. K prestiži WTO i k důvěryhodnosti mnohostranného obchodního systému by rozhodně nepřispěl závěr konference, který by byl opakováním III. nebo V. konference v USA a v Mexiku. Aby byl alespoň do jisté míry zaručen hladký průběh hongkongské konference, byl pro sestavení návrhu deklarace tentokrát použit přístup, který shrnuje anglický termín bottom-up. Vychází se při něm ze zásady, že by se v návrhu závěrečné dohody nemělo objevit žádné překvapení, tj. nic, na čem se všichni členové předem neshodli a co by bylo v rozporu s jejich dílčími zájmy, byť by to bylo vyváženo v jiné oblasti jednání. V praxi to znamenalo přesunout jednání o textu k jednotlivým částem závěrečné dohody ministrů na dílčí negociační orgány, a teprve na základě jejich výsledků sestavit celou závěrečnou dohodu. Úskalím uvedené metody je riziko nehomogenního a nevyváženého výsledku, což ovšem bylo přijato jako nutný ústupek v naději na sestavení konsensuálního textu.

Přes použitou metodu má návrh deklarace daleko ke konsensu. Jedinou oblastí jednání, na které se členové shodli, je usnadňování procedur obchod. Návrhu deklarace totiž předcházel pokus předsedů jednotlivých negociačních orgánů charakterizovat prvky, na kterých se členové shodují, a na jejich základě "vybudovat" bezrozporový text. To se předsedům ovšem - s již uvedenou výjimkou - nezdařilo. Proto všechny podklady pro deklaraci předali na svou vlastní zodpovědnost.

V textu se naopak zcela odrazilo riziko nehomogenních stavebních kamenů. V důsledku přístupu zezdola byly výstupy z jednacích orgánů různorodé i co do formy, a jako takové jsou zahrnuty i do deklarace. V některých oblastech, jako je zemědělství a obchod s průmyslovými výrobky, byla jako podklad pouze zpracována zpráva o průběhu jednání od července 2004 (tj. od doby, kdy se členové dohodli na tzv. rámci jednání, kterým specifikovali a okleštili rozsah současného kola jednání). V oblasti obchodu se službami a nových pravidel pro antidumping, rybářské podpory a regionální obchodní dohody byly navrženy některé prvky, které by měly být brány v úvahu při dalších jednáních. V oblasti zvláštního a rozdílného zacházení jsou uvedeny varianty formulací, jak přijmout návrhy ve prospěch nejméně rozvinutých zemí (udělování výjimek, bezcelní a bezkvótový přístup na trhy partnerů, možnost užívání a zavádění investičních opatření i když jsou v rozporu s dohodami WTO, aplikace pravidel a závazků WTO jen do míry odpovídající úrovni jejich rozvoje). Pro některé oblasti, např. pro vytvoření registru zeměpisných označení pro vína a lihoviny, není zpráva o průběhu jednání do textu zahrnuta a je na ní uveden pouze odkaz.

Z hlediska struktury obsahuje návrh deklarace krátký text ke každé oblasti jednání i k významným otázkám mimo kolo jednání. Některé oblasti jsou dále specifikovány v přílohách obsahujících podklad od předsedů negociačních orgánů, pro některé byl takovýto podklad zahrnut přímo do těla deklarace. V zásadě se jedná o stejnou strukturu, která již byla použita při přípravě textu pro konferenci v Cancúnu a pro dohodu o rámci jednání z července 2004. Do příloh jsou zahrnuty zprávy o vývoji jednání v zemědělství, obchodu s průmyslovými výrobky a v usnadňování obchodu, dohodnuté prvky dalších jednání ve službách a pravidlech a varianty pro rozhodnutí ve prospěch nejméně rozvinutých zemí. K oblastem, které patří mezi vyjednávací a nejsou k nim navrženy žádné vysvětlující přílohy, se řadí již zmíněný registr zeměpisných označení, životní prostředí, problematika urovnávání sporů, zvláštní a rozdílné zacházení pro rozvojové země a otázky související s implementací dohod WTO, včetně rozšíření zvýšené úrovně ochrany zeměpisných označení na všechny výrobky a zahrnutí původu genetických zdrojů do patentových přihlášek. V deklaraci je navržen také další postup pro otázky malých ekonomik, obchodu s komoditami, obchodu ve vazbě na dluh a financování a na tranfer technologií, uplatňování sporů plynoucích z nepřímého porušování práv k duševnímu vlastnictví, elektronického obchodování, integrovaného rámce a koherence při pomoci rozvojovým zemím jak v rámci dosahu obchodních pravidel, tak v rámci celosvětových a mezinárodních struktur. Vzhledem k tomu, že se neustále intenzivně jedná o způsobu novelizace dohody TRIPS v návaznosti na otázky veřejného zdraví, k tomuto tématu bude text doplněn později.

Deklarace je navržena bez dílčích termínů, je v ní pouze zopakován závazek dokončit všechna jednání v roce 2006. Zřejmě až při jednání ministrů v Hongkongu bude určeno datum, které se může stát rozhodujícím pro další práci organizace. Tím je termín, ke kterému musí být sjednány podrobné směrnice, na jejichž základě budou jednotlivé členské země vytvářet své závazkové listiny v zemědělství, průmyslových výrobcích a službách. K tomuto datu by také měly být sjednány rozhodující principy nových pravidel a změn dohod. Jestliže toto datum nebude stanoveno ve velmi krátkém horizontu, kterým je jaro 2006, ukončení jednání v příštím roce bude ohroženo z reálných časových důvodů.

Návrh deklarace, který byl členům předán na krátkém setkání s generálním ředitelem Lamym 26. 11. dopoledne, se okamžitě stal předmětem analýz členů v jejich ústředích. V neděli 27. 11. k němu zahájili neformální jednání někteří členové v tzv. Green room (takto jsou nazývána jednání menšího počtu zainteresovaných členů a představitelů regionálních a dalších seskupení, a to většinou za účasti generálního ředitele). Tato jednání jsou zaměřena na další vyjasnění textu, eventuálně na jeho "posílení" a na projednání konkrétních bodů, které budou ministrům doporučeny k diskusi na konferenci. Green room bude pokračovat v pondělí večer, zatímco pondělní odpoledne bude věnováno setkání generálního ředitele se všemi členy, aby měli možnost vyjádřit své reakce k návrhu. EU, USA, Brazílie, Indie a Japonsko (tzv. G 5, nebo také G 4+1) se předběžně dohodly, že se na této platformě nepustí do polemiky s textem a nebudou jeho jednotlivé části negativně komentovat. Dne 29. 11. se počítá s účastí P. Lamyho na setkání zemí ACP a G 90 v Bruselu, zatímco v Ženevě by se měla sejít G 5 k jednání o možnosti prolomit současnou situaci v zemědělství, průmyslových výrobcích a službách. 30. 11. proběhne zasedání Výboru pro obchodní jednání, na které naváže 1. a 2. 12. Generální rada s běžným programem a se závěrečným hodnocením příprav na konferenci.

I když do zahájení konference zbývají dva týdny, reálně je možno očekávat jakýkoli posun v pozicích členů a v následných úpravách textu deklarace pouze do konce tohoto týdne. Deklarace tak, jak je nyní navržena, není prozatím zárukou rychlého pozitivního posunu v jednáních po konferenci. Odráží pouze současnou málo uspokojivou situaci. Neustále v ní totiž chybí hlavní články k pokroku, a to přijatelný vyjednávací základ pro zemědělství a průmyslové výrobky. Dokud nebudou vyřešeny tyto oblasti, není možno očekávat mnoho ani v těch ostatních. Členské státy se však pořád mohou s nadějí upínat ke svým ministrům a jejich jednáním v Hongkongu, i když takové naději se nedávají příliš velké šance.

Autorka pracuje na Stálé misi ČR v Ženevě