Aby byla situace ještě pikantnější, v některých obvodech, kde ČT měla nulu, byly v tom okamžiku průběžné výsledky již známé. Nakolik tyto částečné výsledky odpovídaly virtuální realitě prezentované televizí, se mi bohužel nepodařilo zachytit. Situace se totiž stále vyvíjela s rostoucím počtem sečtených obvodů.

Velmi působivé bylo také působení štábu ČT v sídle Politiky 21. Tato strana v senátních i komunálních volbách zcela propadla. Nejlepším umístněním mezi senátními kandidáty bylo "krásné" čtvrté místo Pavly Topolánkové v Ostravě. Ostatní kandidáti skončili zcela na chvostě pelotonu a v komunálních volbách strana dopadla stejně "dobře". To však nebránilo tomu, aby ČT držela stráž u hrobu této pidistrany a navíc přinášela invenční přímé vstupy. Jejich scénář byl úchvatný, reportér se zeptal předsedkyně strany, zda může okomentovat prohru. Odpověď byla hodná hlášení německé propagandy o bitvě u Stalingradu, porážka je vítězství a konečné vítězství je na dosah ruky. To se opakovalo několikrát. V závěru se žáčku reportérovi dostalo poučení, že se má naučit se ptát a nemá překrucovat pravdu o vítězství této strany.

Člověk občas musí přemýšlet nad tím, proč paní Bobošíková působí na novináře jako světlo na noční můry. Okouzleně se k ní slétávají a se spálenými křídly padají k zemi. Hned je ale nahrazují další, kteří se řítí na tiskovku, kde nebudou smět položit žádnou otázku, případně na rozhovor, kde se dozví, na co a jak se mají ptát.

Selektivní amnézií trpělo zpravodajství i v případě strany SNK -- Evropští demokraté. Televizní štáb ČT se zúčastnil na jaře "slučovacího" sjezdu tohoto subjektu a přinesl z něj reportáž dokonce v hlavní zpravodajské relaci. Nicméně ve všech vstupech moderátorka byly důsledně oddělovány výsledky této strany v Praze a mimo ni. V Praze byla nazývána Evropští demokraté (se zkratkou SNK-ED/, mimo Prahu jen SNK. Z jedné strany byly rázem dvě. A i když tato strana získala v komunálních volbách nejvíce mandátů, nestála České televizi za reportáž.

A mohl bych pokračovat v detailním rozboru úrovně volebního studia, ale popravdě řečeno bylo by to jen plýtvání slovy. Pokud navštívím cukrárnu, kde mi budou místo punčového řezu vnucovat včerejší věnečky, mám možnost volby. Prostě se příště takovému krámu vyhnu obloukem. Co ale dělat v případě ČT, vysílající takovéto paskvily? Velmi by mě zajímalo, jak hodnotí podúroveň svého volebního studia sama Česká televize.