Na sklonku posledního století patřili ponejvíce lidé v České republice, na Slovensku, na Ukrajině a v Rusku k těm, kdož odmítali bombardování Jugoslávie jako tzv. nejlepší řešení krize v oblasti Kosova. Přes mediální snahy prokázat naši genetickou historii málem za jedině Keltskou, byl jedním z podvědomých důvodů k odporu pocit slovanské sounáležitosti, bez ohledu na to, jestli takový argument někdo považuje za směšný. Pokud nás totiž něco s někým spojuje, je jisté, že už to samo o sobě nadřazuje "spojení" nad pouhé "propojení". Cítíte také nějaký rozdíl mezi těmi slovy? Vnímáte dočasnost obsahového významu u delšího z těch dvou slov?

V současnosti jsou arabské státy propojeny s celým světem prostřednictvím ropy, potažmo v některých zemích i prostřednictvím bohatství z těžby ropy plynoucím ale jsou to pouta chatrná, ropa brzy dojde, z hlediska historie zeměkoule, za několik milisekund, a co zbude pak? Je skoro nepříjemné o tom jen přemýšlet. Arabský svět je v atomech své existence spojen nejprve svým "arabstvím", tedy příslušností k "velké Arábii", a v této množině převážně svým náboženským vyznáním, tolik odlišným od evropského "křesťanství".

Většina Arabů je se skutečným terorismem pouze propojena, jen s omezenou možností propojení ovlivňovat, přitom na vině jsme z velké části my v Evropě, a z ještě větší části ti ve Spojených státech Ameriky. Jsme vinni tím, že vytrvale odmítáme pochopit, že je rozdíl mezi tím, označit "někoho" za teroristu a nebo tím, označit za teroristu "nějakého" Araba, muslima, obyvatele Blízkého či Středního východu. Způsobem jakým medializuje západní Evropa a SSA (Spojené státy Ameriky) svůj protiteroristický boj, jen narůstá počet lidí, kteří se díky svému "spojení" s teroristy cítí být námi označováni - také - za terosristy. Články mnohých komentátorů, novinářů a ostatních "chytrých" - třeba poslanců a různých poradců prezidenta republiky - jsou více či méně skrývanou propagací rasové a náboženské nesnášenlivosti a zároveň ukázkami okázalé nadřazenosti sebe nad těmi ostatními. V opravdu slušném prostředí by orgány činné v trestním řízení měly konat - leč nekonají.

Nejlepším způsobem, jak si z někoho skutečně udělat nepřítele, je označit ho za nepřítele, případně za nepřítele označit někoho, kdo je mu blízký.

Pánové a dámy, nebylo by pak ale čestnější, vyhlásit islámským zemím válku a na rovinu jim říct, že z naší strany je nečeká nic dobrého? Vojenské kapacity na to máme, vlastně by to byla hračka, stačilo by snad jen několik desítek jaderných bomb použitých takříkajíc včas, nakonec arabské ženy a děti určitě nemají tu tržní hodnotu jako ty evropské a americké, že? S arogancí nám (a Izraelcům) vlastní jim můžeme chirurgicky přesný zásah jaderné munice ohlásit - dejme tomu tak pět minut předem - prostě dát jim jasnou nabídku, že ze svých domovů mohou včas odejít a jestli ne, tak jejich chyba.

Zlomové a jednostranné odstoupení od smlouvy ABM (smlouvy omezující protiraketovou obranu) otevřelo Spojeným státům dveře dokořán do prostoru pro aplikaci své domnělé nadřazenosti nad zbytkem světa. Technické prostředky, jakým je například ona zamýšlená protiraketová základna ve střední Evropě jsou přitom jednoznačně podpůrnými prostředky, významnými ale nikoliv jedinými, právě pro nadřazená jednání s "ostatními".

Američtí experti prý při návštěvě u nás zvažovali při výběru vhodné lokality pro základnu také ekologické aspekty. Aby bylo jasno, tak zde nejde o to, aby americké splašky byly vypouštěny do naší přírody s jemnými ohledy, jako spíš o fakt, že uvažovaný "radar" by logicky měl obrovský vyzařovaný výkon a jeho začlenění do poměrně lidnaté oblasti je docela zapeklitá záležitost, není třeba to rozvíjet, v porovnání s kauzou televizního vysílače na Žižkově se to ale jeví jako závažnější případ.

Shrňme si základní fakta, kterými je třeba podpořit jasné ODMÍTNUTÍ základny u nás a pokud je někdo schopen je vyvrátit, ať tak, prosím, nečiní ideologickými kecy ve smyslu našeho euro-atlantského přátelství a spojenectví a naší povinnosti pomáhat svým spojencům. Podle jednoho, docela konkrétního, pána, mluví z nás odpůrců pouhé emoce. Ano, ten člověk má pravdu, moje emoce se ale soustavně zrozují z arogance názorů a přezíravosti lidí, kteří jsou k mému skutečnému (reálnému, faktickému, opravdovému) zděšení placeni za to, aby radili panu prezidentovi nebo jsou navrhováni za ministry zahraničí. Otázkou k zamyšlení je, na čích výplatních seznamech jsou za své rady placeni a v jaké měně? (Otázka je to hypotetická a je vyprovokována pouze veřejným konáním veřejně známých, byť nejmenovaných zde osob).

1. americká základna u nás, tak jak je koncipována, nemůže být prvkem obrany naší republiky, je to (v současném konceptu) technicky vyloučeno. Aby byla schopna bránit i nás, musely by se na základně rozmístit i jiné protiraketové prostředky, schopné zasahovat i cíle letící v atmosféře

2. je zřejmé, že zejména umístění radaru by představovalo ekologicky neúnosnou zátěž, jakýkoliv ekonomický přínos by nebyl sto kompenzovat rizika a náklady (rozumějte náklady a rizika pro české občany)

3. výstavbou základny bychom více než naznačovali koho považujeme za svého nepřítele. Arabové právem nepochopí, že nepovažujeme za své nepřátele prostý lid v jejich zemích, zatímco Rusové se ani o takové pochopení snažit nemusí. Těm stačí přeprogramovat svoje vlastní rakety na cíle u nás - jen tak, jaksi pro jistotu.

4. Slibovaný ekonomický přínos je prostá propagandistická lež (pane Cabanissi). Dokonce ani kdyby se na základně podařilo zaměstnat několik set (předtím nezaměstnaných) uklízeček, nemůže to nikdy vyrovnat náklady spojené s provozem základny, které by po dlouhá (delší než dočasná) léta musela vynakládat Česká republika.

5. I pouhé zkoušky, cvičné sestřely devastují naší planetu svými roztříštěnými zlomky ze zničených cvičných cílů a cvičně odpálených raket. Jako argument PROTI základně by možná bylo vhodné, zařadit jej na "volitelnější místo na kandidátce".

6. Protiraketová základna je snadno a v krátké době přeměnitelná na základnu raketovou.

Jestli kecám, vyvraťte mi někdo moje názory. Patřím k lidem, kteří umějí říct tu krásnou větu na konci své řeči: .. Třeba se mýlím .? Ale jak jsem už napsal, ideologické řeči jsou jenom řeči, nikoliv argumenty. Jsem ateista, svého času jsem se pokoušel založit v České republice Ateistickou stranu jako alternativu pro lidi, kteří se cítí být slušní, přestože nejsou věřící. Nebylo to nic proti nikomu a navíc se mi ani nepodařilo sehnat dostatečné prostředky na rozjezd, přestože lidí ochotných se zapojit byla spousta. Ale to jen na okraj. Chci vlastně jen připomenout, že jedním z témat zmíněné strany bylo usilování o vzájemnou pomoc a pochopení mezi státy a jejich obyvateli, přičemž plenění bombami za pomoc považováno býti nemůže.

A na tom trvám. I v kontextu s "protiraketovými" základnami.