Oblast Podněsteří nacházející se na hranicích Moldavska a Ukrajiny před patnácti lety vyhlásila nezávislost, jež nikdy nebyla mezinárodně uznána. Vše, co o tomto podivném regionu víme, zní téměř jako pohádka. Nebo noční můra?

Získal jsem 103 procent hlasů

V divokém období rozpadu Sovětského svazu se Podněsteří, kde třetina obyvatel hovoří rusky, obávalo příklonu Moldavska k Rumunsku a odtrhlo se od své mateřské země. V následné podněstrsko-moldavské válce zemřelo patnáct set lidí. "Všude byly mrtvoly. Ani nemůžu popsat, jak strašné to bylo, všechna ta krev," vzpomíná veterán tohoto konfliktu z roku 1992 Igor Rostovsky. Podněsteří tehdy díky podpoře ruských vojenských jednotek uhájilo svou "samostatnost", byl uzavřen mír a v oblasti nastal relativní klid.

Během patnácti let nezávislé existence tohoto odtrženého regionu podléhali jeho obyvatelé jedinému prezidentovi --- Igoru Smirnovovi. V roli neomezeného vládce ho měly potvrdit mezinárodně neuznané prezidentské volby z roku 2001. V některých distriktech tehdy získal neuvěřitelných 103% hlasů. Smirnovův rodinný klan má celé Podněsteří s nadsázkou pod palcem. Prezidentův nejstarší syn například vlastní řetězec obchodů, čerpacích stanic, televizní kanál i "národní" fotbalový klub Sheriff Tiraspol.

Je libo jadernou bombu?

Alfou a omegou podněsterské otázky nicméně zůstává zejména přítomnost 14. ruské armády a rozsáhlých muničních skladů z éry Sovětského svazu. Stažení ruských jednotek žádalo memorandum z roku 1994 i summity OBSE v letech 1999, 2001. Situaci nevyřešil návrh ruského prezidenta Putina na zachování kontingentu v oblasti na dalších dvacet let, který rezolutně odmítlo Moldavsko i Evropská unie. Výrazný posun nepřinesla ani loňská jednání pod patronátem Ukrajiny. Ruští "mírotvůrci" tak v Podněsteří nadále setrvávají.

A statisíce tun vojenského materiálu zbylého po Rudé armádě činí z Podněsteří ráj překupníků zbraní. Reportéři britského týdeníku The Sunday Times předstírající, že jsou prostředníci islamistické teroristické skupiny, zde vloni sjednali nákup rakety Alazan s radioaktivní hlavicí. "Jedna ukrajinská společnost zařídí dokumenty pro převoz Alazanu přes hranice do Ukrajiny," vysvětloval britským novinářům třicátník, který si říkal Dimitrij. "V papírech bude, že se jedná o náklad strojních součástek."

Strašidlo za humny

Moldavský analitik Oazu Nantoi tvrdí, že se v Podněsteří pašuje alkohol, cigarety, drogy i obchoduje se ženami. Region importuje šesttisíckrát více cigaret než zbytek Moldavska. Podněsterský prezident Smirnov však kritice rázně oponuje. "Respketuji obavy Západu, ale jsou to lži vytvořené moldavskými bezpečtnostmí složkami."

Život v jeho "království" ale zřejmě není žádný med. Třetina z půl milionu obyvatelů Podněsteří totiž odchází za prací do ciziny. S 660 dolary na hlavu (ČR 16 500) představuje tento region vůbec nejchudší kout Evropy.

Obvzlášť špatně se v Podněsteří dýchá politické opozici. Podle šéfredaktora opozičních novin Alexandra Radčenka, jehož kancelář byla dvakrát vypálena, jsou tamní úřady totalitářské. "Je to velmi smutné. Doufali jsme, že získáme svobodu a demokracii, aby mohli lidé šťastně žít a pracovat, ale je tomu právě naopak," tvrdí Radčenko.

Odlišně to vidí mladí příznivci prezidenta Smirnova. "Chceme zde žít, bojovat za naše zájmy a toužíme se stát mezinárodně uznanou Podněsterskou republikou. Nechceme být součástí Moldavska na straně USA," říká šéfka skupiny Odtrhnutí Elena Arnišová.

Její přání se však těžko kdy splní. Dokud se nestáhnou ruské jednotky a nevyřeší spory s Moldavskem, zůstane status Podněsteří nevyřešený.

A tato černá díra Evropy bude více a více strašit zejména bruselské úředníky. Po přijetí Rumunska do Evrospké unie v roce 2007 se totiž východoevropský pašerácký ráj dostane kousek za její hranice.

Zdroje

Seminární práce na téma Moldávie

Dále BBC, BBC, BBC, Wikipedia, US Embassy Moldavia, ACIG