Vite o tom, ze televize NOVA vysila od sameho zacatku sve existence na zaklade chybne registrace v ceskem obchodnim rejstriku a ze zrejme nebude vubec muset plnit jednatricet podminek, zarucujicich kulturnost a kvalitu, jejichz dodrzovani prislibila spolecnost CET 21, kdyz ji byla udelena televizni licence, kterou pouziva k provozu televize NOVA?

Koncem brezna zorganizovala v Praze ceska odbocka mezinarodni studentske organizace AGEE pod zastitou Evropske unie a dalsich sponsoru tzv. "mikrouniverzitu" o otevrene spolecnosti. V ramci teto konference, ktera se konala v anglictine a na niz prijeli ucastnici z cele rady evropskych zemi, byla 29.3. usporadana debata "Sdelovaci prostredky v postkomunistickych zemich". Po prednasce dr. Jiriho Peheho, reditele analytickeho oddeleni Open Media Research Institute v Praze, se ji ucastnili reditel televize NOVA Vladimir Zelezny, Jiri Pehe a ja.

Pred konferenci jsem navstivil Urad Rady vlady CR pro rozhlasove a televizni vysilani a zeptal jsem se mluvci Rady, dr. Mariny Landove, jak je tento inspekcni organ spokojen s dosavadnim provozem televize NOVA.

Vysilaci licence spolecnosti CET 21 byla vydana pod podminkou, ze prvni ceska komercni televizni stanice bude dodrzovat jednatricet dosti prisnych provoznich podminek, vyzadujici v televiznim vysilani zaruky kvality. Podminky byly v podstate odvozeny z britskeho modelu televizniho vysilani. V prosinci 1995 vsak cesky parlament novelizoval zakon o rozhlasovem a televiznim vysilani a puvodni predpisy zliberalizoval. Cynikove by mohli rici - mne to alespon rekli nekteri pracovnici Uradu Rady - ze v podstate ty podminky zrusil. "Je to pravda?" zeptal jsem se dr. Landove.

"NOVA ma moznost pozadat o zruseni licencnich podminek, avsak pouze tech, ktere nebyly soucasti jeji puvodni programove nabidky pri zadosti o licenci," konstatovala dr. Landova. Toto rozhodnuti obsahuje novelizace zakona 468/1991Sb. z prosince 1995 (zakon 301/1995,Sb., novy odstavec cislo 12,2).

"Znamena to tedy, napriklad, ze jestlize se zavazali zadatele o puvodni komercni televizni licenci, ze do urcite doby budou vysilat urcite procento ceskych poradu, bude to muset NOVA i nadale plnit?" zeptal jsem se.

"Je to docela problematicke," odpovedela dr. Landova.

"Podminkou cislo ctyri napriklad zadatele o licenci prislibili, ze porady nebudou obsahovat pornografii. Vzdyt ji ale programy NOVY zcela zjevne obsahuji," namitl jsem.

"Je otazka, zda tuto podminku mela NOVA v puvodnim projektu," uvedla dr. Landova.

Prosincovou novelizaci rozhlasoveho a televizniho zakona cesky parlament podstatne liberalizoval prostredi na rozhlasovem a televiznim trhu v Ceske republice. Je to v primem rozporu s predpisy Evropske unie, jimz se ma svymi zakony podle Asociacni dohody CR s EU Ceska republika postupne priblizovat. Rada vlady CR pro rozhlasove a televizni vysilani na to cesky parlament opakovane upozornovala, po jednani s experty Evropske unie, kteri dosli k zaveru, ze novela zakona je skutecne v rozporu s predpisy EU, dokonce i ve vyrocni zprave za rok 1995, vydane v unoru 1996. "Nikdo na to dlouho nebral zretel, teprve nedavno nam vydala stala parlamentni komise pro sdelovaci prostredky pokyn, abychom zkoumali kompatibilitu ceskych predpisu o rozhlasovem a televiznim vysilani s predpisy Evropske unie," informovala me mluvci Uradu Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani.

"Potiz je v tom," zduraznila dr. Landova, "ze podminky, ktere byly soucasti puvodniho projektu skupiny CET 21, jsou v nem zrejme formulovany velmi mlhave. Znamena to, ze se Rada bude muset nyni s televizi NOVA podle nove novely zakona o rozhlasovem a televiznim vysilani dlouze dohadovat o tom, zda tyto podminky do projektu byly ci nebyly vcleneny a jsou-li tedy stale jeste platne." K prvnimu kolu tohoto dohadovani skutecne v minulych tydnech uz doslo. Neni prilis prekvapujici, ze se zastupci Rady a zastupci televize NOVA pri interpretaci toho, jake podminky byly zavazne vcleneny do puvodniho projektu, nedohodli. Jednani budou zrejme jeste dlouha a da se ocekavat, ze nebude muset televize NOVA dodrzovat zadna kulturni ci kvalitativni omezeni.

Rada se s televizi NOVA soudila o dodrzovani podminky, jiz se NOVA zavazala, ze nebude vysilat reklamu na alkohol. Proces vsak vyznel do ztracena. "Parlament totiz mezitim upravil zakon ve prospech NOVY. Soud tedy cely pripad odlozil ad acta s tim, ze se zmenila legislativa. Proces nevyhral ani neprohral nikdo," rekla dr. Landova.

K poruseni vysilaci podminky vsak doslo v dobe, kdy podminka zakonne platila, namitl jsem. Soudni rozhodnuti prece nemohlo byt zalozeno az na pozdejsi zakonne zmene?

"To ja vim," vysvetlovala mne dr. Landova. "Obavam se vsak, ze soudce toto jaksi nebral prilis v potaz.?

Nemela se ale Rada odvolat?

"Nemame ke komu," rekla dr. Landova. "To byla nejvyssi instance."

Nemohla se ale Rada odvolat k instancim mimo Ceskou republiku?

"Bylo by ponekud nestandardni, kdyby se organ statni spravy odvolaval napriklad k Evropskemu soudnimu dvoru. Teoreticky to samozrejme mozne je, ale uprimne se obavam, ze tato praxe neni prilis bezna. Hlavne bychom popirali svou vlastni legislativu, coz, jak jiste uznate, by bylo pro organ statni spravy ponekud zvlastni."

Neni ale Rada pro rozhlasove a televizni vysilani nezavisla? "Jste organ statni spravy anebo nezavisla instituce?" zeptal jsem se.

"Podle zakona oboji," odpovedela dr. Landova. "Rada vykonava statni spravu v oblasti rozhlasoveho a televizniho vysilani, zaroven ovsem neni standardnim organem statni spravy."

"Mimochodem, televize NOVA je od zacatku sve existence zaregistrovana nespravne v ceskem obchodnim rejstriku," rekla mi take dr. Landova. Je tam napsano, ze drzitelem vysilaci licence je NOVA, to ale neni pravda, nebot vysilaci licenci dostalo konsorcium CET 21. "Drzitel licence byl vyzvan, aby uvedl situaci do souladu s pravnimi predpisy a NOVA prislibila, ze situaci napravi ve velmi kratke dobe," zduraznila dr. Landova 28. brezna 1996 a pokracovala:

"Zeptejte se pana Zelezneho, pokud s nim budete mluvit, co si mysli o nejistem pravnim postaveni licence a o tom, jak se to odrazi napriklad v postaveni jeho firmy na burze."

"Dokazali jsme, ze nas uspech je ve vychodni Evrope mozny. Ocekava se, ze se bude opakovat v ostatnich stredo a vychodoevropskych zemich," rekl Vladimir Zelezny. Druhym duvodem velkeho uspechu televize NOVA je podle neho skutecnost, ze je to velmi mala a kompaktni stanice. CT ma asi 4000 zamestnancu, televize NOVA zamestnava jen 382 osob. "Jsme sedmadvacetkrat mensi nez Ceska televize," rekl Zelezny. "Velmi nezvykle bylo, ze jsme zacali jsme vydelavat uz devet mesicu po zahajeni vysilani. Bylo to pro nas velmi prijemne prekvapeni. Normalne neco takoveho trva televiznim stanicim sest az dvanact let. Napriklad nemecke stanici RTL trvalo 7 a pul let, nez zacala produkovat zisky, stanici SAT 1 celych jedenact let."

Velmi dulezite je, pokracoval Zelezny, ze jsme vytvorili v televiznim vysilani v Ceske republice pluralitni situaci. Utvarime verejne mineni, protoze nase zpravodajstvi sleduje temer dvaapulkrat vice lidi nez zpravodajstvi Ceske televize. Na nase publicisticke porady se diva trikrat az sestkrat vice nez na obdobne porady Ceske televize. Zelezny neuvedl, ze podle pruzkumu verejneho mineni povazuje jen 39 procent ceskych obcanu zpravodajske porady TV NOVA za verohodne (Svobodne slovo 24.5.1996).

Informaci z Ceske televize, ze rozdil sledovanosti zprav Ceske televize a NOVY neni tak obrovsky, nebot se podle jejich udaju diva na zpravy CT priblizne 25 az 28 procent divaku, zatimco na zpravy NOVY asi petatricet procent divaku, a nekolikrat pry dokonce nedavno sledovanost poradu Udalosti Ceske televize prekrocila sledovanost Televiznich novin NOVY, zpochybnil Vladimir Zelezny konstatovanim, ze udaje Ceske televize nevyplyvaji z jednotneho, nezavisleho pruzkumu divacke obce, ale z vlastniho pruzkumu CT.

Kdyz jsem dostal slovo, zeptal jsem se Vladimira Zelezneho: "Vase firma, televize NOVA, je pry od sameho pocatku sve existence nespravne registrovana v ceskem obchodnim rejstriku. Je to pravda?"

Vladimir Zelezny to poprel. Snazil se pritom odvest rec od tematu a zaroven me nepustit ke slovu, abych mohl vec podrobneji vysvetlit. Behem cele debaty se snazil jednat tak, aby zajistil, ze bude bezkonkurencne slyset predevsim jeho slovo a na alternativni nazory se nedostane. Kdyz jsem se pokusil Zelezneho rozmelnovaci monolog prerusit a uvest fakta, ktera jeho vyrokum protirecila, reditel TV NOVA mi vycetl, ze mi nebylo udeleno slovo. Sam vsak druhe diskutery v reci prerusoval, kdykoliv to uznal za vhodne.

Slo o predem nauceny a propracovany zpusob manipulace pri verejnem vystupovani. Je velmi dulezite na takovyto zpusob jednani verejne poukazovat, aby nedochazelo k mateni verejnosti.

Uvadim zde pro nazornost transkript magnetofonoveho zaznamu teto casti rozhovoru v ceskem prekladu.

Na otazku, zda je NOVA chybne registrovana v ceskem obchodnim rejstriku, odpovedel Vladimir Zelezny: "Ne, to je .... Vite, kdyz vytvorite neco velmi uspesneho..."

"Mohl byste odpovedet na otazku?" pozadal jsem.

Zelezny: "Ano, samozrejme. Samozrejme to neni pravda. Neni to pravda. Kdo vam to rekl?"

Culik: "Bylo mi receno - - "

Zelezny: "Kym? Nekteri lide mozna rikaji... To se nam nelibi. Kdo to rekl a kdo to dokazal? To je dulezitejsi. "

"Pokud vim," pokusil jsem se do rozhovoru vstoupit, Zelezny se vsak nedal: "Dovolte mi na tu otazku odpovedet. Prosim, dovolte mi, abych na to odpovedel. Prosim. Jestlize vyytvorite neco uspesneho, uplne prvni reakci je zavist a neduvera. Druhou reakci -

Culik: "Jsem nestranny, objektivni pozorovatel."

Zelezny: "Pockejte, prosim. Prosim!"

Culik: "Netrapi me zavist."

Zelezny: "Dobre, ne, nemyslel jsem - neni to utok na vas, ale vam bylo nekym neco receno. Mluvme tedy o techto 'nejakych lidech'."

Culik: "Chtel bych, abyste odpovedel na otazku, jestli je pravda, ze - -

Zelezny: "Ne! Pravda to neni!"

Culik: "Mohl bych to prosim vysvetlit? Protoze by bylo velmi zajimave vec objasnit. Pokud vim, tak v ceskem obchodni rejstriku je uvedeno, ze televize NOVA - - "

Zelezny: "Televize NOVA neni vubec registrovana."

Culik: "Udajne je zapsano v obchodnim rejstriku, ze televize NOVA je drzitelem vysilaci licence -"

Zelezny: "Ne. Ne! NE!"

Culik: "- - ve skutecnosti je to CET 21, ktery je drzitelem - - "

Zelezny: "Ne. Ne! Ne! Prosim!"

Culik: "To neni pravda?"

Zelezny: "Ne, to neni pravda. Ale vite, tohle je typicke. Vite, toto je - - (smich publika) To je velmi zajimave. Je to typicky priklad situace, ktera vznikne ve vsech vasich zemich, az tam vzniknou uspesne komercni televizni podniky. V techto zemich lide totiz bohuzel nejsou pripraveni na uspech. Budou se snazit najit nejruznejsi zpusoby, jak vas uspech zpochybnit. Tak napriklad noviny. Ktere noviny a jak."

Culik: "Cetl jsem vcera v novinach, ze jste byli pozadani, abyste do deseti dnu tuto pravni chybu napravili a konstatovali jste, ze - "

Zelezny: "Ne, ne, ne. Ne, to neni pravda. Je to spojeno - My jsme naopak prvni navrhli Rade pro rozhlasove a televizni vysilani, urcite reseni, ktere by nam mohlo pomoci zrusit podminku cislo 17 z jednatriceti regulacnich podminek, ktere na nas byly puvodne uvaleny."

Culik: "Ano, jenze vy odbihate od tematu. Tohle je uplne jina, take velmi zajimava vec, o ktere bychom meli take mluvit, ale - "

Zelezny: "Prosim vas, prosim vas."

Culik: "Zadam vas, abyste vec vysvetlil."

Vladimir Zelezny to neucinil.

O nekolik dni pozdeji jsem obdrzel od dr. Mariny Landove, tiskove mluvci Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani, fax, datovany 3. dubna 1996. Fax oficialne potvrzoval, ze je NOVA skutecne nespravne registrovana v obchodnim rejstriku. Ve faxu se pise:

"Dopisem ze dne 2.2.1995 Urad Rady upozornil Obchodni rejstrik Obvodniho soudu pro Prahu 1 na chybny zapis do obchodniho rejstriku: (...)

Ceska nezavisla televizni spolecnost, s.r.o. (tj. NOVA) , jejimiz podilniky jsou CET 21, s.r.o., Ceska sporitelna, a.s. a Central European Media Enterprises, neobdrzela od Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani licenci k provozovani televizniho vysilani, a proto je t

ento zapis v rozporu se zakonem c. 468/1991Sb. Presto, ze Urad Rady zadal prislusny soud o vyjadreni k teto veci, dosud jej pres urgenci neobdrzel."

Podle informaci z 31. kvetna 1996 od pracovnika Uradu Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani, ktery si nepreje byt jmenovan, vyslo v poslednich tydnech najevo, ze chybnou registraci televize NOVA v obchodnim rejstriku nezavinila sama tato televizni stanice. Zpusobil ji obchodni soud, ktery registraci provadel. "Bylo ovsem v zajmu televize NOVA, aby byla v obchodnim rejstriku registrovana ona a nikoliv puvodni konsorcium CET 21, jemuz byla v roce 1993 udelena vysilaci licence. Vina se ale neda prokazat," uvedl tento pracovnik. Je-li zapsana v obchodnim rejstriku jako drzitel licence NOVA a nikoliv spolecnost CET 21, podstatne to NOVE zjednodusuje - na ukor pluralismu - veskera jednani. NOVA totiz nemusi mit pri jednanich souhlas pravniho drzitel licence, tedy spolecnosti CET 21. Do konce kvetna 1996 nebyla chybna registrace opravena a ocekava se, ze naprava chyby potrva jeste relativne dlouho.

Vladimir Zelezny o tom nechtel na prazske studentske konferenci prilis mluvit. Omezil se jen na konstatovani, ze kazdy si muze tyto informace najit na americkem trhu Nasdaq, protoze jsou verejne.

Rekl jsem v debate, ze NOVA patri podniku Central European Media Enterprises, ktere vlastni kosmeticke imperium rodiny Lauderu. Zelezny prohlasil, ze to neni pravda. "CME neni majetkem Lauder Cosmetics," rekl Zelezny. "Ronald Lauder je akcionar, ale CME je verejna korporace. Ronald Lauder je v ni minoritnim akcionarem. Dvaapadesat procent akcii vlastni americka verejnost," konstatoval reditel NOVY.

V teto souvislosti je zajimave srovnat vyroky Vladimira Zelezneho s udaji, obsazenymi ve zprave CTK z 6. brezna 1996:

Dvanact procent akcii NOVY vlastni CET 21, skupina skladajici se z Vladimira Zelezneho, sociologu Jsefa Alana a Fedora Gala, televiznich reziseru Petera Krsaka a Vlastimila Venclika a psychologa Petera Huncika. Tato skupina je drzitelem vysilaci licence NOVY, platne po dobu dvanacti let.

Ceske sporitelna vlastni 22 procent akcii NOVY a Central European Development Corporation - Central European Media Enterprises je drzitelem 66 procent akcii NOVY. Ovladaci balik akcii ("controlling package") ma ve vlastnictvi rodina Lauderu. Ronald Lauder je predsedou spravni rady CME.

Podnik CME zahajuje podle listu Financial Times vysilani komercni televize take ve Slovinsku a v Rumunsku a pripravuje vznik komercnich televiznich stanic celkem v sedmi stredo a vychodoevropskych zemi. Pokud CME ziska licence i v Polsku a na Ukrajine, bude do roku 2000 ve stredovychodni Evrope vysilat pro 100 milionu divaku a bude mit celkem pristup k trhu televiznich reklam v hodnote dvou az tri miliard dolaru.

"Televize NOVA nabidla ceskym divakum programovou strukturu, jakou neznali," konstatoval v debate na Mikrouniverzite Jiri Pehe. "Velmi se podoba programove strukture nemeckych statelitnich televiznich stanic. Je vice orientovana na zabavu a silne zavisi na zabavnych americkych programech." ("Ne!" vykrikl na tomto miste Vladimir Zelezny.) "Dosud neni jasne, co tak silne zaujalo ceskou narodni psychologii na vysilani televize NOVA," pokracoval Pehe. Bude treba to seriozne studovat. Castecne to asi byl novy styl. NOVA je moderni, zapadni a lidem se to libi, protoze chteji byt soucasti Zapadu."

"Neni pravda, ze jsme plne zavisli na americkem materialu," zduraznil posleze znovu Vladimir Zelezny. "Dvaactyricet procent toho, co vysilame, jsou porady, na nez vlastnime sami autorska prava. Dalsich sedm procent jsou ceske filmy. Americke programy jsou ale z celeho sveta daleko nejkvalitnejsi a nejlevnejsi. Jsou profesionalne vyrobene a orientovane na divaka."

NOVA podle Vladimira Zelezneho prokazala, ze "Cesi jsou normalni". Intelektualove, kteri se pohybuji jen v uzkem kruhu, byli neprijemne prekvapeni, ze normalni obcany nezajima kultura. Za komunismu suplovala vysoka kultura mnoho rysu lidove zabavy, proto se cesti intelektualove chybne domnivali, ze je cesky narod velmi vzdelany. Neexistovala masova kultura, ktera je legitimni soucasti zivota kazdeho naroda. "S vyjimkou nasich zprav a publicistiky je televize NOVA soucasti masove kultury, lidove zabavy, a my jsme na to hrdi," rekl Zelezny.

V nasledujici casti diskuse protestoval Vladimir Zelezny proti povinnym kvotam televiznich programu puvodem z Evropy, ktere "nestastne" schvalil Evropsky parlament. Podle Zelezneho je "to pokrytecke, protekcionisticke opatreni, jehoz cilem je zcela zjevne chranit francouzske podnikatele v oblasti vyroby televiznich programu. Vychodoevropske televizni porady totiz dosud nejsou z hlediska EU povazovany za evropske. Jsem presvedcen, ze zadne kvoty nepomohou evropske kinematografii, aby prezila, pomuze jen zmena pristupu." Vysoce kvalitni americka zabava se podle Zelezneho celosvetove prosazuje velmi lehce, nebot je o ni mezi obycejnymi lidmi zajem. Byla to opet jen cast pravdy. Zelezny pominul skutecnost, ze americke filmy maji za sebou casto velmi efektivni reklamni podnikatelskou masinerii, na niz se vydavaji miliony dolaru. Nelze poprit, ze intenzivni reklamni kampan a vysoce profesionalni predbezny marketing vyrazne ovlivnuje, na co se radovy divak jde do kina podivat.

Reditel TV NOVA se zminil o tom, ze donedavna musela i jeho stanice respektovat urcite kvoty tykajici se poradu vznikajicich v Ceske republice. Bylo to jednou z jednatriceti podminek vysilaci licence, udelene konsorciu CET 21. Od 1. ledna 1996 vsak, podle Zelezneho slov, tyto podminky padaji. Podle novelizace ceskeho rozhlasoveho a televizniho zakona z prosince 1995 "byly tyto podminky nad zakonem". Od nynejska budou podle Zelezneho platit uz jen ty podminky, "ktere jsou primo soucasti zakona".

Srovname-li Zelezneho vyroky s vyse uvedenymi informacemi z Uradu Rady CR pro rozhlasove a televizni vysilani, dojdeme k nazoru, ze i tyto formulace jsou presne jen zcasti. Nicmene Zelezny charakterizoval vyse zminenou novelizaci jako "velmi dulezity krok smerem k deregulaci". "Prezili jsme dva roky, kdy jsme museli plnit neobycejne prisne regulacni podminky," stezoval si Zelezny. "Bylo to pro nas velmi nakladne," dodal.

"Nebudeme nikdy schopni televiznim vysilanim vzdelavat verejnost, protoze na to nemame penize," konstatoval Zelezny. "V otevrene spolecnosti vas lide nebudou poslouchat, kdyz se je budete snazit poucovat. Vnucovat lidem kulturni porady neni mozne. Sli by jinam. Nemuzeme vysilat zpravodajstvi, ktere by ukazovalo svet ve spravne proporci ke skutecnemu vyznamu udalosti. Zjistili jsme, ze je kvadraticky pomer mezi rustem nezajmu ceskych televiznich divaku o mezinarodni udalosti a vzdalenosti od mista, kde k udalosti doslo.

Na namitku, ze by snad televizni stanice s dobrou povesti mela vysvetlovat mezinarodni udalosti vysvetlovat a ukazovat, jaky maji vliv na zivot divaku, odpovedel Vladimir Zelezny: "O analyzu je absolutni nezajem. Analyza je jen pro vas, damy a panove, pro vzdelane lidi, kteri mysli. V komercni televizi se nemuze vysilat zadna analyza. Kdo to zaplati a kdo se na to bude divat?"

K tomu je snad zajimave ocitovat pro kontrast dve zpravy z Britanie:

1. Rozsahle investice do zpravodajskeho a publicistickeho vysilani v minulych letech vyvolaly podle informaci BBC velky zajem verejnosti o publicistiku a zpravodajstvi teto britske verejnopravni rozhlasove a televizni spolecnosti.

Podle nezavislych pruzkumu sleduje publicisticke porady verejnopravni televize BBC nyni celkem 63 procent divaku zajimajicich se o tento druh televizniho vysilani. Tony Hall, reditel zpravodajskeho a publicistickeho vysilani BBC, konstatoval: "Vime, ze si verejnost preje, aby byly dulezite zpravy radne analyzovany a vysvetleny."

Stuart Prebble, reditel oddeleni pro vyrobu zpravodajstvi a publicistiky britske komercni celoplosne televize ITV, konstatoval, ze dosud nikdy neprikladala komercni ITV tak obrovsky vyznam zpravodajskym a publicistickym poradum jako nyni." (Guardian, 8.11.1995)

2. Britska Nezavisla komise pro komercni televizni vysilani (ITC) varovala koncem prosince 1995 ve stredu zpravodajske studio komercni televize Independent Television News, aby omezovanim vydaju neohrozilo kvalitu sveho zpravodajstvi.

Komise dospela k zaveru, ze ITN sice poskytuje verejnosti "dobre zdrojovany, autoritativni a atraktivni zpravodajsky servis", ktery plni zakonne pozadavky na zpravodajske vysilani vysoke kvality. Nezavisla komise pro televizni vysilani vsak zaznamenala, ze naklady , kterou rocne plati celoplosna komercni televize ITV za zpravodajstvi ITN jsou nizsi, nez jake komise doporucila. Dosahuji rocne jen 53.6 milionu liber (2,14 mld Kc) v cenach roku 1992 komise vsak pred casem doporucila, aby se na komercni televizni zpravodajstvi vydavalo rocne 50 az 60 milionu liber v cenach roku 1991, coz je vice.

"Komise povazuje za velmi dulezite, aby byly rozsah a kvalita zpravodajstvi a publicistiky komercni televize ITV plne zachovany," pravi se v jejim prohlaseni. (Financial Times, 27.12.1995)

Namitl jsem Vladimiru Zeleznemu, ze publicisticky porad jeho stanice Na vlastni oci, ktery na jare 1996 pravidelne sledovalo podle jeho udaju celych 4,6 milionu ceskych divaku, je dukazem, ze i v Ceske republice je hlad po publicistice. I lide v Cechach, jako jinde na svete, se chteji dovedet, co se deje kolem nich. Nemaji zajem jen o unikove, zabavne porady. Upozornil jsem na to, ze ve Velke Britanii, kde ziji pres sedmnact let, obecne uznavaji sdelovaci prostredky urcite zakladni eticke a kulturni principy. Od televize se bezne pozaduje, ze ma "vzdelavat, informovat a bavit", v tomto poradi. Zelezny namitl, ze to se v Britanii pry tyka pouze verejnopravni televize.

Jak je mozne, pokracoval jsem, ze podle pana Zelezneho nema televize NOVA zadne penize na skutecne profesionalni zpravodajstvi ci na reportery ze zahranici, kdyz vydelala NOVA za prvnich sest mesicu lonskeho roku 20 milionu dolaru? Nemohla byt cast techto penez investovana do kvalitni zurnalistiky?

"Prosim vas, prosim vas,"prerusil me Vladimir Zelezny. "Nezapominejte, ze kazda soukroma stanice zije z dluhu. Dluhy nasi stanice budou splaceny teprve az tak za pet let. Predstavte si," pokracoval Vladimir Zelezny v demagogii, "ze uroky splatne z pujcek jsou dnes v Ceske republice neobycejne vysoke, jedenact az trinact procent rocne".

"Inflace je vsak devet nebo deset procent, takze ty ?nezvladnutelne uroky? se tim snizuji na zcela zvladnutelna dve az ctyri procenta," podotkl jsem.

Zelezny odmitl namitku z publika, ze vysilani prilis velkeho mnozstvi americkych filmu rozklada evropskou kulturni totoznost. "Americka kultura je soucasti evropske identity," tvrdil reditel televize NOVA. "Americky film Amadeus, v nemz hrali cesti herci, je pro me stejne tak evropsky jako bavorske pornograficke filmy. Vysilanim americkych filmu nijak neohrozujeme ceskou identitu. Cesi si zachovali svou totoznost za vlady habsburske rise a tezko o ni prijdou pod tlakem filmu, jako je Amadeus," rekl Vladimir Zelezny. "Americka televize vznikla dlouho pred evropskou televizi a vytvorila skoro vsechny existujici programove formaty, jako napriklad 'Kolo stesteny'a dalsi. Proc nevyuzit teto obrovske zkusenosti a neprenest tyto programove formaty do nasi vlastni kulturni totoznosti?"

Podle Jiriho Peheho se vyznacuje americka kultura velkou mirou univerzalismu, protoze si Americane prvni uvedomili, jak se svet globalizuje. Prave v dusledku tohoto univerzalismu je americka kultura velmi popularni, "Evropske kultury jsou provincni, a proto nesnesitelne pro lidi, kteri nepochazeji z dane provincie," rekl Jiri Pehe.

Na namitku jednoho ze studentskych ucastniku, ze mnozstvi divaku, kteri shlednou urcity film, a mnozstvi vydelaneho zisku prece nemuze totozne s meritkem kvality, odpovedel Jiri Pehe: "V demokracii mame jako svobodni lide pravo volby. Neni to otazkou kvalitativniho hodnoceni. Ja osobne nemam prilis rad americke filmy, nikdy by se je vsak nechtel pokouset zakazovat."

"To je pravda," rekl jsem, "avsak na druhe strane existuji zeme, jako napriklad Britanie, kde existuje konsensus, ze v zajmu zdravi demokracie museji televizni stanice vysilat kvalitni publicisticke porady a kvalitni analyzy. V nekterych zapadnich zemich existuje dokonce tlak od nezavislych inspekcnich organizaci, aby komercni televizni stanice tento standard dodrzovaly."

"Nemam nic proti publicistickym poradum, jsou velmi popularni,"reagoval na to Vladimir Zelezny. "Na druhe strane, nelibi se mi vyroky jako 'to a to je dobre pro demokracii'. V demokracii ma kazdy stejne hlasovaci pravo. Na to nezapominejme. Verejnosti nesmite v demokracii nic vnucovat. Kdo rozhodne, co je dobre pro demokracii? Je ukolem jedine verejnopravni televize vysilat programy pro socialni mensiny a ochranovat ta prava, ktera nelze pestovat v komercnim prostredi, zavisejicim na tom, co si preje vetsina."

"Zajimave vsak je," namitl jsem, "ze v Britanii uspesne existuje uz vice nez trinact let komercni celoplosna televizni stanice Channel Four, kterou sleduje asi patnact procent obyvatelstva. Jejim vyslovnym ukolem, stanovenym britskou vladou, je vysilat kulturni porady a porady pro mensiny. Channel Four prispel k radikalni promene televizni kultury v Britanii."

"Rad bych zaverem zduraznil," rekl Vladimir Zelezny, "ze neni dulezite pouze vzdelani a zurnalistika. Poskytovat lidem zabavu je stejne vznesenou roli jako jsou obe vyse zminene role. Zivot neni lehky, a lidem by mela byt dana moznost, aby se bavili. Aby si odpocinuli od vzdelavani i od novinarske prace."

Jeste po odchodu z kulturniho domu Eden ve Vrsovicich, kde se konference konala, pred vychodem z budovy, jsme si vymenili s Vladimirem Zeleznym v pritomnosti nekolika studentskych ucastniku par slov. Shrnul jsem, ze se mi jeho postoj zda arogantni. Dal by se charakterizovat temito slovy: "Dospeli jsme k nazoru, ze radovi obcane jsou hloupi. Vetsinou nestaci na to, co zajima nas. Budeme jim tedy poskytovat jen unikovou zabavu, ktera se jim libi, protoze neznaji a nechapou nic jineho. Je to velmi vyhodna prilezitost, jak na tech hlupacich vydelat velke zisky. - Neni vsak moralnim imperativem pro kazdeho cloveka, ktery nahodou zrovna vidi vic, nez jeho spoluobcane, se toto poznani jim snazit v jejich i ve vlastnim zajmu zprostredkovat? To je prece zakladni lidska solidarita."

Zelezny tuto interpretaci odmitl. Jeho postoj pry neni vyrazem arogance, nybrz naopak vyrazem pokory pred obycejnymi lidmi.

Budou se sdelovaci prostredky v Ceske republice vyvijet smerem k k profesionalismu a nezavislosti, jake jsou bezne ve zralych, predevsim anglosaskych demokraciich? "Domnivam se ze ano," rekl jsem v zaverecnem slove na studentske konferenci, "pokud bude splnena jedna zivotne dulezita podminka. Ceske sdelovaci prostredky museji zacit samy aktivne sledovat, co se deje na ceske medialni scene. Vsechny britske deniky maji samostatne odborniky na sdelovaci prostredky, kteri systematicky analyzuji, co delaji media, jakou realizuji strategii. Sdelovaci prostredky jsou totiz pro rozvoj demokracie prilis dulezite, nez aby bylo mozno ignorovat jejich cinnost.

Ma to prirozene primou souvislost s rozvojem obcanske spolecnosti. Vznikne-li v Ceske republice aktivni obcanska spolecnost, lide pozvednou svuj hlas, kdyz se jim neco nebude libit. Rozvoj obcanske spolecnosti vsak zase museji podporovat sdelovaci prostredky. Vsechno je spojeno se vsim v jedinem kruhu.

Jan Culik

1. cervna 1996

(Vyjde v casopise Listy.)