Tvrzení děkana tamní fakulty nemá logické opodstatnění a pouze odpovídá obecnému trendu českých "správců" města, které bylo po staletí až do roku 1918 řízeno německým obyvatelstvem a teprve po roce 1945 se svých německých spoluobčanů zbavilo jejich vyhnáním. Dlouhodobému znatelnému trendu, který se snaží vše historické v centru opustit a postavit si "vlastní" (de novo) za městem. Mezi nejvýznamnější současné "iniciativy" tohoto druhu patří například plánovaný přesun historického vlakového nádraží v centru města o "několik set metrů směrem z města ven".

Jak je to se stávajícími objekty, které Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně vlastní?

Fakulta sídlí v jedné z historicky nejcennějších budov, které město Brno ve svém středu má. Architektonicky velmi nápadná, německé univerzitě patřící budova byla po roce 1945 na základě Benešových dekretů zkonfiskována a získala ji se vším všudy česká univerzita, která by jinak těžko byla schopná si vlastní postavit. Ostatně česká univerzita tuto svoji neschopnost sama nepřímo připouští, když uvádí, že pokusy o postavení vlastního kampusu jsou staré 80 let a datují se tedy už do období vzniku univerzity v roce 1918.

Budova byla postavena podle plánů německého architekta profesora Ferdinanda Hracha a byla sídlem německé vysoké školy -- techniky (Deutsche technische Hochschule Brünn). Budova je navržena v podobném stylu jako jiný architektonický skvost v centru města, budova nového Moravského zemského sněmu - Mährischer Landtag, postavená v roce 1905 rovněž podle plánů stejného architekta a rektora německé techniky.

Proč budova vědcům z Masarykovy univerzity nevyhovuje?

Především lékařská fakulta vlastnila zkonfiskované budovy hned dvě. Donedávna jí patřila i druhá velká budova, původně postavená jako rozšíření německé techniky v sousedící ulici Joštova (Jodokstrasse). Fakt, že Lékařská fakulta jednu budovu "přepustila" nově vzniklé fakultě sociálních studií, jejíž bývalý děkan se v loňském roce stal rektorem Masarykovy univerzity, si Lékařská fakulta musí ve své interní univerzitní diskuzi odůvodnit sama. Je ale skutečností, že vůči reálnosti projektu stavby nového kampusu se ozývaly kritické hlasy i z Lékařské fakulty. Projekt výstavby nového kampusu byl letos v lednu pro nedostatek finančních projektů přerušen a Lékařská fakulta se chtě, nechtě musí nyní připravit na delší existenci v provizorních podmínkách. Fakulta sociálních studií se již těší na dokončení oprav staré budovy bývalé německé techniky.

V žádném případě ale nelze tvrdit, že by rozsáhlá budova bývalé německé techniky byla pro laboratorní výzkum nevhodná. Jestliže zde mohl provádět svoje výzkumy světoznámý objevitel turbíny Viktor Kaplan a budovy sloužily technickým výzkumům, pak se ptám, jaké prostory potřebuje česká univerzita a její děkan Žaloudík, aby realizoval medicínské výzkumy buněčné a molekulární? Jeho plány a rozlety musí mít jistě vesmírné rozměry. Velikostní rozdíly mezi turbínou, strojem a buňkou nebo molekulou jsou totiž i pro naprostého laika patrné a činí několik řádů!

Kdyby česká univerzita v Brně stále "neinvestovala" do počtu studentů, které už dnes dosahují alarmujících čísel (a také přinášejí laciné peníze), mohla by se zamyslet nad efektivním uspořádáním laboratoří a vlastního výzkumu, což se jí evidentně od roku 1918 nepodařilo. Nejen, že by bylo dostatek místa pro laboratoře, ale i uspořádání jejího výzkumu by mohlo získat přijatelnější a perspektivnější podobu. Jinou otázkou je velké množství úřednického personálu, který si univerzita po desetiletí udržuje. Je pravděpodobné, že kdyby se po celém městě rozestrkaní úředníci Masarykovy univerzity sešli, zaplnili by alespoň jednu univerzitní budovu. Univerzita nás ale při každé příležitosti přesvědčuje o svém mimořádném vědeckém výkonu a schopné úřednice proto nejspíš potřebuje.

Existence německé techniky je Lékařskou fakultou zamlčována

Úplně nejsmutnější kapitolou v historii Masarykovy univerzity je absence paměti jejich vědátorů, úředníků a činovníků pro historii zkonfiskovaných budov. Německá technika neexistovala dlouho, ale přesto dokázala najít s tehdejším vědeckým světem kontakt, což se Masarykově univerzitě za více jak 80 let její existence nepodařilo. Světoznámá Kaplanova turbína je toho svědectvím. Historie budov německé techniky je od roku 1945 zamlčována. Na její existenci neupomíná žádná tabule, žádná pamětní socha. Staří profesoři české univerzity si její existence ještě vědomi jsou, ale mluví o tom jen neradi. Stejně jako město, které se společně s univerzitou rozhodlo existenci německé vysoké školy vymazat z historické paměti. Před bývalou německou technikou se konají nesouvisející pamětní akce u nově postavené sochy T.G. Masaryka, který, jak jinak, byl studentem prvního německého gymnázia stojícího hned naproti německé technice (což je také zamlčováno).

Ke druhé zkonfiskované budově si Lékařská fakulta přemístila bystu svého českého profesora Babáka, která pak dlouhou dobu zarůstala křovím a to nejspíše lákalo zahraniční i jiné návštěvníky města zvláště v pozdních večerních hodinách k příležitostnému, tolik potřebnému zastavení. Socha Babáka vlastně stávala původně před první zkonfiskovanou budovou, ale musela "ustoupit" významnému absolventu německého gymnázia. A protože Lékařská fakulta mezitím druhou zkonfiskovanou budovu předala Fakultě sociálních studií, je pravděpodobné, že socha českého profesora Babáka se brzy postěhuje zase jinam. Stěhování, přesuny, odsuny a zase stěhování. To je typickým rysem existence Lékařské fakulty v zkonfiskovaných budovách německé techniky. Anebo platí, že "co ti nepatří, ti užitek nepřinese?"