Proč nejezdí autobusy

Dopravní podnik tvrdí, že kvůli nedostatku financí nemá peníze na provoz všech linek. Postupem času chce proto ještě více omezit své výdaje. A to tímto způsobem: v první řadě zastavit provoz linek, na které nedostal peníze (tak se již stalo v případě oněch 199). Pak zvýšit (až trojnásobně) cenu jízdenek a snížit platy zaměstnancům, nakonec nenahrazovat autobusy starší osmi let, jak nařizuje zákon. Tím se ale dostane Dopravní podnik na šikmou plochu. Nic jíného mu ale nezbývá. Ekonomika akciové společnosti postavena na dluzích je neudržitelná. Podnik nemůže kraj úvěrovat na vlastní náklady, neboť právo má pouze na úhradu nákladů služby, nikoliv na financování úvěru.

Ústecký kraj ovládá samostatně ODS, která ale uzavřela dohodu s jedenácti vrcholnými členy ČSSD. Placeným krajským radním za ČSSD se tak stal sociální demokrat Pavel Kouda (investice a majetek kraje), který spolu se spolustraníkem Zdeňkem Lavičkou (ten pobírá plat od hejtmana za funkci předsedy legislativně právní komise kraje) a radním Husákem vloni v zimě podpořili přes varování své strany i premiéra Paroubka krajský rozpočet a legitimizoval tak současný vývoj. ODS přitom v krajských volbách získala většinu hlasů a mohla vládnout v kraji sama. V zastupitelstvu mají občanští demokraté většinu - 28 hlasů, ČSSD 10 a KSČM 17. ČSSD se tak hloupostí svých komunálních politiků stala v podstatě rukojmím ODS.

Rozpočet ze sociálně demokratických zastupitelů nepodpořili tehdy Jaroslav Foldyna, Kateřina Hojdarová a Darek Šváb. "Jako člen ČSSD nemohu s návrhem rozpočtu souhlasit, protože počítá s nízkou dotací na dopravu a pro regionální knihovny," uvedl už koncem roku 2005 Foldyna. Dnes si musí připadat jako prorok.

V roce 2005 bylo v rozpočtu Ústeckého kraje 335 milionů Kč na krytí ztráty ČD z provozování regionální osobní dopravy. Což znamenalo 8,8 mil. tzv. vlako kilometrů. Kraj (ODS) alibisticky při projednávání rozpočtu 2005 s Českými drahami nepředložil žádný návrh, na kterých tratích železniční dopravu objednává. Ztráta ČD v roce 2005 činila 452,8 mil. Rozpočet kraje , řízeného ODS, na rok 2006 je 335 mil.Kč. Opět bez specifikace objednávky krytí ztrát veřejné dopravy.

Dopravní podnik Ústeckého kraje ve zprávě z 1. srpna 2006 uvádí, že

"to není situace posledních dnů, týdnů a měsíců, ale na problémy s financováním veřejné služby a na to, že si kraj představuje základní dopravní obslužnost špatně a chce, aby jezdilo do obcí málo autobusů (protože chce ušetřit), upozorňujeme již tři roky".

Na kraj proto Dopravní podnik podal stížnost k soudu a vyšším státním institucím. Ve zprávě se dále píše:

"V souvislosti s tím, že návrhy Kraje na řešení dopravy jsou proti každodenním potřebám lidí, jsme podali dvě stížnosti k Evropské komisi, ústavní stížnost k soudu v Brně, podněty k Úřadu pro hospodářskou soutěž a žalobu na to, aby Kraj veřejnou službu řádně občanům zaplatil." a "vůbec by taková situace nenastala, kdyby Kraj postupoval v souladu s právem a ne, jak dnes ráno řekl v ČT1 hejtman, že to bude zase řešit na hraně nebo za hranou zákona !!!".

Čísla na webu DPÚK hovoří následovně:

"Náklady na veřejnou linkovou autobusovou dopravu v Ústeckém kraji jsou denně 857 534 Kč. K dnešnímu dni stála tato doprava v roce 2006 již 183 800 844 Kč. Ústecký kraj dosud za dopravu zaplatil 97 366 360,88 Kč."

Dále se v nejnovější tiskové zprávě DPÚK uvádí, že

"Kraj dluží společnosti od roku 2003 již zhruba 300 mil. Kč".

Kraj řešil své nedoplatky tak, že 31. ledna 2006 vypověděl DPÚK licence platné "převážně do roku 2010 a 2011". Po tříměsíční výpovědní lhůtě (skončila 30. dubna 2006) vyhlásil "koncesní výběrové řízení na výběr dopravců pro zajištění základní dopravní obslužnosti v režimu závazku veřejné služby v Ústeckém kraji". Hlavním (takřka jediným) ukazatelem nejvhodnějšího dopravce pro Kraj byla "nabídková cena za 1 km", bez ohledu na kvalitu dopravy. Ve své tiskové zprávě k tomu DPÚK uvádí, že

"Nelze soutěžit o "nejnižší nabídkovou cenu", neboť tento pojem zákon nezná, ale o ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Prokázaná ztráta, která je zákonem vymezena jako hodnota pevná, přičemž její výše je právním předpisem reglementována, při současném stanovení detailního a objektivního způsobu jejího určení -- viz nařízení vlády č. 493/2004 a Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ve znění č. 1893/91." a "Pojmy "nabídková cena za 1 km" nebo "cena dopravního výkonu" jsou pojmy v zákoně nedefinovanými a nelze je považovat za právně relevantní soutěžní kritérium, na základě něhož může být vybrán ekonomicky nejvýhodnější dopravce, neboť nabídková cena nesmí klesnout pod hranici prokázané ztráty."

Další vývoj

Výběrové řízení vyhrál podnik ČSAD Česká Lípa, což je ale dceřinná společnost DPÚK. S ním Kraj uzavřel 2. června roční rámcovou smlouvu nehledě na fakt, že společnost ČSAD ČL má k dispozici příliš málo autobusů, s kterými není schopna dopravu zajistit.

O uhrazení dluhu Kraje žádal Dopravní podnik Ústeckého kraje několikrát a bez výsledku. Těsně před přerušením 199 linek DPÚK odeslal 31. července ředitel DPÚK zástupci hejtmana Šulce panu Vonkovi tento dopis:

Protože ale Kraj své dluhy neuhradil, od 1. srpna přestal DPÚK provozovat 199 autobusových linek. Ve své tiskové zprávě k tomu vedení DPÚK uvedl následující:

"Vážení občané, slibujeme, že okamžitě jakmile odpadne okolnost kvůli níž není možné všechny spoje základní dopravní obslužnosti jezdit, tzn. až si kraj vyrovná veškeré své závazky vůči DPÚK, obnovíme provoz na dotčených spojích. Za nastalou situaci se přesto velice omlouváme a děkujeme za podporu řady z vás na ochranu zákonnosti v naší republice." Ke stanovisku hejtmana, že přerušovat takovýmto způsobem spoje MHD je nelegální, uvádí vedení DPÚK toto: "Postup DPÚK je naprosto legální, nezákonné by naopak bylo, vytvářet dluhy, které nebudeme schopni řádně a včas splácet. Zákony platí pro každého."

40 000 obětí

Do 1. srpna zajišťovaly dopravu vozy DPÚK, ačkoli jim vypršela k 30. dubnu smlouva. ČSAD ČL měl převzít linky teprve tehdy, až je DPÚK přestane provozovat. Představitelé kraje, náměstek hejtmana Radek Vonka (ODS) i hejtman Jiří Šulc (ODS) ubezpečovali, že podnik ČSAD Česká Lípa bude schopen dopravu převzít. Když ale 1. srpna přestalo jezdit 199 linek MHD, ČSAD Česká Lípa na nich provoz nepřevzal. Výsledkem je ochromení mimoměstské veřejné dopravy, které se zvláště citelně dotklo ústeckého venkova. Lidé bez aut se nedostanou do práce, k lékaři ani na nákupy. A přitom by v tomto případě nevlastnit auto neměl být handicap -- veřejnou dopravu by měl zajistit kraj. Nejhůře jsou na tom staří lidé, kteří si často ani nemůžou dovolit taxi, ani nemůžou dojít za doktorem či za nákupy pěšky nebo dojet na kole. Někteří lidé si kvůli této krizi musí brát i dovolenou, protože cesta kamkoli je pro ně daleko pomalejší. Pro mnoho lidí - podle ČTK je jich 40 000 - začalo být nemožné se dopravit do práce. ČSAD Česká Lípa se k tomu ale nevyjadřuje a otázka, kdy začne veřejná autobusová doprava opět fungovat, je nejasná. Řešení je v nedohlednu. Občané se stali obětí "spořivosti" svého kraje, který pochybil v zajišťování veřejné dopravy. Je přitom jeho povinností, ne dobrou vůlí, veřejnou dopravu zajišťovat.

Jak kraj pochybil

Kraj pochybil podle silničního zákona č. 111/1994 Sb. podle § 2 (čl. 18, 19, 21) a podle § 19 (a - čl. 1, 2, b -- čl. 2). Měl zajistit dobrou dopravní obslužnost obcím, autobusy ale nejezdí vůbec. Někteří občané si proto na Kraj stěžují. Navíc argumenty, kterými podpírá své jednání hejtman Šulc, nejsou příliš věrohodné. Mnoho jich je odbornicky okomentováno na stránkách DPÚK a po přečtení budí pocit, že jsou pouze zástěrkou, nikoli argumenty. V celé ČR funguje autobusová doprava podle výše zmíněného zákona a snad nikde nemají takové fatální problémy s jejím provozem jako v Ústeckém kraji. Z právního hlediska je veřejná autobusová doprava ošetřena ještě ve vyhlášce č. 175/2000 Sb., kde se ovšem mluví o vztahu mezi cestujícími a dopravcem.

Z hlediska evropského práva Kraj pochybil podle nařízení EHS 1893/91, které se týká úhrady prokazatelné ztráty dopravci z veřejných prostředků. Prokazatelná ztráta je částka, která (podle zák. č. 111/1994 Sb.) "tvoří rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů vynaložených dopravcem na plnění závazků veřejné služby a přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a mezi tržbami a výnosy dosaženými dopravcem při plnění závazků veřejné služby." Prokazatelnou ztrátu totiž Kraj DPÚK během posledních tří let odmítl uhradit v plné výši.

Zákony a vyhlášky týkající se veřejný silniční dopravy ZDE

K vzniklé situaci se za Kraj vyjadřují náměstek hejtmana ing. Petr Fiala (ODS), náměstek a zástupce hejtmana Radek Vonka (ODS) a hejtman ing. Jiří Šulc (ODS).

Kde se ztrácejí peníze?

Starostové postižených obcí i občané k situaci říkají nejčastěji to, že jim nevadí změna dopravce, ale to, že Kraj není dopravu schopen zajistit. Přitom ale na ni peníze má -- dodává je stát jako prostředek daní od daňových poplatníků pro veřejný zájem. Hejtman Šulc (ODS) ale odmítá proplácet DPÚK náklady v plné výši, ačkoli jsou řádně zaznamenány. Ve své argumentaci se často řídí zákonem nabídka -- poptávka, který ale v tomto případě neplatí, protože primární zájem MHD není zisk, ale provoz veřejné dopravy. Tu proto dotuje stát a jednotlivým podnikům proplácí prokázané ztráty kraj. V případě Ústeckého kraje to ovšem nefunguje a Kraj se na MHD snaží "šetřit". Kam se ale ztrácí veřejné prostředky, které "ušetří", není s jistotou známo. Proto je v této chvíli důvod (zřejmě jediný pro omezení autobusové dopravy v Ústeckém kraji) "šetření" neospravedlnitelný.

Krize se prohlubuje, řešení je v nedohlednu

Do věci se včera vložil premiér Paroubek (ČSSD), který za ústecký kraj kandidoval v parlamentních volbách a na adresu hejtmana (ODS) a jeho náměstka pro dopravu (ODS) prohlásil, že by měli rezignovat. Situaci Paroubek označil za chybu kraje. Z problému se pomalu ale jistě stává politická záležitost, žehož Paroubek obratně využívá. Problém se prohlubuje tím víc, že ani dnes, po čtyřech dnech, autobusová doprava nefunguje. Na webu Kraje se píše:

"ČSAD Česká Lípa, smluvní partner Ústeckého kraje, nevyjede ani ve čtvrtek."

V textu se hejtman ospravedlňuje od nastalé krize a tvrdí, že

"kraj a dopravní úřad učinily všechny kroky proto, aby mohlo být uskutečněno zkrácené licenční řízení, které by celý proces urychlilo o 15 dnů".

O stanovisku ČSAD ČL informuje ČTK takto:

"Mahdal (ředitel ČSAD ČL, pozn. red.) řekl, že podmínky, za kterých chtěl Ústecký kraj vydat jeho společnosti licence, jsou za hranou zákona, a proto jsou pro firmu nepřijatelné. "Nikdo nemůže po ČSAD Česká Lípa spravedlivě požadovat, aby se zavázala na základě nezákonného postupu kraje přepravovat denně zhruba 60.000 občanů do práce, k návštěvám zdravotnických zařízení, k jednání do úřadů, a plnila tak veřejnou službu," uvedl Mahdal."

Nikdo není doma prorokem

Už 13. 2. 2006 zastupitel Jaroslav Foldyna v Děčínském deníku prohlásil, že doprava v celém kraji visí pouze na vlásku a varoval před neodpovědností ODS.

"Kraj nemá dodnes podepsanou smlouvu s drahami ani autobusovým dopravcem," zlobil se děčínský zastupitel. Sociální demokraté obviňují vedení kraje, že nechce některé tratě provozovat. V tiskové zprávě ČSSD jmenovala dráhu z Děčína do Litvínova či zamýšlenou trať ze Sebnitz do Dolní Poustevny. "ODS si musí uvědomit, že rušením některých tratí naprosto ochromí část kraje, v zimních měsících se do obcí dostanou lidé jen díky železniční dopravě," uvedl Jaroslav Foldyna.

Kraj tedy svým "šetřením" přivedl veřejnou dopravu do hluboké krize. Poslední zpráva o této záležitosti na webu Kraje pouze vyzývá k součinnosti ČSAD ČL. Jak se ale do práce dostane 40 000 lidí, neví ani Kraj, ani dopravci. Řešení , které je v rukou hejtmana, je přitom velmi jednoduché: zaplatit dluhy. Kdy se tak stane, neví snad nikdo, stejně jako v případě obnovení dopravy. Bez zaplacení 300 mil. DPÚK se lidé bez aut nedostanou prakticky nikam a to by měl Kraj brát na vědomí. A urovnání dluhů, na které by měl mít peníze, je snad nejlepší, nejrychlejší možné řešení. Už proto, že dluhy bude muset kraj zaplatit. Ať už dříve, nebo později.

Podrobnosti a zdroje:

ZDE Ústecký kraj