18. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 11. 2005

Je přece jen pochybné, zda použití bílého fosforu lze označit za chemický útok

"Kolem půlnoci jsme dostali rozkaz pomoci jiné rotě, která se ocitla v potížích. Zbytek noci se změnil v den, osvícený fosforovými granáty a výbuchy, které dělaly pekelný kravál."

Vzpomínky Yeshayahu Ashni, veterána Jomkippurské války, na syrský útok 9. října 1973.
Archív deníku Jerusalem Post

"Human Rights Watch je také znepokojena výpověďmi očitých svědků, které nasvědčují tomu, že Izrael mohl v lidnatých oblastech jižního Libanonu použít bílý fosfor nebo jinou zápalnou látku běžně užívanou k označování cílů, a to jako zbraň proti osobám."

Civilisté jako figurky.
Porušování válečného práva a použití zbraní na izraelsko-libanonské hranici.
Zpráva Human Rights Watch, část pojednávající o izraelské operaci Odpovědnost z 25. - 31. července 1993. Květen 1996

V článku nazvaném Spojené státy použily v Iráku chemické zbraně - a pak o tom lhaly, zveřejněném 15. listopadu v deníku Guardian, George Monbiot tvrdí, že použití bílého fosforu proti civilnímu obyvatelstvu během obléhání Fallúdži v dubnu 2004 lze klasifikovat jako nasazení chemických zbraní. Při vší úctě k vesměs vynikající Monbiotově práci je však třeba říci, že toto jeho tvrzení se mu patrně nakonec nepodaří obhájit. A to i přes vyjádření profesora Paula Rogerse z bradfordské univerzity, který 16. listopadu řekl BBC, že bílý fosfor sice za normálních okolností nespadá pod Úmluvu o chemických zbraních z 13. ledna 1993, avšak "ačkoliv je to záležitost právní ekvilibristiky, pravděpodobně do kategorie chemických zbraní spadá, pokud je použit pro tento účel přímo proti osobám."

Avšak například při americkém náletu na Tokio z 10. března 1945, při němž zemřelo i podle toho nejmírnějšího odhadu přes 100.000 lidí, došlo k masivnímu nasazení hned několika druhů zápalných bomb proti civilistům - napalmových, hořčíkových a právě fosforových. Přesto oficiální dějiny 2. světové války soustavně uvádějí, že ačkoliv mocnosti Osy i Spojenci shromáždili velké zásoby chemických zbraní a vyvíjeli prostředky k jejich nasazení (například německý raketomet Nebelwerfer byl původně určen právě k tomuto účelu), k praktickému nasazení těchto zbraní na hlavních frontách nedošlo. Nikde se tedy nepíše o tom, že USA použily proti Japoncům chemických zbraní. Březnový nálet na Tokio je dokonce - přinejmenším v Evropě - poměrně málo známou událostí. Buď tedy budeme muset přepsat dějiny 2. světové války, nebo připustit, že postup, který v jednom případě nebyl klasifikován jako chemický útok, není možno takto vyhodnotit ani v druhém případě - jen proto, že se nám právě hodí prohlásit "Američané vtrhli do Iráku kvůli údajným chemickým zbraním a sami je tam teď používají".

Jak vyplývá ze mnou vybraného příkladu, stejně jako z mých článků zde, zde nebo zde, nehodlám v žádném případě americký postup v Iráku obhajovat. Jde mi jen o věc, která je značně abstraktní a z politicky podbarvených interpretací čehokoliv takřka soustavně vypadává - o správné proporce, a chcete-li, o pravdu.

Monbiot na podporu svého tvrzení uvádí prakticky totéž, co profesor Rogers o den později: že bílý fosfor není běžně řazen k chemickým zbraním, ale za určitých okolností spadá pod širokou definici, podle níž je takovou zbraní "kterákoliv chemikálie, která působením chemické reakce na životní procesy může způsobit smrt, dočasné vyřazení nebo trvalé poškození". To, co Monbiot cituje, je odstavec 2 článku II. Úmluvy o chemických zbraních. Tento paragraf však neobsahuje přímo definici chemické zbraně, ale toxické chemikálie, jak se lze přesvědčit zde. Chemické zbraně definuje paragraf předchozí, a jeho neoficiální překlad z anglického originálu zní následovně:

Pro účely této Úmluvy:

1. "Chemická zbraň" označuje následující materiál, dohromady nebo zvlášť:

(a) Toxické chemikálie a jejich prekurzory, s výjimkou těch, které jsou určeny k účelům nezakázaným touto Úmluvou, pokud jejich druh a množství jsou s těmito účely slučitelné;

(b) Munici a zařízení zvlášť zkonstruované k usmrcování nebo jinému poškozování prostřednictvím chemických vlastností toxických chemikálií specifikovaných v pododstavci (a), jehož by bylo dosaženo v důsledku nasazení takové munice nebo zařízení;

(c) Jakékoliv vybavení zvlášť určené k užití přímo spjatému s nasazením munice a zařízení specifikovaných v pododstavci (b).

Zdálo by se tedy, že Monbiot má pravdu. Jím citovaná definice (odstavec 2 Článku II.) je tak široká, že připouští zařazení bílého fosforu mezi toxické chemikálie. A odstavec 1 téhož dokumentu říká, že toxická chemikálie je pro účely Úmluvy označena za chemickou zbraň, nezávisle na dalších zařízeních určených k jejímu užití. Problém je ovšem v tom, co tu máme chápat pod pojmem "chemická reakce".

Klasické trhaviny jsou chemikálie, které uvolňují v krátkém časovém okamžiku svou energii prostřednictvím oxidace. Je nepochybné, že ve vojenství jsou určeny k tomu, aby "působením chemické reakce na životní procesy" způsobovaly smrt, vyřazení nebo poškození. Děje se tak často zprostředkovaně skrze střepinový účinek nebo tlakovou vlnu, avšak nikoliv ve všech případech. V případě výbuchu trhavé bomby, trhavého granátu nebo některých druhů protipancéřové munice založené na chemické, nikoliv kinetické energii (tedy munice HESH či HEAT) v bezprostřední blízkosti živého organismu dochází k přímému působení chemické reakce na tento organismus - a počítá se s ním i při konstrukci zbraně. V případě aerosolových zbraní je to ještě průkaznější. Přesto by se asi sotva někdo pokusil tyto smrtící zbraně z uvedených důvodů označit za zbraně chemické.

Kdybychom chtěli trhaviny zcela vyloučit z definice toxických chemikálií použité v Úmluvě o chemických zbraních, museli bychom definici doplnit tak, aby se pro účely Úmluvy pod chemickou reakcí rozuměly rozmanité reakce s vyloučením oxidace. Pokud to ovšem uděláme, vypadne z ní automaticky i bílý fosfor, jehož primární účinky na živý organismus jsou způsobeny právě hořením.

Naneštěstí pro Monbiota Článek II. Úmluvy o chemických zbraních navíc obsahuje v odstavci 9 i definici účelů nezakázaných konvencí, k nimž mohou být toxické chemikálie legálně užity. A podle poodstavce (c) jsou to i

Vojenské účely nespojené s užitím chemických zbraní a nezávislé na užití toxických vlastností chemikálií jako metody válčení;

Zde je zjevný rozpor s širokou definicí toxické chemikálie z odstavce 2. Objevuje se odkaz na toxické vlastnosti chemikálií, o nichž v široké definici citované Monbiotem není ani zmínka.

Použití bílého fosforu v zápalných dělostřelckých granátech, jaké americká armáda nasadila proti Fallúdži, využívá samovznětlivosti a vysoké teploty hoření fosforu, zatímco toxicita substance nebo jejích reagentů je z tohoto hlediska druhotná. Lidově řečeno, cílem nebylo protivníka otrávit, ale upálit. To druhé není jistě o nic "chvályhodnější" než to první, ale jde přece jen o něco jiného. Právě pro obvyklý způsob užití bývá surový bílý fosfor řazen mezi zápalné látky, nikoliv mezi látky otravné. Kdyby byli Američané Fallúdžu zamořili jedovatými fosforovými sloučeninami jako je tabun, sarin, soman nebo VX s cílem vystavit přítomné jejich toxickým účinkům, nebylo by proč vést diskuse o tom, zda šlo o chemický útok. Takto je možno poukázat na toxicitu bílého fosforu až sekundárně.

Je mimo veškerou pochybnost, že užití zápalných granátů s bílým fosforem v městském prostředí za přítomnosti mnoha civilistů je odsouzeníhodné. Představuje použití zápalné látky odporující ustanovením ženevské Úmluvy o konvenčních zbraních z 10. října 1980 (kterou ovšem USA dosud neratifikovaly), konkrétně Článku 2 III. protokolu. Protože však došlo k užití zbraní způsobem, který nerozlišeně zasáhl kombatanty i civilisty, jde současně i o porušení celého balíku desítky let platných mezinárodních dokumentů upravujících způsob vedení války a ochranu obětí války, jimiž jsou i Američané beze zbytku vázáni.

To vše je možno o tragédii ve Fallúdži říci, aniž bychom se pokoušeli ohýbat mezinárodní právo podle aktuální potřeby. Pokud bychom totiž podlehli pokušení, v důsledku bychom se nechovali o nic lépe než právě USA v době zahájení invaze do Iráku.

                 
Obsah vydání       18. 11. 2005
20. 11. 2005 Jimmy Carter: Amerika opouští demokratické hodnoty
19. 11. 2005 CIA provozuje síť mezinárodních výzvědných středisek
19. 11. 2005 WTO: přetrvávají rizika neúspěchu Ludmila  Štěrbová
18. 11. 2005 Žádná zbraň není mocnější než svoboda v právní společnosti
18. 11. 2005 Merkelová podporuje zřízení Centra vyhnání Radek  Vogl
20. 11. 2005 Homosexuálové do plynu? Linda  Sokačová, Ondřej  Slačálek
20. 11. 2005 Gay a lesbická liga protestuje proti zásahu policie vůči polským lesbám a gayům
18. 11. 2005 Vědci objevují mechanismy stárnutí
18. 11. 2005 Právní kontinuita s protiprávním režimem Přemysl  Janýr
18. 11. 2005 Je přece jen pochybné, zda použití bílého fosforu lze označit za chemický útok Karel  Dolejší
18. 11. 2005 Praotec Čech a lachtan Gaston Karel  Moudrý
18. 11. 2005 Peříčko Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Umíte mluvit? Umíte psát? A víte vůbec, co říkáte? Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Co nám přinesl listopad 1989? Boris  Cvek
18. 11. 2005 Policejní mluvčí informuje Zdeněk  Jemelík
18. 11. 2005 Stereotypní myšlení v Neviditelném psu Martin  Ondreját
17. 11. 2005 17. november 1989: Gorbačov hodil Adamca cez palubu Oskar  Krejčí
17. 11. 2005 Ruské rakety i ruské vojenské základny Československu stačily. Polsku nejspíše ne. Nyní totiž zvažují americké. Štěpán  Kotrba
18. 11. 2005 Proces s neonacistou Zündelem byl odročen Richard  Seemann
17. 11. 2005 16. listopad + 1 gól = 17.listopad Karel  Moudrý
16. 11. 2005 Mohl by natahovací počítač změnit svět?
16. 11. 2005 Zvyšte si sebevědomí pravidelnými finančními příspěvky pro Britské listy
16. 11. 2005 WTO: rozvojový balíček -- překvapení nebo nadělení? Ludmila  Štěrbová
17. 11. 2005 Irák zkoumá americké fosforové zbraně
16. 11. 2005 Spojené státy oficiálně přiznaly, že ve Fallúdži užívaly bílého fosforu jako útočné zbraně
16. 11. 2005 Američané použili v Iráku chemické zbraně - a pak o tom lhali
16. 11. 2005 Irák: Ve vládním bunkru nalezeno mezi mrtvolami 173 zbitých a vyhladovělých vězňů
15. 11. 2005 Španělsko se rozhodlo vyšetřovat "tajné lety CIA"
16. 11. 2005 "Černá kniha kapitalismu" Štěpán  Kotrba
15. 11. 2005 Když volnomyšlenkář Giorello nemlčí, ale útočí Josef  Brož
15. 11. 2005 Ztracená generace Ladislav  Žák
15. 11. 2005 Stáří: koně se také střílejí Oldřich  Průša
15. 11. 2005 Racism emerges as French suburbs burn Jan  Čulík
4. 11. 2005 Hospodaření OSBL za říjen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce