10. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 4. 2007

Spějeme od Adama Smithe k Friedrichu Listovi?

Někdo řekl, že nové je to co se zapomnělo, nebo ignorovalo. Toto přísloví mne napadlo, když jsem se dal do čtení prací Friedricha Lista, vynikajícího ekonoma s velmi pohnutým životem. Vždyť kolik lidí bylo soudem posláno do vyhnanství a to zrovna do USA. To udělal soud ve Stuttgartu v roce 1825, který mu dal vybrat - zůstat ve vězení v Hohenaspergu, nebo se vystěhovat do USA za podmínky, že se zřekne občanství Württemberska. V USA pak List doprovázel na cestách slavného Marquise de Lafayetta.

Zdá se, že List byl prvním a nejdůslednějším kritikem díla Adama Smithe a J. B. Saye, kanonizované postavy neo-liberálních teorií a našel pozorné posluchače ne v Evropě, ale v USA. Pozoruhodné je jeho dvanáct dopisů Charlesovi J. Ingersollovi, státníkovi ve státě Pennsylvánie, ve kterých vyložil své názory na politickou ekonomii. Tento soubor dopisů je znám jako "Outline of American Political Economy".

Jeho některé názory lze přiblížit a ve zkratce popsat takto:

List v prvním dopisu tvrdí, "že politická ekonomie má tři části a to ekonomii individua, národní ekonomii a ekonomii lidstva. Adam Smith údajně zpracoval ekonomii individua a ekonomii lidstva. On učí, jak jedinec vytváří, zvyšuje a spotřebovává bohatství ve společnosti spolu s jinými jedinci a jak průmysl a bohatství lidstva ovlivňuje průmysl a bohatství jedince. On zcela zapomněl na to co má v názvu tj. "Bohatství národů". Neuvažujíc různý stav moci, ústavu, potřeby a kulturu různých národů, Smithova kniha je pojednáním o otázce: jak dopadne ekonomie jedince a lidstva když nebude rozdělena do národů, ale bude sjednocena obecným zákonem a stejnou kulturou mysli. O této otázce pojednává celkem logicky a za tohoto předpokladu jeho kniha obsahuje velké pravdy" (první dopis ze dne 10. července 1827, Reading, Pennsylvánie).

V druhém dopise List hájí právo státu a politické ekonomie. Na rozdíl od některých jeho kritiků tvrdí, že v politické ekonomii má být tolik politiky jako ekonomie. Politická ekonomie bez politiky je jen ekonomie. Co Smith a Say rozebírají není dle Lista politická ekonomie, ale kosmopolitická ekonomie. S ironií ilustruje údajně chybné myšlení Saye, který například kritizoval francouzskou vládu, že svými loděmi vozila vojenský materiál z Ruska, zatímco Holanďané by to odvezli o 15 franků na tunu levněji. List argumentuje, že výhody pro francouzské námořnictvo byly politického charakteru, ne ekonomické.

Také v otázce ekonomické moci List upozorňuje, že tu nemůže vykonávat jedinec, ani lidstvo, ale stát v zájmu národního hospodářství. Proto mnozí ho pokládali za nacionalistu. Je zajímavé, že nyní někteří výzkumníci objevují shodné rysy v politice Deng Xiaopinga, který než byl nucen převzít teorii Mao Cetunga, hlásal Sunizmus, který se podobá názorům Lista.

Když přijmeme názor Lista na charakter teorií Adama Smithe, nemáme potíže pochopit, proč v době globalizace, nebo kolonizace celých kontinentů imperiálními mocnostmi, je učení podnikového ekonoma anglické East-Indian Company tak populární. Nejvíce se to projevilo po rozpadu SSSR a vzniku "unipolárního" světa, což je nejblíže předmětu zájmu Adama Smithe jak je chápe F. List. Ekonomové hlavního proudu to koncem minulého století chápali jako úsvit éry "neo-liberální globalizace". Neomylnými známkami tohoto řádu byly klesající rozpočtové deficity, tuhá měnová politika, deregulace, volný obchod a uvolnění kontroly kapitálu, což tvořilo novou ortodoxii. V ideologické rovině se mluvilo o "demokracii", "globální vesnici", "mírových dividendách". Stát blahobytu dostal "kopačky". Laissez faire byl opět v módě. Bylo to tak zřejmé, že někteří neodolali pokušení to nazvat "koncem dějin", opičíce se po Hegelovi.

V prvních létech tohoto století se vše náhle obrátilo. Fiskální a monetární politiky se uvolnily, volný obchod skončil na ochranářských opatřeních, z mohutného přílivu kapitálových toků se stal "pramínek". Globální vesnice zmizela a byla nahrazena globální válkou proti terorizmu. Demokracie byla nahrazena "Domácí bezpečností". Očekávání mírových dividend ustoupilo válečným ziskům. Dějiny byly zpět ve hře, navíc s pomstou.

Bichler, Nitzan, Journal of World-Systems Research, Léto 2004

Dále dle Listova názoru válka je v podstatě duelem mezi dvěma národy a restrikce volného obchodu je válka mezi mocí průmyslu dvou národů. Proto List nebyl zastáncem volného obchodu za každou cenu. Tázal se v dopise pana Ingersolla:"Co by jste si pane pomyslel o ministrovi války, který vyznávajíc doktrínu Přátel, by odmítl zbrojit a budovat opevnění, protože lidstvo bude šťastnější nebude-li válka na zemi?". A právě, pane, chování tohoto ministra války bude právě tak moudré jako chování těch, co vyznávajíc systém Adama Smithe ve své současné nedokonalosti, přenechají národní zájmy řízení cizích národů a cizích zákonů, protože v dokonalejším, ale zcela pomyslném stavu lidské rasy, volný obchod bude výhodný pro lidstvo". Nezní tato slova právě po 180 létech (letos dne 10. 7.) poněkud povědomě? Samozřejmě tyto názory byly ovlivněny situací v USA, kde vznikající ekonomiku mohla tehdy negativně ovlivnit převaha hospodářství Anglie.

Také odmítal názor, že sledování sobeckého zájmu individua, jak psal A. Smith v knize The Theory of Moral Sentiment, díky neviditelné ruce trhu povede k všeobecnému (Pareto) optimu a blahobytu. Má-li pravdu pan Norbert Blüm, který byl po 16 let německým ministrem práce a sociálních věcí a publikoval zajímavou inventuru dnešních globálních problémů ve své knize:"Gerechtigkeit. Eine kritik des Homo oeconomicus, Freiburg 2006", uvádí v ní, že poměr důchodů rozvinutých a chudých zemí v přepočtu na obyvatele byl 3:1 v roce 1820, kdy ještě žil List, ale již 35:1 v 1950 a 72:1 v 1992. Blahodárný účinek "neviditelné ruky" A. Smithe nějak nedovedu najít. Jak je možno inzerovat teorii A. Smithe, když má takové výsledky? Zdá se, že zatím vede List.

Již v prvním dopise List trochu varoval:"nebylo by ironií, kdyby po staletích historici řekli, že tento velký národ(měl na mysli občany USA - T.V.), který v každém ohledu byl na cestě se stát prvním národem světa, zeslábl a zanikl protože věřil v neomylnost - ne papeže nebo krále - ale dvou knih importovaných do země, jednu napsal Skot a druhou Francouz - knih jejichž všeobecné selhání bylo krátce poté uznáno každým".

Listovy myšlenky byly základem toho co je známo jako "Americký systém". Angličané chtěli v USA rozvíjet hlavně zemědělství a export surovin a nutili kolonii USA kupovat hotové výrobky, ale jen z Anglie. Toto podporoval také Adam Smith. Američané však chtěli rozvíjet navíc také průmysl a infrastrukturu a v tom jim radil List. Také doporučoval jisté ochranářství mladého průmyslu. Za to byl kritizován, ale mnoho zemí (i po druhé světové válce) použila podobný systém pro rychlý hospodářský růst.

Záhadný Marx a Engels

Názory Lista mu vytvořily mnoho nepřátel a kritiků, mezi nimi i poněkud mladšího K. Marxe a B. Engelse. Ten pochopil Lista tak, že buržoazie, kterou List pro něho, představoval, chce pro sebe ochranářská cla, aby mohla rychleji zbohatnout a více vykořisťovat. Podobné názory na Lista měl i Engels. V dopisu slíbil Engels Marxovi, že napíše kritický pamflet proti Listovi, ale jej nenapsal. Proč? Podrobnou kritiku Lista připravoval v roce 1845 Marx a ta se také nepublikovala a část rukopisu se ztratila, ale to co se dochovalo, bylo nalezeno v pozůstalosti po Marxovi u vnuků jeho dcery Jenny Longuet, a nedostalo se to ani do Sebraných spisů Marxe-Engelse, vydaných počátkem třicátých let minulého století v Berlíně. Poprvé to bylo publikováno ve Voprosi Istorii KPSS, No. 12, 1971. Není znám ani nadpis práce, protože se prvních 10 stran konceptu nedochovalo.

Když se Marx připravoval na přednášku o protekcionizmu si napsal myšlenku: "Když uvěříme protekcionistům, dosáhnou nanejvýš status quo. Protekcionizmus nikdy nezpůsobí, že by se protekční výrobek prodával na světových trzích. Tudíž reakční". (MEGA, Band 6, str. 427, Berlín, 1932). Za tuto Marxovu myšlenku by se nestyděl ani Frederic von Hayek. Marx netušil, že bude existovat něco jako "predatory pricing", což jsem měl možnost sledovat v elektronice v rámci tzv. "hrdlořezné" ("cut-throat") konkurence, kdy "predátor" nabízí cenu nižší než konkurent, bez ohledu na výrobní náklady s cílem jej vytlačit z trhu a přivést k bankrotu.

Nedovedu si vysvětlit proč Marx necituje Lista ani v Grundrisech ani v Kapitálu. Navíc Neuen Rheinischen Zeitung nabídl v roce 1841 pozici šéfredaktora Listovi, ale ten to omítl a vzal to K. Marx, takže se zajisté znali.

Shrnutí

Je mnoho signálů, že žijeme v období přechodu z mono-polárního světa do multi-polárního. Tím se objevuje mezi svět jedince a svět lidstva nový mezičlánek, ne vždy ve formě národního státu, ale i ve formě sdružení těchto států ať EU, NAFTA nebo SCO a pod. Tato situace je dosti konformní s názory F. Lista na strukturu politické ekonomie a hlubší pohled na vzniklou situaci z jeho pohledu v budoucnu, může přispět k lepšímu pochopení dominantních jevů. To by mohlo stát zato.

                 
Obsah vydání       10. 4. 2007
10. 4. 2007 Nikdo v Klenčí neví, že zemřel marxist levý Milan  Kozelka
10. 4. 2007 Jak se radostně nenávidět Darina  Martykánová
10. 4. 2007 Blogy, nový Respekt a spisovatel Balabán Boris  Cvek
10. 4. 2007 Přestaňte nakupovat, nebo planeta praskne Jindřich  Kalous
9. 4. 2007 Svět v roce 2035
10. 4. 2007 Sufražetky, posvátnost soukromého majetku a zakouřená česká putyka Lenka  Vytlačilová
10. 4. 2007 Globalizace, výchova děti a římskokatolická pohlavní politika Uwe  Ladwig
10. 4. 2007 Dno Jan  Skácel
10. 4. 2007 Chudák Darwin aneb věda a její aplikace Darina  Martykánová
9. 4. 2007 Biologicky přirozené bylo zůstat na stromech Petra  Procházková
10. 4. 2007 Křesťanství z pohledu radikálního agnostika Boris  Cvek
10. 4. 2007 Topolánkovi jsou ženy lhostejné Petra  Procházková
9. 4. 2007 Loose Change s českými titulky
6. 4. 2007 Postmoderní Velikonoce Zdeněk  Bárta
8. 4. 2007 Když na předsedu padne splín Lukáš  Jelínek
10. 4. 2007 Spějeme od Adama Smithe k Friedrichu Listovi? Tibor  Vaško
8. 4. 2007 Topolánkův marx-leninský liberalismus Mirek  Vodrážka
8. 4. 2007 Podivné emaily z Mnichovicka Petr  Nachtmann
8. 4. 2007 Míra věcí veřejných jako vzorec pro vraždu Štěpán  Kotrba
7. 4. 2007 Jaké si to uděláš.... aneb Velká cen klisen Petra "Alraune" Neomillnerová
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce