S úplatky měly přitom skoncovat už protikorupční zákony z roku 1999. Do té doby se "všimné" mimo SRN nejen tolerovalo, ale tyto výdaje si firmy mohly odepisovat z daní.

Toto vše je zatím noční můra. Žádný soud ještě nezasedl, žádná porota -- ani v Německu, ani ve Spojených státech -- nevyřkla verdikt. A stejně tak ani jedna země nezatrhla gigantu s ústředím v Mnichově soutěžení v tendrech. Celá aféra, v níž se točí velké peníze, velké emoce a velká jména, je ve stadiu svědeckých výpovědí, jejich prověřování a hledání důkazů. Uloženo k ledu bylo plánované spojení telekomunikační části Siemensu s Nokií.

Poodhalené nitky, které vedou do horních pater společnosti, naznačují ledacos. Třeba to, že představitelé Siemensu ukládali pod pláštíkem smyšlených nákupů konzultačních služeb peníze do speciálních fondů, které sloužily k podplácení potenciálních zákazníků.

Hodně napoví přelíčení u soudu v Darmstadtu, které se bude v polovině března zabývat vinou dvou bývalých pracovníků Siemensu z elektrárenské divize. Oběma se dává za vinu, že v letech

1999 až 2002 upláceli dva vedoucí činovníky italského energetického koncernu ENEL. Za to měl Siemens dostat zakázky ve výši 338 milionů eur na dodávky plynových turbín.

Hlavní kauza se však řeší jinde. Mnichovské státní zastupitelství zkoumá od listopadu obvinění, že důležití zaměstnanci divizí pevných linek a mobilů zakládali černé fondy, do nichž plynuly peníze na uplácení případných zákazníků. Přesto může proces v Darmstadtu naznačit, zda selhávali jednotlivci, nebo šlo o organizovanou metodu. Protože právě na tezi, že úplatkářství bylo firemní politikou, stojí obhajoba těch, kdo putovali do vazby a začali mluvit. Jak nejmenovaní obvinění v případu ENEL, tak i zadržení (a vzápětí propuštění) v ústřední při Michael Kutschenreuter a Reinhard Siekaczek ujišťují, že upláceli s vědomím nebo z příkazu svých nadřízených.

Potí se bývalí a současní finanční ředitelé Heinz-Joachim Neubürger a Joe Kaeser, člen představenstva Rudi Lamprecht, jeho exkolega z téhož grémia Lothar Pauly a někdejší první muž telekomunikační divize Thomas Ganswindt. Špatné světlo padá i na největší ryby: na předsedu představenstva Klause Kleinfelda a jeho předchůdce, bosse dozorčí rady Heinricha von Pierera.

Mimochodem, právě přijetím místa v čele dozorčí rady v lednu roku 2005 se Pierer provinil proti spolkovému kodexu corporate governance z roku 2002. Toto pravidlo zakazuje bezprostřední přestup z nejvyšší exekutivní do kontrolní funkce. Zřejmě ne bezdůvodně: když korupční poprask u Siemense vypukl, usedl Pierer do kontrolního výboru dozorčí rady, který zkoumal dění za jeho éry. Až na letošní valné hromadě 25. ledna, pod tlakem kritiky, se Pierer vzdal účasti na zasedáních, která se zabývala úplatky.

V České republice, pokud jde o veřejné zakázky, byl Siemens v minulosti dodavatelem nových vozů pražského metra. Všechny vozy v rámci této zakázky byly dodány. Pokud bude v budoucnu vypsán další tendr, má Siemens podle informací Ekonoma zájem.

Ve výběrovém řízení na dodávky tramvají pro Prahu neuspěl, zakázku získala plzeňská Škoda. V současnosti má Siemens menší zakázky od některých státních institucí, zejména na dodávky telefonních ústředen. Českým drahám dodává rychlíkové vozy.

Český Siemens, který živí v tuzemsku 14 tisíc lidí a má tu 11 výrobních závodů, počítal na přelomu roku s tím, že se výrazně rozroste. Několik měsíců jedná o převzetí velké elektrotechnické továrny OEZ Letohrad, která vyrábí pojistky, jističe, domovní rozvody, skříně apod. OEZ má asi 1500 zaměstnanců. I bez tohoto převzetí plánuje zaměstnat během letoška více než 1500 nových sil. Rozšiřování kapacit se má týkat prakticky všech závodů. Několik set nových míst má vzniknout ve firmě Siemens VDO, která vyrábí automobilové díly v Brandýse nad Labem, Trutnově a Adršpachu. Přibírat pracovníky chce brněnská firma Siemens Industrial Turbines, s rozšiřováním počítají továrny na výrobu elektromotorů v Mohelnici a ve Frenštátě, závod Osram v Bruntále a Siemens Kolejová vozidla v Praze na Zličíně.

K řadě dotazů na možné dopady úplatkářské aféry v Česku sdělil mluvčí zdejší skupiny Petr Sedláček následující: "Společnost Siemens má výsostný zájem na prošetření celé věci, proto také intenzivně spolupracuje s mnichovskou prokuraturou. Probíhající vyšetřování nám nedovoluje jakýkoli další komentář."

Pořádně horko je Siemensu na americké půdě. Tam si ho vzaly na mušku ministerstvo spravedlnosti a dohled nad obchodováním s cennými papíry (SEC). První chce zjistit, jestli Němci neporušili zákony USA. A SEC se zajímá, zda firma, s jejímiž akciemi se obchoduje na newyorské burze, nefalšovala zprávy o hospodaření.

Siemens připustil, že některé bilance bude muset opravit. "Proces může vyvolat na veřejnosti velké vlny," varuje Brian Maddox z podnikového poradenství Financial Dynamics. A dodává, že podobný případ skončil mimosoudním vyrovnáním. Firma Titan v něm zaplatila více než 41 milionů dolarů.

Aktivity Siemensu v zámoří obnášejí 70 tisíc zaměstnanců (z celkových 475 tisíc) a roční obrat 20 mld. dolarů (šestina veškerého obratu z téměř 200 států). Silné zastoupení má americký Siemens především v sektoru infrastruktury.

Jenže ten je ve Spojených státech, snad více než kde jinde, založen -- jak jinak -- na veřejných zakázkách.

Aféra Siemens v číslech

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom