19. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Jan Paul: Vzhůru
19. 5. 2006

Monitor Jana Paula

Sen o dlouhověkosti: prodloužení života nenahradí jeho kvalitu

V poslední době se objevují různé články, zabývající se hypoteticky možností prodloužení lidského života. Jsou tragikomické, vědci se ve své podstatě totiž zabývají myšlenkou prodloužit lidské populaci jenom její vlastní frustraci a tím současně i utrpení. Ti, kteří koketují s dlouhověkostí, se iluzorně domnívají, že kromě užitné hodnoty samoúčelného prodlouženého života, má být nadhodnotou právě jeho kvalita, což je ale přesně to, co se s prodloužením stárnutí lidského rodu prudce snižuje.

Tuto kvalitu vnímají mimo jiné jako možnost znásobeného úspěchu, kdy jedinec může docílit za život i několik kariér. Gerontologové jsou prý ochotni se vsadit, že už dnes žijí lidé, kteří se dožijí věku 150 let, člověk by žil dlouho a pak by zemřel relativně rychle. Podobné bulvární zprávy neproduktivní a pasivní lidé rádi slyší, já jsem ochoten se zase vsadit, že nic z toho se nepovede, pakliže se společnost radikálně nepromění. Smysl svého života musí člověk hledat v sobě, nikoliv v orientaci a v doufání ve vnější možnosti, jež jsou jen iluze, oddalováním vlastní neschopnosti být sám sebou.

Znám řadu biologicky starých, ale přesto mladých lidí, velmi bystrých, pružných, vnitřně aktivních a když s nimi mluvím zjišťuji, že tyto schopnosti do nich vepsal obtížný život, nutnost iniciovat sám sebe a obstát v něm. Na druhou stranu potkávám a znám mnohem větší procento biologicky mladých, ale přesto už starých lidí. Vydělávají slušné peníze, ale jejich aktivita je jen vnější, mají nespočet možností povyražení, řadu variant jak zahnat nudu, ale uvnitř jsou pasivní, nepružní, uzavření a když s nimi mluvím, nejsou schopni dostat se intelektuálně za horizont naučených frází.

Dle mého názoru, jakkoliv oni nic podobného nejsou ochotni připustit (don't worry, be happy!), kvalita jejich života je přesto velmi malá. Jejich produktivita je ohraničena jen vyděláváním peněz, které ale zpětně neužívají pro rozvoj vlastní duchovní produktivity, pro rozvoj sebe sama, ale zase jen k osobní spotřebě. Pro kultivaci lidského rodu, třeba směrem k větší humanizaci, produkují minimum. Nevidím nejmenší důvod prodlužovat dlouhověkostí těmto lidem utrpení, neboť ona jim nepřinese kvalitu života, jen prodlouží nekvalitu a delší dobu konzumace.

Definice kvality života je lidmi chápána individuálně, ale je zřejmé a existuje na toto téma velké množství seriozní literatury, že kvalitu života nezabezpečuje úspěch, fyzická výkonnost, ani intelektuální schopnosti. Psychoanalýza přehledně popsala celou sféru a oblast růstu lidské osobnosti, který je závislý na podmínkách, které může ovlivnit jen člověk sám. Jedinečností a tudíž vlastním smyslem lidské existence je její nezaměnitelnost, její původnost, autentičnost, schopnost individua identifikovat v sobě svůj vlastní osobní vývoj, své vlastní duchovní potřeby.

Tato jedinečnost je předpokladem docílení štěstí a na štěstí je recept jenom jeden, být sám sebou, rozvíjet své vlastní tvořivé schopnosti v souladu se svojí přirozeností. Nyní prý mají gerontologové technologie, které budou měnit mozek, metabolismus, osobnost i děti. Jenomže zázračné nové technologie jakkoliv změní osobnost, nemohou změnit to podstatné v ní, schopnost člověka uvědomovat si sám sebe a jestliže si je člověk vědom své vlastní identity, bez ohledu na to, jakým genetickým kódem je "přepsaná", zda je původní, či nová, vždy bude podstupovat ke svému štěstí stejně obtížnou cestu.

Genetické inženýrství by muselo zcela změnit podstatu člověka, muselo by z něho učinit poslušný a lehce manipulovatelný nástroj a konkurenční stroj sice s vysokou inteligencí, avšak nutně citově sterilní monstrum, neschopné vlastní tvořivé produktivnosti a rezistentní vůči vlastnímu požadavku štěstí. Že existence takové bytosti postrádá smysl vůči sobě samé, je nabíledni. Třeba zrovna tohle je cíl, ani bych se nedivil, ostatně "civilizované" lidstvo už tento trend nastoupilo. Člověk uvažuje logicky směrem k formálním úkolům, k nesmyslným cílům, ale stále více nelogicky uvažuje směrem sám k sobě.

Jsem proto skeptik vůči podobným prognózám. Včleňovat do lidského těla nové geny jsem schopen eticky tolerovat jen z hlediska potřeb nevyléčitelně nemocných, například dětí se smrtelnou nemocí mukopolysacharidosou, což je dědičně podmíněné onemocnění látkové výměny. Tyto děti nebudou moci nikdy rozvinout svůj charakter, zatímco každý zdraví člověk má možnost realizovat plnohodnotně svoji osobnost, má možnost sám sebe měnit a fakt, že se o to nepokouší, mu nenahradí žádná dlouhověkost. Tápe-li padesát let, jaký bude rozdíl v tom, když bude tápat ještě dalších sto let? Bude se jenom déle bavit, ale konec stejně přijde.

Cokoliv chemického je pro organismus špatně, přirozenost, jejíž součástí je i potencionalita nemoci, si vždycky najde skulinku. Ostatně steroidy nejsou nic nového, ty už dávno používají nejen sportovci, psychoaktivní drogy také ne, to je jen jiné slovo pro drogy jako takové. S průměrnou délkou života si také nejsem jist. Lidé narození na počátku dvacátého století se dožívají velmi vysokého věku, osmdesát, devadesát let není žádný problém, stačí si projít pražské nemocnice, naopak mám pocit, že mladší ročníky, třeba zrovna ty válečné, odcházejí mnohem dříve, často kolem šedesáti let věku.

Sigmund Freud diagnostikoval v lidské přirozenosti tendence k ovládnutí destruktivním instinktem smrti a to nejenom v oblasti libida. Obávám se, že lidstvo pokračuje nezadržitelně cestou vlastní sebedestrukce, už dávno to není hrozba nukleární války, ale neproduktivní, konzumní způsob života, potlačování přirozené vůle charakteru být lidským a orientace na všespásné náboženství trhu. To je vývozní artikl k podrobení si světa. Tyto tendence jsou nejen podle Freuda projevem těžké neurózy a snaha o dlouhověkost není nic jiného, než falešná naděje, která může jen oddálit strach, ale nevyléčí příčinu.

                 
Obsah vydání       19. 5. 2006
20. 5. 2006 Bude se ODS snažit vysvětlit zbabělost jako oprávněnou? Bohumil  Kartous
20. 5. 2006 Program ODS je mi nejbližší, ale...
21. 5. 2006 Bundestag schválil nejvyšší zvýšení daní v dějinách SRN Radek  Vogl
19. 5. 2006 Český rozhlas k případu Aleš Cibulka
19. 5. 2006 Slovíčkaření aneb vlk se nažral a koza zůstala celá Jiří  Jírovec
18. 5. 2006 Let 77 a Judicial Watch jako dezinformační past Michal  Brož
19. 5. 2006 Stěhování Svobodné Evropy si zaplatíme - peněz je přeci dost Jan  Žižka
19. 5. 2006 Nokturno Josef Václav Sládek
19. 5. 2006 Kuba v Radě OSN pro lidská práva nevyhrála - spíše prohrály Spojené státy
20. 5. 2006 Jak to, že Human Rights Watch systematicky kritizuje americkou vládu? Jan  Rovenský
19. 5. 2006 Štěpán Kotrba by se měl obtěžovat s důkazy Karel  Dolejší
18. 5. 2006 Kapitalismus a korupce jedno jsou? Petr  Hušek
19. 5. 2006 "Televize vytvářená na koleně je budoucností digitalizace..." Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 Digitální vysílání -- Velká Británie Jan  Čulík
21. 5. 2006 Příběh novin
19. 5. 2006 Moc médií a média moci Max  Fischel
19. 5. 2006 Odcizování přírodě -- důsledek či příčina krize člověka a společnosti Petr  Sak
19. 5. 2006 Oresteia III. - Laskavé Bohyně Lukáš  Nozar
19. 5. 2006 O stranách a směnkách Ladislav  Žák
19. 5. 2006 Jak je to přesně s dálnicí D 47 Jaroslav  Štemberk
19. 5. 2006 Zákaz potravin z GMO v moskevských školách Miroslav  Šuta
19. 5. 2006 Sen o dlouhověkosti: prodloužení života nenahradí jeho kvalitu Jan  Paul
19. 5. 2006 Zelený terč něco vydrží Milan  Daniel
19. 5. 2006 Méně státu = více korupce? Vladislav  Černík
19. 5. 2006 Socani "jsou zloději" Ctirad  Oráč
19. 5. 2006 Osvaldová: "Cibulka neporušil pravidla novinářské etiky"
19. 5. 2006 Boj za svobodu slova, anebo projev myšlenkové ochablosti? Jan  Čulík
19. 5. 2006 B+B+B: Bérová, Boura a bulvár - 7,5 milionů dotace Štěpán  Kotrba
18. 5. 2006 Klíč k určování Nováků, aneb nevím, že nevím, a nevím o tom Ondřej  Hausenblas
18. 5. 2006 Pendolino je fajn, ale bylo ho opravdu třeba? Michal  Polák
18. 5. 2006 Jak věcně lhát Bohumil  Kartous
18. 5. 2006 Stejně jiný náhled na věc Kamil  Abbid
18. 5. 2006 Jak být šťastným František  Augusta
18. 5. 2006 Voličovy nálady, voličovy preference a voličova volba Štěpán  Kotrba
17. 5. 2006 Political thuggery and strong women Jan  Čulík
18. 5. 2006 Triumvirát zločinu, praní špinavých peněz a pokřivené spravedlnosti Josef  Vít
16. 5. 2006 Salon kritického myšlení, Litoměřice
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006

Monitor Jana Paula RSS 2.0      Historie >
19. 5. 2006 Sen o dlouhověkosti: prodloužení života nenahradí jeho kvalitu Jan  Paul
12. 5. 2006 Tatínku nebojte se, však se uzdravíte! Aneb o smrti až po volbách, pokud vůbec Jan  Paul
26. 4. 2006 Vy jste umělec, Vy jste se o svoji maminku mohl starat, my chodíme do práce! Jan  Paul
4. 4. 2006 O zbloudilé velrybě a smrti médií Jan  Paul
20. 3. 2006 Bůh nemá tvář Jan  Paul
10. 3. 2006 Ženy musí dát písemný souhlas k pohlavnímu styku a před notářem! Jan  Paul
16. 2. 2006 Žraloci už i na Letné? Jan  Paul
8. 2. 2006 Pozor na toho debila! Jan  Paul
1. 2. 2006 Josef Žáček za oltářem snů Jan  Paul
27. 1. 2006 Vězeňkyně křehkosti Jan  Paul
6. 1. 2006 Pokud se kdokoliv modlí za to, aby Šaron nyní přežil, modlí se za to, aby později trpěl Jan  Paul
4. 11. 2005 Doufám, že všichni jednou zemřeme, aneb podušičkové zamyšlení Jan  Paul
12. 10. 2005 Petr Nedoma může v galerii Rudolfinum vystavovat, koho chce Jan  Paul
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka ničeho Jan  Paul
15. 8. 2005 Uniformovaná zvůle je následkem infiltrace deprivantů mezi policisty Jan  Paul