Znamená to, že jsem beznadějný optimista, když říkám, že byla sklenice ze čtvrtiny naplněná? Upřímně řečeno, očekával jsem daleko horší výsledky. Ještě nadějnější byl anonymní průzkum veřejného mínění, z něhož vyplynulo, že studenti nemají silnější předsudky proti občanům z nových členských zemí EU. Studenti odolali nutkání označit jejich občany za méně vzdělané anebo za osoby, zoufale se snažící jim ukrást britské pracovní příležitosti.

To všecho ale dokazuje, že Češi jsou v Británii naprosto neznámí, jsou prázdným místem v srdci Evropy. Tak jak naplníme toto prázdné místo národem, tradicí, dědictvím, které by mohlo studenty zaujmout a být pobídkou k tomu, aby se rozhodli studovat u nás její jazyk, literaturu a kulturu? Všechny známky však nejsou úplně deprimující.

Vstup nových členských zemí do EU vyvolal v britském tisku celou řadu článků - britské noviny znovu objevily významné kulturní osobnosti ze středoevropského regionu. Tento měsíc se dokonce Češi vyskytli i v nějakém populárním televizním kvízu, který zkoumá znalost literatury (neptejte se mě, v jakém).

Na velmi místní úrovni, moji studenti bohemistiky z posledního ročníku letos v květnu inscenovali jednu českou hru. Používali jsme podtitulky, a tak se nám podařilo přilákat i diváky, kteří neuměli česky, a během dvou večerů hru celkem zhlédlo asi šedesát lidí. Několik dalších studentů se pak na mě obrátilo, že by příští rok chtěli dělat češtinu. Jako oběť spánkové deprivace v důsledku rozsáhlých zkoušek mi vůbec nedošlo, že to představení bude působit jako reklama.

Ale existuje jedna věc, která nyní činí daleko více než cokoliv jiného při zaplňování onoho prázdného místa ve střední Evropě. A je to jev, který naprosto nemůžeme ovlivnit: vznik levných leteckých společností. Ve vzdálenosti maximálně 80 km od Sheffieldu jsou nyní tři různá letiště, která nabízejí lety do Prahy a zpáteční letenka stojí přibližně 75 amerických dolarů (cca 2500 Kč). Ze všech těchto tří letišť létají nyní do Prahy přeplněná letadla sedmkrát až dvanáctkrát týdně. Je paradoxní, že bez ohledu na to, o co se my můžeme na katedrách bohemistiky snažit, se asi ukáže, že Česká republika se stane sama pro vyučování českého jazyka a kultury nejlepší reklamou, vzhledem k tomu, že je nyní z politického hlediska součástí EU a je finančně dostupná.

Autor vyučuje bohemistice na University of Sheffield. Jeho článek, který původně vyšel anglicky v Czech Language News, časopisu, který vydává Mezinárodní asociace učitelů češtiny (http://www.language.brown.edu/IATC) přeložil Jan Čulík.