibiotikům. GMO jsou živé organizmy, které se rozmnožují. Jakmile se jednou dostanou do životního prostředí, je prakticky vyloučeno je z něj izolovat a stáhnout zpět. Existuje nebezpečí, že bychom takto mohli vypustit "biologické" polutanty, které budou daleko nebezpečnější než chemické jedy. Tyto lze asanovat, GMO nikoliv. Celým ekosystémům teď hrozí reálné nebezpečí. Již došlo k zanesení genů geneticky modifikované kukuřice na kukuřici nemodifikovanou nebo přenosu genů GM řepky na divoce rostoucí příbuzné druhy. Zdroj: odpůrci GMO Strategie Strategie zajištění bezpečnosti potravinBílá kniha o zdravotní nezávadnosti potravin, kterou vydala Komise EU v lednu r. 2000, deklaruje jednotný systém, který vyžaduje zajišťování zdravotní nezávadnosti potravin od prvovýroby až po konečného spotřebitele a požaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení jak na úrovni společenství, tak i na úrovni národní. Důsledně je požadováno, aby politika bezpečnosti (nezávadnosti) potravin vycházela z analýzy rizika, která zahrnuje tří základní prvky, které musí být vzájemně propojené a jejich fungování musí být koordinováno. Jedná se o:
Za jeden z nejdůležitějších úkolů pro příští období považuje Komise zajištění možnosti sledovat pohyb surovin a potravin v průběhu celého výrobního procesu až ke spotřebiteli a zajistit maximální možnou míru ochrany před zdravotními riziky ve všech stadiích výroby až po distribuci. Velká pozornost je dále věnována tvorbě mechanismů pro rychlé provádění účinných opatření v případech, kdy v řetězci výroby a distribuce dojde ke zjištění možnosti ohrožení zdraví spotřebitele. Posouzení rizika - vědecké poradenství a analýza dostupných informacíPodle Bílé knihy o zdravotní nezávadnosti potravin představuje posouzení rizika základ, na který musí další prvky analýzy rizika navazovat. Posouzení rizika je založené na sběru a analýze informací získaných zejména při kontrolách výrobního řetězce od prvovýroby až po distribuci potravin, v rámci různých epidemiologických šetření, neopomenutelné jsou výsledky výzkumných prací a pod. V ČR je významným zdrojem informací k zajištění bezpečnosti potravin též monitoring potravních řetězců a monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Na tomto monitorování se na základě usnesení vlády podílí tři resorty: zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství, již od roku 1992. ... Posouzení rizika GMO pro zdraví člověka a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, stanoví zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovaným organismy a produkty a o změně a doplnění některých souvisejících předpisů. Sběr a analýza informací mají zásadní význam pro rozpoznání možných nebezpečí a stanovení míry rizika. Výsledky posouzení rizika jsou silně závislé na schopnostech a zkušenostech týmů, které tuto práci provádí. K tomuto účelu jsou ve státech unie zřizovány tzv. vědecké výbory nebo rady, které mají v mnoha případech oporu v příslušné legislativě a mají definovány své pravomoci, které většinou představují poradní a iniciační činnosti. V případě řešení situací týkajících se veřejného zdraví, musí být stanoviska těchto výborů projednána. ... Pro zajištění ochrany spotřebitele, ale i vzájemné důvěry mezi dodavateli a odběrateli, funguje systém kontroly, který zohledňuje odpovědnost výrobce za jakost a zdravotní nezávadnost výrobku (produktu) uváděného do oběhu. Státní dozor v celém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádí orgány ochrany veřejného zdraví (MZ), orgány veterinární správy (MZe), Česká zemědělská a potravinářská inspekce (MZe), Státní rostlinolékařská správa (MZe) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (MZe). Kompetence těchto orgánů i jejich odpovědnost jsou stanoveny v příslušných zákonech. Tento stav odpovídá situaci v jednotlivých členských státech, kde je zřejmé, že legislativní i kontrolní činnost zůstane v rukou státní administrativy a institucí, kterým stát deleguje přesně vymezený rozsah pravomocí a povinností. V ČR existují v různých oblastech systémy hlášení, např. MZ provozuje systém hlášení EPIDAT o výskytu infekčních alimentárních onemocnění, alimentárních intoxikací a epidemií z potravin a pokrmů, pololetních hlášení výsledků laboratorního vyšetření potravin a pokrmů provedených orgány ochrany veřejného zdraví a hlášení výsledků kontrol, včetně sankčních postihů. Státní veterinární správa ČR zajišťuje systém hlášení nákaz zvířat, systém hlášení nadlimitních hodnot při kontrole cizorodých látek, systém hlášení záchytů patogenních mikrobů v potravinovém řetězci, systém hlášení zabavených surovin a potravin živočišného původu na hranicích a při veterinárním dozoru. Státní rostlinolékařská správa zajišťuje systém hlášení o zjištěných škodlivých účincích registrovaných přípravků, včetně reziduí účinné látky, na zdraví lidí nebo zvířat nebo na podzemní vodu nebo na životní prostředí a systém hlášení o zrušení registrace a zákazu používání přípravků, u nichž se zjistí vlastnosti, které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat anebo poškozují životní prostředí a nebyly známy v době vydání rozhodnutí o registraci a dále systém hlášení o výskytu karanténních škodlivých organismů rostlin (je připravován integrovaný systém umožňující napojení na obdobný, v současné době dokončovaný, notifikační systém EU "EUROPHYT"). Na úrovni Evropského společenství funguje tzv. Rapid Allert System for Foodstuffs (RASFF - Systém rychlého varování pro potraviny). Členské státy do tohoto systému povinně hlásí případy potravin zdravotně závadných, které byly zjištěny kontrolou v tržní síti a mohou se vyskytovat na společném trhu EU (nejedná se o výrobky, které se nevyváží a vyskytují se na lokálním trhu). V době vstupu musí ČR zajistit funkčnost tohoto systému a určit kontaktní místo pro předávání hlášení. Zdroj: Strategie zajištění bezpečnosti potravin [rtf, 120kb] > Geneticky modifikované organismy pohledem molekulárně biologickýmGeneticky modifikované organismy (GMO) byly poprvé vytvořeny před 30 lety. U široké veřejnosti však po dlouhou dobu nevyvolaly významnější odezvu. Tento nedostatek zájmu jako by odrážel snadnost, se kterou byly pomocí GMO řešeny problémy v medicíně a zemědělství. Například snadný zdroj lidského inzulínu produkovaného geneticky modifikovanými bakteriemi v tichosti nahradil nedostatek hovězího inzulínu využívaného k léčbě stále rostoucího počtu diabetiků. Toto využití GMO nebylo nikde oslavováno, ačkoli zabránilo velmi nepříjemné krizi. Nezájem veřejnosti však vystřídal strach, když vyšlo najevo, že některé krevní deriváty používané v lékařství byly nakaženy HIV a virem žloutenky typu B, a způsobily tak mnoho případů úmrtí. V nedávné době vyvolala hrozba šíření tzv. "nemoci šílených krav" skutečné obavy veřejnosti, zejména ve Velké Británii. V těchto případech sice nešlo o využití GMO, ale v očích veřejnosti GMO, viry, bakterie a DNA představují infekční materiál, a jsou proto považovány za nebezpečné. Toto chápání GMO představuje jeden ze specifických důvodů, proč se Evropané obávají konzumace potravin připravených s využitím GMO a odmítají šíření těchto technik v potravinářství. V širším rámci to pak představuje odmítání globalizace zemědělské výroby. Veřejnost ví, jak hrozným způsobem byla v tomto století zneužita genetika. Je konzumace "cizí" DNA nebo bílkovin zdraví škodlivá? Pokud ano, žijeme nebezpečně už od počátků evoluce. Všechno, co požíváme, obsahuje cizorodou DNA nebo bílkoviny. Dá se tedy říci, že úplně všechny GMO jsou bezpečné? Ovšemže ne! Jsou přece známy toxiny a jiné jedovaté bílkoviny (mnoho běžných rostlin je přirozeně obsahuje). Proto se geneticky modifikované plodiny či potravinářské suroviny přísně testují, zda jsou "v podstatě ekvivalentní" s běžnými druhy (tj. jsou-li výsledky laboratorních analýz ve všech jejich podstatných charakteristikách stejné, v rámci normální variace). Využívání GMO tedy nelze paušálně povolit, ale zároveň nemá smysl tuto technologii zcela zamítnout. Jako vědci musíme trvat na tom, aby se ke každému produktu GMO přistupovalo se stejnou pozorností jako k jakémukoli tradičnímu produktu. Stejně důrazně musíme trvat na tom, že útokům na vědu a výzkum při řešení využití GMO je nutno čelit rozumem a fakty. V žádném případě nesmí racionální diskusi nahradit terorismus. Riziko, že využívání některých GMO by mohlo mít škodlivé důsledky pro životní prostředí (mnoho z nich je přitom určeno ke zmírňování škod na životním prostředí), musí být objektivně zhodnoceno a postaveno proti možnosti vážnějších škod, které by jinak dále působily konvenční zemědělské prostředky. Navíc je třeba vzít v úvahu, že rizika spojená s GMO jsou velmi omezená při existenci záplavy přirozených mutantních variant; populace všech organismů obsahují soubory mutantních variant a genetická výměna mezi různými druhy organismů je běžný, i když ne příliš častý jev. Genové inženýrství prováděné člověkem je ve srovnání s tím poměrně zanedbatelný zásah. Přesto je třeba předcházet i velmi nepravděpodobným případům, které by mohly mít nežádoucí důsledky. Proto se provádí mnoho testů bezpečnosti jak tradičních plodin, tak i plodin geneticky modifikovaných. Pokud nebudou GMO spolehlivě otestovány v praxi, nebude možné využít hmatatelných ekologických výhod, které přinášejí. Jako příklad lze uvést výrobu biodegradovatelných plastů z geneticky modifikovaných rostlin místo z ropy. Také plodiny, které potřebují méně vody nebo chemických hnojiv, jsou zjevně důležité pro zemědělskou výrobu. Modifikované plodiny poskytující levné poživatelné vakcíny nebo vysoký obsah prekursoru vitamínu A, který předchází nejběžnější formě slepoty ohrožující milióny obyvatel třetího světa, by se brzy mohly stát realitou. Některé směry tohoto výzkumu jsou pokládány za "nepřirozené". To je ovšem zase otázka pohledu na věc. Za stejně "nepřirozené" by mohlo být označeno po tisíciletí trvající šlechtění, které využilo přirozených, mutantních variant, aby "stvořilo" rostliny a zvířata s lépe využitelnými vlastnostmi, jako např. s vyšším výnosem či velikostí a přírůstky, nebo s vyšší odolností proti škůdcům. Lidská rasa (čítající 6 miliard jedinců a stále rostoucí) vstoupila do epochy, v níž konvenční přístupy k biologickým problémům narážejí na své meze. Zemědělství musí řešit problémy spojené se závislostí výnosů na chemii, se suchem, s vysokou zasoleností půdy a se škůdci; tyto problémy nelze řešit pomocí konvenčních metod. Také požadavky na vysoce účinná a dostupná léčiva pro naši stárnoucí populaci bude pomocí samotných konvenčních metod těžké uspokojovat. Využití některých GMO by s sebou sice mohlo nést určitá rizika, ale rizikem bylo i zavádění jiných nových technologií, které se později ukázaly jako bezpečné a nedocenitelné, jako například elektřina. Tato rizika by však měla být vyvážena potenciálními výhodami. Mnoho GMO bezpochyby poskytne reálnou možnost, jak vyřešit klíčové problémy, které zasahují celou lidskou populaci. Ze všech těchto důvodů, a zejména s ohledem na obrovské problémy, kterým je lidstvo vystaveno, musejí molekulární biologové pokračovat ve výzkumu, a zároveň seznamovat veřejnost jak s riziky a výhodami GMO, tak i s přísností jejich průběžného testování. Zdroj: EMBO - Evropská molekulárně biologická organizace ODKAZY:
Centrum hygieny potravinových řetězců SZÚ Zdroj: MŽP |
| Monsanto: geneticky modifikované potraviny | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 3. 7. 2003 | Evropa, Amerika a geneticky modifikované potraviny | ||
| 3. 7. 2003 | Co jsou to geneticky modifikované organismy (GMO)? | Štěpán Kotrba | |
| 23. 6. 2003 | "Superplevel" zpochybňuje budoucnost geneticky modifikovaných plodin | ||
| 23. 5. 2003 | Protesty proti firmě Monsanto | ||
| 20. 5. 2003 | Rozhodnutí ministra Ambrozka o GMO ovlivní budoucnost ekologického zemědělství v ČR | ||
| 13. 2. 2003 | GATS: voda jako drahocenná obchodovatelná komodita | Henry Heyneardhi | |
| 15. 1. 2003 | Sémě potíží: o geneticky modifikovaných plodinách | ||
| 15. 10. 2002 | Stop licenci na kontaminování Evropy GMO | ||
| 9. 8. 2002 | Monsanto reagovalo na kritiku v Britských listech | Miroslav Šuta | |
| 6. 8. 2002 | Proč být lacinou genetickou laboratoří firmy Monsanto? | Miroslav Šuta | |
| 25. 7. 2002 | Greenpeace publikuje nepravdivé informace | Jaroslav Drobník | |