4. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 2. 2004

Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem"

"Politický svět je plný prvoků, naprosto to jednoduchých bytostí,
které vydávají noviny a i jinak vyjadřují, co si myslí."

Záviš Kalandra

Přinejmenším od loňského revolučního sjezdu si ke Straně zelených udržuji vytrvalý odstup. Důvod tohoto distancování je jednoduchý: od počátku procesu, na jehož konci stálo vítězství tzv. Tmavozeleného proudu, mi bylo známo, že za snahou převzít moc ve zkorumpované straně stál šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka. Poznal jsem ho již v roce 1991 jako člověka, který má celou řadu oslňujících vlastností -- je skvělý debatér i zručný stylista, umí získávat přátele a působit na lidi atd. -- avšak postrádá jednu schopnost pro působení v demokratické politice nezbytnou: dlouhodobě nesnese vedle sebe člověka, který s ním v něčem nesouhlasí a není ochoten konvertovat k jeho přesvědčení. Kdo nesouhlasí, stává se nepřítelem.

Vzhledem ke svým zkušenostem jsem se tedy obával, že reálným obsahem politické formule "novodemokratismu" se stane právě bytostná netolerance jejího proroka, Jakuba Patočky. Naprosto jsem si nedokázal představit, že bych působil v politické organizaci jím dominované -- vždyť i jen zformování názorového proudu sebeméně se odchylujícího od "jedině správné cesty" by bylo v podstatě nemožné; o koaličním potenciálu takové strany pak snad nemá smysl vůbec uvažovat.

V některých článcích Pavla Pečínky na Britských listech nebo v Neviditelném psu, kritizujících vývoj Strany zelených po posledním sjezdu, se nicméně objevilo mé jméno, případně jsem byl citován jako anonymní zdroj. Různými diskrétnějšími cestami ke mně navíc dorazily Pečínkovy apely typu: "Patočka míří do Evropského parlamentu a Patrik, Štefanec, Dolejší mlčí...". Mlčet za každou cenu tedy nechci -- nicméně promlouvám pouze proto, abych vydal svědectví o svých zkušenostech a názorech. Nedělám si vůbec žádné iluze, že bych mohl nějak pomoci lidem, kteří "pro dobrou věc", za níž považovali svržení bývalého kriminálního vedení Strany zelených, dobrovolně přijali roli Gefolgschaft. Mnozí z těchto lidí mají rozsáhlé politické zkušenosti, ale přesto se nyní diví, že je s nimi důsledně zacházeno v souladu s pozicí, kterou sami zaujali.

Vlastně mi vůbec není jasné, co nyní Pečínka nejrůznějšími výzvami sleduje. Proč by proboha vyjádření nečlenů nějaké organizace měla být mocenským praktikám jejího charismatického vůdce větší překážkou nežli kritika samotných členů?

Jestliže -- jak vysvítá z Pečínkových článků -- už i členům je nezřídka znemožňováno obracet se se svými názory na stranickou veřejnost, bylo by velmi naivní předpokládat, že se lze do stranického diskursu nabourat promluvami zvnějšku. Jakémukoliv hlasu "z venku" bude totiž podle dávno osvědčeného receptu vytknuta špatná znalost situace a tedy nekompetentnost, dále nedostatek faktické odpovědnosti za dění ve straně a navrch ještě absence loajality k hodnotám umístěným na vývěsním štítě zmíněného spolku -- protože extra ecclesiae nullum salus, aby bylo jasno.

Nebo jinak: šramoty doléhající z "nepřátelského" vnějšku povedou v doupěti jen k mobilizaci na nových a propracovanějších liniích obrany -- a ti uvnitř, kdo budou obviněni z vyvolávání šramotů, si to pořádně odskáčou ("Podívejte, s jakými lidmi se ten Pečínka stýká!").

Konečně: jestliže Jakub Patočka získal kandidaturu do EP za Zelené způsobem, který má ke standardním demokratickým postupům daleko, a řadoví členové strany se ve své většině proti tomu okamžitě účinně nepostavili, pak jim tato situace nejspíše příliš nevadí.

Existuje-li přesto skupina lidí, které bezskrupulózní užívání moci opravdu znepokojuje, pak jim ze srdce přeji, aby neudělali chybu a nenechali se vyřídit per partes. Víc toho pro ně udělat nemohu a i kdybych mohl, velmi bych váhal. Už jsem se totiž v životě mnohokrát ke své škodě zastával lidí, kteří za své zájmy nebyli ochotni doopravdy bojovat, ač k tomu měli ty nejlepší podmínky.

Závěrem snad tolik: nezpochybnitelná skutečnost, že se symbolem generační směny v české politice pomalu stává "Future Generation Leader" Jakub Patočka, je pro tuto zemi neblahým znamením. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale v dané chvíli je to opravdu asi tak vše, co se proti tomu dá dělat. Ledaže by ovšem někoho napadlo založit zelenou stranu, která by nebyla ani novodemokratická, ani demokratickocentralistická, ale prostě jen -- demokratická. Do takové bych byl vstoupil mezi prvními...

Karel Dolejší je sociolog, od roku 1990 se angažoval postupně v Levé alternativě - hnutí za demokratický socialismus, Hnutí Duha a v Nezávislém sociálně ekologickém hnutí, nyní je aktivní v Amnesty International.

                 
Obsah vydání       4. 2. 2004
4. 2. 2004 Blairova vláda skutečně ignorovala naše námitky, že její zpráva je nepodložená
4. 2. 2004 Poslanče Vidíme, odstupte! Jiří  Mašek
4. 2. 2004 Alain Juppé : "Zůstanu ve výkonu svých funkcí !" Josef  Brož
3. 2. 2004 Alain Juppé byl odsouzen k 10 letům nevolitelnosti Josef  Brož
4. 2. 2004 Lze očekávat, že vyšetřování neexistence iráckých ZHN bude seriózní?
4. 2. 2004 BBC: už první cenzura?
4. 2. 2004 Obsah, kompetence i rozpočty jsou i nadále v rukách božích Štěpán  Kotrba
4. 2. 2004 Kde jde o peníze, jde jen napůl o život Štěpán  Kotrba
3. 2. 2004 Promiňte mi, že se mi malinko zvedá tlak... Václav  Kasík
3. 2. 2004 O sebeprivatizaci vláda neuvažuje Štěpán  Kotrba
4. 2. 2004 Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" Karel  Dolejší
4. 2. 2004 O kontextu a o muzeích Štefan  Švec
4. 2. 2004 3D halucinace místo monitoru Štěpán  Kotrba
3. 2. 2004 Bush, Blair, Irák a vyšetřování, které nechtěli
3. 2. 2004 Globální politika a úskalí africké obnovy Mesfin  Gedlu
3. 2. 2004 Andělé Jaroslav  Hutka
3. 2. 2004 Kateřina Opltová - osamocený běžec na krátké trati Jan  Paul
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004

Zelení RSS 2.0      Historie >
4. 2. 2004 Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" Karel  Dolejší
2. 2. 2004 Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka Pavel  Pečínka
8. 12. 2003 Zelení hledají dobrovolníky proti Sládkovi Pavel  Pečínka
25. 11. 2003 Jak se zocelovala strana - aneb V žáru temnězeleného slunce Pavel  Pečínka
31. 10. 2003 Nové revolty proti systému Immanuel  Wallerstein
23. 10. 2003 Romští členové Strany zelených nečekají na milost shůry Pavel  Pečínka
24. 9. 2003 Európske voľby 2004: výzvy pre Stranu európskych socialistov Nick  Crook
22. 9. 2003 Jak Strana Zelených svlékla starou kůži Pavel  Pečínka
4. 9. 2003 Literární noviny: Medienterroristen oder Literatur? Jan  Čulík
19. 8. 2003 Čo sa stalo s nemeckými zelenými? Frieder Otto Wolf
4. 8. 2003 Disidenti jako tmavozelení pučisté? Pavel  Pečínka
10. 7. 2003 Zelení, kteří začali přijímat (jidášský?) groš od korporací   
27. 6. 2003 Jak se čistila strana
aneb konec Pseudozelených v Čechách
Pavel  Pečínka
23. 6. 2003 Demokracie pro všechny: Zakažte komerční média ! Štěpán  Kotrba
27. 5. 2003 Daniel Cohn-Bendit má stále chuť na politiku Ivo  Krsek