29. 11. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Moskva
29. 11. 2005

Ze světa kolem nás

Sleduje-li člověk informace českých médií ze světa, mohl by se domnívat že k významným událostem uplynulých dnů patřilo nadšení skupiny britských holek, oslavujících s pintami piva v ruce novelu zákona, který poprvé povoluje téměř všem hospodám neomezené otevírací doby a čepování alkoholických nápojů. Pokusím se zde v omezeném výčtu informací o věcech důležitějších, jež se uskutečnily v našem blízkém okolí a nás, přímo či nepřímo, ovlivní ukázat, že tomu tak není. V Rusku (ale i například v Číně) se důležitého děje tolik, že by se o každé z těchto zemí dal vydávat tlustý deník. Čínu tentokrát přeskočím a z Ruska alespoň hrst novinek.

Pokud jde o centralizaci moci a její kontrolu, postupuje prezident Putin pomalu a promyšleně. Objevují se nové mocné a nevolené státní instituce, do nichž Putin dosazuje své blízké lidi, aby jejich prostřednictvím kontroloval ruskou společnost. Třeba i v budoucnosti, kdy už formálně na jejím čele nebude. Tak si to, pravda, představoval i Boris Jelcin, když si, zdánlivě z neznáma, k moci přivedl právě Putina a postupně ho prosazoval nahoru. Od jistého okamžiku už se ale Putin prosadil sám a nakonec prosadil i odchod Jelcina. Putinův věk, osobní vlastnosti a hlavně známosti a zkušenosti mistra manipulace a špionáže mu ovšem dávají lepší vyhlídky udržet si kontrolu moci. Co tedy dělá?

V říjnu například přikázal vytvořit Radu pro národní projekty (RNP). Rada by měla mít 40 členů, její předsednictvo 17. Za pozornost stojí, kdo byl do vedení Rady jmenován a kdo, naopak, nebyl. Není v ní předseda vlády Fradkov, o němž se soudí, že brzo bude muset odejít. Zato je předsedou prezídia RNP čerstvě jmenovaný první místopředseda vlády Medvěděv, který je současně šéfem Putinova kabinetu a také předsedou správní rady Gazpromu. V předsednictvu RNP sedí také generální ředitel Gazpromu Miller, jenž nedávno koupil od majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Abramova za 13 miliard dolarů pátou největší ruskou naftovou firmu Sibněft. Členy prezidia Rady jsou mimo jiné také ministři financí a hospodářství Kudrin a Gref i předseda putinovské politické strany Jednotné Rusko, Gryzlov. Jde vesměs o osoby z nejbližšího Putinova okolí. RNP, do níž byli jmenováni nejvlivnější lidé v současném Rusku nemá žádnou moc definovanou ústavou. 'Zlé jazyky` ji proto rády přirovnávají k předsednictvu ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Rada pro národní projekty má mít na starosti uskutečňování programů sociálního charakteru a infrastruktury a na to k dispozici mnohamiliardové částky, počítáno v 'tvrdé` měně, přitékající z firem pod její kontrolou. Dá se proto očekávat, že popularita vedení RNP poroste. Řada pozorovatelů předpokládá, že jmenování Medvěděva jejím předsedou znamená, že byl Putinem vybrán aby vyhrál prezidentské volby v roce 2008. Jeho případným náhradníkem jako prezidentský kandidát by pak měl být ministr obrany a nyní též místopředseda vlády, Sergěj Ivanov, bývalý špiónský kolega Putina z KGB.

Dmitrij Medvěděv je čtyřicetiletý právník mladistvého vzhledu, který na rozdíl od Putina a většiny lidí ho obklopujících má formálně čistou minulost. Byl ovšem Putinovou pravou rukou již na Petrohradském magistrátu a od té doby ho následoval všude jako stín. Byl údajně také stratégem v pozadí likvidace Jukosu a snad řídí i právě probíhající restrukturalizaci -- někteří dávají přednost slovu renacionalizace . Není vyloučeno, že většina těchto obrovských firem skončí pod kontrolou RNP a tedy přímo Medvěděva. Její projekty by pak mohly být financovány z těchto příjmů. Zřejmě to má přispět k popularitě možného prezidentského kandidáta, předsedy orgánu, jenž to všechno řídí a zařídí. Prezident Putin jistě také doufá, že to přispěje ke konsolidaci a kontrole moci.

Že jde o promyšlenou představu znovuzestátnění významných částí průmyslu a přírodních zdrojů naznačuje dnes už celá řada postupných kroků. Přibližně před rokem začaly první akce tvrdým útokem na Jukos a jeho hlavního vlastníka, Michaila Chodorkovského. Tenkrát byl možná Putin inspirován hlavně tím, že Chodorkovskij slíbil podporu ruské politické opozici a sám vyjádřil zájem, angažovat se v politice. Dnes je uvězněn na Sibiři, odsouzen pro defraudaci a daňové podvody, zatímco nejdůležitější podniky Jukosu vlastní státní společnost Rosněft.

Gazpromu si stát zvýšil majetkový podíl z 39 na 51%. Kromě již zmíněného Sibněftu, Gazprom také kontroluje dříve soukromou a 'neposlušnou'televizi NTV a noviny Izvěstija a chystá se získat další velkou ropnou firmu Slavněft. Říká se, že Putin, který prohlásil, že se nebude ucházet o další prezidentskou kandidaturu, má v plánu šéfovat právě Gazpromu za prezidentování svého dnešního chráněnce Medvěděva. Třeba mu to vyjde lépe než Jelcinovi. Gazprom se stává obrem, kontrolujícím (nejen) ruskou energetiku a průmyslová odvětví s ní související. Znovuzestátňování mezitím pokračuje. Jedním z cílů má být důlní firma Norilskij Nikeľ, jíž se chystala převzít monopolní státní Alrosa, těžící diamanty. Ministr financí převzetí nedávno popřel, což ale v politice, a ještě k tomu v ruské, mnoho neznamená.

Státní kontrola teď ovšem přechází od přírodních zdrojů také na podniky, které jsou prohlašovány za strategické, ač mnozí poukazují, že tomu tak vždy není. Na řadě mají být automobilky Avtovaz ( největší v Rusku, vyrábějící i u nás známé Lady) a Kamaz, (těžké nákladní vozy, které sesadily českého závodníka Lopraise z trůnu stálého vítěze závodu Paříž-Dakar). Do správní rady Avtovazu (majoritně soukromé firmy) mají být zvoleni Putinovi blízcí ze státních institucí Rosoboronexport a Vněšnětorgbank. Převzetí některých dalších firem se připravuje. V případě plánovaného prodeje podílu ve výrobci turbín pro jaderné ponorky Siemensu zasáhl zákazem ruský Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže. Nikdo neví, který podnik bude příště prohlášen strategickým a to straší nejen zahraniční investory.

Všechny jednotlivé akce ruské moci samozřejmě souvisí, což jsem se pokusil ukázat. Pokusil jsem se také ukázat, že kontrola hospodářské a politické moci v demokracii ruského typu je jednodušší než v demokracii.

A ještě pár krátkých, ale nikoli bezvýznamných zpráv z našeho okolí. První dvě jsou o daních a zdanění:

Rakousko ve snaze konkurovat novým členským zemím EU a přilákat do země zahraniční investory zavedlo od Nového roku 2005 daňovou reformu. Zdanění právnických osob snížilo z 34 na 25% a současně nabídlo zahraničním firmám, obzvláště pro výzkum a vývoj, speciální podmínky, přestěhují-li do Rakouska filiálky a ředitelství pro střední a východní Evropu. Zdá se, že reforma měla úspěch. Hospodářský deficit sice letos vzroste asi na 1,9%, což se čekalo pro pokles daňových příjmů a růst cen ropy, ale země se, na rozdíl od sousedního Německa, pohodlně vejde do povoleného deficitního limitu tří procent.

Mistrem Evropy, pokud jde o přilákání zahraničních investic v poměru k počtu obyvatel je ale Estonsko. Investoři pocházejí hlavně ze Švédska a Finska a pomohli Estonsku dosáhnout v první polovině letošního roku hospodářský růst 8,6%. Většina severských podniků je relativně malá a relativně malé jsou i jejich investice. Ale v případě tak malé země, jako je Estonsko, to zřejmě stačí a funguje dobře. Estonský daňový systém je kombinací rovné daně z příjmu se zdaněním podniků, které může být sníženo až zcela odepsáno, pokud je zisk reinvestován. Obě daně jsou dnes na úrovni 24%, ale mnozí podnikatelé reinvestují zisk a neplatí nic.Ve Finsku, které na úspěchy Estonců asi dost doplácí (jazykově jsou si Finové a Estonci asi stejně blízcí jako Češi a Slováci) začínají nyní uvažovat o reformě svého systému zdanění podobným způsobem.

Ještě jednou do Ruska -- tentokrát přes Brusel a Varšavu. Rusko nedávno zakázalo dovoz vepřového, hovězího a drůbežího masa z Polska pro údajné časté porušování ruských veterinárních předpisů. Zakázalo také dovoz polských rostlinných produktů. Evropský komisař pro obchod Peter Mandelson minulý týden informoval Evropský parlament, že věc projednal s novou polskou vládou, že Evropská komise nyní ruský zákaz vyšetřuje a že očekává jeho brzké zrušení. Taková intervence, a úspěšná k tomu, by jistě byla dobrou zprávou pro všechny nové členy EU.

Na závěr informaci o tom, že minulý týden slavili na Ukrajině Den svobody -- první výročí oranžové revoluce. K oslavujícím občanům (ač se leccos za ten rok změnilo k horšímu) promluvil prezident Juščenko i jeho sesazená bývalá 'královna revoluce` Tymošenková. Říká se, že by se oba mohli znova v politice spojit.

Mám pocit, že uvedené informace jsou pro občana naší země přece jen důležitější, než jásající, přiopilé anglické holky v hospodě. Možná to bude tím, že Britské listy jsou spíše o tom, o čem se v Česku příliš nemluví.

                 
Obsah vydání       29. 11. 2005
29. 11. 2005 Televize Al Džazíra bude konzultovat právníky ohledně Bushovy údajné hrozby ji vybombardovat
29. 11. 2005 Svět peněz je světem svobody? Bohumil  Kartous
29. 11. 2005 Policie vyšetřuje překladatele Harryho Pottera Štěpán  Kotrba
29. 11. 2005 Shakespeare a reality shows Fabiano  Golgo
29. 11. 2005 O mediální manipulaci, reality shows a o podstatě umění Jan  Čulík
29. 11. 2005 Nebezpečná fakta týkající se stoupence Fidela Castra Fabiano  Golgo
29. 11. 2005 Vatikán potvrdil zákaz vstupu do kněžského stavu pro homosexuály
29. 11. 2005 Pochybitelé na Czechteku podle ombudsmana Tomáš  Gawron
29. 11. 2005 SRN: Velká koalice je těhotná problémy Richard  Seemann
29. 11. 2005 Ze světa kolem nás Egon T. Lánský
29. 11. 2005 Boris Cvek komunismus nevyvrátil Michael  Kroh
29. 11. 2005 Odhalení: komu jsme vlastně podobní Štěpán  Kotrba
29. 11. 2005 "Enfant terrible" Rath dostal první pohlavek Josef  Provazník
29. 11. 2005 Dávejte si pozor na penzijní fondy Petr  Říha
29. 11. 2005 Reklama na mě nemá vliv Jana  Radecká
28. 11. 2005 Ideologie žijí za peníze a pro moc Bohumil  Kartous
9. 12. 2005
28. 11. 2005 Peníze na důchody jsou
28. 11. 2005 Slepá spravedlnost ve Slaném Ferdinand  Němec
25. 11. 2005 Peter Drucker: Podniky fungují, dáte-li moc řadovým zaměstnancům a dáte-li přednost vzdělávání
4. 11. 2005 Hospodaření OSBL za říjen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce