Galerii V. Špály vedl 8 let zkušený kurátor Jaroslav Krbůšek (galerie Opatov, galerie Ruce).

Svým programem výstav se snažil mapovat současnou českou uměleckou scénu a organizoval výstavy i autorů žijících v zahraničí (např. J. Knap, Kunc, Jiří G. Dokoupil, P. Hrbek atd.). Náklady na provoz (80.000,- Kč/ měsíc) galerie hradila Nadaci ČFU ze sponzorských peněz. Ta je převáděla státnímu podniku OPBH v likvidaci Měst. část Praha 1, se kterým má uzavřenou nájemní smlouvu. Vzhledem k tomu, že st. podnik OPBH je v likvidaci, nájemní smlouva má výpovědní lhůtu pouze 3 měsíce.

Na otázku, proč Nadace neprodloužila panu Krbůškovi smlouvu, odpověděla její ředitelka p. Baběradová, že jim nebyl předložen plán výstav na r. 2003, což p. Krbůšek popírá.

Projekt do Špálovy galerie na rok 2003 vypracoval a předal i V. Havránek, ale návrh mu byl Nadací také zamítnut, že není konkrétní a nedá se spolehnout na to, že bude provozuschopný.

Ovšem na vznesený dotaz, jaká má Nadace kritéria výběru a co konkrétně se na projektu nelíbilo, nedokázali odpovědět a předseda správní rady ani neznal přesný obsah tohoto projektu.

Ostatní členové správní rady Nadace se na diskusi nedostavili, což svědčí o jejich nezájmu umění podporovat a prezentovat.

Galerii Václava Špály si spravuje Nadace ČFU od ledna 2003 sama. Bude vybírat peníze za pronájem, které předá státnímu podniku OPBH v likvidaci. Je tedy navíc jakýmsi prostředníkem.

Vystavovat bude ten, kdo bude schopen sehnat a uhradit peníze na provoz. Neměla by Nadace Českého fondu umění v první řadě pomáhat finančními prostředky realizovat zajímavou uměleckou činnost?

Kritéria pro výběr uměleckých projektů nedokázala Nadace vysvětlit a ve statutu je nemá zahrnuté. Kurátora žádného nemá a plán výstav bude schvalovat správní rada, která o umění nejeví zájem. Na tento způsob "managování" výstav doplatily a renomé ztratily: galerie Nová síň, výstavní síň Mánes, Galerie J. Čapka.

V roce 1996 v důsledku nedostatku finančních prostředků musel ukončit činnost, odborně, velmi kvalitní čtvrtletník Výtvarné umění. Jedním z posledních vydání byl např. výbor filosofických textů V. Flussera Moc obrazu, jehož šéfredaktorkou byla M. Slavická. Tím, že "managment" Nadace nedokázal finančně podržet ani tuto jedinečnou věc, jakou byl magazín o současném umění, se opět potvrzuje, že NČFU nemá a neměla o podporu umění valný zájem.

V podstatě jen vybírá peníze za pronájmy a obhospodařuje velké množství nemovitostí, které jí zůstaly po "předrevolučním" Českém fondu výtvarných umělců (ČFVU). Ten vybíral členské poplatky asi od 5000 členů, nomenklaturní umělci odváděli 3% ze státních zakázek a navíc do fondu přicházely příspěvky z ministerstva kultury. To vše spravuje nynější Nadace ČFU, přičemž se od bývalého Fondu ČVU distancuje a ve svých stanovách uvádí, že členové musí být bezúhonní, nebyli členy KSČ, StB atp. V tuto chvíli tomu přestávám rozumět.

Přetransformovaná Nadace se na oko chová jako dobročinná organizace a z budovy Mánes musela díky ní odejít, či byla vyhozena redakce časopisu Ateliér, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků - AICA, redakce časopisu Grapheon, Spolek Mánes. Restaurace v přízemí budovy ale zůstává... Je paradoxní, že Spolek Mánes bude muset pořádat svou "výroční" výstavu v galerii Kritiků, Palác Adria.

Resumé:

Protože se nejedná jen o galerii Václava Špály, ale o mnoho dalších objektů, které NČFU spravuje, napadá mě, že by Nadace předala nemovitosti zpátky městu s tím, že budou zachovány k výstavním účelům a uměleckým aktivitám.

Město, jako majitel by vypsalo konkurzy na kurátory, manažéry a nové správce budov, kteří by předložili plány výstav, umělecké projekty a záměry, např. stipendijní rezidenční pobyty pro české i zahraniční umělce (Nadace vlastní zajímavé objekty např. v Doksech, Železné Rudě, Vyžlovce, Karlových Varech atd.), ateliéry, workshopy, mezinárodní výstavy, vydávání periodik o současném umění atp. Samozřejmě by musela být stanovena kritéria pro výběr, vytvořena kompetentní rada, která zná a sleduje současné umělecké dění.

Jde jen o to, jak jsou nájemní smlouvy s Nadací sepsány a zda se dají vypovědět. Městská část Prahy 1, státní podnik OPBH v likvidaci, a jiní majitelé "nadačních" budov by navíc museli být ochotni na změnách spolupracovat. Nadace ČFU jako taková, by měla být soudná a rozpustit se sama. Nic pozitivního jsem od ní v oblasti umění nezaznamenal.