31. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 10. 2006

Kdo by měl být prezidentem České republiky?

Každý máme svou vlastní představu o tom, jaká osobnost by měla zastávat funkci prezidenta České republiky, zda by to měl být politik, významná osobnost kulturního a vědeckého, či akademického života či osobnost, jejíž práce a charakter zosobňuje hodnoty, kterých si váží většina občanů této země. Podle mé představy by prezident měl být kultivovaný, vzdělaný a charismatický člověk, v jehož žebříčku hodnot se na nejvyšších pozicích nachází slušnost, nadhled, odpovědnost, pracovitost, poctivost a odvaha. Především by to měl být člověk moudrý, který postrádá sebestřednost a ješitnost, a který zná kořeny české státnosti. Například považuji rozhodnutí současného prezidenta nevyvěsit na Pražském hradě vlajku Evropské unie, za neúctu k odkazu Jiřího z Poděbrad, jehož mírové návrhy adresované tehdejším evropským panovníkům obsahovaly mnohé principy, na kterých stojí Evropská unie.

V České republice, která je parlamentní demokracií, má prezident jinou roli než třeba francouzský prezident, a proto by neměl být podle mého názoru prezidentem člověk s mocenskými choutkami. Víte například, jak se jmenuje německý prezident? Všichni známe německou kancléřku, ale na prezidenta si vzpomene málokdo. A přesně o tom je parlamentní demokracie. Německý prezident, coby osobnost a autorita, má především význam pro Němce, v mezinárodním měřítku je však na prvním místě kancléř(ka). Prezident České republiky má být autorita, která má zasáhnout a rozhodnout v přesně vymezených případech stanovených ústavou, ale není vládcem této země. Krom těchto nečetných politických rozhodnutí by měl vahou své osobnosti upozorňovat na potřebu rozvoje vědy, kultury a prosazování etických hodnot, které u nás stále nevyhrávají nad "lží a nenávistí" a ukazovat na problémy naší společnosti, které zrovna nemusí být atraktivní, nicméně z dlouhodobého hlediska důležité.

Má představa se samozřejmě nemusí shodovat s představou ostatních lidí, nicméně bych uvítala diskuzi na toto téma, na ujasnění si toho, co si pod pojmem prezident České republiky představují občané této země. Na pozici prezidenta/ky České republiky bych uvítala významné osobnosti vědeckého a kulturního života, které sice nemusí být všeobecně známými "celebritami", ale jejichž práce, život a hodnoty ztělesňují to, čeho si velmi vážím. Jenže, kde takové osobnosti vzít a nekrást? Je velmi těžké vymyslet seznam takových lidí. Ovšem víc hlav víc ví. Jsem přesvědčena o tom, že každý zná v rámci své profese osobnost, které si váží a která by požadavky takto náročné funkce splňovala. Jen to chce přemýšlet a nebát se zveřejnit svůj návrh. Ti správní lidé v naší zemi jsou, jen je třeba na ně upozornit. Sama za sebe bych uvedla následující osobnosti, kteří však patří mezi ty nejznámější, ovšem bylo by dobré hledat i mezi těmi "méně známými" (pozn. - neptala jsem se těchto lidí, zda by vůbec byli ochotni přijmout tuto funkci -- jde jen o příkladmý výčet a můj osobní názor):

Doc. RNDr. Helena Ilnerová, DrSc. -- přednáší chronobiologii na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1993 byla zvolena do Akademického sněmu AV ČR. Od roku 1993 pracovala v Akademické radě AV ČR ve funkci místopředsedkyně Akademie. Od března 2001 byla předsedkyní Akademie věd ČR. Je členkou vědecké rady UK a třech jejích fakult, vědecké rady Masarykovy univerzity, FGÚ Akademie věd ČR a členkou Rady Národního muzea. Je též členkou Evropského poradního výboru pro výzkum a Velké poroty pro Descartovu cenu EU za výzkum. Kdo má možnost poslouchat pravidelné rozhovory s paní Ilnerovou na Českém rozhlase 2 v roli "jaktovidiče", ví, že jde o noblesní a inteligentní dámu s velmi širokým rozhledem a bohatými životními zkušenostmi, přičemž její pohled na svět zásadně ovlivnila její vědecká práce, která vyžaduje velmi vytrvalou dřinu, věčný boj o objektivitu, nutnost stálého osobního růstu a sebevzdělávání.

Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc - český právní historik, který se věnuje zejména českým a československým právním dějinám. Například v rámci svých vědeckých aktivit propagoval krále Jiřího z Poděbrad a jeho mírové návrhy, které UNESCO zařadilo mezi světová kulturní výročí. V letech 1994 -- 2000 byl rektorem Univerzity Karlovy. Krom toho je vynikající (a náročný) pedagog a charismatický řečník, který velmi obohatil několik generací studentů.

Dr. Jiří Grygar - významný astronom, astrofyzik a popularizátor astronomie, astrofyziky a kosmologie a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od UNESCO (Kalinga 1996).

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. - ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra Neuropsychiatrických studií v Praze, Profesor psychiatrie na 3 lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Lékařské fakultě Univerzity P.J. Šafárika v Košicích, Prezident Asociace evropských psychiatrů 2007/2008, President-elect, Evropská federace lékařských akademií.

Michal Horáček - textař, novinář, bookmaker, podnikatel, (nyní) student, člen "klanu" Heyrovských. V letech 1977 až 1989 publikoval v zahraničním tisku: v Austrálii, Velké Británii a zejména v USA, kde získal roku 1982 novinářskou cenu Excellence in Journalism. Pro rok 1984 obdržel stipendium a absolvoval studium na World Press Institute při Macalester College v St.Paul (stát Minnesota). V roce 1983 mu vyšla kniha Království za koně -- první česky psané dějiny dostihového sportu. Kolem roku 1982 začal Michal Horáček svou dráhu textaře. Plodná byla zejména jeho spolupráce s Michaelem Kocábem, především oratorium Odysseus, uváděné Laternou Magikou a napsané v klasické řečtině. Zásadní krok však představovalo navázání spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou.

Petr Fejk - vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor literatura, český jazyk, historie a učitelství. Později ze školství odešel a založil rockový klub Belmondo, jehož byl několik let majitelem i provozovatelem. Po několika měsících bez práce zareagoval na vyhlášený konkurs na ředitele pražské ZOO. Úspěšně jím prošel a stal se nejmladším ředitelem v celé historii pražské zoologické zahrady. Od roku 1997 je ředitelem Zoo Praha.

Jan Petránek - Externí spolupracovník Českého rozhlasu 2 - Praha. Redaktorem Čs. rozhlasu byl už v letech 1951 - 1968, specializovaný na mezinárodní vztahy, kosmonautiku a strategii. Zahraniční korespondent v Indii, Pákistánu, SSSR, Vietnamu a Číně. Pro účast na vysílání Čs. rozhlasu proti sovětské okupaci v srpnu 1968 byl zbaven jakékoliv možnosti pracovat jako novinář. Pracoval plných 18 let jako topič v továrně MITAS v Praze až do listopadu 1989. Chartista. Od roku 1969 až dosud člen skupiny "Šanson věc veřejná", kde pro R. Pellara, M. Jíru, L. Hermanovou, A. Havlíčkovou, J. Faltýnka, M. Balejovou, T. Duchkovou a F. Sychru napsal řadu šansonových textů. Autor mnoha povídek, psaných pro šansonové pořady a samizdat. Od r.1987 autor článků v samizdatových Lidových novinách, po jejich legalizaci jejich redaktor - až do odchodu do penze 1993. Od té doby je "na volné noze".

Pavla Jazairiová roz. Kochová - Narodila se v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do čs. rozhlasu - zahraničního vysílání pro fr. Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše.(nakl. Orbis, později Panorama). Na pozvání bratra ( Holanďana po otci) cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí. Celkem vydala 7 knih, všechny s tématikou rozvojových zemí: Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru, Izrael a Palestina, Palestina a Izrael, ve spoluautorství s Jiřím Hůlou Egypt, Egypt. Naposledy vyšly dva díly její práce o Indii: V Indii a V severní Indii. Navštívené země: Evropa ( kromě Švédska, Finska, Luxemburska, Moldavie) Blizký východ -- (kromě Saudské Arabie, Jemenu), Rusko, Indie, Pákistán, Severní Korea. Afrika: Severní( Maroko, Alžírsko, Tunisko, Lybie, Egypt) Niger, Nigerie, Kamerun, Burkina Fasso, Mali, Ghana, Togo, Beni,. Jižní Afrika, Zimbabwe, Keňa, Tanzanie.

                 
Obsah vydání       31. 10. 2006
31. 10. 2006 Sternova zpráva o globálním oteplování: Hlavní body
31. 10. 2006 Blair: Musíme platit nyní, abychom se vyhnuli katastrofě
31. 10. 2006 Globální oteplování -- Brezina versus modely Ladislav  Metelka
31. 10. 2006 Čeští ministři plánují razantně zvýšit exhalace
31. 10. 2006 Neměj mi za zlé Jiří  Pištora
31. 10. 2006 Další kontroverzní trestní stíhání za pomluvu Jan  Čulík
31. 10. 2006 Radek Mikula: Dementi. Dopis ČTK Radek  Mikula
31. 10. 2006 KSM protestuje proti nepravdivému prohlášení pražské policie
31. 10. 2006 Nepleťe si internet se sítí elektronických komunikací Štěpán  Kotrba
31. 10. 2006 Duchové na anglické dálnici
31. 10. 2006 Myslet na stáří - později Uwe  Ladwig
31. 10. 2006 Politická i nepoliticko nezralá úvaha Václav  Dušek
31. 10. 2006 Únos Josef  Vít
31. 10. 2006 Anarchie, nebo otevřená společnost? Egon T. Lánský
31. 10. 2006 Miliony Britů si nemohou dovolit hypotéku
31. 10. 2006 Méně než pět procent se nemá rovnat nule Pavel  Herot
31. 10. 2006 Jisté potíže s některými našimi prezidenty a o čem to zřejmě svědčí Miloš  Dokulil
31. 10. 2006 Krvavá slepá ulička Radovan  Geist
31. 10. 2006 Maďarsko: úder do červeného Michal  Polák
31. 10. 2006 Fašista izraelským vicepremiérem? Daniel  Veselý
31. 10. 2006 Kdo by měl být prezidentem České republiky? Petra  Procházková
31. 10. 2006 Maďarsko: pod povrchom to buble Radovan  Geist
31. 10. 2006 Zvítězila Velká říjnová revoluce, provedená v listopadu? Daniel  Rovný
30. 10. 2006 Verejnoprávne médium považujem za najprofesionálnejšiu formu mediálnej inštitúcie Radim  Hreha
30. 10. 2006 Další volební podraz ČT 1. Jak dlouho ještě? Stanislav  Křeček
30. 10. 2006 Britská vláda se dohodla s Al Gorem, aby v Americe přesvědčoval o nutnosti boje proti klimatickým změnám
30. 10. 2006 160 bilionů Kč: To je cena, jíž bude muset uhradit svět, pokud nezačne bezodkladně bojovat proti podnebným změnám
30. 10. 2006 Potůček a jeho Dolina pod Tatrami Štěpán  Kotrba
30. 10. 2006 USA: Bouře, která by mohla vést k porážce Republikánů
30. 10. 2006 Bitva o Kongres používá špínu
30. 10. 2006 Z jiného světa: Rocková hvězda zkřížená s filosofem Bohumil  Kartous
29. 10. 2006 Britské listy v ráji konzervativní inteligence Martin  Šaffek
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce