16. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 5. 2006

Racionální volič a labilní respondent

Obraz veřejnosti v deníku Právo v měsících před volbami

Tento článek původně vznikl v rámci semináře "Média a společnost" na Fakultě sociálních věd UK. Během tří měsíců jsme s kolegy sledovali poměrně obecně vymezené téma "obraz veřejnosti v médiích v době před volbami" -- v mém případě šlo o deník Právo. V době od 1. března do 6. května jsem v každém vydání sledoval i s kontextem výskyt slov mínění, výzkum, průzkum, anketa, respondenti, dotázaní, veřejnost, volič a občan. K dalšímu posuzování byly vybrány zpravodajské a publicistické texty, dotýkající se celostátní politiky.

Materiál byl zpracováván metodou zakotvené teorie. Jde o způsob kvalitativního výzkumu, kdy výzkumník dopředu neví, co v materiálu objeví. Nechává ho na sebe působit a postupně hledá teorii, která by vysvětlila jevy, s jejichž výskyty se v textu setkává. Způsob práce s obrazem veřejnosti v deníku Právo lze shrnout do dichotomie "racionální volič -- labilní respondent".

Labilní respondent je skrytý konstrukt, kterým se v Právu vysvětluje vývoj stranických preferencí. Je to člověk neracionální, nepochopitelný a záhadný. Jeho iracionalita jde tak daleko, že se dokonce rozhoduje i podle čísel, pod kterými strany kandidují. Především ale nechává působit na své pocity: sleduje podbízivou kampaň a nechává se jí ovlivňovat, jsou pro něj rozhodující osobnosti včetně zahraničních "přímluvců" (Tony Blair, Gerhard Schröder). Spíše než politikova slova jsou pro něj ale důležitá gesta a vystupování. Přesto uvěří každému volebnímu slibu a navíc ho do příštích voleb zapomene. Velký vliv na něj mají média a zejména televize. Zřejmě proto uvádí Právo při interpretaci výsledků výzkumů veřejného mínění pravidelně přehled událostí, které v době průzkumu probíhaly o mohly ovlivnit okamžité nálady respondentů.

Soc. dem. mohly, kromě některých afér či situace ve zdravotnictví, poškodit například hádky mezi Paroubkem a prezidentem Klausem kvůli návštěvě prezidenta Vladimíra Putina v Praze. Poslední den šetření vyšel v Právu Paroubkův článek, v němž reagoval na klesající oblibu soc. dem. mimo jiné kritikou volebního štábu či ministra zdravotnictví Davida Ratha. Průzkum ještě nezaznamenal návštěvu britského premiéra Tonyho Blaira, který podpořil Paroubka. Voliče KSČM mohl odradit spor s bývalým šéfem Miroslavem Grebeníčkem, který se odmítl zúčastnit centrálního startu kampaně. ODS v době výzkumu sice rozjela svou kampaň vylepením billboardů, na nichž uvádí, kolik peněz by lidé s jejím programem ročně ušetřili, veřejnost na to však zjevně nezareagovala. Takzvaná daňová kolečka začala strana rozdávat až po termínu výzkumu. ODS může škodit, že nechce uvést, jak by kompenzovala zvýšení cen za potraviny v případě projektu 15procentní rovné daně.

"Obliba velkých stran klesá, rostou zelení"; 18. března, str. 1

Kam až může takové uvažování zajít, ukazuje následující citát.

Průzkum mohla mimo jiné ovlivnit mediálně vděčná akce mladých soc. dem., kteří převlečeni za husary přivezli před sídlo ODS Paroubkovu výzvu na souboj.

"ČSSD posílila, zelení klesli"; 29. dubna, str. 1,3

Pokud jde o politické zakotvení labilního respondenta, podle Práva je znechucený politikou a "swinguje mezi sociální demokracií a zelenými". Proměnlivost jeho názorů slouží jako častý argument při upozorňování na rozdíl mezi výsledky průzkumů a výsledky preferencí.

Výsledky výzkumů a voleb jsou však dvě různé věci. Svého času se veliké přízni médií těšila čtyřkoalice, které by dalo hlas dokonce přes 30 procent občanů.

Zdeněk Jičínský: "Iluze o zelených"; 15. března, str. 16)

Racionální volič své názory tak často nemění. Je totiž stabilní, protože je jeho volba výsledkem přemýšlení. Čte volební program a vnímá, zda jsou veřejné sliby politiků v souladu s tím, co v programu píšou. Umí si navíc spočítat, co program politické strany znamená pro jeho peněženku. Ke svému rozhodování zkrátka potřebuje informace a také je hledá.

Občan, který se zajímá o programy politických stran, už je měl možnost vyhledat, prostudovat a vyhodnotit. Ty lidi, kteří říkají, že je politici dostatečně neoslovili, podezřívám z pohodlnosti a z nevelkého respektu k vlastnímu voličskému hlasu.

Alexandr Mitrofanov: "Kdyby volby byly už dnes"; 2. května, str. 7

Racionální volič svou volbou vyjadřuje nějaké přání o dalším směřování společnosti. I proto hledá na politické scéně vhodný subjekt a rozhoduje se pro něj. Navíc si dobře pamatuje a tak se rozhoduje podle zkušenosti a ne podle pocitů.

Za dichotomií racionální volič -- labilní respondent se pravděpodobně skrývá na jedné straně snaha Práva vysvětlit neustálé kolísání výsledků veřejného mínění (toto kolísání vypovídá -- pomineme-li statistickou chybu -- o labilnosti názorů veřejnosti) a na druhé straně obhájit vlastní existenci společenské instituce poskytující informace pro svobodné vytváření názorů (racionální volič jako bytost čtoucí programy a zvažující všechny přínosy a zápory své volby).

Existence labilního respondenta také patrně na českou politickou scénu přinesla nový fenomén "labilního politického programu".

V Česku se ale budou dopracovávat volební programy spíše podle preferenci a postojů občanů. Občané i konkurenční strany by se měly proto navzájem tlačit do konkrétních odpovědí, jak je zajištěno financování slibů a jakými konkrétními kroky je chtějí strany provést.

Jiří Vavroň: "Jednoduché, ale progresívní daně"; 8. března, str. 18

Mackova strana si ponaučení z průzkumů vyložila jinak a postupuje podle zásady Čí hlas chceš, toho píseň zpívej.

Alexandr Mitrofanov: "Čí hlas chceš..."; 5. dubna, str. 16

Od politických stran je to přiznání k nevíře ve svůj program, ve svou schopnost zaujmout voliče uměním politiky. Nahlas tak říkají -v našem programu není nic, co by vás z tepla domova vyhnalo k urnám, nemůžeme vám nabídnout nic, čemu byste po tolika zklamáních byli tentokrát ochotni uvěřit. Politické strany tím zároveň přiznávají, jak hluboce voliče podceňují, jak pohrdají jejich úsudkem. Nemáte nás rádi? Nevadí, my vám, prosťáčkům, lehce zatočíme hlavu jménem slavného sportovce, ke kterému se modlíte.

Pavel Verner: "Kukačky"; 12, dubna, str. 8

Zkusme hledat příčinu Paroubkovy umírněnosti tam, kde leží častá inspirace jeho taktických kroků. Ve výzkumech volebních preferencí. V době, kdy premiér o své představě menšinové vlády mluvil velice otevřeně, dávala šetření sociologů zelenou právě této povolební konstelaci, protože součet předpokládaných mandátů ČSSD a KSČM ve Sněmovně hravě převyšoval sto, tedy tvořil nadpoloviční většinu. Tato zelená na volebním semaforu premiérovi ani v nejmenším nevadila. Pak ale zasvítila skutečná zelená z triumfující Bursíkovy kravaty - a barvy očekávaného svazku soc. dem. a KSČM rozostřila.

Alexandr Mitrofanov: "Aritmetika určuje politiku"; 8. dubna, str. 11

Zájem o pochopení labilního respondenta má ještě jednu pravděpodobnou příčinu, a tou je malá stabilní jádro voličů sociální demokracie. Této straně je Právo blízké, což ukazuje i zvýšený zájem o její preference ve zprávách o výsledcích výzkumů veřejného mínění (ve sledovaném období se v komentáři politika k výsledkům VVM neobjevil hlas reprezentanta žádné jiné politické strany než je ČSSD). Labilní respondenti jsou proto logickým námětem textů v Právu.

Málo tuhé jádro voličstva soc. dem. prostě nelze znejišťovat pouhou možností, že hlas pro ČSSD bude volbou politické mlhy.

Martin Hekrdla: "Větší velká koalice"; 7. března, str. 9

Této teorii napovídá i skutečnost, že se ve sledovaném materiálu setkáváme s projevy labilního respondenta významně častěji v souvislosti s voličskou základnou sociální demokracie (a také KSČM), zatímco racionální volič je častější v souvislosti s ODS a částečně i se Stranou zelených. Tam je ale zdaleka nejčastější podíl soudů týkajících se voličů nerozhodnutých.

                 
Obsah vydání       16. 5. 2006
16. 5. 2006 Pentagon donucen zveřejnit videozáznam z 11. září
16. 5. 2006 "Být šťastný" jako slogan naší doby
16. 5. 2006 Domácí učitelé z třetího světa vyučují americké studenty na dálku
16. 5. 2006 Po oktávách let Vít  Slíva
16. 5. 2006 Snižování daní nevede k zvýšení státních příjmů
16. 5. 2006 Zahraničně-politická témata v českých volbách 2006 Jiří  Pehe
16. 5. 2006 "Kolaborant Palata" - Psovi psí smrt? Jan  Čulík
16. 5. 2006 Salon kritického myšlení, Litoměřice
16. 5. 2006 Jeden z vynálezců internetu bude přednášet v Glasgow
16. 5. 2006 Racionální volič a labilní respondent Jan  Punčochář
16. 5. 2006 Komunismus a genocida Milan  Černý
16. 5. 2006 Maturity z logického a systémového myšlení Miroslav  Prokeš
16. 5. 2006 Prezident a zákony
16. 5. 2006 Cibulkův pořad Jak to vidí dával slovo hostu
16. 5. 2006 Ondřej Fér se vrátil k svému francouzskému jménu
16. 5. 2006 Považujete teroristické útoky za reálnu bezpečnostnú hrozbu pre Slovensko? Oskar  Krejčí, Mario  Nicolini
15. 5. 2006 Českému Novákovi primitivní hospodské kecy v rádiu nevadí Jan  Čulík
15. 5. 2006 "Laický názor" moderátora na obrazovce ČT 24 Štěpán  Kotrba
16. 5. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. dubna 2006
15. 5. 2006 Televize bez Šterna
15. 5. 2006 Dobré zprávy převažují Jiří  Pehe
15. 5. 2006 Závažné selhání reaktoru VVER1000 v Bulharsku Jan  Beránek
14. 5. 2006 Fukuyama: Čemu dnes čelí svět
15. 5. 2006 Výzkumné záměry a rozvoj vědy v regionech Demeter  Krupka
15. 5. 2006 Volební kampaň má dva autory: politické strany a média
15. 5. 2006 Občan a otevřená společnost Egon T. Lánský
12. 5. 2006 Satira v rozhlase je přípustná, ale tenhle pořad byl nevyvážený Jan  Čulík
12. 5. 2006 Unionistický stranický sekretariát Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
16. 5. 2006 Zahraničně-politická témata v českých volbách 2006 Jiří  Pehe
16. 5. 2006 Racionální volič a labilní respondent Jan  Punčochář
15. 5. 2006 Volební kampaň má dva autory: politické strany a média   
9. 5. 2006 Zrušení komunistů nemusí přinést kýžený výsledek Vít  Horák
5. 5. 2006 Předvolební násilí Oskar  Krejčí
30. 4. 2006 Odpovědnost za verbální šíření nenávisti Štěpán  Kotrba
30. 4. 2006 Stranické preference, volbní prognózy - jaký je v tom rozdíl? Štěpán  Kotrba
29. 4. 2006 Pražští mediální propagandisté mají strach Jan  Čulík
26. 4. 2006 Zelené naděje, růžové sny Jiří  Kouda, Milena Geussová
26. 4. 2006 Zelení: Posun hodnot Oskar  Krejčí
26. 4. 2006 Zelení: Nahoru a dolů Igor  Záruba
24. 4. 2006 Ty naše volby české... Jakub  Rolčík
3. 4. 2006 Podobnost předvolebních postojů a možné výsledky voleb Štěpán  Kotrba
1. 3. 2006 Joker Blonde v roce 2005 Irena  Ryšánková