3. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 9. 2003

Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí

Všechno je možné, některé věci jsou však pravděpodobnější

Letos jsem si 21. srpen připomněl zvýšenou četbou českého internetového tisku(?), Britských listů zvlášť. Potěšilo mě množství článků, potěšil mě i jejich obsah. Zvláště mě potěšil sloupek Michala Jurzy Poučení z krizového vývoje -- dvacáté první srpny a přítomnost (Britské listy 21. srpna 2003) ZDE, připomínající, že v bipolárně rozděleném světě nebyl jeden pól záporný a druhý kladný, ale že každý z obou pólů mohl být záporný či kladný jen do té míry, do jaké mu to umožnil pól druhý. Podle toho, co se dočítám na internetu, česká společnost (a česká žurnalistika) musela projít traumatem irácké války, aby si uvědomila právě tohle; tato proměna vidění by stála za důkladnou analýzu.

Michal Jurza píše: "Fungující imperiální politika sleduje svoje vlastní zájmy a profit". Tato věta, a to je důležité, protože to je nové, je vztažena ne k Sovětskému svazu, ale k USA! Vezměme Michala Jurzu za slovo a snažme se přijít na to, jaké byly v minulosti zájmy USA, jaký profit. K tomu bude jistě účelné, podaří-li se nám podívat se na věc z jiného úhlu.

Knih zabývajících se vztahy USA-Čína je na přeplněném tchaj-wanském knižním trhu přehršle. Jedna za všechny: David M. Lampton: Same Bed, Different Dreams. Managing U.S.-China Relations 1989-2000. University of California Press, Berkeley, Los Angeles, London, 2001. Sáhnul-li jsem po jiné (James Mann: About Face. A History of America's Curios Relationship with China, from Nixon to Clinton. Vintage Books, New York 1998), udělal jsem to proto, že ji pro toto téma pokládám za vhodnější.

To přesto, že, jak autor (bývalý vedoucí pekingské pobočky Los Angeles Times) sám výslovně uvádí, nezabývá se vyváženě oběma stranami (neměl k dispozici dostatek materiálů z čínské strany), sleduje převším jednání americké strany.

Jaké bylo toto jednání v uvedených letech? Autorova odpověď je jednoznačná: bylo především pokrytecké.

Spojené státy v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let nesčetněkrát projevily svoji přátelskost vůči komunistické Číně (vskutku v míře nebývalé, s výjimkou Británie nebyly v polovině sedmdesátých let vztahy Spojených států k žádnému jinému národu bližší -- "...the United States was closer to China than to any other nation except Britain [Spojené státy měly blíže k Číně než k jakémukoliv jinému státu kromě Británie]" s. 370), až mohl Gorbačov s hořkostí konstatovat, že přátelství Spojených států je určeno Číně, (a to přátelství vyjádřené nejen proklamacemi, ale například i doložkou nejvyšších výhod), ne však Sovětskému svazu, který ale žádné masakry vlastních studentů na svých náměstích neprovádí.

Na otázku po důvodech takového přátelství autor odpovídá jednoznačně: Spojené státy potřebovaly Čínu v boji proti Sovětskému svazu; Čína si od zlepšených vztahů se Spojenými státy slibovala (kromě materiálních zisků) především podporu USA při řešení tchaj-wanské otázky. Jak autor uvádí a nesčetněkrát dokládá, na obou stranách nešlo tedy o skutečné přátelství, ale o vztah založený na odporu k třetí straně.

Při četbě této knihy českého čtenáře nemůže nenapadnout otázka: A proč vlastně Spojené státy tak jednoznačně preferovaly Čínu? Proč nezvolily v boji s komunistickou Čínou přátelství k Sovětskému svazu? Proč pokládaly Sovětský svaz pro sebe za nebezpečnější? Na tuto otázku autor odpověď nedává; jenomže pro mě je právě tato otázka klíčová.

Československo je v knize zmíněno jen dvakrát, z toho jednou ovšem v souvislosti s rokem 1968: "In the autumn of 1968, China, responding to an American overture (z roku 1955, pozn. P.F.), said it would be willing to resume the talks, probably because of its growing concern about the Soviet Union's invasion of Czechoslovakia that summer. [Na podzim roku 1968 reagovala Čína na vstřícné americké kroky (z roku 1955) a uvedla, že by byla ochotna obnovit rozhovory, pravděpodobně v důsledku svého rostoucího znepokojení ohledně invaze Sovětského svazu do Československa onoho léta.)" (s. 19) A ačkoliv tehdy navázání a následnému rozvoji "přátelských" vztahů ještě nedošlo (došlo k němu v první polovině sedmdesátých let) a ačkoliv nás k tomu nic, co je v knize uvedeno, bezprostředně neopravňuje, můžeme uvést pracovní hypotézu, že důvodem, proč Spojené státy pokládaly Sovětský svaz pro sebe za nebezpečnější a proč tedy od raných sedmdesátých let jednoznačně preferovaly Čínu, byl rok 1968. Nebyl-li to důvod jediný, byl jedním z nezanedbatelných.

Michal Jurza dále poukazuje na to, že Spojené státy neudělaly v náš prospěch bezprostředně nic, a to ani slovně. Nedávno na hodině čínštiny jeden z mých spolužáků, původem z Kostariky, vzpomínal, jak to bylo, když je na konci sedmdesátých let začali ohrožovat Nikaragujci.

Netrvalo to prý ani čtyři hodiny, a už tam byli Američani, a to prý u nich dodneška nikdo nechápe, jak tam mohli být tak rychle, protože u nich, v Kostarice, prý i obyčejný oběd trvá někdy déle. Mě při tom jeho vyprávění napadlo, že je docela dobře možné, že rychlost amerického zásahu je přímo úměrná vzdálenosti od Panamského průplavu, takže podle této logiky by bylo možné, že americká vojenská pomoc z roku 1968 do České republiky teprve dorazí.

Jenomže i já vím, že takhle to prostě nefunguje. Jedním z charakteristických znaků politiky velmoci je to, že není prováděna na jediném místě a (až na výjimky) v bezprostředním čase. Spojené státy, stejně jako ostatní demokratické země, nepodnikly v roce 1968 bezprostředně nic. To ale neznamená, že si neudělaly obrázek o tom, s kým mají tu čest, že nejednaly jinde a jinak.

Nabízí se otázka, kterou taková politika vyvolává: Je-li přátelství vlastně nepřátelstvím, řeší-li se politikou k jedné zemi politika k zemi jiné, mají-li všechny věci i vztahy jiný význam, než jaký zdánlivě mají, jak se v tom potom vyznat? Ano, to je ta správná otázka! Ta by nás, v České republice, měla zajímat! Ono totiž, pokud jde o politiku velmocí: Všechno je možné; některé věci jsou ale přece jen pravděpodobnější.

                 
Obsah vydání       3. 9. 2003
3. 9. 2003 Rána britské vládě: podle vysokého výzvědného pracovníka byla vládní zpráva o iráckých ZHN nepřípustně zdramatizována
3. 9. 2003 Náboženství je duševní choroba
3. 9. 2003 Dva roky nesmyslů
3. 9. 2003 Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí Petr  Fiala
3. 9. 2003 Sdružení za kvitance Petr  Říha
3. 9. 2003 Británie: Chystá se zuřivá bitva o univerzitní školné
3. 9. 2003 Romové: Osud nejzranitelnější menšiny v Evropě Jarmila  Balážová, Soňa  Kalejová, Zdeněk  Ryšavý
2. 9. 2003 Psychiatr: "Kelly spáchal sebevraždu, protože se octl pod tlakem médií"
2. 9. 2003 Případ Kelly a Gilligan: Rada BBC potlačila své pochybnosti a rozhodla se bojovat proti vládě
2. 9. 2003 Čelný britský konzervativec útočí: "Kellyho smrt byla pro Blaira záchranou"
2. 9. 2003 Svědectví vdovy po dr. Kellym vede k pochybnostem nad tvrzeními Blairových poradců
2. 9. 2003 Mrtvolu dr. Kellyho nalezla policie "zhroucenou u stromu"
3. 9. 2003 O homosexualitě: Omyly pana Žaloudka Pavel  Mareš
3. 9. 2003 Modrá šance neexistuje Zdeněk  Verner
2. 9. 2003 Český novinář je dobrá anebo špatná značka? Jan  Paul
2. 9. 2003 ČRo 6 neví, pro koho vysílá Štěpán  Kotrba
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2003 Náboženství je duševní choroba   
3. 9. 2003 Dva roky nesmyslů   
3. 9. 2003 Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí Petr  Fiala
3. 9. 2003 Rána britské vládě: podle vysokého výzvědného pracovníka byla vládní zpráva o iráckých ZHN nepřípustně zdramatizována   
2. 9. 2003 AIDS v Južnej Afrike I.: Neviditeľný liek   
2. 9. 2003 Čelný britský konzervativec útočí: "Kellyho smrt byla pro Blaira záchranou"   
2. 9. 2003 Srba přiznal nelegální financování rozvědky Štěpán  Kotrba
1. 9. 2003 "Itálie je děsná země"   
1. 9. 2003 Dnešní kapitalismus se vyvinul tak, jak přepověděl Marx   
1. 9. 2003 Zemřel Pavel Tigrid Jan  Čulík
1. 9. 2003 Součkové hlava, stávka učitelů a reforma veřejných financí Štěpán  Kotrba
31. 8. 2003 ČTK: "Gilligan nebo Mulligan, dyť je to jedno" Jan  Čulík
29. 8. 2003 Vyváženost ČRo 6?
aneb frekvenční analýza jednoho pořadu
Štěpán  Kotrba
29. 8. 2003 Propadne mužské pohlaví genetické zkáze?   
29. 8. 2003 Martin D. Brown: Sudetští Němci nebyli odsunuti na základě Benešových dekretů   

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2003 Kniha Jamese Manna About Face a jedno neslavné výročí Petr  Fiala
22. 8. 2003 O mentalitě svlačce a mentalitě bolševníku Jaroslav  Pour
21. 8. 2003 Poučení z krizového vývoje - dvacáté první srpny a přítomnost Michal  Jurza
21. 8. 2003 O mentalitě svlačce Jan  Čulík
21. 8. 2003 Proč se mlčí o občanském odporu ze srpna 1969? Karel  Mašita
20. 8. 2003 Okupácia 1968: KSS je hlboko zakotvená vo svojej minulosti Juraj  Marušiak
11. 8. 2003 Nedožitých 55 let Jana Palacha Jaroslava  Čajová
14. 7. 2003 1968 Přemysl  Janýr
4. 6. 2003 Konec českých dějin? Mojmír  Babáček
24. 4. 2003 Lidství na skřipci Jan  Čulík
2. 4. 2003 Rytí záhonu Jaroslav  Hutka
17. 1. 2003 Přihlásí se Česká republika po 35 letech opět k Brežněvově doktríně? Mojmír  Babáček
6. 12. 2002 Levicové bědování - ale s novými informacemi a s noblesou Jan  Čulík
30. 10. 2002 Historie Literárek: zápas o morálku, integritu a slušnost Jan  Čulík
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz