22. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 9. 2004

POLEMIKA:

Hřebejk filmy točit umí

Reakce na článek "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků"

Na poslední recenzi Jana Čulíka, v níž hodnotil snímek Jana Hřebejka Horem pádem, jsem zareagoval krátkým mailem reagujícím na některé věcné chyby (konkrétně šlo hlavně o opomenutí herce Marka Daniela). Současně jsem vyjádřil svůj názor, že Jan Čulík filmu nerozumí. Šéfredaktor Britských listů chyby opravil a pak mě požádal, abych svůj názor rozvedl, čehož si cením.

Pokusím-li se shrnout celkové východisko Čulíkovy recenze filmu Horem pádem, pak zní tak, že Jan Hřebejk nerozumí způsobu filmového vyprávění a "neumí dělat filmy". Můj závěr pro změnu zní, že tvrdí-li toto po zhlédnutí Hřebejkovy filmografie, je to pro mě důkazem, že Čulík nerozumí filmu a neumí psát recenze.

Jména Jana Hřebejka jsem si poprvé všiml koncem roku 1992, kdy televize odvysílala jeho absolventskou inscenaci, kterou byla adaptace Hostovského novely Dobročinný večírek. Ta inscenace se ostatně ani nedala přehlédnout -- v záplavě nejrůznějších postsocialistických TV agitek, které velmi prostě obracely znaménka na ruby a namísto syžetu "Obyčejná vesnice, zlý zámecký pán, odvážný komunista" vyprávěly příběh "Obyčejná vesnice, zlý komunista, odvážný zámecký pán" (téhle schematičnosti se nevyvaroval ani tak zkušený autor jako Jiří Hubač), se najednou objevila inscenace s daleko promyšlenější stavbou i vzájemnou kauzalitou postav a ze zcela odlišného prostředí.

Navíc tam režisér vedle sebe neváhal postavit takové herce, jako byl bývalý operní pěvec Přemysl Kočí (komunistický kádr, jehož normalizační řízení Národního divadla se tehdy oprávněně připomínalo jako vůbec nejhorší období ND), Raoul Schránil (který si naopak dlouhá léta předtím nezahrál), Jiří Kodet, Květa Fialová atd. A ze všech přitom dostával výkony, jaké jste předtím u nich neviděli (což se týkalo obzvláště Kodeta -- myslím, že to byla vůbec první role, která ho zbavila jeho tehdejší image frajerských bonvivánů). Takové obsazení v takové hře svědčilo o jednom: Inscenaci dělal někdo, komu nechyběla odvaha a navíc měl i výjimečné filmařské schopnosti.

Sešel jsem se tehdy s Janem Hřebejkem kvůli rozhovoru pro Mladý svět a on v něm docela smysluplně vysvětloval, že nechtěl, aby jeho absolventská práce dopadla jako překotná ejakulace, že toužil natočit klidnější i hlubší práci, a proto se vyvaroval onoho právě tehdy populárního "účtování s minulostí". Také zmínil přípravu Šakalích let, do jejichž natáčení v té době zbývalo už jenom pár měsíců, a několik divadelních inscenací, které v té době uváděla v jeho režii pražská divadla. Podotýkám, bylo mu třiadvacet. Další jeho filmy jsem pak už se zájmem sledoval.

Proto si dovolím tvrdit, že z přehledu Hřebejkových prací vyplývá úplně opačný závěr, než k jakému došel Čulík. A sice, že Hřebejk točit umí. A točí filmy pro velké plátno, ne pro televizní obrazovku. Velmi schopně se vyvarovává běžných režijních chyb (např. umí propracovat a zvládnout akční scény, které v jeho podání nevypadají směšně ani nevěrohodně, což je u českého filmu opravdu výjimka, dokáže pracovat s velkým komparsem) a zvládá výborně i další čistě řemeslné požadavky profese: velmi dobře pracuje s filmovou náladou, s barevným tónováním snímku, které nepůsobí uměle a přitom odpovídá požadované atmosféře každého záběru, jeho filmy mají i díky dlouhodobé spolupráci s Janem Malířem zajímavou kameru (připomeňme si třeba bravurně nasnímaný příjezd "prachuligána" Bejbyho na Dejvické nádraží, noc mezi starými dejvickými činžáky nebo teď noční cestu pašeráckého kamionu z Horem pádem) a bezchybný střih. O co tedy opírá Jan Čulík svůj názor, že "Hřebejk filmy dělat neumí"?

Odpověď na tuto otázku hledám marně. Jistě, nic z výše zmíněného by nefungovalo bez kvalitní herecké práce, ale ani tady neshledávám u režiséra výraznější slabinu. Právě naopak: v Pelíškách i v Šakalích létech najdete celou řadu dětských herců (s velkými party), kteří jsou naprosto přirození, a o tom, že i zralé herce dokáže dostat do překvapivých, neobvyklých a přitom navýsost lidských, uvěřitelných, reálných poloh, jsem se tu už trochu zmínil v souvislosti s Dobročinným večírkem. (Výkon Simony Stašové coby maminky v Pelíškách nemusím zmiňovat, psali o něm už mnozí.)

Dostávám se k tomu, co Čulíkově hodnocení vyčítám vůbec nejvíc: Jak přišel na to, že způsob, jakým hrají herci ztělesňující rodinu univerzitního profesora Otakara v Horem pádem, patří ke "slabším aspektům snímku"? Opravdu mluví o výkonu Emílie Vašáryové v roli bývalé učitelky ruštiny, nebo o Ingrid Timkové hrající současnou profesorovu partnerku? Pak mám pocit, že viděl úplně jiný film. Ať mi zkusí trochu přiblížit, kde třeba ve výkonu Vašáryové vidí nedostatky, ať zkusí pojmenovat, v čem mu portrétování její hrdinky připadá slabé? Viděl jsem Pelíšky i Horem pádem, v obou hrála jednu ze stěžejních ženských rolí táž herečka, ale nevědět to a neznat ji, měl bych pocit, že musely být dvě. Pohled, dikce, způsob vyjadřování, reagování na okolí, to všechno bylo v obou filmech odlišné a přitom ve vztahu k postavě naprosto přesné.

Ani v obsazení Petra Formana Hřebejk nezaváhal -- dokázal (podobně jako před deseti lety Jan Svěrák v Akumulátorovi i nebo ještě dříve Zdeněk Tyc ve Vojtěchu řečeném sirotek) využít Formanova přirozeného vystupování a charismatu, takže uspěl tam, kde např. selhal Hynek Bočan, jemuž hrál Forman ve Zdivočelé zemi (a dlouhý, nepříliš věrohodný monolog tam odříkával jako ochotník).

Pokud jde o výkon Jana Třísky, byl jsem při jeho první scéně před univerzitní tabulí také na rozpacích, protože se mi zdálo, že jen opakuje svou kreaci učitele Hnízda z Obecné školy -- působilo to trochu trapně, jenže vzápětí přišla scéna záchvatu, jež naznačila, že ona trapnost může být zcela úmyslná, a odkryla tím charakter profesora, který skutečně je "zestárlý Hnízdo" -- muž, který měl své kouzlo, ale teď už ho dostihují jeho vlastní limity, jež už nemůže maskovat.

Celá scéna oběda, jíž zřejmě Jan Čulík považuje za "slabší aspekt snímku", mě naopak připadá jako přirozený vrchol filmu, výborně napsaný, zahraný i natočený. Konečně Čulík vyčítá Janu Hřebejkovi to, že jeho filmy o ničem přesvědčivě nevypovídají, že zůstávají na povrchu a nejsou autentické. I tady si dovolím nesouhlasit -- tohle možná trochu platí o Šakalích létech, která se rozbila do příliš mnoha epizodických příběhů a několika konců, zatímco muzikál daleko víc vyžaduje jen jednu silnou dějovou nit táhnoucí celý film. Ale další Hřebejkovy filmy svědčí o tom, že se coby filmař výrazně lepší i v otázkách dramaturgie. Pelíšky jako navzájem propletený příběh dvou kontrastních rodin už fungují perfektně a výrazná je na nich právě autentičnost -- takové příbuzné, rodiče, sousedy, kamarády i lásky si "odžil" každý a přitom film není ani na vteřinu banální.

Sympatická je i nejednoznačnost postav, z nichž řada není vyloženě kladná ani záporná. A tohle hodnocení bych si dovolil vztáhnout i na Horem pádem, kde vlastně největší (a možná nespravedlivě tvrdý) úder zasazuje svým způsobem "nejkladnější" hrdina -- profesorův syn Martin (Forman), který neprávem obviní hlídače Františka (Jiří Macháček) z podílu na krádeži a v konečném důsledku tak způsobí to, že Františkova rodina přijde o dítě, které nabyla sice pokoutně, ale s nejlepšími úmysly.

Řečeno zkrátka -- mám pocit, že Hřebejk dokázal v současné době (která tvorbě původních českých filmů opravdu nepřeje) dát dohromady fungující a profesně zralý tým, který dokáže nacházet a zpracovávat kvalitní strukturované příběhy a vytvářet z nich filmy, nikoli pokusy. A to mi připadá významné.

                 
Obsah vydání       22. 9. 2004
22. 9. 2004 Kofi Annan: "Státy musejí dodržovat zákon"
22. 9. 2004 Irák "propustí vězeňkyni"
22. 9. 2004 John Keegan: Útok na Irák byl správný
22. 9. 2004 Bagdádský politolog: Nic se v Iráku neopravuje
22. 9. 2004 V Kosovu probíhá hromadná privatizace
22. 9. 2004 Nacionalisté v Sasku zabodovali, kde byl prapůvod úspěchu? Jan  Sedláček
22. 9. 2004 Poslední kapka Miloš  Kaláb
22. 9. 2004 Jeden za 18, druhý bez tří za 15...? Jan  Sýkora
22. 9. 2004 Služba není rito Václav  Dušek
22. 9. 2004 Nezralí zelení Milan  Hamerský
22. 9. 2004 Cimrmanovská hesla z příručky Euroenglish František  Schilla
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
21. 9. 2004 Chyby v deníku Právo Petr  Švec
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
21. 9. 2004 "Rusko není schopno samo řešit situaci v Čečensku"
21. 9. 2004 Fleet Sheet: Malé problémy "velkých" lidí a velké problémy malých lidí
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib
21. 9. 2004 Češi: "Jednejte, jak já chci, ne jak já sám jednám." Fabiano  Golgo
20. 9. 2004 O Romech, nucené sterilizaci, a o Češích, kteří smrdí Fabiano  Golgo
22. 9. 2004 České sociální fórum v Praze
21. 9. 2004 Dávejte si pozor na noviny
21. 9. 2004 Myšlenky i lásky jednoho filosofa Ondřej  Slačálek
21. 9. 2004 Česká spořitelna ustoupila bakalářům
21. 9. 2004 V Londýně o Slovenském národním povstání
21. 9. 2004 Čistý plamen lásky v Ostravě
20. 9. 2004 Jak se novinář stane "nepřítelem strany" Štěpán  Kotrba
21. 9. 2004 Je možné zapomenout? Irena  Zítková
1. 9. 2004 Hospodaření OSBL za srpen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
22. 9. 2004 Služba není rito Václav  Dušek
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
22. 9. 2004 John Keegan: Útok na Irák byl správný   
22. 9. 2004 Jeden za 18, druhý bez tří za 15...? Jan  Sýkora
21. 9. 2004 Myšlenky i lásky jednoho filosofa Ondřej  Slačálek
21. 9. 2004 Dávejte si pozor na noviny   
21. 9. 2004 Češi: "Jednejte, jak já chci, ne jak já sám jednám." Fabiano  Golgo
21. 9. 2004 Irácká podnikatelka: Jak jsem byla vězněna v Abu Ghraib   
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
20. 9. 2004 Jak se novinář stane "nepřítelem strany" Štěpán  Kotrba
20. 9. 2004 Co Čech nepochopí Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Žádná nekalá soutěž Ivan  David
20. 9. 2004 Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku Petr  Záras
20. 9. 2004 Čečenský problém Daniel  Šmihula

Český film RSS 2.0      Historie >
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
29. 7. 2004 Film Tatínek: Jan Svěrák oslavuje svého otce