Většina lidí mé generace, která se narodila zhruba deset let po válce, válku nepoznala, nepoznala bídu a hlad, poznala "jen" nesvobodu komunismu. Pokud teď z této většiny lidí vyjmu tu skupinu, která s KSČ během svého života neměla nic společného (když těmi druhými nechci úvahu komplikovat), prožili jsme a nebo možná prožíváme v jistém smyslu zlaté časy. Kolik generací v našich dějinách a kolik lidí dnes na mnoha místech ve světě by se chtělo mít tak jako my. Pokud tedy přes to všechno vyjadřuji obavy a zmiňuji vážnost situace, něco shnilého přece jen asi bude ve státě českém.

Když jsme se v devětaosmdesátém scházeli na náměstí, organizovali mítinky a psali do novin, mysleli jsme si, že nás čeká lepší a spravedlivější budoucnost. Snili jsme o tom, že ctěn bude ten, kdo bude mluvit pravdu a že už se nebude říkat: "Kdo nekrade, okrádá rodinu".

A kde jsme dnes? Korupce kvete, lež je tolerována i ve velmi vysokých kruzích, miliardy mizí v tunelech, neschopný ředitel dostane po svém odvolání "zlatý padák", leckdo není za nic zodpovědný nebo si to jako náhodou nepamatuje a jednou z příčin tohoto stavu je, že peníze jsou až na prvním místě. Právo a morálka nejsou důležité.

Teď jsme tady my (anebo ještě lépe řečeno on), žádné čisté a špinavé peníze nejsou, teorie trvale udržitelného života nás nezajímá, ekologie je šlehačkou na dortu atd. atd. Myslím si, že pan Klaus (a to bych mu asi vyčítal nejvíc) se výrazným způsobem podílel na morálním úpadku společnosti tím, že nechtěl prvně vytvořit právní stát a pak teprve přetvářet ekonomiku.

Myslím, že už jen touto chybou by si slušný člověk sám vzal kredit chtít tou morální autoritou na postu nejvyšším být.

Obávám se však, že toto pan Klaus nepochopí ani kdyby mu to do pátku, kdy má skládat prezidentský slib, neustále našeptávalo třeba tisíc zlatých mušek.

Obávám se, že panu Klausovi ani nevadí skutečnost, že byl prezidentem zvolen i díky komunistům.

Že mu nevadí ani to trapné předvolební nadbíhání komunistům (viz LN 28.2., 1. strana -- zde bych k úvaze pana Musila poznamenal, že od toho se člověk snad nemůže distancovat, udělal to účelově, neférově a je za to jednou provždy zodpovědný a je tudíž i z tohoto důvodu nedůvěryhodný).

V MF Dnes z 26.2. pan Klaus říká: "Já ho (pana Sokola -- pozn. autor) nepomlouvám a docela mě překvapuje, že on to dělá.." Zdá se mi, že jde o obecnou a účelovou formulaci.

Nikde jsem nenašel, že by pan Sokol řekl o panu Klausovi něco špatného, ba naopak a myslím, že by se někdo měl veřejně omluvit (a to v médiu, kde pana Sokola napadl) anebo svoje tvrzení dokázat.

Navíc zde pan Klaus pana Sokola prezentuje jen jako fundovaného teologa, přestože tvrdí, že ho zná od roku 1968 a musí moc dobře vědět, že záběr pana Sokola je mnohem širší než jeho a zcela jistě zde účelově a neférově nemluví pravdu.

Pan Sokol je také filosof, překladatel a pro někoho možná překvapivě také programátor (a dobrý), spolutvůrce operačních systémů sálových počítačů 80. let, autor knih i z této oblasti.

Pan Sokol je tedy nejen morální autoritou, ale i všestranně nadaným člověkem. Naopak pan Klaus je pro mě fundovaným ekonomem teoretikem, ale téměř nic víc o jeho všestrannosti nevím (jistě, hraje tenis, lyžuje ...), o panu Klausovi jako ekonomovi praktikovi i o panu Klausovi jako politikovi si jistě dokáže každý udělat obrázek sám (samozřejmě netvrdím, že pan Klaus neudělal nic dobrého, ale toho špatného vidím bohužel příliš mnoho).

Ve výtisku MF Dnes z téhož dne pan Sokol moudře odmítá se k osobě pana Klause vyjadřovat. V příloze MF Dnes z 27.2. pan Sokol o panu Klausovi říká: "Znal jsem ho už dávno a vážím si ho. Bohužel si v posledních letech hodně pokazil pověst v zahraničí."

(Mimochodem šlo o část kandidátského dotazníku MF Dnes, na který pan Klaus vůbec neodpověděl. Tedy přímému srovnání se vyhýbal.) Opět tedy nic špatného ze strany pana Sokola směrem k panu Klausovi.

Je jistě škoda, že koalice nepřišla se schopným kandidátem dříve a nedokázala s ním veřejnost dostatečně seznámit (třeba i formou televizní debaty Klaus versus Sokol -- ale to už je téma na jiný článek).

Krátce bych se teď vyjádřil k názorům prezentovaným v LN z 28.2. (Úhel pohledu): Pan Jiří Pehe dostal za úkol napsat, proč volit Jana Sokola a k jeho pohledu nemám žádné zásadnější výhrady s jedinou výjimkou (nedomnívám se, že by zvolení pana Klause vedle až k tak zásadní destabilizaci domácí politické scény).

Pan Ondřej Neff dostal za úkol napsat, proč volit pana Klause. Podobně jako pan Neff bych ani já nevyčítal panu Klausovi bažení po vrcholné pozici. Ale podobně jako maratón i volba prezidenta by měla být čestným a férovým "bojem".

Pan Neff říká, že bude-li prezident zvolen jako "handlíř" (a tím handlem jsou už jen Klausova prohlášení směrem ke komunistické straně), může po svém zvolení zatáhnout roletu. Ale to jsme opět u té férovosti a důveryhodnosti pana Klause.

V MF Dnes z 26.2. hned na první straně říká pan Grebeníček na adresu pana Sokola: "Nepodbízel se nám, zůstal svůj." Na adresu pana Klause pan Grebeníček řekl: "Václav Klaus na rozdíl od pana Sokola nepochybuje o demokratickém charakteru KSČM. V tom má jasno."

Nevím, jak může být považovaná za demokratickou komunistická strana, když otec jejího předsedy v padesátých letech mučil vězně, šest let se i za pomoci svého syna vyhýbá soudu a tedy tato strana se s temnou minulostí nedokázala vyrovnat ani v osobě svého předsedy.

Pro pana Grebeníčka byl pan Klaus čitelnější než pan Sokol. Já myslím, že dostatečně čitelní byli oba, ale že se pánové Klaus a Sokol liší v přístupu k morálce -- pan Sokol říká masarykovské "nebát se a nekrást" (a na rozdíl od pana Klause se pan Sokol za komunistů nebál), pan Klaus vyjadřuje otevřenou podporu úspěšným podnikatelům s podezřelým financováním, snad i bez ohledu na jejich trestní stíhání (Železný, Šrejber).

Pokud přes to všechno (máme-li věřit exkluzivním průzkumům) by Klause chtěla většina národa, znamená to skutečně vítězství peněz a lži nad morálkou a pravdou a podle mě morální devastaci národa.

Volba pana Železného senátorem, aféra s panem Kavanem (a tedy přetrvávající ostuda ve Valném shromáždění), nedodržení daného slova poslanci, porušování zákona poslanci (těm slušným se omlouvám) a spoléhání na imunitu (mimochodem -- proč ji vlastně někteří politici mají, nebylo by spravedlivější ji zrušit?) jsou jen některými z důsledků politiky, v které jsou peníze až na prvním místě. Na otázku z titulku nechť si tedy odpoví každý sám.

(Doporučený tisk -- MF Dnes 26.2. -- A6-A7, MF Dnes 27.2. -- A7, příloha, LN 28.2. -- Sloupek, Úhel pohledu).