18. 2. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 2. 2005

Význam činu Jana Palacha

Strach ze symbolů, nebo ze skutečnosti?

Docházím k podezření, že současný útok na Palacha -- jako symbol -- je snad zčásti a skrytě veden právě morálním relativismem, který nás rozežírá - pro nepohodlnost tohoto poselství, které narušuje hladký a vposled cynický "ekonomický" tok, bezproblémovou konzumaci a egoisticky "bezbolestné" pojetí světa všetečnými otázkami.

"Kdo dělá z Palacha symbol nabitý významy, chtě nechtě nese odpovědnost za takovou interpretaci, která v co největší míře předejde možným destruktivním účinkům tohoto symbolu..." napsal v posledním palachovském příspěvku Karel Dolejší. Čin Jana Palacha pro tento národ (objektivně vzato) symbolem -- nabitým významy - je. Karel Dolejší tomu nezabrání a Vladimír Línek to nezpůsobil.

Jediné, o co současníci mohou vést spor, je fakt, zda jej připomínat i dalším generacím, nebo se naopak pokoušet na Palacha aktivně zapomenout, případně (pokud to nepůjde) -- pokusit se bagatelizací vytvořit závazný výklad jeho činu -- s vysvětlením a dodatky, podobně, jako svatá inkvizice při výkladu Písma -- vedeni bohulibým záměrem, aby tento symbol "neškodil dnešku".

Všechny tyto úvahy jsou však velikášské, nedemokratické a vposled - zbytečné. Ať již máme -- nebo nemáme důvěru v lidský cit, paměť a schopnost uvažovat, - přirozenou dynamiku symbolů a archetypů v lidském podvědomí zkrátka zevní manipulací ovlivníme minimálně (s veškerou úctou k mediálním trychtýřům).

Palachův čin, jako morální gesto a symbol je marné zpochybňovat.

Tento přístup není abstraktní, ani ahistorický. Je pouze v pravém slova smyslu konzervativní. Na rozdíl od evolucionismu předpokládá základní neměnnou podstatu lidské bytosti (včetně základních morálních hodnot -- napříč kulturami). Člověk si (krom mnoha proměnných) své "základní biologické parametry" s sebou přináší z epochy do epochy a jisté věci vnímá stále stejně -- bez ohledu, zdali na lyru momentálně hraje Nero, sbor Alexandrovců, zlatý slavík, nebo novácká superstar. Jeho kreativita má svoji mez. Není-li mocí respektována, nevede to k adaptaci, ale k mrzačení. Jedince i společenství. Z tohoto hlediska neobstojí povrchní a banální historizování: " ve středověku se upalovalo, za bolševika se upálil jeden - dva pomatenci, dneska se nikdo upalovat nemá proč..."...Jak je vidět, zřejmě má -- a vinit z toho ty, kdo vnímají Palachův čin, jako symbol, mi připadá zástupné a za vlasy přitažené. Lidská společnost nebyla, není a nebude Utopií, ani rájem na zemi.

Pokud Karel Dolejší (podobně, jako pan Sklenář) vidí jako převažující, či alespoň významný motiv dnešních "sebeupalovačů" - existenci symbolu Jana Palacha, nemá pro svou spekulaci jediný důkaz. Řečeno cynicky, výsledkem dokonané sebevraždy je mrtvý člověk. Z tohoto hlediska je lhostejno, JAKÝM způsobem proběhla.

Sebevražednost ovlivňují jiné -- mnohem mocnější -- konkrétní faktory: sociální, psychogenní, ekonomické i patologické. Některé souvisí s vnitřním ustrojením, sebepojetím, jiné -- s nejbližšími bytostmi, způsobem obživy a další s širší komunitou a způsobem její existence (jejich význam klesá od centra "já" k periferii).

Symboly, za které se nešťastníci ukrývají (a vždycky ukrývali), jsou většinou pouze více -- či méně -- pozornost přitahujícím folklorním nátěrem (absolutní číslo sebevražd se nijak nemění). Z tohoto řetězce příčin není vyjmut ani Palach sám -- ale právě společenské drama přelomové doby poskytlo jeho činu onen "mýtotvorný" potenciál, neboť strhl masku společenského zla.

Pokud by se dnešní morální sebevrazi nevztahovali k Janu Palachovi, budou se vztahovat třeba k Janu Husovi, či jinému symbolu čistoty a spravedlnosti.

Hrozí však, že pokud pod povrch nenahlédneme a klamu příčinného vztahu mezi symbolem a důvodem uvěříme jako realitě, vylijeme s vaničkou dítě.

Palachův symbol totiž zdaleka nemá potenciál především a pouze destruktivní a kladením obecných otázek poněkud přesahuje svoji epochu -- ať to kdo za "násilnou aktualizaci" považuje, či nikoli. Nutí přemýšlet o smyslu bytí. O dobru a zlu. O míře vnitřního kompromisu, kam až lze ustupovat moci (nikoli nezbytně jen té komunistické) bez ztráty sebeúcty, či životního smyslu. Nutí porovnávat a strhává růžové brýle konzumních iluzí. Nutí vážit sama sebe a svět kolem. Srovnává hodnotové systémy -- konjunkturální sobectví cílené na vlastní ego -- versus altruistická služebnost cílená k obecnému dobru. Srovnání nízkého a ušlechtilého. (Kdo si za 5 let krom okradených vzpomene na Viktora Koženého? Na Jana Palacha budeme ale vzpomínat, dokud neztratíme paměť. Bez ohledu na kbelíky špíny a "zasvěcené" soudy těch, kterým šlápl na kuří oko a kterých bude vždycky víc.)

Kolik má naše současnost symbolů, které mají potenciál podobným poselstvím kohosi oslovit či pozdvihnout z relativistického marasmu?

Docházím k podezření, že současný útok na Palacha -- jako symbol -- je snad zčásti a skrytě veden právě morálním relativismem, který nás rozežírá - pro nepohodlnost tohoto poselství, které narušuje hladký a vposled cynický "ekonomický" tok, bezproblémovou konzumaci a egoisticky "bezbolestné" pojetí světa všetečnými otázkami.

Světa, kde demokracie sama již není v našich podmínkách doplněna tradičním konzervativním humanismem -- či pouhou vzájemností - oním "tmelem" společnosti, na jehož nedostatek tato civilizace umírá, jak už v polovině minulého století rozpoznal m.j. Leo Strauss -- učitel dnešních "Neocons".

"Společenská nebezpečnost" Palacha, jakožto inspirátora morálních sebevrahů je totiž i dnes (stále ještě!) záminka příliš průhledná. Kdyby se býval tehdy opásal výbušninou a vzal "s sebou" pár dezorientovaných a zneužitých sovětských vojáků, bylo by to dnes (i ze symbolického hlediska) mnohem -- mnohem horší. Neměli bychom jako symbol spravedlivou sebeoběť diktovanou láskou a morální vítězství v evropsko-křesťanském smyslu, nýbrž anarchistického boha nenávisti - mstitele "absolutní pravdy" islámského vzoru -- za cenu oběti bližních. Posla nelidského světa, kde morálka již ztratila význam. Pak by bylo teprve namístě spekulovat o orientálních kultech.

                 
Obsah vydání       18. 2. 2005
20. 2. 2005 Negace negace Bohumil  Kartous
20. 2. 2005 Ruud Lubbers rezignoval kvůli sexuálnímu obtěžování
18. 2. 2005 Vojáci týrali vězně i v Afghánistánu
18. 2. 2005 Kdo byl Deep Throat? Fabiano  Golgo
19. 2. 2005 Zrušme komunisty
18. 2. 2005 Michael  Marčák
18. 2. 2005 Byt Ladislav  Žák
17. 2. 2005 EU odmítla patentový zákon
17. 2. 2005 Americký Kongres omezil možnost kolektivně žalovat multinacionální společnosti
18. 2. 2005 Francie a její vina na rwandské genocidě Simone  Radačičová
18. 2. 2005 Británie chce na ochranu muslimů obětovat svobodu slova
18. 2. 2005 Nejen, že je pravdou... Jan  Sláma
18. 2. 2005 Michael  Marčák
17. 2. 2005 Je pravdou... Jan  Čulík
17. 2. 2005 Infantilní insinuace intelektuálně indiferentních individuí Ondřej  Slačálek
16. 2. 2005 O úpadku jazyka Milan  Nápravník
17. 2. 2005 "Budu se soustředit"
18. 2. 2005 Michael  Marčák
18. 2. 2005 Máte na výběr mezi životem se ctí nebo beze cti
18. 2. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 30. ledna -- 5. února 2005
16. 2. 2005 Amerika "chce umlčet Al Džazíru prostřednictvím privatizace"
17. 2. 2005 Jak si Donald Rumsfeld zařídil mučení zajatců v zahraničí
18. 2. 2005 Realita sweatshopů v Nikaragui
18. 2. 2005 1. list rybáře Jakuba Filip  Sklenář
18. 2. 2005 Za dobrou práci rekreaci aneb Republiku si roz(z)vracet nedáme Karel  Dolejší
18. 2. 2005 Strach ze symbolů, nebo ze skutečnosti? Vladimír  Línek
18. 2. 2005 Lze si koupit lidská práva? Michael  Blail
17. 2. 2005 Jak se svět mění
17. 2. 2005 Červená Karkulka na tisíc způsobů Bohumil  Kartous
17. 2. 2005 Proč musejí být česká média špatná? Jiří  Mašek
11. 2. 2005 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
13. 2. 2005 Hospodaření OSBL za leden 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce