28. 7. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 7. 2005

Snaha o revanš

Stále existují síly, které se nechtějí smířit s válečnou prohrou Německa

K poznámce o "divokému odsunu" - Jedna dlouhá inscenace říšské křišťálové noci po česku od Přemysla Janýra

Německo prohrálo válku kterou samo zahájilo. Dne 5. června bylo podepsáno "Prohlášení o porážce Německa a o převzetí svrchované moci ..", vítězné mocnosti převzaly veškerou moc. Dále rozhodovaly o dalším vývoji, všechna rozhodnutí byla a stále jsou pro Německo závazná. Patří mezi ně i Postupimská dohoda z 2. srpna 1945. Ve které bylo ve článku II Politických zásad řečeno, že: "německý lid ... se nemůže vyhnout zodpovědnosti za to, co si sám na sebe uvalil".

Souhlasím s tím, že Češi nejsou zdaleka národem holubičím. Vadí mi ale opakované politizování následků spojených s koncem války. Zpochybňování konce války a s nimi spojených důsledků jako národních původců všeho zlého, je čím dál tím častější a jak se zdá je to programové.

Je pravdou, že důsledkem byl i vznik komunistického bloku a bezpráví s tím související. To ale nelze spojovat, tak jak se o to někteří publicisté a historici dnes snaží. Zvlášť dnes, kdy vliv militantních islamistů v Evropě je stejně, a možná ještě víc nebezpečný než bylo chování německé menšiny v Čechách před druhou světovou válkou. Srovnávat excesy ke kterým došlo při odsunu v roce 1945 se Srebrenicí je sice možné, ale nikoli seriozní.

Žádné sebehalasnější RUŠENÍ, nedokáže eliminovat událost, která se před X lety stala.

Vymazávání jmen a retušování fotografií v učebnicích si někteří z nás ještě pamatují. Je to patrně to nejhorší, co lze s historií dělat. Z dob egyptských faraónů sice víme, že kameníci dostávali příkaz čas od času odsekat jména, která měla být z vůle příslušného vládce zapomenuta -- přes veškerou snahu se to ale nepodařilo. Je to akt nesmyslný, zbytečný a hlavně farizejský.

K historickým událostem ve státě by se mělo přistupovat s objektivním nadhledem. Nevidím nic špatného na tom, když se žáci ve škole doví, že vedení obce, či státu nebylo ani dobré, ani mravné a proto celý život byl někdy poplatný dobovým deformacím. I přes protesty menšiny těch slušných došlo k věcem a rozhodnutím, které dnes ke cti v rámci celostátní či obecní historie zrovna neslouží, nicméně staly se a zrušit je nelze. Každá snaha o retušování minulosti jen podmiňuje vznik hloupých mýtů a vede k nedůvěře mladé generace k těm starým. A to je i problém konce světové války a celé smutné éry komunistického vládnutí u nás.

V mediích i některých politických sekretariátech se znovu stupňuje snaha deklarovat odsun sudetských Němců v roce 1945 jako zločinný akt, který by měl být rovnocenný Mnichovskému diktátu a následné okupaci Československa během druhé světové války.

V čím je to zájmu a proč? Nemám nic proti historickému studiu celého problému. Nemám námitky proti získávání podkladů k soudnímu projednávání všech zločinů ke kterým během odsunu došlo. Pokud k soudnímu projednání dojde, bude to zadostiučinění obětem. Co se ale týče snahy o změnu právního stavu, který po skončení války nastal, jsem proti jakýmkoli pokusům, jejichž cílem by mělo být revidování poválečných rozhodnutí vítězných velmocí a dokumentů, které vznikly v návaznosti na ně.

Jednotlivé kriminální činy proti lidskosti nelze nechat bez potrestání, o tom není sporu. Stále je ale nutno uvědomovat si, že šlo o následek jehož příčinou byla okupace Československa a krvavá válka. Jisté je, že veškeré násilí ke kterému během odsunu došlo je odsouzeníhodné a mělo by být soudně stíháno a potrestáno. Dokladování je sice obtížné, ale nikoli nemožné. Zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné. Zpochybňování aktu odsunu jako takového je ale problematičtější. Stejné by bylo, chtít anulovat výsledek bitvy na Bílé hoře. Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, vyhnání mnoha dalších ze země a následné rozdání konfiskovaného majetku cizákům (shodou okolností šlechticům vesměs německého původu) je stejně nespravedlivý dějinný akt, jako ostatně každý kterého se dopouštějí vítězové proti poraženým. Tehdy, stejně jako po 2. světové válce šlo o historickou skutečnost, kterou nelze deklarativně změnit.

Německo prohrálo válku kterou samo zahájilo. Dne 5. června bylo podepsáno "Prohlášení o porážce Německa a o převzetí svrchované moci ..", vítězné mocnosti převzaly veškerou moc. Dále rozhodovaly o dalším vývoji, všechna rozhodnutí byla a stále jsou pro Německo závazná. Patří mezi ně i Postupimská dohoda z 2. srpna 1945. Ve které bylo ve článku II Politických zásad řečeno, že: "německý lid ... se nemůže vyhnout zodpovědnosti za to, co si sám na sebe uvalil". V článku XIII bylo pak určeno, že "německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa". Je pravdou, že v té době již k "divokému" odsunu docházelo ve všech třech jmenovaných státech, to ale na věci nic nemění. Signatáři Postupimské dohody požádali jednotlivé vlády o to: "aby zatím další vyhošťování zastavily (to suspend further expulsion) dokud zúčastněné vlády neprozkoumají zprávy svých zástupců v Kontrolní radě". Rozhodovalo se totiž o tom, jak budou odsouvaní Němci rozděleni do jednotlivých okupačních pásem.

O odpovědnosti sudetských Němců není nutno příliš diskutovat. Pro Henleinovu politiku hlasovalo v posledních předválečných volbách 91% československých Němců. Mnozí z nich (více než 50%) bylo aktivním nástrojem nacistické agrese proti ČSR. Téměř všichni vědomě přijali německé státní občanství. Všichni měli během okupace výsadu, že nepodléhali české jurisdikci. Ostatně to dokumentují i slova samotného Henleina, z projevu uveřejněného 5. března 1941 v Das Kleine Volksblatt s názvem SUDETŠTÍ NĚMCI SPLNILI SVOU POVINNOST si dovolím citovat: "... Během několika let se sudetoněmeckému živlu podařilo tak důkladně otřást vnitřní stabilitu Československé republiky a její vnitřní poměry uvést do zmatku takovým způsobem, žes e stala zralou pro likvidaci. ... To vše se mohlo uskutečnit jen proto, že celé sudetské Německo se stalo nacionálně-socialistickým. ... Nechť dějiny jednou vynesou rozsudek: sudetští Němci vykonali věrně a pohotově svoji povinnost!"

Vydávat odsun jen za akt pomsty založený na etnickém principu je zkreslování historické skutečnosti. Komentování jednotlivých zločinů s odsunem spojených, jako by šlo o celonárodní zločin na mírumilovném obyvatelstvu, je bezesporu záměrné. Všechny zločiny, které se v důsledku této války staly, jsou politování hodné. Jednotlivé zločince lze potrestat, to je ale vše. Snaha vyvolávat napětí mezi národy je proto nepochopitelná.

Zdá se, že existují síly, které by si přály anulovat krok za krokem jednotlivé právní dokumenty potvrzující výsledky druhé světové války.

Prezidentské "Benešovy" dekrety jsou částí politické reprezentace Německa a Rakouska napadány stále ostřeji. To všechno svědčí o tom, že existují síly, které se nechtějí smířit s válečnou prohrou Německa v roce 1945, s výsledkem Postupimských dohod a demografickým rozdělením Evropy platným od té doby. Jedním z příkladů, že tomu tak je může být přístup Německa k neplatnosti Mnichovského diktátu. Během jednání o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi ČSSR a Spolkovou republikou Německo se v roce 1973 podařilo, díky nedůslednosti českých vyjednavačů, německé straně zpochybnit anulaci Mnichovského diktátu fádní formulací, když na místo "neplatná od samého počátku" bylo ve smlouvě uvedeno, že Mnichovská dohoda je "neplatná ve smyslu této smlouvy"

Při sestavování Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci se v roce 1992 se začalo používat termínu "vyhnání" v Německém spolkovém sněmu. O rok později když byla smlouva o přátelské spolupráci přijata vyjádřil se o ní poslanec spolkového sněmu Peter Glotz (SDP) že nedokázala "zahojit rány" mezi které patří "kolektivní vyhnání Němců v roce 1945" což prý je "právně a morálně neudržitelné a je a zůstává neobhajitelné". O příčinách ani rozhodnutí velmocí po porážce Německa se při této příležitosti nemluvilo.

Skutečnost je taková, že stále se opakující mediální i politické útoky namířené ke zrušení Benešových dekretů se jeví jako snaha o revanš. Otázkou je, kdo má zájem na tom, aby se geopolitická mapa Evropy změnila tak, jak si ji malovalo nacistické Německo. Žádný Čech ani Němec v produktivním věku nemají nejmenší důvod k osobní zášti, nic si totiž neudělali a to by mělo být základem pro mírové soužití a spolupráci.

                 
Obsah vydání       28. 7. 2005
28. 7. 2005 A. J. Liehm: Každá dobrá kultura je kritika proti Jan  Čulík
28. 7. 2005 Poprava milenců Petr Odillo Stradický ze Strdic
28. 7. 2005 Svým slibům vždy se ctí dostál
28. 7. 2005 Prostor pro nestranickou občanskou společnost v demokratickém státě Jan  Friedlaender
28. 7. 2005 Zpráva marťanského pozorovatele Xyxe o spisovatelských organizacích v kotlině Bohemia Alex  Koenigsmark
28. 7. 2005 Zpozdilé hrdinství není hrdinstvím Václav  Dušek
28. 7. 2005 Když peníze vítězí nad zdravím a ekologií Kateřina  Bayerová
28. 7. 2005 My Nováci jsme dostatečně nepochopili "free kulturu"
28. 7. 2005 Stát, který není občanům za peníze, které mu na daních platí, schopen zajistit dostatečnou ochranu před pachateli trestných činů, je stát špatně fungující Jaroslav  Štemberk
27. 7. 2005 TV JOJ tvrdí, že povodeň v Rumunsku je mediální podvod Štěpán  Kotrba
28. 7. 2005 Snaha o revanš Ivan  Turnovec
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
26. 7. 2005 Sudetští Němci a jejich odsun Milan  Valach
27. 7. 2005 Michael  Marčák
27. 7. 2005 Co je za Zpravodajstvím tzv. iráckého odporu Jana  Malá
27. 7. 2005 Kolakowski sem, Jaspers tam - už jsme se omluvili Polákům? Karel  Dolejší
27. 7. 2005 A 'new' Czech film full of old ideas and sterotypes Ema  Čulík
27. 7. 2005 "Nový" český film plný starých myšlenek a stereotypů Ema  Čulík
28. 7. 2005 Harry Potter a Mýtus věčného návratu Dominik  Lukeš
27. 7. 2005 Neoficiální překlad Harryho Pottera do češtiny už je na světě Štěpán  Kotrba
26. 7. 2005 Jedna dlouhá inscenace říšské křišťálové noci po česku Přemysl  Janýr
26. 7. 2005 Jsem typický Michelangelo, který maluje Sixtinskou kapli Jan  Čulík
27. 7. 2005 Pozůstatky sovětské koncepce v českém trestním právu Aleš  Uhlíř
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Německo dnes RSS 2.0      Historie >
28. 7. 2005 Snaha o revanš Ivan  Turnovec
27. 7. 2005 Sudetoněmecká otázka Radomír  Luža
25. 7. 2005 SRN: Konzervativci a liberálové ztrácejí většinu Richard  Seemann
12. 7. 2005 Prázdniny německých neonacistů   
13. 5. 2005 SPD: Kapitalisté nebo kapitalismus? Štěpán  Steiger
9. 5. 2005 Případ Zachariase Moussaouiho Mojmír  Babáček
9. 5. 2005 Předseda SPD vzbudil nebývalé emoce kritikou kapitalismu Richard  Seemann
25. 4. 2005 Německo mělo spoluodpovědnost za genocidu Arménů   
13. 4. 2005 SRN: 12 % nezaměstnaost   
11. 4. 2005 Pád Třetí říše: další zbytečný "velkofilm" Josef  Provazník
4. 4. 2005 Český Aufschwung na pozadí německých omylů v evropském kontextu Miloslav  Zima
23. 2. 2005 Německo: Protiameričtí demonstranti a psí výkaly   
10. 2. 2005 Krajiny bývalej NDR žiadajú o zaručenie pomoci zákonom   
4. 2. 2005 Každý osmý Němec bez práce ?   
26. 1. 2005 Evropa: Třetí cesta -- Nový střed po šesti letech