5. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 5. 2004

Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup!

Finsko je v Evropě zářným příkladem návratnosti investic do vědy a vzdělání, 70% obyvatel mluví anglicky, funkční gramotnost je jednou z nejvyšších v Evropě, počet internetových přípojek na hlavu rovněž. Závěrem bych proto dodal, že za více peněz pro technické vysoké školství by měl lobovat každý, kdo má zájem na zvýšení životní úrovně České republiky. Neznám efektivnější dlouhodobou investici.

Lehčí studium než v ČR ve Finsku není ani náhodou. Většina studijních materiálů jsou aktuální anglicky psané publikace, které se pravidelně obměňují. Tato literatura je u nás téměř nedostupná. Na finskou knihu narazíte zřídkakdy, finské skriptum jsem zde ještě neviděl.

V současné době jsem na výměnném studijním pobytu spolu s dalšími kolegy z VUT Brno, ČVUT Praha a VŠB-TU Ostrava na Tampere University of Technology ve Finsku. Po přečtení článku Petra Soukupa, uveřejněného v Britských listech, dne 4. května 2004 ZDE jsme cítili potřebu zareagovat a podělit se o naše zkušenosti stran studia ve Finsku.

TUT se svými cca 13 000 studenty je druhou největší technickou univerzitou ve Finsku, nabídkou studijních programů zhruba odpovídá VUT Brno. Co se týče technického vybavení školy, je podstatně lepší než u nás a po pravdě řečeno, za půl roku studia se ještě nestalo, že by něco nefungovalo.

V knihovně sedí IT expert, který v případě poruchy okamžitě zajišťuje nápravu. Počet počítačů je vůbec těžké odhadnout, ale pro představu, když procházíte hlavní chodbou, narážíte na počítače "na stojáka", u kterých se vyřizují bleskové záležitosti.

Každý student má přístup k IT službám školy, mezi které patří vyhledávací databáze, e-knihovna, e-journaly, plný přístup do draze placených databází (IEEE, ScienceWeb, aj.). Škola je na kartu přístupná 24 hodin denně včetně učeben, pro které jste registrováni.

Co se týče obtížnosti studia, ve 2 předmětech jsem jako studijní materiál dostal název 600 stránkové publikace v angličtině s výčtem kapitol požadovaných ke zkoušce, takže počet stran k nastudování se zredukoval na "pouhých" 400. Mluvím o knihách s 10 vzorci na stranu, kde je třeba vše ověřit a propočítat.

Příprava na zkoušku je výrazně namáhavější, jakýkoliv podvod je vyloučen a pokus o něj je trestán okamžitým vyhazovem ze školy. Nabídka předmětů v angličtině je široká. Vzhledem k tomu, že Finové studují přece jen většinu předmětů v rodném jazyce, je pro ně zátěž jistě menší než pro zahraniční studenty.

Obecně vzato, lehčí studium než v ČR zde není ani náhodou. Většina studijních materiálů jsou aktuální anglicky psané publikace, které se pravidelně obměňují. Tato literatura je u nás téměř nedostupná. Na finskou knihu narazíte zřídkakdy, finské skriptum jsem zde ještě neviděl.

Co je ovšem podstatné je, že od 2. až 3. ročníku pracuje většina studentů ve firmách v přilehlém technologickém parku či přímo ve školních laboratořích, sbírají zkušenosti z praxe. Co se týče řešení reálných inženýrských problémů, jsou mí finští kolegové velmi dobře zorientovaní již během studia.

Na samostatných projektech a diplomových pracích si člověk přijde opravdu na své. Většina zadání přichází z praxe od firem jako je Nokia, Metso Automation, farmaceutických firem a firem zabývajících se lékařskou technikou.

Sám jsem řešil otázku OPC komunikace s destilačním zařízením, které je umístěno přímo ve škole (technologie OPC se na mé fakultě na VUT zatím nevyučuje). Řeší se ovšem i méně praktické projekty velmi náročné na teoretické znalosti.

Doufám, že jsem Vás příliš neunavil suchými fakty, neboť teď přichází mnohem populárnější téma - otázka finančního ohodnocení. Jako postgraduální student máte možnost získat cca 1200e měsíčně z výzkumu. Nedávno jsem se bavil s finským studentem z Ústavu elektromagnetismu, který je zapojen do výzkumu a pobírá 2200e měsíčně. Dodal, že kdyby se mu chtělo učit, byl by ohodnocen 28e za hodinu k tarifnímu platu. Docenti a profesoři vydělávají v průměru 5000, pokud je tento akademický pracovník špička v oboru a podílí se na vedení výzkumu, pobírá údajně až 8000e.

Není proto výjimkou, když se inženýr s 15-letou praxí vrátí za katedru. Výklad takového experta je potom k nezaplacení. Plat průměrného inženýra v praxi se pohybuje kolem 5000e s výraznými odchylkami v závislosti na firmě.

Závěr: vysokoškolský profesor si nepotřebuje kompenzovat svou finanční situaci vedlejšími aktivitami na úkor výuky. Zakázky jdou většinou přes školu, která se chová jako podnikatelský subjekt. Doufám, že si hodně kantorů pana Soukupa s tarifním platem dle MŠMT, přečte tyto řádky a srovnají je s jeho názorem, že "školy mají dostatek peněz a měly by jich pouze efektivněji využívat."

Pan Soukup by si měl dále uvědomit, že vysoké technické školství není "jednotřídka v Chile". Nezačínáme se slabikářem, ale moderními technologiemi, které musíme umět využívat a dále je rozvíjet. Nemusím, doufám zmiňovat, že tyto technologie stojí nepředstavitelné peníze a žádají si obnovy (vybavení jedné laboratoře pro výuku základních kurzů teorie obvodů se pohybují v řádech milionů korun).

Bez těchto investic se přitom technické školství, má-li udržet krok se současnými trendy, neobejde. I přes neutěšenou situaci, na českých technikách existují příklady úspěšné spolupráce školy s průmyslem (u nás na VUT Brno např. skupina počítačového vidění na elektrofakultě).

Jsou to bohužel jen výjimky, ačkoliv by tento přístup měl být pravidlem V budoucnu se to musí nepochybně změnit. Počáteční impuls musí vyjít od zřizovatele veřejných vysokých škol, tedy od státu, jinak k pohybu nedojde.

Finsko je v Evropě zářným příkladem návratnosti investic do vědy a vzdělání, 70% obyvatel mluví anglicky, funkční gramotnost je jednou z nejvyšších v Evropě, počet internetových přípojek na hlavu rovněž. Závěrem bych proto dodal, že za více peněz pro technické vysoké školství by měl lobovat každý, kdo má zájem na zvýšení životní úrovně České republiky. Neznám efektivnější dlouhodobou investici.

Proto považujeme názory prezentované panem Soukupem za zcela pomýlené a nebezpečně zavádějící. Je ostudou, že student 5. ročníku Fakulty informačních technologií VUT Brno tvrdí opak.

S pozdravem

Jan Beran, student Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno

Jiří Venhoda, student Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno

                 
Obsah vydání       5. 5. 2004
5. 5. 2004 Demokracii nelze vytvářet mučením
5. 5. 2004 Bush má o americkém mučení poskytnout interviewy arabským TV stanicím
4. 5. 2004 Američané "propustí polovinu vězňů"
5. 5. 2004 Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! Jan  Beran, Jiří  Venhoda
5. 5. 2004 Nesnesitelná lehkost skandinávského školství Tomáš  Linhart
5. 5. 2004 Zahradil dostal 8000 Kč za den, který promlčel...
5. 5. 2004 Zkurvení ducha ve sněmovně Zdeněk  Bárta
5. 5. 2004 Rytíři na Maltě Jaroslav  Hutka
5. 5. 2004 Předsedkyně Rady italské televize rezignovala na protest proti státním zásahům
5. 5. 2004 Případ středoevropských žadatelů o azyl v Británii bude řešit Nejvyšší soud
5. 5. 2004 Gott, Vondráčková a česká populární hudba Josef  Vít
5. 5. 2004 Zlatuška, Janota, Rychlík: Volte zelené!
5. 5. 2004 Mámo, koupíme si pivní sestavu! Jan  Paul
4. 5. 2004 ČTK: Nejmenovaný zdroj je také zdroj... Štěpán  Kotrba
5. 5. 2004 TELEGRAM
4. 5. 2004 Britská zbrojovka obrovskými částkami podplácela saúdské Araby
5. 5. 2004 Nestoudné hanění národa na základě náboženství je vždy nebezpečné Jana  Malá
5. 5. 2004 Používá Izrael skutečně teroristické metody? Jan  Maršák
5. 5. 2004 Korán není Mein Kampf, ale... Martin  Mařák
5. 5. 2004 Zákon nepsaný i napsaný Efraim  Israel
4. 5. 2004 Irák: Američané začínají hovořit o odchodu ze země
4. 5. 2004 Karlovy Vary opět dějištěm justiční taškařice Robert  Kvacskai
4. 5. 2004 Američané nemají čas na úslužné lichotky Miloš  Kaláb
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2004 Zákon nepsaný i napsaný Efraim  Israel
5. 5. 2004 Rytíři na Maltě Jaroslav  Hutka
5. 5. 2004 Mámo, koupíme si pivní sestavu! Jan  Paul
5. 5. 2004 Gott, Vondráčková a česká populární hudba Josef  Vít
5. 5. 2004 Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! Jan  Beran, Jiří Venhoda
5. 5. 2004 Demokracii nelze vytvářet mučením   
4. 5. 2004 Američané nemají čas na úslužné lichotky Miloš  Kaláb
3. 5. 2004 Vítej v EU, Stando! Štěpán  Kotrba
3. 5. 2004 O mladé Romce: Jak pomoci Tereza  Kaděrová
3. 5. 2004 Jaké bude postavení České republiky v Evropské unii?   
2. 5. 2004 Fukuyama: V islámském světě je množství liberálních reformátorů   
30. 4. 2004 Irák: Americká armáda má skandál s mučením vězňů   
30. 4. 2004 Stávkokaz Štěpán  Kotrba
29. 4. 2004 Antonín Dvořák: starý muž z nového světa Martin  Škabraha

Školství RSS 2.0      Historie >
5. 5. 2004 Nesnesitelná lehkost skandinávského školství Tomáš  Linhart
5. 5. 2004 Studium ve Finsku: Je to úplně jinak, než jak píše Petr Soukup! Jan  Beran, Jiří Venhoda
4. 5. 2004 Ministerstvo školství: Dost bylo demokracie! Radek  Sárközi
4. 5. 2004 Škola ve Finsku je podivně lehká   
3. 5. 2004 České školství dostalo na frak... Radek  Sárközi
22. 4. 2004 Proč jsme nestávkovali Václav  Votruba
21. 4. 2004 Elektronická učebnice české literatury   
19. 4. 2004 Pár slov ke školství Jan  Čulík
15. 4. 2004 Zmatený výklad   
14. 4. 2004 Opravník obecně oblíbených omylů Vladimíra Al-Maliki Levá
2. 4. 2004 Škoda, že není komu vyprávět o neutrinech ... Hynek  Hanke
2. 4. 2004 Jsme v něčem ještě dědici Masarykových koncepcí a mělo by to smysl? Miloš  Dokulil
1. 4. 2004 Jste nespokojeni s výukou na vaší fakultě? Nadávat v hospodě nestačí Ivo  Bystřičan, Petr Jedlička