10. 12. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 12. 2004

Jak to bylo přesně s oběma kubánskými disidenty

Lidé z PR agentur nemusejí být nutně zrůdy

Nechci brát panu Kotrbovi jeho názor, na ten má samozřejmě právo. V jeho sloupku se však objevují určité dohady, které následně mohou působit jako ověřená fakta, a je tedy nutné se k nim vyjádřit. Snad si to mohu dovolit, protože Liuvera Saborita a Maydu Arguelles osobně znám a skoro denně se s nimi už téměř rok stýkám. Vezměme to popořadě:

Liuver a Mayda skutečně z Kuby odcestovali legálně. Po letech pronásledování je k tomu komunistická policie přímo vybídla. Jak známo, v březnu loňského roku došlo na Kubě k hromadnému zatýkání, brzy nato byli bez soudu zastřeleni tři lidé, kteří se bez funkčních zbraní pokusili unést loď s cestujícími a dostat se s ní na Floridu.

Atmosféra v zemi byla velmi dusná a nebezpečná a režim se snažil jakékoli projevy odporu uhasit v samém zárodku. Dal Liuverovi a Maydě na výběr: buď odjezd ze země, nebo vězení. Vzhledem k tomu, že tehdy udělované tresty dosahovaly výše i 25 let, není divu, že oba manželé kontaktovali zastupitelství České republiky. Rozhodli se pro tuto zemi proto, že věděli o postoji, který tato země dlouhodobě zastává, a věřili, že jim bude pomoženo. Velvyslanectví jim skutečně slíbilo udělit vstupní víza, nejen jim, ale i jejich dětem. Kubánské úřady však Liuverovi a Maydě oznámily, že ze země jejich děti nepustí.

Tento postup je na Kubě běžný, přestože se neshoduje s praxí prováděnou kdysi v komunistickém Československu. Režim se tím jednak zřejmě snaží maximálně znepříjemnit odpůrcům život, jednak počítá s tím, že ponechá-li si rodinné příslušníky jako rukojmí, má zajištěno, že tito lidé ze strachu o ně a ve snaze situaci si ještě nezhoršit zachovají mlčení a nebudou vyvíjet žádnou nepřátelskou činnost.

Musela to být bezesporu těžká volba: buď odejít ze země, opustit děti a následně se snažit o jejich získání prostřednictvím mezinárodních organizací, diplomatických jednání a mediálního nátlaku, anebo čelit dlouholetému vězení a vědět, že se od dětí stejně odloučím, tentokrát bez jakékoli naděje. Těžká volba, sám jsem nikdy takové dilema nemusel řešit a ani panu Kotrbovi bych to nepřál.

Liuver a Mayda se tedy rozhodli pro první možnost. Kubánské úřady jim vydaly pasy a povolení k výjezdu, Velvyslanectví České republiky jim vydalo vstupní víza. Ihned po příjezdu do země (červenec 2003) oba požádali o politický azyl. Byli umístěni do sběrného střediska ve Vyšních Lhotách, posléze do uprchlického tábora v Zastávce u Brna a nakonec do azylového střediska v Havířově. V prosinci 2003 získali politický azyl a s ním neomezené právo pobytu v této zemi.

Pronásledování ze strany kubánské moci měli řádně doloženo a Azylový odbor MV je bezvýhradně uznal. V únoru 2004 odešli z Azylového centra do Brna, kde se jim několik přátel rozhodlo pomoci. Od té doby zde žijí. Neplatí je vrazi z Wall Streetu ani CIA; žijí z mizivých sociálních dávek, učí se česky, snaží se najít si práci a integrovat se do společnosti.

Hned po příjezdu podnikli Liuver a Mayda kroky potřebné k opětovnému sjednocení své rodiny. Prostřednictvím Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky zažádali o vydání svých dětí. Po několika měsících čekání však zjistili, že Castrova vláda na žádost ani neodpověděla. Zkusili tedy jinou cestu: požádali o pomoc několik českých politiků a někteří se skutečně do případu vložili. (Nebudu jmenovat, abych nebyl nařčen ze stranictví.)

Prostřednictvím Ministerstva zahraničí byla celé měsíce vedena složitá diplomatická jednání. Že o nich české úřady pana Kotrbu neinformovaly, není způsobeno tím, že by si ho dostatečně nevážily, nýbrž tím, že v té době byli všichni zainteresovaní lidé přesvědčeni o potřebě maximální diskrétnosti.

Ukázalo se ovšem, že kubánská vláda lže a české vyjednavače vodí za nos. Přes opakované sliby děti z ostrova dosud nepustila a klade nové a nové překážky; naposled takovou, jejíž překonání by mohlo trvat i několik let.

Liuver s Maydou se tedy rozhodli změnit strategii. Nyní usilují o to, aby se o jejich případu mluvilo naopak co nejvíc; doufají, že tlak světové veřejnosti s kubánským režimem pohne. Tím mimochodem vystoupili z mas početné kubánské emigrace rozptýlené po celém světě. Existují totiž tisíce takto rozdělených kubánských rodin. Jestliže se o tom dost nemluví, je to dáno mimo jiné tím, že se o tom ty rodiny z výše uvedených důvodů bojí mluvit. Vystoupení Liuvera a Maydy snad na tento specifický problém veřejnost přece jen upozorní.

Dále: Děkuji panu Kotrbovi za chválu mých překladatelských schopností. Text výzvy napsal Liuver Saborit španělsky a do češtiny jsem ho přeložil já. Liuver Saborit ho následně rozeslal svým známým, kteří ho zřejmě přeposílají dál. Vůbec neznám Marka Jehličku, ale děkuji mu za zájem a za další šíření textu. Panu Kotrbovi bych rád sdělil, že PR agentury jsou běžná věc a lidé, kteří v nich pracují, nemusí být nutně zrůdy. Pan Jehlička výzvu zřejmě rozeslal v pracovní době; doufám, že mu šéf nebude dělat problémy.

Samozřejmě, výzva Liuvera a Maydy neobsahuje, nemůže obsahovat všechny detaily případu. Neoslovuje ostatně lidi, kteří se o dění na Kubě nezajímají, nebo kteří se o ně zajímají na způsob pana Kotrby. Je emocionální, protože silné emoce zmítají jejími autory. Nemá nic společného s Vánoci, Ježíškem, dárečky atd. -- ujišťuji všechny, že Vánoce jsou to poslední, nač Liuver a Mayda v tuto chvíli myslí.

Manifestace není organizována vládou, jakoukoli politickou stranou ani žádnou jinou organizací. Jedná se o apolitické shromáždění, které svolávají výhradně Liuver Saborit a Mayda Arguelles. Jeho cílem je vyvinout nátlak na kubánskou vládu, aby Liuveru Saboritovi a Maydě Arguelles urychleně vydala jejich děti a dostála tak povinnosti, která pro ni vyplývá ze Všeobecné deklarace lidských práv (OSN 1948, Kuba je signatářem), z Deklarace práv dítěte (OSN 1959, Kuba je signatářem) a vůbec ze všech požadavků lidskosti a soucitu.

                 
Obsah vydání       10. 12. 2004
11. 12. 2004 Idnes konečně zasahuje proti rasismu
11. 12. 2004 Server Novinky.cz rasisticky zkreslil zprávu o diskriminaci Romů v Británii
12. 12. 2004 Palestinský šéf se omluvil za podporu Saddámovy invaze do Kuvajtu
11. 12. 2004 O impotenci hrubého vyjadřování Štěpána Kotrby
11. 12. 2004 Dělat z dětí politická rukojmí je nepřípustné Jan  Čulík
12. 12. 2004 Pořádně je prověřte!
12. 12. 2004 My o koze a oni o voze Jan  Čulík
12. 12. 2004 Mám pocit, že je mnou manipulováno
12. 12. 2004 Když europolicie udusila ženu v letadle, nikdo se nezajímal Ondřej  Slačálek
10. 12. 2004 Nenávist clonící oči i rozum Jakub  Jirsa
11. 12. 2004 Jak to bylo přesně s oběma kubánskými disidenty Marek  Sečkař
11. 12. 2004 Představte si, že by zadržovali někomu děti Američané Tomáš  Stýblo
11. 12. 2004 Rodiče mají právo žít se svými dětmi
11. 12. 2004 Děkuji Štěpánu Kotrbovi
11. 12. 2004 Nenávistný výlev Štěpána Kotrby Pavel  Urban
11. 12. 2004 Důchodkyně, kindrštúbe, Rožánek a "jiná hovada" Štěpán  Kotrba
11. 12. 2004 Kotrba par excellence Filip  Rožánek
12. 12. 2004 Jsem rád, že jsem nepotkal tramvajového milicionáře Bohumil  Kartous
11. 12. 2004 Juščenko "byl otráven"
11. 12. 2004 Americký voják, který zabil Iráčana, odsouzen na tři roky
10. 12. 2004 Proč nechtějí počítat irácké mrtvé?
9. 12. 2004 Británie "diskriminovala Romy z ČR"
10. 12. 2004 Češi mluví jen sami mezi sebou. Kdy se to změní? Jan  Čulík
10. 12. 2004 Michael  Marčák
10. 12. 2004 Jaké studenty má vychovávat vysoká škola? Martin  Škabraha
10. 12. 2004 Bývalý člen britské vlády zaútočil na Blairovu uzavřenost a nedemokratičnost
10. 12. 2004 Rodiče, kteří nejsou rodiče a drzost, která nezná mezí Štěpán  Kotrba
10. 12. 2004 Protokol z Kjóta je k ničemu
10. 12. 2004 Vynikající malířka o lidské identitě Jan  Paul
10. 12. 2004 Francie zákonem zakázala urážky menšin a žen
13. 12. 2004 Evropská demokratická strana oficiálně ustavena, místopředsedou Jiří Lobkowicz
10. 12. 2004 Trojí ohlédnutí za "Listopady" Petr  Miller
10. 12. 2004 Hlavně, aby lidé věděli, že žádné reformy nepotřebujeme Jan  Faltýsek
10. 12. 2004 Michael  Marčák
10. 12. 2004 Ženy jsou ignorované oběti konfliktů po celém světě
10. 12. 2004 Soud zakázal násilníkovi vstup do bytu
10. 12. 2004 Antikomunismus a antikomunismus Boris  Cvek
10. 12. 2004 IRA: Nenecháme se fotografovat
9. 12. 2004 Co je smyslem vyučování? Boris  Cvek
9. 12. 2004 Nejlepších výsledků dosahuje tradiční, autoritářské školství
9. 12. 2004 Je přijatelné, aby ministerští úředníci soukromě vydělávali ve své pracovní době?
9. 12. 2004 USA chtějí pozorně naslouchat Evropanům
9. 12. 2004 Američtí konzervativci útočí na generálního tajemníka OSN
8. 12. 2004 17. listopad trochu jinak Miroslav  Polreich
10. 12. 2004 Přehlídka animovaného filmu v Olomouci
10. 12. 2004 Prosba o pomoc
8. 12. 2004 Mám rád děti celého světa... Tomáš  Koloc
8. 12. 2004 Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem Petr  Šafařík
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Kuba a Fidel Castro RSS 2.0      Historie >
12. 12. 2004 Pořádně je prověřte!   
12. 12. 2004 My o koze a oni o voze Jan  Čulík
12. 12. 2004 Když europolicie udusila ženu v letadle, nikdo se nezajímal Ondřej  Slačálek
12. 12. 2004 Mám pocit, že je mnou manipulováno   
11. 12. 2004 O impotenci hrubého vyjadřování Štěpána Kotrby   
11. 12. 2004 Dělat z dětí politická rukojmí je nepřípustné Jan  Čulík
11. 12. 2004 Rodiče mají právo žít se svými dětmi   
11. 12. 2004 Děkuji Štěpánu Kotrbovi   
11. 12. 2004 Nenávistný výlev Štěpána Kotrby Pavel  Urban
11. 12. 2004 Představte si, že by zadržovali někomu děti Američané Tomáš  Stýblo
11. 12. 2004 Jak to bylo přesně s oběma kubánskými disidenty Marek  Sečkař
10. 12. 2004 Prosba o pomoc   
10. 12. 2004 Rodiče, kteří nejsou rodiče a drzost, která nezná mezí Štěpán  Kotrba
10. 12. 2004 Nenávist clonící oči i rozum Jakub  Jirsa
8. 12. 2004 "Už víte, co kapitalismus přináší: mafii a vše kolem" Štěpán  Kotrba

Kubánská emigrace RSS 2.0      Historie >
12. 12. 2004 My o koze a oni o voze Jan  Čulík
12. 12. 2004 Když europolicie udusila ženu v letadle, nikdo se nezajímal Ondřej  Slačálek
11. 12. 2004 Jak to bylo přesně s oběma kubánskými disidenty Marek  Sečkař
11. 12. 2004 O impotenci hrubého vyjadřování Štěpána Kotrby   
10. 12. 2004 Prosba o pomoc   
8. 12. 2004 "Už víte, co kapitalismus přináší: mafii a vše kolem" Štěpán  Kotrba
13. 8. 2004 Kubánští disidenti: Bushova vláda nerozumí Latinské Americe   
28. 1. 2004 Jakou zemi vyberete jako vzor pro Kubánce? Chile? Josef  Vít