29. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 12. 2003

Post-moderní Olympané v českém školství po 13 letech

Před dvěma sty dvaceti lety bohabojně vychovaná, fyzicky atraktivní, mateřsky veleplodná a super-inteligentní panovnice odkázala našemu školství velký třesk, který i to dnešní poznamenává.

Od fundamentalistických ultra-liberálních odpůrců za to sklízí hrubé urážky. V Rakousku, Německu, Švýcarsku a v širší kontinentální Evropě z jejího odkazu bez zlehčování prosperují dodnes.

Dávní tereziánští modernizátoři metod, obsahu a managementu škol jsou tam vedle Jana Amose Komenského stále úctyhodní a inspirativní: Opat zahaňský Jan Ignát Felbiger, učitel-intelektuál teoreticky i prakticky nadaný a pedagogicky- zakladatelský, Ferdinand Kindermann, kantorský reformátor- didaktik i farář z Kaplice, pozdější biskup litoměřický a vrchní školní inspektor zemský, pražský universitní profesor Leopold Hasner von Artha (+1891), školský legislativec, k němuž by někteří současní měli jít do učení ( mimo jiné autor ustanovení, že věda a vyučování jsou svobodny a zakládat výchovné a vzdělávací ústavy je oprávněn každý občan, který k tomu prokázal zákonnou způsobilost), Karel Slavoj Amerling, v roce 1848 tvůrce vzorné hlavní školy- tzv.Budče- při pražském učitelském ústavu, ale i někteří další, v naší vlasti založili fundamentálním a fortelným způsobem liberálně-konzervativní principy středoevropského školství.

***

Proč jsme si dodnes nedokázali poučeni i jejich odkazem znovu školství rozumněji a na úrovni doby zmodernizovat? Je hamletovskou otázkou, zda současné averze k naší minulosti jsou jen pozdně obrozeneckým- nacionálním předsudkem, projevem úpadku naší vzdělanosti, totálního rozpadu naší historické paměti, či zálibou v diskontinuitě vždy a za každou cenu?

Musíme tu po předčasně mýtizovaném roce 1989 znovu prodělávat všechny omyly nezralého myšlení nebo se snižovat do občas i podvodného a účelového pseudoexperimentování? Proč si zde ješitní politici ani po 13 let nechtějí nalézt pro reformu českého školství poučenější, zkušenější a mravnější osoby, když už i v USA a Kanadě hnutí "back to basic" nahlédlo, že mezi tzv. "hravou školou" -znalosti podceňující ( Komenského "škola hrou" je jiná) a "školou tradiční"- uznávající i výcvik paměti, píle a (sebe)kázně je třeba najít rozumnou rovnováhu?

V globalizující se super-civilizaci tam mají ovšem pro to ještě další důvod: V soutěži stále úspěšnější mládež z asijských zemí. Kdo ji poznal jako učitel, sotva bude se mnou nesouhlasit. Její osobnostní postoje k vlastním civilizačním hodnotám, kterých si nastupující generace bílých sahibů neváží, by měly být i pro nás mementem.

***

Sněmovny se socialistickou, ultra-liberální a liberálně křesťanskou koalicí v utajovaně připravovaných návrzích školských zákonů a opatření jsou ale nyní konfrontovány i s taktikou feministicko-ženského myšlení a uvažování, které už ovládlo strategická místa pyramidy českého vzdělávacího systému shora dolů. S mírnou nadsázkou lze říci, že buzkospilkokalábzielennovácký syndrom už šminkami zamazal celé naše školství. (Do této garnitury započítejte muže, kteří o mužství ve školním provozu buď přišli, nebo skutečnými muži nikdy nebyli, a proto se stali učiteli.)

Někde úslužný, někde opatrný, někde zbabělý, někde slabošsky sugestibilní pragmatismus tu už léta vytěsňuje, diskvalifikuje či znechucuje každého ( a i některé výjimečné ženy), kdo má talent k abstraktně analytickému myšlení a potíže vzdělávání a výchovy ve školách a zařízeních by chtěl vyřešit doopravdy.

***

Nepřipravuje se za šramoty, skandály, narcistickým pózováním, odvádějícími pozornost od zásadního a podstatného, anti-třesk? A zůstane po něm ještě v základním a středním školství kámen na kameni?

Vznik milieu úlisně úskočné lstivosti dnešních školských Olympanů (-ek) vyžaduje střih filmovými prostředky: Na začátek velký záběr, kde část učitelstva má ještě vůli spontánně a zdola vytvořit lepší školství než bylo totalitní a kde osvícená státní školská správa se distancuje od normalizační lido-samosprávy a politicko-ideologických choutek kohokoliv.

Pak prolínačku detaily postav legislativně okovaných úředníků (-nic), jak se ze slabého ministerstva přesunují na ministerstvo silové. (Že budou jednou v tichosti připravovat paralelní restauračně-správní socialistickou anti-reformu asi ještě tenkrát nevěděli). Pak polodetail výrazů ( očí?, úst?) bývalých nomenklaturních kádrů: Jeden si zakládá "soukromou" školu, druhý se zahnizďuje v nově vznikající universitě v krajském městě v budově bývalého sekretariátu...Atd.

***

Špičkoví ligoví borci vybavení "tržním charakterem" (Fromm), experti na mimikry, pracovní kreativitu a politickou asertivitu, se ale na rozdíl od předchozích v ministerstvu zavrtávají: Na financích, na řízení...

Jsou už zase známí a sebe-jistí svojí nepostradatelností. Co by si tu (pa)revoluční ministři bez nich vůbec počali? Rozumí školství jen oni? A co syndrom mesiášský, když každý (politický) kmán se cítí povolán?

***

Po 13 letech jsou staré i nové bossovsko- vašnostenské školské establishmenty svorné a v sedlech pohodlně usazené: Zhruba 500 ministerských, stovky inspektorských a tisíce ředitelských židlí se přece dobrovolně neopouštějí. Už se nakupují krajské a obecní.

***

To máme přibližné schéma švejkovsko- vašnostenského prostředí školských úřadů, institucí a navazujících velkopodniků s právní subjektivitou všech stupňů až do syndikátů mateřinek. Navíc dokonale oddělené zájmovou i legislativní propastí mezi školstvím nižším a nejvyšším.

Teď už je tu každému košile bližší nežli kabát.

Mravní principy? Zapomeňte!

A odpusťme si, co jsme si! Ruka ruku myje.

***

13 let naši všemocní Olympané školství rozvolňovali ( nafukovali, transformovali), nyní je optimalizují (přiškrcují, reformují). Na extrémy (i blbosti) rezistentní a gruntovně založený systém se zachvívá.

***

Čím se nové školské vrchnosti odlišují od šéfů éry předchozí?

Už zvládli novo-řeč politické demokracie i managementu, zapracovali na nich vizážisté, nebojí se vylézt na obrazovku a do médií, naučili se anglicky za státní peníze.

Empirie učí, že pokud možno nic nerozhodují, obklopují se kamarilou a klienty, hrají nekonečné hry na mrtvé brouky, přehazují si potíže jako horký brambor, vymlouvají se formalistickými výklady paragrafů, stížnosti a šlendriány nechávají hnít v nejspodnějších šuplatech a spoléhají, že "vyšumí" nebo se na ně zapomene, zákony navrhují tak, aby šly vykládat i naopak.

Mění metodiku práce pokud možno každý rok.

Přeformátovali kontrolu jakosti, až se stala bezzubou a inspekční zprávy nejde dočíst i se sebezapřením, protože jsou snůškou zobecněných trivialit navzájem si rok po roku podobných.

To vše za veliké peníze.

Služebně cestují skoro pořád, v jejich úřadech se množí zástupci pro cokoliv až připomínají kafkovské zámky.

Střídají mezi sebou pravidelně židle.

Pečují o kádry - nyní lidské zdroje.

Vyvíjejí a zkoušejí "sondy", a pak je hází do díry v paměti.

Nejméně deset let "tvoří" "nový" školský zákon, a nejspíš zapomněli v jaké je n--té verzi.

Když nevědí jak dál, vyhlašují reorganizaci - úřadu, resortu, plošnou. Elektronických nosičů informací a papíru je tam na vagóny.

***

Rozumné a nové myšlenky?

Mušky zlaté, zrnka pravd v moři zmarněného času.

I černí andělé systému mají ale občas svoje děsivé noční sny: Ten nejhorší z nich? Strach, že by mohli jednou zase jít učit žáky.

Postavy, repliky, věty jak do absurdního dramatu!

***

Bude tragické, jestliže veřejnosti, hlavně rodičům, skutečné důsledky takto "ideologicky" pojaté školské politiky dojdou až se zpožděním.

***

Post-moderna v umění, na akademické půdě se dá přežít jako každá móda. Každý tam ví, o co jde: Že objektivita, řád, vědecká systémovost, nezávislá kritičnost, hodnotová orientovanost , mravní zásadovost jí vadí.

Že má v programu dekonstrukci- subverzi, marginalizaci, rozklad.

Že v praxi funguje jako pátá kolna, jako mutant extremismu, anti-civilizační vir.

Že v praktickém i politickém životě je cynismem a ve školství lačným chřtánem, perverzí, co si žádá dětské oběti ...a miliardy.

***

Občané, rodiče, odpovědní politici, vědci - vzchopme se. Nebuďme neteční!

                 
Obsah vydání       29. 12. 2003
29. 12. 2003 Převážně bídné školství Ondřej  Hausenblas
29. 12. 2003 Válka v Iráku ukázala limity americké moci
29. 12. 2003 "Proč tady máme stát a poslouchat vás?"
29. 12. 2003 Britský ministr školství: násilí v televizi vede ve školách k šikaně
29. 12. 2003 Itálie: nový nemocný v Evropě
29. 12. 2003 Británie připravuje bezdrátový broadband pro venkov
29. 12. 2003 Křehký mír v Súdánu Simone  Radačičová
28. 12. 2003 Paul Bremer "odmítl" Blairovo tvrzení o iráckých ZHN
29. 12. 2003 Post-moderní Olympané v českém školství po 13 letech Ivo V. Fencl
29. 12. 2003 České školství: problémem nejsou učitelé, na sobě musí pracovat každý sám Josef  Vít
29. 12. 2003 Jak vidí Čechy sousedé aneb knižní recenze Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Klikaté cesty vědy v Království českém Jiří  Bakala
28. 12. 2003 Fundamentální člověčí touhy Zdeněk  Bárta
28. 12. 2003 Datle nad Saddámovým příklopem skutečně visí i v prosinci
29. 12. 2003 Potíže s datlemi Jan  Čulík
27. 12. 2003 Jak čeští studenti rozčílili vatikánský rozhlas
23. 12. 2003 Vánoční příběh: Každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán? Petr  Lébr
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
26. 12. 2003 Při zemětřesení v Íránu "zahynulo 20 000 lidí"
25. 12. 2003 Bush rozeslal 1,5 milionu vánočních přání
24. 12. 2003 Britská vláda: "Saddámovi lživě tvrdili podřízení, že má ZHN"
25. 12. 2003 Jan Pavel II. odsoudil "terorismus"
29. 12. 2003 V Európskej únii je chudobný každý siedmy - bude niekto bojovať proti chudobe?
29. 12. 2003 Existuje americké impérium? Michael  Walzer
29. 12. 2003 Fér a nefér: Slané jídlo vyvážíme sladkým, nikoliv hnusným Ivan  David
29. 12. 2003 Nad projevem Jana Kavana Miroslav Václav Steiner
29. 12. 2003 Média veřejné služby Petr  Jánský
25. 12. 2003 Českou televizi podpořilo na Boží hod vpodvečer jen sto lidí
25. 12. 2003 R.I.P. pro "svíčkové" demonstranty Štěpán  Kotrba
23. 12. 2003 Vyvrácení práva na práci: Právo na lenost
23. 12. 2003 Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka
24. 12. 2003 Mikuláš Hrozný Szilárd  Podmaniczky
23. 12. 2003 Ako možno vyhrať šťastie Marta M. Hillová
23. 12. 2003 Musíme nájsť spôsob, ako zastaviť vietor
23. 12. 2003 Politik má provokovať Ivan  Štefunko, Martin  Muránsky, Michal  Feik, Jaroslav  Hrenák
23. 12. 2003 Slobodomurárske tajomstvo Táňa  Jajcayová
21. 12. 2003 Sunday Express: Saddáma zajali Kurdové, nikoliv Američané
22. 11. 2003 Adresy redakce
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech