Dokonce jsem si je tehdy kvůli Vám po letech znovu předplatil. Byl jsem a dodnes jsem příznivcem Vašeho pojetí takového časopisu, tj. že inteligentní psaní o politice a vývoji společnosti obecně by v něm měly mít nejméně stejnou váhu jako psaní o literatuře či jiných oblastech kultury v jejím užším pojetí. Navíc celkové směřování LtN (jak alespoň doufám) ovlivňují více redakční rada a Výbor společnosti pro Literární noviny než osoba šéfredaktora. Samozřejmě si uvědomuji tradici značky a jiné souvislosti, ale domnívám se, že dost čtenářů si získalo právě Vaše pojetí.

O posledním dění v redakci jsem se dověděl až ze série článků v Britských listech. Je mi z něj docela smutno. Neznám podrobnou argumentaci obou znesvářených stran, nechci ani komentovat informace o Vašem patrně poněkud bohémském způsobu operativního řízení redakce. Není mi zejména jasné, zda jde o spor myšlenek resp. jejich nositelů nebo nějakých partikulárních zájmů politických či jiných. Nevím, kdo v pozadí za kým stojí ani jaká je reálná síla jedné či druhé strany nebo její šance zvítězit. Jedno však považuji za jisté: Jestliže tento spor skončí vítězstvím kterékoli strany na úkor té druhé, doplatí na to nejen LtN, ale i ten stále se zužující segment veřejného prostoru, jehož jsou LtN výrazným představitelem, který je teď z různých důvodů v defenzívě a který nepotřebuje nic tak málo jako podobné spory. Literárky zůstávají jedním z posledních intelektuálních útočišť lidí vzdorujících ofenzívě zdivočelého pravicově bolševického paradigmatu v českých médiích a ve společnosti vůbec. Jejich zánik nebo degradace na hlásnou troubu jakékoli partaje nebo lobby by byly těžko napravitelnou škodou.

Na závěr mi dovolte poněkud osobní poznámku člověka, který 20 let řídil různě velké pracovní kolektivy v průmyslu, a to v podmínkách obou společenských zřízení, která měl tu čest zažít.

Moudrý šéf se do situace, ve které se nyní nacházíte Vy, většinou nedostane, resp. dělá vše pro to, aby jí předešel. Jestliže už se do ní dostal, může to znamenat leccos. Může si být třeba na 110% jistý svou pravdou. Ani taková pravda se však většinou neprosadí sama a je vůbec otázkou, která pravda stojí za to, aby se za ní šlo takhle natvrdo, přes hlavy většiny lidí v řízeném kolektivu a za cenu jeho rozkladu. Nebo to může znamenat zásah nějakých mocnějších sil zvenčí. Anebo - nakonec - ten šéf nemusel být zase až tak moudrý.

I já jsem se v minulosti dostával do situací, kdy hrozila vzpoura většiny řízeného kolektivu. Na základě svých zkušeností a s plným vědomím nedostatku informací, které o Vaší situaci mám, bych Vám poradil - tedy jestli o mou radu stojíte - abyste se aspoň na čas z řízení redakce stáhl.

Samozřejmě i toto doporučení může být mylné - třeba ještě překvapíte nějakým esem v rukávu. Věřím však, že by to situaci uklidnilo, věřím i tomu, že redakční rada ani Výbor společnosti LtN nejsou pákami kterékoli ze stran sporu ani eventuálních sil stojících za nimi. Mám-li to zformulovat jedinou větou - obě strany by se měly snažit o rozumný kompromis v zájmu přežití a budoucí úrovně Literárek. Věřím i tomu, že taková osobnost jako Vy se z veřejného prostoru neztratí a i z jiných pozic ho bude nadále pozitivně ovlivňovat.

Nezbývá mi, než Vám upřímně popřát mnoho moudrosti, rozvahy i odvahy ke správnému rozhodnutí a mnoho štěstí i úspěchů v dalším díle.

Předplatné Literárek zatím neruším.