Článek o kontaminaci zdůrazňuje skandálnost situace a přichází s doměnkou objasňující charakter biotechnologických koncernů: GM osivo do toho klasického míchají záměrně. Jedinou vadou textu je spojovací věta někde v polovině: "... uvedl mluvčí Greenpeace a dodal ...". Spíše než o článek se tedy jedná o neoznačenou tiskovou zprávu Greenpeace?

Producenti GMO dobrovolně upravili vyvinuté plodiny tak, aby se nemohly rozmnožovat. Reagovali tak na námitky, že změny v genetickém kódu by se mohly dále šířit. Od té doby je odpůrci modifikací při každé příležitosti vykreslován obrázek ubohého vykořisťovaného farmáře, který si musí rok co rok znovu kupovat osivo od ziskuchtivé korporace. Sloupek Britských listů tento argument povyšuje a představuje vizi celé beznadějně vykořisťované země.

Odpůrci GMO se často zaštiťují principem předběžné opatrnosti, který si vysvětlují tak, že žádnou inovaci nelze využívat, dokud se neprokáže její naprostá bezpečnost. Problémem je, že důkaz bezpečnosti, který by pro ně byl přijatelný, nelze provést s ohledem na právě zmíněný princip. Vyžadoval by totiž rozsáhlé a dlouhodobé testy nejen v laboratořích ale i na polích. Není třeba připomínat, že pokusná pole se stávají oblíbeným terčem plenících aktivistů.

Série článků byla vyvolána zveřejněním zprávy o bezpečnosti GMO, kterou vypracovalo 25 vědců na základě analýzy více než 600 odborných článků. Je příznačné, že se nediskutuje o konkrétních závěrech zprávy. Vyvracet jednotlivé argumenty by zřejmě bylo příliš obtížné. Greenpeace raději napadá personální složení vědeckého panelu a Štěpán Kotrba naznačuje, že výsledky jsou ovlivněny tlakem americké biotechnologické lobby.

Příznačným rysem diskuse o GMO je soustředění na jediný druh modifikace: na plodiny se zvýšenou odolností proti herbicidům. Firmu, která vyrábí příslušný herbicid a vyvine k němu tolerantní rostliny, lze obviňovat z kapitalistické nenasytnosti. Slušelo by se však také rozebrat, že modifikací obyčejných brambor, aby obsahovaly zvýšené monožství proteinů, by bylo možné zachránit tisíce indických dětí před smrtí z podvýživy.

Chudý čínský rolník, pro kterého je GM rýže se zvýšenou odolností proti nepříznivému klimatu rozdílem mezi sytostí a hladem, si biotechnologie jistě nebude spojovat s Frankensteinem. Možná proto mají v těchto zemích organizace podobné Greenpeace podstatně menší úspěchy než v Evropě se svým neuvěřitelně dotovaným zemědělstvím.