Země OECD vynaloží 4819 US$ na žáka základní školy, 6688 US$ na studenta střední školy a 12 319 US$ na studenta vysoké školy, ale tyto průměrné hodnoty maskují značně odlišné míry výdajů v jednotlivých zemích. S výjimkou činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (R&D) činí výdaje vysokoškolských institucí průměrně 7203 US$ a pohybují se od 4000 US$ nebo méně v Mexiku, Polsku, Řecku a Turecku po více než 8000 US$ v Austrálii, Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Švédsku, Spojeném království a Spojených státech. Nižší výdaje nemohou automaticky být dávány do souvislosti s nižší kvalitou vzdělávacích služeb. Austrálie, Finsko, Irsko, Korea a Spojené království, které mají umírněné výdaje na jednoho studenta na základních a nižších středních školách, patří mezi země OECD s nejlepšími výsledky patnáctiletých studentů v klíčových předmětech.

Vzdělávací instituce jsou dosud převážně financovány z veřejných zdrojů: 88 % všech finančních prostředků pro vzdělávací instituce pochází přímo z veřejných zdrojů. Financování ze soukromých zdrojů je významné pouze v jižní Koreji, USA, Austrálii a Japonsku. Financování vzdělávání z veřejných zdrojů je sociální prioritou, a to i v zemích OECD s malou účastí státu v dalších oblastech.

Platy učitelů nižších středních škol, kteří dosud nedosáhli vrcholu své kariéry, se pohybují od méně než 10 000 US$ ve Slovenské republice po 40 000 US$ a více v Austrálii, Japonsku, Koreji, Německu, Skotsku, Švýcarsku a Spojených státech. Mzda učitelů na vyšších středních školách za jednu vyučovací hodinu v průměru přibližně o 40 % převyšuje hodinovou mzdu učitelů na základních školách, ačkoliv uvedený rozdíl je nižší než 5 % na Novém Zélandu, v Turecku a Spojených státech a činí až 82 % ve Španělsku. V letech 1998 až 2003 se proces rozhodování ve většině zemí více centralizoval, zejména pak v České republice, Jižní Koreji a Turecku.

Podrobnosti o studii v angličtině - OECD ZDE

"Děti by měly zůstat devět až deset let spolu, ale během této doby by se měl silněji podporovat individuální přístup," řekla Krista Sager, šéfka frakce Zelených ve spolkovém sněmu, pro "Berliner Zeitung".

Šéf durynské SPD, Christoph Matschie, řekl listu: "Trojčlenný školský systém se hodí spíše do středověkého stavovského uspořádání než do moderní společnosti. Škola "pro všechny" je mnohem úspěšnější, než když jsou děti už tak brzo "tříděny"," vyjádřil se bývalý státní tajemník spolkového ministerstva pro vzdělanost a rozvoj. Také ministr zmíněného ministerstva, Edelgard Bulmahn (SPD), podporuje změnu stávajícího systému. Obdobně se vyjádřil i brandenburgský ministr kultury Steffen Reiche (SPD).

Ministryně kultury v Šlesvicko--Holštýnsku, Ute Erdsiek-Rave (SPD), ohlásila, že její strana půjde do zemských voleb v roce 2005 právě s požadavkem na proměnu školského systému. Kompletní zavedení požadované podoby by německému školství trvalo ale deset až patnáct let.

Šéfka CDU, Angela Merkel, odmítla požadavky rudo-zelených. "To, že by bylo nutné změnit vzdělávací systém, jsem ze zprávy OECD nevyčetla," řekla Merkel. "Studie říká především to, že Německo investuje málo peněz do mateřských a základních škol," dodala. Dále se Merkel postavila proti iniacitivě Bulmahna, udělat škrty v příspěvcích na bydlení a ušetřené finance investovat do školství a vzdělávání.

Podle studie OECD "Vzdělání na první pohled" je Německo, jakožto "vzdělávací stanoviště", opět pod mezinárodním průměrem. Země podle studie do vzdělání málo investuje, nedostatečně studenty motivuje a produkuje málo vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Plný text studie OECD "Vzdělání na první pohled" - Education at a Glance 2004 v angličtině ZDE

Podrobnosti o debatě mezi německými politiky v němčině - Tagesschau ZDE