7. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Jiří Paroubek, XXXII. sjezd ČSSD, 2005
7. 11. 2007

ANALÝZA

Déja–vu televizní krize

Když se člověk dívá na to, jak si sociální demokracie vybírá svého kandidáta na prezidenta, má pocit, že už to někdy viděl. Jakoby se znovu vracela situace před volbou prezidenta v roce 2003, kdy tehdejší vedení sociální demokracie vybíralo a vybíralo a vlastně dělalo všechno možné i nemožné, jen aby ukázalo svou rozštěpenost a zabránilo volbě - tehdy jedině přicházejícího v úvahu – Miloše Zemana. Jak stejně nerozhodně se sociální demokraté chovali v lednu 2001, když vlála česká vlajka nad Kavčími horami a obrazovka zrnila usilovným bojem všech proti všem za odumírající demokracii.

Ještě si všichni vzpomínáme, jak prezidentská volba nakonec skončila – omluvou vedení sociální demokracie národu za to, že nedokázala vybrat důstojného kandidáta.

◄ Jiří Paroubek, XXXII. sjezd ČSSD, 2005

Nemělo by se zapomenout, že tato omluva přišla až v době, kdy Jiří Paroubek stanul v čele sociální demokracie. Byla to ovšem jiná doba. Bylo před volbami do Parlamentu a Jiří Paroubek potřeboval podporu Miloše Zemana. A také ji pak po této omluvě dostal. Dnes je na první pohled vše jinak - a přece je to tak stejné. Za Falbra, Buzkovou, Špidlu a Dostála, kteří uzavřeli kuhhandl s televizními rebely a temnězelenou Patočkovou frakcí se sociální demokraté neomluvili nikdy. Nikdo se prozatím podrobnosti nedozvěděl.

Sociální demokracie opět nemá svého prezidentského kandidáta a tak loví, kde se dá. V minulých prezidentských volbách nakonec vybrala Jana Sokola – to byl skutečný „sociální demokrat“. Slovy předsedy Slovanského výboru Mináře: kolaborant z rodin kolaborantů. Pak se přeorientovala na ombudsmana Motejla. Nakonec s nervy nevydržel čestný předseda ČSSD Klaban a prozradil na Motejla, kterak soudil jeho otce. Fuj. Pak byl nadějí těstovitý Bureš. Nikoho samozřejmě nenapadlo, brát ho vážně. Následoval bruselský kandidát na premiéra. Bez sympatií, s nezájmem ČSSD se importovaný kandidát vrátil do eurokuloárů. A nyní je to Jan Švejnar – opět „typický představitel“ sociální demokracie a jistě neobyčejně přitažlivý typ pro její členskou i voličskou základnu. Dřevíčskou výzvu už si mnozí nepamatují a neznají ani její signatáře. Ale sociální demokraté si zvyknou na ledacos. Když už si zvykli na Paroubka... Co nezvládl americký agent Horák na začátku devadesátých let, povede se jemu.

Jestliže tehdy to byl nepřekonatelný odpor části vedení sociální demokracie vůči Miloši Zemanovi a snad i strach z jeho osobnosti, dnes je to jen trochu jiné. Jiří Paroubek nezapomněl Václavu Klausovi, že nebyl ochoten mu dát jím tolik očekávané pověření k sestavení vlády. Jen si vzpomeňme, kolikrát v době po volbách Jiří Paroubek byl u prezidenta a vysvětloval mu, že on vlastně má tu 102, jednu dobu dokonce i 105 hlasů. Kolik jich bylo, to věděl jen on sám – hrál poker a přitom měl prázdné ruce. A Václav Klaus to, informován nejspíše od Dalíka přes Jakla, věděl. To nejspíše Dalík sháněl Paroubkovi ony potřebné virtuální hlasy pod řídící ideou „trochu je budeme tahat za nohu a pak...“. Věděl, že Paroubek chce mluvit i za komunisty – ale jejich hlasy přece nikdy neměl. Ani sympatie. A nemá je ani dnes. S hloupým a namyšleným Paroubkem se nedá jednat na rovinu. S buržoazním brkounem se nedá jednat o levicových idejích. Národní socialisté byli vždycky sluhové těch druhých a to se nezměnilo dodnes.

Kolikrát jen Jiří Paroubek veřejnosti sděloval, že on, právě on by se s ODS dohodl... Když to přece tak dobře fungovalo na pražské radnici, tak proč by to nemohlo fungovat i v celém státě. To bylo jediné autentické poselství Jiřího Paroubka. Klausův poradce, ředitel První městské banky Hadrava. A úklid po něm. Dočista dočista. Výsledkem této pražské politiky je 51 procent pro ODS a ČSSD v korupční opozici. Nic z Paroubkových snů se nenaplnilo. Protože je loser.

A zřejmě po zásluze, protože to byl Paroubek, který i vyhrané volby prohrál. To nebyla Kubiceho zpráva – ta byla jen závěrečnou třešinkou na dortu chybné politiky, opírající se o ministra vnitra, který byl možná dobrý analytik rozvědky, či farář, ale nedokázal číst ani noviny tak, aby se dozvěděl co jiní dávno věděli. Že vnitro mu ovládli muži věrní Langerovi a Šándorovi. Paroubek volby prohrál svou predikovatelnou nesmyslnou arogancí v médiích, neschopností v televizních diskusích s Topolánkem i pohrdáním mladou generací, odkojenou mediální symbolikou, která kašle na tesilové panáky. Good by, Lenin!

Paroubkovi zlomil vaz Czechtek 2005, protože se z něj ani on, ani jeho ministr vnitra nepoučili.

Kolikrát jen mluvil tom, že právě on, právě on bude premiér a Topolánkovi nejednou vmetl - vy nikdy premiérem nebudete. Já budu premiér. Topolánek se nebránil. Měl tehdy dobré poradce – v diskusích vystupoval střízlivě a nebyl arogantní – byl ochota sama a spíše se dostával do role toho, komu je ubližováno. Fňuk. Valach k politování. Dnes by Topolánek takové poradce znovu potřeboval, protože ztrácí nervy a je arogantní. Pod tlakem svých všehoschopných neschopných spolustraníků paroubkovatí. Kdeže Únor...

Paroubek byl tehdy nesmyslně arogantní a urážel svého protivníka. To, včetně jazyka z úvodníků Rudého práva lidé nemají rádi a Paroubek tak ztratil nemálo sympatií. Navždy. Protože on není člověkem, který by se dokázal plynule a flexibilně měnit tón i mimiku vzhledem k měnícím se okolnostem. Hraje pouze jednu jedinou roli – sebe sama. Zrcadlo zrcadlo, řekni. Neřeknu. V této situaci jeho povolební „únorový“ projev byl jen logickým pokračováním „úspěšného“ mediálního vystupování od roku 2005.

Dnes se chce pomstít ODS za utrpěné křivdy, chce se pomstít Miloši Zemanovi , Šloufovi a všem ostatním. Za krach rakovnického proudu, za nekonečných patnáct let čekání na moc, na onen pragmatický posun. Za neukojené ambice oněch patnácti let. A tak našel pro sociální demokracii nového prezidentského kandidáta. Všichni vědí, že to je jeho další pokus rozbít koalici v domnění, že zelení a snad i lidovci se přidají. Pokus, ne čin. Takové úvahy jsou po roce fungování této koalice naivní a hlavně příliš průhledné.

Copak sociální demokraté ještě nepochopili, že zelení udělají cokoli, jen aby mohli zůstat ve vládě a lidovci totéž? Co by z nich zbylo nyní? Když prozatím dokázali, že nic ještě nedokázali a ODS jim likviduje jedno téma za druhým? Smlouvu s Vatikánem poslanci ODS nikdy neratifikují. Dva bloky Temelín se dostaví. Dálnice zvítězí nad ptáčky a ještěrkami, i nad Naturou 2000. Zelení nakonec dopadnou tak, že řeknou – snažili jsme se,ale nezískali jsme podporu pro jiného kandidáta a tak se třeba při volbě prezidenta zdržíme. Kdo to nakonec spočítá, jestli se zdrželi? O čest hlasů víc nebo míň... Skutečně sociální demokraté stojí o takové snad koaliční partnery, kteří jsou dnes v jedné vládě a zítra v jiné vládě?

Hlavně však jde o to, že Paroubek opět jedná za komunisty a staví je do pozice, kdy rozhoduje za ně. Bez nich. Podrývá tak autoritu Vojtěchu Filipovi přes to, že ví, že bez Filipa by měl za partnera Grebeníčka nebo jiného dogmatika. Protože komunisté jsou těmi, kdo nakonec rozhodne. Co jim dnes předseda „levicové“ ČSSD za podporu jeho dřevíčského liberálního návrhu vlastně nabízí? Jen to, že nesplní-li jeho očekávání, bude je poučovat o tom, co je levicová politika. Vůbec nic. Amerického profesora. To už raději Albrightovou, než rockefellerského stipendistu.

Volbou Jana Švejnara sociální demokracie jen dokazuje, do jak hluboké krize tuto stranu politika Jiřího Paroubka zavedla. Jak se může sociální demokracie spojovat s politikou „strany pravdy a lásky“, pro kterou sociální demokraté byli snad jen tím, kdo je vynese k moci, ale tato pravdolásková strana nikdy programové hodnoty sociální demokracie nesdílela.

Jak jen si mohou sociální demokraté vybrat za svého zástupce člověka, o jehož názorech nevědí v podstatě vůbec nic? Většina jeho prohlášení se dá vykládat jak zprava, tak i snad ze středu, ale sotva pozic dlouhodobého programu sociální demokracie. A to možná jen v ekonomice. Vědí, jak by se tento jejich nový „idol“ zachoval v politické krizi, ve chvílích, kdy by musel zaujmout jednoznačné stanovisko. Vyslovil se snad někdy k závažným politickým tématům naší společnosti?

Jeho názory na ekonomiku se zase tak moc od názorů naší pravice neliší. Nebylo náhodou on, kdo tvrdil, že současné reformy jsou nedostatečné? A mohou snad sociální demokraté ukázat, kdy Jan Švejnar byl ochoten nést jednoznačnou politickou odpovědnost? Zatím vždycky, když se jednalo o jeho možném angažmá ve vládě, odmítl, resp. byl rád, že na něj nakonec asi zapomnělo.

Je s podivem, že Jan Švejnar je ochoten se dnes spojit s Jiřím Paroubkem. Kdo zaranžoval toto spojení? Stárnoucí monarcha Václav Havel a nebo hoši z americké ambasády? Je to tím podivnější, že Švejnar již možnost jít do politiky měl. Co vlastně je tím, co ho vede k tomu, že dnes obchází poslanecké kluby a žádá podporu? Že by opět za tím byla snaha o návrat „nepolitické politiky“ a byla to jiná volba oproti někdy zvažované Madlence Korbelové-Albrightové?

Hybatelem těchto snah je opět – tak jako před pěti lety – sociální demokracie. To je to déjavu televizní krize a těžko pochopitelná nepoučitelnost jejího vedení, které tuto stranu opět zavádí do slepé uličky divokého hlasování. Sociální demokracie je mrtva, protože nemá názor. Jde jen o okresní koryta, nikoliv o program.

Nezbude než poprosit nakonec o kandidaturu Václava Havla. Ten svůj program má. OF 2008.

                 
Obsah vydání       7. 11. 2007
7. 11. 2007 Cena ropy dosáhla rekordu
7. 11. 2007 Bush č. 2, který bezostyšně lže
7. 11. 2007 Demonstrace 17. listopadu na Václavském nám. bude v 16 hodin
7. 11. 2007 Britští televizní diváci hlasovali o nejabsurdnějších zákonech
7. 11. 2007 Příhoda z ČRo 6 Štěpán  Kotrba
7. 11. 2007 Pár slov k VŘSR Boris  Cvek
7. 11. 2007 Budeme mluvit i o tom, co jsme nezažili Boris  Cvek
7. 11. 2007 Od Tuchačevského k Čunkovi Vladislav  Černík
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
7. 11. 2007 "Studenti FFUK Praha": Proč bychom se měli podrobovat zločincům?
6. 11. 2007 Stoupenci americké základny se sejdou před ruským velvyslanectvím v Praze
7. 11. 2007 Chceme do ČR americké rakety proti Rusku!
7. 11. 2007 Jak by mohla americká základna zabránit "novým Aurorám"?
7. 11. 2007 Básník musí být darebák Štefan  Švec
7. 11. 2007 Cesta do nebytí Petr  Wagner
7. 11. 2007 Venkovští "starousedlíci" protestují proti pražským "vetřelcům", ale podepsat se bojí
7. 11. 2007 Kvalita BL šla rapidně dolů
7. 11. 2007 Česká vláda se chce pokusit o národní sebevraždu Mojmír  Babáček
7. 11. 2007 Jak čeští komunisté dnes chápou Leninovu revoluci
7. 11. 2007 Aurora Jan  Máče
7. 11. 2007 Smysl pravice jako hrozby Pavel  Urban
7. 11. 2007 Právo?! Beno  Trávníček
7. 11. 2007 Podle jakých kritérií poslanci volili finančního arbitra? Patrik  Nacher
6. 11. 2007 Mají leninističtí radikálové budoucnost v KSČM, nebo jde o řeči z hrobu? Štěpán  Kotrba
6. 11. 2007 Právo: Z komára velbloud aneb normální pronájem předmětem "investigace" Štěpán  Kotrba
7. 11. 2007 Nejen o poctivě vydělaných penězích Stanislav A. Hošek
6. 11. 2007 Generál Balujevskij: "Vyjasněme si nejprve pojmy"
7. 11. 2007 Ludvík Vaculík: Hodiny klavíru. Památník národního písemnictví, 7. 11. 2007, 18 hod.
7. 11. 2007 Vyšetřování obnoveno, zapomeňte Pavel  Kopecký
7. 11. 2007 ■ ■ ■ Ivan Martin Jirous
6. 11. 2007 Obsedantní potřeba žáka Nečase Bohumil  Kartous
7. 11. 2007 Nesmyslný všeobecný základní příjem
6. 11. 2007 Letní filmová škola: plivat netřeba Ondřej  Čapek
6. 11. 2007 Zbigniew Brzezinski: Útok proti Íránu by ponořil USA na dvacet let do bažiny Greg  Evans
7. 11. 2007 Existuje možnost, jak odvrátit útok na Írán Daniel  Veselý
6. 11. 2007 Paulczyňski se ozval: vzpoura velkého bílého hňupa proti neprávem preferovaným černým menšinám Štěpán  Kotrba
6. 11. 2007 Je či není Jiří Lábus kolaborant? A kontext americké zahraniční politiky Petr  Nachtmann, Martin  Benc
6. 11. 2007 'Můj milostivý pane a otče!'
6. 11. 2007 Básník a darebák podruhé Petr  Král
6. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XI. část) Josef  Brož
6. 11. 2007 Desátý listopad a jeho aktéři Vítězslav "Vitex" Dvořák
6. 11. 2007 Nord Stream vstupuje do Evropy
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007

DIY, tekno a CzechTek RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
10. 9. 2007 Policisté budou muset zmlátit Karla Gotta Dalibor "Exx" Záhora
4. 9. 2007 Proč hoří Kodaň Dalibor "Exx" Záhora
25. 7. 2007 Buď free Jan  Smolák
25. 7. 2007 Buď svobodný! František  Řezáč
23. 3. 2007 Langer dokončil výměnu policejních elit - odměnil nejvěrnější Štěpán  Kotrba
26. 2. 2007 Zbožná přání Štěpána Kotrby   
26. 2. 2007 Zpověď mladého, hloupého, nešťastného....podle Štěpána Kotrby Martin  Maděra
26. 2. 2007 S ODS se začal paktovat Policejní stát za účelem prosazení svých zájmů Jan "RaveBoy" Němec
23. 2. 2007 Milí, hloupí, nešťastní technaři - teď víte, jak vypadá dialog s mocí Štěpán  Kotrba
28. 8. 2006 Czechtek British style?   
28. 8. 2006 200 policistů zasáhlo proti ilegální rave party   
2. 8. 2006 Free tekno cola Ladislav  Žák
31. 7. 2006 Cztk Revue?   
31. 7. 2006 c23chtek Doupov 2oo6 - armádní cvičení v pohodičce Štěpán  Kotrba

Volba prezidenta ČR RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
13. 3. 2003 Překvapí prezident Václav Klaus? Jiří  Witzany
10. 3. 2003 Zpětné zrcátko a čelní sklo na další cestu Miloš  Dokulil
6. 3. 2003 Raději Klause, než nechat volit lid Martin  Gřeš
5. 3. 2003 "Klaus podporoval Miloševiče" Tomáš  Linhart
5. 3. 2003 Bude Klaus prezidentem tunelářů nebo slušných lidí? Zdeněk  Štancl
5. 3. 2003 Slepí spoluobčané a volby prezidentů... Viliam  Baláž
4. 3. 2003 Klaus: Budu se snažit stát oběma nohama na zemi Vladimír  Rott
4. 3. 2003 Nacionalismus versus kosmopolitní postoj? Jan  Čulík
3. 3. 2003 Klausova šance: kdokoliv bude lepším prezidentem než Havel, kdokoliv je lepším politikem než Špidla Štěpán  Kotrba
3. 3. 2003 Media po dovršené volbě ještě neusazená Josef  Trnka
3. 3. 2003 Klaus bojovníkem za důvěru občanů ve stát Jiří  Večeřa
3. 3. 2003 Klausovo prezidentské odpoledne Topí  Pigula
3. 3. 2003 Vlastní názor nade vše Adam  Pospíšil
1. 3. 2003 Má ČR takového prezidenta, jakého si zaslouží? Jan  Čulík

Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
18. 10. 2007 Gore -- demokrat, který opravdu, ale opravdu není občanský Anna  Čurdová
3. 7. 2007 Návrh placení zkoušek učni by vytvořil sociální bariéru Alena  Gajdůšková
29. 12. 2006 Předsilvestrovská koaliční smlouva ODS, KDU-ČSL a SZ   
21. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem z programových pozic ČSSD -- je to přímo dezerce Martin  Kunštek
19. 12. 2006 Agenda 2010 není ústupem od programových pozic Jiří  Havel
15. 12. 2006 Nejen poslanci, ale ani odborníci ČSSD nesouhlasí s Agendou 2010 Štěpán  Kotrba
14. 12. 2006 Zeman: "Kdo vymění svůj program za koryta, přijde nejenom o program, ale nakonec i o ta koryta," Štěpán  Kotrba
11. 12. 2006 Agenda 2010 a sedm statečných reforem ODS -- co se dá očekávat od falešných sobů Štěpán  Kotrba
29. 11. 2006 Předem poražená agenda 2010 Štěpán  Kotrba
22. 10. 2006 Zelení nebudou nadšeni, Klaus chce uhelné i jaderné elektrárny Štěpán  Kotrba

Čunkova demise na pokračování RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2007 Od Tuchačevského k Čunkovi Vladislav  Černík
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
5. 11. 2007 Kokardy, jásot, na praporu prapor - a inovace Miloš  Štěpánek
5. 11. 2007 Jenom Čunek...?!? Ladislav  Žák
3. 11. 2007 Poučení z Čunkova vývoje ve straně a společnosti Štěpán  Kotrba
2. 11. 2007 Čunek odstoupil pozdě Pavel  Kováčik
2. 11. 2007 V ČR fungují jen Parkinsonovy zákony   
2. 11. 2007 Proti politikovi se v ČR nikdy nepovede spravedlivý proces   
2. 11. 2007 Za určitých okolností je porušování zákonů nutné   
2. 11. 2007 Když jsou pravidla špatná, je nutno je změnit, ne je porušovat   
2. 11. 2007 Manipulace?   
2. 11. 2007 Nemám jasno v kauze Čunek Jindřich  Kalous
2. 11. 2007 Zákon je zákon, ale... Boris  Cvek
2. 11. 2007 Co znamená schopnost ČT potopit Čunka   
2. 11. 2007 Čtvrtá etapa čunkiády Stanislav A. Hošek

Klaus versus Švejnar - prezidentské volby 2008 RSS 2.0      Historie >
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
5. 11. 2007 Švejnar místo Klause: Osmnáct nebo dvacet bez dvou? Štěpán  Steiger
11. 10. 2007 Nechci tučňačky, Klaus na Hrad Lukáš  Rázl
20. 9. 2007 Madlenka na Hrad aneb úvaha o příštím prezidentském kandidátovi Štěpán  Kotrba
4. 3. 2007 Bída akademické argumentace Bohumil  Kartous
3. 3. 2007 Odpověď od Václava Moravce Václav  Moravec
20. 1. 2007 Tahle partaj je pěkně zkurvená   
25. 3. 2004 "Zapomenutá" privatizace? Ondřej  Čapek
5. 3. 2004 Jde především o kvalitu vysokoškolského vzdělání Radim  Valenčík
15. 2. 2002 Jakub Patočka kdysi: sledujeme začátek frašky