18. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 11. 2005

Praotec Čech a lachtan Gaston

V pražské zoologické zahradě odhalili pomník Gastonovi, hrdinovi, který pojal pražské povodně jako výzvu a příležitost plout domů. Cestou na svobodu zahynul vyčerpáním. Nebyl ani první ani poslední. Mám pochybnosti o smyslu zoologických zahrad, přestože mne odborníci přesvědčují přesvědčivě o pravém opaku mých ryze emocionálních výhrad. Podobný postoj chovám k cirkusům, pokud nedojde k útěkům paní plovárníkových s kouzelníky Arnoštky, v čemž spatřuji identickou motivaci s činem Gastonovým. Ve stromořadí mladých doubků jej kouzelník sešvihal svou hůlkou. Nikoli Gastona.

. Televize odvysílala několika dny archivní záběry mužů na člunech, kteří heroickému lachtanovi házeli potravu a upřímně mu přáli. Přáli jsme mu všichni. I povodeň může být k něčemu dobrá. Dnes bronzově hledí z bazénu, kde žil, kde neměl hlad a děti jej měly rády. Co si víc si přát? Co víc si přát než změnit existenci v autentický život. Kdyby lachtani měli hymnu, zpívali by asi: Kde oceán, tam domov můj. My se ptáme, kde domov náš, v nezpívané sloce si odpovídáme, že mezi Čechy domov můj a dokládáme to četnou emigrací, neboť chováme kdesi v kolektivním nevědomí, je-li jaké, pochybnosti o tom, že praotec Čech měl svou pouť ukončit právě na hoře Říp.

Pro mne osobně měl cestu protáhnout až na portugalské Algarve, tak daleko to zase není. Jsme Seveřané mnoha měsíci mizerného počasí, Jižané zjevně duší, osudem jsme geopolitickým středem - a tudíž nesamozřejmostí územní i politické stability, geneticky jsme pak složitý řetězec národností a ras, že o tom dokonce i neradi mluvíme, natož přemýšlíme a v zásadě si pěstujeme věčnou Gastonovu touhu vyrazit za svobodou, takže se dodnes dojímáme na břehu Sázavy písněmi o krutých pláních Aljašky, kde hyne věrný kamarád a potkat ve vlaku do Senohrab šerifa, který míří o víkendu vládnout své osadě, není žádná rarita.

Z politického hlediska bylo někdejší slibné prohlášení o strdí a mléku jen záminkou k usazení se a obývání průsečíkových prostorů, jimž se v Evropě nikdo nemohl a nemůže vyhnout, čemuž vděčíme za naše stálé účinkování na evropské politické scéně. Tím nás praotec donutil k plnění role a sudby. Kdo by se o nás zajímal, kdybychom byli malou zemí mezi Holandskem a Belgií, třeba.

Pleteme si ovšem jako ostatní národové požadavek a potřebu svobody a nezávislosti, neboť většinou voláváme ve vypjatých chvílích u sochy svatého Václava, že chceme svobodu, přičemž myslíme nezávislost, a jelikož organizované společnosti nezávislost regulují povětšinou až k ideální nule, probouzíme se z revolučních euforií do tvrdých realit poznání, že s padajícím režimem nepadá klinicky hloupý šéf a o míře našeho rozhodování lze diskutovat jen podle míry našeho konta.

V texaském městečku Mineral Wells nám kdysi místní sektáři vysvětlili, že jejich náboženská omezení, k těm nejmenším patřil zákaz "hříšného smíchu a ještě hříšnějšího tance", jsou vrcholem lidské svobody, neboť zásady života sekty přijímají její členové dobrovolně a svobodně a upřímně nás litovali, že jsme žili v zemi, kde náboženské sekty patřily na marxistický index nepřípustného činění a konání.

Dodnes marně hledám argument, který by popřel, že svoboda rozhodnutí je kvalitativně vyšší než závislost dobrovolně přijímaných pravidel způsobu života.

Znalci mne mohou přesvědčovat o výhradním vlivu instinktu v chování lachtana Gastona, přesto v jeho činu vidím doklad abstraktního myšlení, působení potřeby i přání, schopnosti rozhodnutí ve službě čehosi tak racionálně nepostižitelného jako je starosvětsky pojímaná touha, nemající potřebu formulace a definice, vysvětlení, smyslu a důvodu.

Jen betonový bazén bránil Gastonovi v činu, jehož uskutečnění se chopil při první příležitosti, kterou mu poskytla milosrdná velká voda. Nejsem si jist, zda by bronzové sochy zvířat v klecích zoologické zahrady nebyly výchovnější než osud tygra nebo slona odsouzených k pobytu na omezeném prostoru, kde většinou marně čekají na příležitost obětovat závislost na existenčním pohodlí nejistotě a riziku vlastní svobody.

Naším betonovým bazénem a klecí je ovšem vesmír a žádná galaktická povodeň nám nenabízí možnost, kterou měl Gaston.

Obávám se, že se jedná o podstatu "mezí interpretace",námětu stejnojmenné knihy Umberta Eca, která vyšla v roce 1994 pod titulem The Limits of Intepretation v Indianapolis.

Jako vždy u podobných publikací "rozumím v nejlepším případě každé dvacáté větě, ale souhlasím úplně se vším".

A podobně těžko dokáži přímou souvislost s bitvou Gastona v proudu českých řek s útěkem maloměšťácké paničky s kouzelníkem Arnoštkem do světa, kde patří k všednímu životu chůze po provaze a magická hůlka kroužící nad odřeným cylindrem.

Nikdo z nás si nikdy nemůže být tak úplně jistý, že se jednoho dne, při střetu příznivých okolností nevydá na pouť světem s krásnou krasojezdkyní z plakátu nikdy neuskutečněných přání velkého cirkusu svět.

Už jednou jsem do Britských listů psal o projektu rozhlasové stanice Leonardo, o "reality show" goril z pražské zoologické zahrady. Nečiním si valné iluze, že by rozhlasové nebo televizní pořady tohoto druhu zaznamenaly srovnatelný divácký nebo posluchačský zájem, nebo dokonce , až na čestné výjimky, přiměly lidi vnímat obsah a poslání karikatury vyděračských pořadů jakými jsou Big Brother, Vyvolení nebo Výměna manželek.

Přesto jsem "čestnou výjimku" potkal. Jeden známý pravil zasmušile, že si při sledování gorilí rodiny uvědomil, jak rozumně se ta zvířata chovají. Nic nepředstírají a tudíž nic neskrývají, konstatovala Čestná výjimka.

Zbývá tedy konstatování, že má-li cosi svůj začátek, má ono cosi mít i svůj konec. Zde je.

Bronzová socha lachtana Gastona , rozmnožující pražskou galerii v plenéru,je počin přesahující rozměr "prvního plánu". Jen politici , naši zvláště,se domnívají, že jsou nesmrtelní a po dobu své velice dočasné vlády se nám ostatním pokoušejí toto přesvědčení vnutit a přesvědčit nás, že v jejich betonových bazénech nám má být nejlépe.

O opačných, zřetelně přijatelnějších úmyslech než je jejich vytrvalá dřina na omezování lidské svobody a zvyšování lidské závislosti, by mne přesvědčil pouze politik, zvláště náš, který by docházel klást /vhazovat do vody/ věnce se stuhami k pomníku lachtana Gastona -- a při té příležitosti by si nenechal ujít možnost stisknout srdečně pravici gorile a setrvat s ní v delším přátelském rozhovoru zajímajícím obě strany.

                 
Obsah vydání       18. 11. 2005
20. 11. 2005 Jimmy Carter: Amerika opouští demokratické hodnoty
19. 11. 2005 CIA provozuje síť mezinárodních výzvědných středisek
19. 11. 2005 WTO: přetrvávají rizika neúspěchu Ludmila  Štěrbová
18. 11. 2005 Žádná zbraň není mocnější než svoboda v právní společnosti
18. 11. 2005 Merkelová podporuje zřízení Centra vyhnání Radek  Vogl
20. 11. 2005 Homosexuálové do plynu? Linda  Sokačová, Ondřej  Slačálek
20. 11. 2005 Gay a lesbická liga protestuje proti zásahu policie vůči polským lesbám a gayům
18. 11. 2005 Vědci objevují mechanismy stárnutí
18. 11. 2005 Právní kontinuita s protiprávním režimem Přemysl  Janýr
18. 11. 2005 Je přece jen pochybné, zda použití bílého fosforu lze označit za chemický útok Karel  Dolejší
18. 11. 2005 Praotec Čech a lachtan Gaston Karel  Moudrý
18. 11. 2005 Peříčko Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Umíte mluvit? Umíte psát? A víte vůbec, co říkáte? Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Co nám přinesl listopad 1989? Boris  Cvek
18. 11. 2005 Policejní mluvčí informuje Zdeněk  Jemelík
18. 11. 2005 Stereotypní myšlení v Neviditelném psu Martin  Ondreját
17. 11. 2005 17. november 1989: Gorbačov hodil Adamca cez palubu Oskar  Krejčí
17. 11. 2005 Ruské rakety i ruské vojenské základny Československu stačily. Polsku nejspíše ne. Nyní totiž zvažují americké. Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Proces s neonacistou Zündelem byl odročen Richard  Seemann
17. 11. 2005 16. listopad + 1 gól = 17.listopad Karel  Moudrý
16. 11. 2005 Mohl by natahovací počítač změnit svět?
16. 11. 2005 Zvyšte si sebevědomí pravidelnými finančními příspěvky pro Britské listy
16. 11. 2005 WTO: rozvojový balíček -- překvapení nebo nadělení? Ludmila  Štěrbová
17. 11. 2005 Irák zkoumá americké fosforové zbraně
16. 11. 2005 Spojené státy oficiálně přiznaly, že ve Fallúdži užívaly bílého fosforu jako útočné zbraně
16. 11. 2005 Američané použili v Iráku chemické zbraně - a pak o tom lhali
16. 11. 2005 Irák: Ve vládním bunkru nalezeno mezi mrtvolami 173 zbitých a vyhladovělých vězňů
15. 11. 2005 Španělsko se rozhodlo vyšetřovat "tajné lety CIA"
16. 11. 2005 "Černá kniha kapitalismu" Štěpán  Kotrba
15. 11. 2005 Když volnomyšlenkář Giorello nemlčí, ale útočí Josef  Brož
15. 11. 2005 Ztracená generace Ladislav  Žák
15. 11. 2005 Stáří: koně se také střílejí Oldřich  Průša
15. 11. 2005 Racism emerges as French suburbs burn Jan  Čulík
4. 11. 2005 Hospodaření OSBL za říjen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce