25. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 3. 2004

Žít za 39,-

Žít za 39,- se stalo fenoménem rozvíjejícího se kapitalismu v ČR. Každý jistě ví, o čem je řeč, neboť vlezlé reklamní štíty vyvedené v kontrastních barvách pronásledují člověka na každém kroku jdouce kteroukoli lidnatější ulicí.

Tato realita bez pardonu vystřídala iluzorní představy o bulvárech koncipovaných podle vídeňské Anne-Marie Strasse, jejichž nedlouhý život ukončil ne tak nezájem ze strany poptávky, jako spíše hluboké a děravé kapsy poptávajících - čímž jsme se velice rychle dostali k jádru problému.

Co umožnilo vzniknout obchodu, který popírá základní pravidla obchodnického cechu? Na první pohled paradoxně by se dalo říct, že to byla Smithova neviditelná, neslyšitelná a hlavně nešťastná ruka trhu, která už přes dvě staletí plní funkci mýtického elementu v jinak přísně exaktní a matematizované ekonomii. Byl to nesmlouvavý princip poptávky a nabídky, jenž zamával šátečkem útulným butikům a vyštrachal z ekonomického undergroundu toto nepodařené dítě tržního hospodářství.

Navštívili jste někdy obchod podobného typu? Já nikoli.Až do chvíle, kdy jsem se stal součástí personálu jedné takové prodejny. Do té doby mi byla tato zkušenost utajena a proto jsem se nestačil divit. Na maloobchodní poměry obrovská kvanta lidí prodírající se mezi přeplněnými koši nepotřebných cetek, nekvalitních oděvů, nepoužitelných drobných pracovních nástrojů a obdivujících příšerné dekorativně zamýšlené leč zrůdné předměty typu svíčka-puding.

Na rozdíl od značkových prodejen však většina přišedších není pouze pasivními zákazníky ( ve smyslu nákupu), nýbrž téměř každý si "něco" odnese - nazouváky s týdenní garancí životnosti, šátek z nepoužitelného materiálu opatřený neskutečným designem, masivně vyhlížející nůžky, kterými neustřihnete nic jiného než tenký papír, ovšem pouze do chvíle, než se nenapravitelně rozpadnou. To vše bych ještě dokázal pochopit, kdyby....kdyby se většina těchto zákazníků s železnou pravidelností nevracela a neodnášela si domů další a další věci obdařené signanty určitého použití, avšak postrádající signovanou schopnost.

Pokud se zamyslím nad podstatou takového jevu, pak docházím k názoru, že oboustraně popírá základní tržně ekonomické principy. Na jedné straně stojí obchodník, který neprodává zboží, se kterým je odborně seznámen, a jež nelze zařadit do určité příbuzenské skupiny (např. drogerie, oděvy, bytové doplňky). Tento obchodník prodává zboží, o kterém ví, že je nekvalitní, přičemž však za něj nese stejnou odpovědnost, jako obchodník s kvalitním zbožím, totiž zákonnou záruku. Podle zákonů trhu by měl neoddiskutovatelně zkrachovat.

On však prosperuje, a jak. Jak je to možné, ptám se? K tomu je nutné prostudovat druhou stranu tržního vztahu, tedy zákazníka. Z hlediska společenské struktury se naši zákazníci rekrutují zejména z nižší střední, případně z nízkých vrstev obyvatelstva, včetně náhodných turistů z ekonomicky srovnatelných zemí, jejichž zařazení do společenské struktury by bylo totožné. V drtivé většině sem tento zákazník nepřichází pro nějakou konkrétní potřebnou věc, jak je tomu v maloobchodním styku obvyklé, nýbrž dostavuje se s přesvědčením, že utilitu případně zakoupeného zboží určí ex post - případy typu: "Koukej táto, takový hezký papuče, stejně už bys nějaký potřeboval". Tohle jednání signalizuje jediné - zákazník nenakupuje z potřeby, ačkoli koupené zboží by mělo nějakou potřebu uspokojovat a nakupuje navzdory vědomí, že toto zboží vzhledem ke své nízké kvalitě nemůže jeho potřeby uspokojit. Nakupuje tedy pouze proto, aby ukojil svou touhu po konzumentství, čímž se dostáváme k problému prosperity obchodníka, který ji čerpá z naprosto iracionálních pohnutek zákazníka.

Že takový jev není v souladu s tržními principy, se nám vcelku viditelně zjevilo. On však není v souladu ani s dalšími souvisejícími kategoriemi. Takové jednání neprospívá kvalitě výroby, jelikož jediný důraz je kladen na cenu, která musí být co nejnižší, děj se co děj. Neprospívá ani životnímu prostředí, neboť jediným kritériem je kvantum a povaha materiálu či zpracování jdou stranou. Nepřispívá z hlediska etického, poněvadž obě strany vztahu jednají na základě uspokojování uměle vzniklé potřeby bez rozmyslu konzumovat, což je podporováno s jediným cílem, tedy namastit si kapsu.

A nakonec nepřispívá ani z hlediska daňového, což jsem si ověřil osobně. Při takové obchodní činnosti se dá velice dobře manipulovat s účetními doklady, pokud nějaké při uzavření kupní smlouvy ( tedy zaplacením u pokladny) vůbec vzniknou. Tento fenomén je tedy veskrze společensky destruktivní a to jsem se ani nerozepisoval o dopadech na estetické vnímání a mnoha dalších, neméně významných. Otázka tedy zní, je-li jeho přínosnost nulová ( nepočítám-li pochybné obohacení provozovatele), co opodstatňuje existenci takového paskvilu? Odpovědí se vrátím ke zdůvodnění prosperity majitele, čímž uzavírám smyčku tohoto vyprávění. Nezbývá, než si počkat, jak nafackuje "neviditelná ruka" trhu třeba veřejnoprávním médiím nebo umění. Rozhodně to ale bude nářez.

                 
Obsah vydání       25. 3. 2004
25. 3. 2004 "Zapomenutá" privatizace? Ondřej  Čapek
25. 3. 2004 Fukuyama: "Teze o konci historie stále platí"
25. 3. 2004 Smlouva z Nice odchází na smetiště evropských dějin Josef  Brož
25. 3. 2004 Jak přimět studenty k (inter)aktivitě Jan  Čulík
25. 3. 2004 Projev nesouhlasu je v západní kultuře projevem loajality Martin  Škabraha
25. 3. 2004 Géniové ve Sněmovně schválili další klenot Štefan  Švec
25. 3. 2004 Byl Bohumil Hrabal tvůrcem "laskavého humoru"? Jan  Čulík
25. 3. 2004 "Laskavý humor" Bohumila Hrabala Jan  Čulík
25. 3. 2004 Svaz spolkové branné moci varoval kancléře před krizí důvěry vojáků
25. 3. 2004 Pokrok ve volbách a diplomatické odpovědi Anna  Čurdová
25. 3. 2004 Americká vláda jako oběť ideologické zaslepenosti
24. 3. 2004 11. září: šokující důkazy o tajných ujednáních, promrhaných příležitostech a tragických chybách
24. 3. 2004 Microsoft dostal pokutu 497.2 milionů euro
25. 3. 2004 Žít za 39,- Bohumil  Kartous
25. 3. 2004 Deníček sněmovní panny X. Alexandra  Virgová
24. 3. 2004 Deníček sněmovní panny IX. Alexandra  Virgová
25. 3. 2004 V ČR nemusíte být "v pozici ponižující subordinace"
24. 3. 2004 Budoucí diktatura NBÚ Štěpán  Kotrba
24. 3. 2004 Utajeno může být téměř cokoliv Helena  Svatošová
24. 3. 2004 Ubohá oběť Šaronovy ubohé taktiky
23. 3. 2004 Zabít Jassina nebylo zrovna bystré
24. 3. 2004 Privatizace povrchových dolů pod vedením levo-pravé koalice Petr  Švec
24. 3. 2004 Učení by mělo být zábavou Hynek  Hanke
24. 3. 2004 Einstein -- nejen geniální fyzik Tomáš  Horyna
24. 3. 2004 Šikanují vás obce, protože jste nezaměstnaní nebo málo vyděláváte? Jsme tu, abychom pomohli
24. 3. 2004 O nás bez nás, aneb lidé s mentálním postižením nemají právo na změnu Jan  Paul
22. 3. 2004 Ad Anděl 2003 aneb Utopte Žbirku Štefan  Švec
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce