Takže prý až po volbách. ODS tedy vysílá vzkaz svým voličům: všem vám přidáme do tlustých peněženek, důchodcům vykompenzujeme sjednocení DPH na 15%-ní sazbu, živnostníkům dáme daňové prázdniny, ale neptejte se nás kde na to vezmeme, věřte našim (vašim) odborníkům. Respektive věřte nám, že naše reformy nastartují takový růst, který hravě pokryje náklady na reformu.

Jestliže se názor nezávislých odborníků rozchází tak dalece, nedopustíme se vážné chyby ani my, nevěřící amatéři s pozůstatky kritického myšlení, když se pokusíme alespoň velmi hrubě odhadnout některé důsledky reformy připravované ODS. Mýlit se můžeme, ale je tu velká šance, že se vždycky najde nezávislý odborník, který bude mít zrovna takový názor jaký v dané chvíli potřebujeme.

Pan Antonín Hrbek s tím začal zde. Tady je zajímavé, že ačkoli příznivci ODS mluví o nemravně vysokých daních v současnosti, z uvedených výpočtů vyplývá, že až do současné hrubé mzdy 50000 Kč budete platit vyšší daň než dnes. Zato od 15000 hrubého nahoru zaplatíte méně než dnes na zdravotním a sociálním pojištění. Že by princip solidarity se státními úředníky ?

ODS zavádí státem zaručený příjem, důsledkem je, že až do dnešních 25000 hrubého vám bude stát přispívat na váš plat. Ještě se budete cítit jako zodpovědný samostatný jedinec, když budete každý měsíc čekat na svoji dávku od státu ? Pan Hrbek se také ptá, kde na tuto dotaci ODS vezme potřebné stamiliardy. Stamiliardy to přece jen asi nebudou, zkusme si trošku započítat a odhadnout poněkud přesněji výpadek veřejných rozpočtů. Celou záležitost od teď pojmeme čistě technicky a nebudeme se zabývat morálními či sociálními aspekty navrhovaných změn.

Na internetu jsem našel rozdělení hrubé mzdy v ČR, bohužel jen za rok 2004, ale pro naše přibližné odhady nebude rozdíl mezi lety 2004 a 2005 až tak významný. 3 104 780 zaměstnanců bylo rozděleno do 17 skupin podle hrubé mzdy. Spočítame tedy pro každou skupinu čístou mzdu podle stávajícího systému a podle daňové kalkulačky ODS zde. Rozdíl mezi super hrubou a čistou mzdou je to, co skutečně dostane stát. Porovnáme příjem státu podle obou systémů. Protože v daňové kalkulačce ODS se počítá i s odvodem DPH, zahrneme ji do výpočtu přesně tak jak je tomu na stránkách ODS. Částečně zohledníme i fakt, že v obou systémech jsou zvýhodněni zaměstnanci s dětmi. Budeme počítat, že 30% zaměstnanců v každé skupině má dítě do 15 let.

Hrubá mzda v ČR

HMZ - hrubá mzda

Stávající soustava

SHM - skutečná hrubá mzda včetně 35% odvodu zaměstnavatele

Rovná daň

SHM - super hrubá mzda

Vidíme tedy, že zavedení rovné daně z příjmu fyzických osob způsobí deficit přibližně 500-418 = 82 miliardy korun. Část těchto peněz se vrátí do rozpočtu prostřednictvím daně z příjmu právnických osob, protože lidé s vyšší čistou mzdou budou zřejmě i více utrácet a zvyšovat tak výnosy právnických osob. Proti tomu bude působit plánované snížení sazby DPPO. Poddle odborníků z ODS přinese tato změna další deficit ve výši pouhých 4 mld Kč, hlavně díky pozitivnímu působení Lafferovy křivky viz zde . Jiní odborníci soudí, že je tento odhad příliš optimistický, ale buďme na chvíli také optimisty a upravme si vzoreček na

Deficit = 82 mld + 4mld =86 mld

K tomu přidejme sliby daňových prázdnin pro živnostníky. Předpokládaný deficit (dle ODS) 20 mld za 4 roky. Počítejme tedy 5 mld/rok.

Deficit = 86 mld + 5 mld =91 mld

Protože státem zaručený příjem nahrazuje některé dnešní sociální dávky u nižších příjmových skupin, sníží se dále deficit o příslušnou částku. Označme si ji jako TSDP ( transfer sociálních dávek do příjmů) . Celkem tedy

Deficit = 91 mld - TSDP

Odhadneme-li TSDP optimisticky na 15 mld ( lépe informovaný čtenář doplní vlastní odhad ), dostaname se na částku 76 miliard korun. Ani toto číslo není konečné. Je třeba započítat jaký vliv na deficit budou mít:

• změna systému důchodového zabezpečení
• změna systému sociálních dávek ( týká se dětí, nezaměstnaných a příjemců dalších dávek, nekrytých státem zaručeným příjmem )
• růst ekonomiky a snížení nezaměstnanosti

V Nedělní partii na Primě 12.3. , slíbil pan Tlustý všem důchodcům 1000 Kč na kompenzaci zavedení 15%-ní sazby DPH na potraviny. K 30.9.2005 bylo v ČR evidováno 1 957 299 starobních důchodců což představuje 23,5 miliardy Kč za rok. Vzhledem k tomu, že pan Tlustý slibuje důchodcům přidat, tak jim zároveň asi nebude, alespoň v prvním roce reforem, z druhé kapsy nemravně tahat. Tedy důchody nám deficit ovlivní jen takto:

Deficit = 91+23 -- TSDP = 114 mld - TSDP

Až dosud jsme vycházeli z čísel, která nám dala ODS, nebo která jsme byli schopni vypočítat.

Protože detailní propočty týkající se sociálního systému (asi) nejsou k dispozici, pokusíme se obejít zatím bez nich. Odhadněme tedy ještě TSDP na 15 miliard ( přece jen všichni zaměstanci v ČR nejsou "socky") a dostáváme se k hodnotě

Deficit = 99 mld

Tato částka může být vylepšena změnou systému sociálních dávek ( předpokládáme, že pravicová ODS nebude příliš přidávat) a růstem ekonomiky.

Deficit = 99 mld - RE - ZSS

V. Tlustý tvrdí, že deficit bude 18 mld , ČSSD spočítala 120 mld.

ČSSD: 120 = 99 -- RE - ZSS

Jinými slovy, odhad ČSSD by mohl být blízko skutečnosti např. kdyby se objem vyplácených dávek výrazně nezměnil a žádný významný růst nenastal. Dá se ale předpokládat, že k určitému oživení ekonomiky by určitě došlo.

ODS: 18 = 99 -- RE - ZSS

0 = 81 -- RE - ZSS

ODS ještě zbývá pokrýt cca 81 miliard v jednom roce kombinací vyššího výkonu ekonomiky a/nebo snížením objemu vyplácených dávek. Zamíchat kartami by mohla ještě změna systému zdravotního pojištění, kterou se ani neodvažuji do této analýzy zahrnout a zefektivnění státní správy. Ušetříme na sociálních dávkách ? Stát vyplácí cca 90 miliard ročně na sociální příjmy ( bez důchodů ) viz např. zde Jistě by nebylo politicky únosné tento objem snížit o více než takových ZSS =10 mld. Tudíž ekonomický růst má za úkol vyprodukovat v prvním roce

RE = 71 mld

Je to reálné ? Umí to někdo doložit ? Skoro jistě by rovná daň nějaký růst nastartovala, případné snížení nezaměstnanosti by pak pomohlo snížením výdajů sociálních dávek a zvýšným odvodem od zaměstnanců i výběrem DPH. S  DPPO si už moc nepomůžeme, protože její efekt už je zahrnut Lafferovou křivkou výše.

Oproti tomu zde existují jistá rizika:

• odhad Lafferovy křivky nemusí být realistický a dojde většímu výpadku financí
• český poplatník je nevyzpytatelný, pokud např. utratí zvýšený příjem za nákup zahraničních aut a dražších dovolených, bude se ekonomický zázrak konat mimo naši kotlinu
• zvýší-li se významně spoluúčast na zdravotním nebo sociálním pojištění, budou lidé část volných prostředků vázat a na tyto účely a nepřispějí tedy k "rozpumpování" ekonomiky

Tady předávám symbolický štafetový kolík dalšímu a chytřešímu čtenáři, který bude mít více štěstí při dolování dat z našich, na skutečné informace skoupých, politiků a odborníků.