Podle informací, které mám k dispozici, právníci tento krok odmítli, neboť soud není věcně příslušný k vměšování do práv Sněmovny, určených jí přímo zákonem. Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona 484/1991 Sb. Poslanecká sněmovna člena Rady Českého rozhlasu z funkce odvolá, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5. Všímněte si: Sněmovna odvolá. Nikdo nehovoří o tom, že odvolává komise. Nikdo nehovoří o tom, že Sněmovna může (a nebo nemusí) odvolat. Ne. Sněmovna odvolá. Tak zní zákon.

Nicméně, komise včera svým usnesením sdělila, že trvá na svém původním usnesení a žádá předsedu sněmovny, aby podal určovací žalobu. Už podruhé žádá komise o něco, co se nejspíše nestane. Vtip je v tom, že komise nemůže předsedovi sněmovny nic nařídit a předseda by byl právní ignorant a hazardér se svou pověstí, kdyby podal vlastním jménem žalobu ve věci, o které soud nemůže rozhodovat - navzdory doporučení svých právníků. Prohrát spor je vždy prohra. Podat žalobu, která nemá šanci na úspěch, je právní diletantismus. A přesně to komise po Vlčkovi chce.

Toto obstrukční jednání bude mít jeden jediný výsledek - kauza odvolání se podtáhne dál. Přitom zde existuje precedenční rozhodnutí, kdy Sněmovna na základě stejného paragrafu zákona (ale o České televizi) rozhodla.

Stalo se tak v případě předsedy Obce spisovatelů Ivana Binara, který se vzdorně odmítl vzdát se funkce. Návrh na odvolání Ivana Binara podal sněmovně v pátek 12. prosince místopředseda Stálé mediální komise PSP ČR Petr Pleva (ODS). Jako důvod uvedl Binarovo předsednictví Obci spisovatelů, které je neslučitelné s funkcí radního. Ivan Binar v médiích prohlásil, že je v radě proto, aby hájil zájmy Obce spisovatelů. Sám Binar řekl, že si nemyslel , že by se zájmy české literatury a zájmy České televize někde střetávaly. Což ale nikoho nezajímá. "Jsem předsedou Obce spisovatelů a jako takový jsem byl do Rady České televize zvolen. Tak proč na to nepřišli tenkrát? Nevidím nikde střet zájmů. Jak Obci spisovatelů, tak České televizi jde přece o jedno --- o českou kulturu. Jdeme ruku v ruce," řekl ČTK Ivan Binar. V úterý 16. prosince 2003 odvolala Poslanecká sněmovna 140 hlasy (ze 145 přítomných poslanců) Ivana Binara z Rady ČT.

Na stejné schůzi navrhla Taťána Fischerová (klub US-DEU) z obdobných důvodů odvolání předsedy Rady ČT Jana Mrzeny a dalšího radního Jiřího Presla. Podle Fischerové byl Jan Mrzena členem dozorčí rady obecně prospěšné společnosti Cheiron T. On členství v dozorčí radě popřel. Jiří Presl, který byl členem správní rady sdružení Drop In, z této funkce odstoupil rezignačním dopisem den po zvolení do Rady ČT. Mrzena si funkci podržel a byl nejlepším předsedou Rady, kterého jsem měl možnost poznat.

Když jsem do funkce člena Rady nastupoval já, k datu zvolení jsem podal rezignační dopis na funkci v Občanském sdružení Britské listy (protože je to nezisková organizace dle §5 odst. 1), stejně jako v komisi informatiky ČSSD (protože je to funkce v politické straně dle §5 odst. 2). Nakonec jsem i přerušil členství v ČSSD, ačkoliv k tomuto kroku mne zákon nevyzývá. Nechtěl jsem ale zavdat jakoukoliv příčinu k dohadům a diskuzi o stranictví. Diskuze "o charakeru" jsou nadbytečné, není-li formální důvod.

Do chvíle, než jsem byl nucen řešit otázku legitimity důvodů pro odvolání člena Rady po nástupu Dany Jaklové do funkce, jsem bral tuto otázku jako prověřenou a řešenou volebním výborem Sněmovny. Nenapadlo mne pátrat a prohrabávat se životopisy radních či zjišťovat, podle jakého paragrafu zákona o úřednících jsou zaměstnáni. Chyba. Stále platí paranoidní pravidlo davěraj i pravěraj.

Poslanci včera předvedli, s výjimkou mediálního matadora ODS Plevy naprosto diletantský přístup k výkonu svých pravomocí. Poslanec Petr Bratský (ODS) odmítl se skautskou upřímností kohokoliv odvolávat. Poslanec Tomáš Hasil (ODS) přirovnal teatrálně rozhodnutí o porušení zákona k postupu soudce Roye Beana. Předseda komise, poslanec Jandák (ČSSD) hovořil vzrušeně o "popravě". Gesta herců jsou někdy směšná. Zvláště, když je myslí vážně. Nikdo z poslanců se přitom nenamáhal, aby si přečetl zákon, nikdo z nich nežádal o expertízu právníky. Nikdo s výjimkou Plevy nepřišel na jednání připraven. Jandákův požadavek na oslovení Ústavu státu a práva Akademie věd za všeobecného protestu neprošel... Ptáčkovou ale poslanci unissono pochválili, jak dobře pracuje... No bodejť. Tisková mluvčí jihočeského hejtmana (taktéž ODS) je ve svém oboru dlouhou dobu a zkušenosti ani profesionalitu jí upřít nelze. A potřebuje ve funkci i v práci přežít. Protože Český rozhlas je v regionu vlivné médium a souběh funkcí funguje na mnohé novináře jako hadí pohled. Hypnotizuje. Říká se tomu multiplikační efekt.

Konzistentně a korektně se zachoval jako jediný Pleva. Ve shodě se svým názorem z roku 2003 si nyní nechal vypracovat posudek Parlamentním institutem a sdělil Marii Ptáčkové, že Sněmovnu nezajímá, zda šéfuje jednomu člověku nebo padesáti, ale že pracuje ve funkci definované zákonem a tudíž porušuje zákon. Funkce definovaná jako vedoucí úředník určuje § 2 odst. 5. zákona 312/2002 Sb., funkce založená jmenováním určuje § 4 odst. 3 zákona 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků. Podle těchto paragrafů musí být rozhodnuto, má li být rozhodnuto dle zákona, a nikoliv dle sympatií jednotlivých zákonodárců k Marii Ptáčkové. Se svým názorem zůstal osamocen. Stejně tak neuspěla komunistická poslankyně Ivana Levá, která jako jediná vyslovila nahlas to, co si všichni myslí a co je pravda. Hovořila o odpovědnosti poslanců za tento stav. Tím, že poslanci určili odpovědnost volebního výboru za prověrku pravdivosti přihlášek ještě před volbou členů Rad, stala se Sněmovna odpovědnou za ověření těchto dokumentů už v okamžiku volby radních. Nepravdivé údaje (čestné prohlášení o absenci konfliktu zájmů k okamžiku zvolení) mohly být odhaleny ještě před volbou. Ale volební výbor Sněmovny nejspíše nekontroloval a neposuzoval nic. Vina je ale i na formulacích zákonů, které nejsou v pojmech provázané a na sebe se odkazující. A tak formulace "společenská organizace" či "veřejná správa" jsou pojmy sice věcně rozumitelné, ale z v zákonech formálně nedefinované. Co je a co není funkce, zaměstnalo nyní poslance hodinu. Bez výsledku, protože nikdo z nich neznal zákon, který ale poslanci sami před pěti lety schválili - 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků .

Na zasedání parlamentní komise jsem oznámil ústně, nicméně oficiálně do sněmovního záznamu v pořadí už čtvrtého hříšníka - člena Rady Českého rozhlasu JUDr. Jíšu kvůli porušení §5 odst. 2 zákona 484/1991 Sb.. Třetí hříšník - radní Kudrys, se po třech měsících "dovolené" a jednom zasedání Rady vzdal mezitím funkce člena Rady, aby si zachoval politickou pozici a placenou funkci na radnici. Oznámil jsem současně členům komise, že trvám na předložení všech tří návrhů plénu Sněmovny k rozhodnutí, protože jiný výklad zákon ani nepřipouští. Nic neznamená ani to, zda se Dana Jaklová mezitím inkriminované funkce v bytové komisi radnice vzdala. Zákon porušila. Stejně jako JUDr. Jíša.

Komise může svým usnesením nedoporučit Sněmovně schválení návrhu (to je svaté právo rozhodnutí, založených na hlasování), nemůže ale zamlčet jiný názor (právníků) a nemůže návrh donekonečna obstrukcemi blokovat a bránit Parlamentu v rozhodnutí. To je pohrdání zákonem. Teprve proti rozhodnutí Sněmovny (ať už výsledek dopadne jakkoliv) mohou osoby dotčené rozhodnutím a tudíž aktivně legitimované podat žalobu jako opravný prostředek. Tak postupovali vůči Parlamentu odvolaní členové RRTV - a po čtyřech letech svou při proti Sněmovně pravomocně vyhráli . Nyní se soudí o náhradu odměn do konce funkčního období a je otázka, zda mezitím nebudou zneplatněny správní rozhodnutí RRTV, učiněné v době, kdy je za RRTV činily osoby nelegitimně zvolené... Tímto soudením rozhodnutím byl "exaktně" soudem vyložen tehdy platný vysílací zákon 231/2001 Sb..

Poslanci v době těsně po televizní krizi přijali pod tlakem veřejnosti zákony o ČT a ČRo, které zamezovaly lobbingu vlivových struktur státu, nestátních organizací i politických stran do médií veřejné služby. Cílem těchto úprav bylo odklonit vliv politiků na média a zamezit onomu "ohrožení demokracie", kterým se oháněli televizní vzbouřenci. Nyní jsem těmto kdysi ctnostným záměrům nastavil zrcadlo - a v nich se ukázaly obličeje zákonodárců jako křivé. Nejpokřivenější byl včera na zasedání Stálé komise obličej Miloslava Kučery, bývalého poslance ČSSD a autora tehdejších novel zákonů. Dnes asistenta poslance Jandáka (ČSSD). Divíte se? Já ne. Politici chtějí mít nad médii moc. A včerejší jednání to ukázalo víc než jasně. Otázka je, zda se jim to podaří. Podle Kučery bych se měl prý stydět. Nevím proč.

Autor působil tři roky jako člen Rady Českého rozhlasu. Nebyl volen tajně. Zvolili ho poslanci ČSSD, US, KDU-ČSL a KSČM 125 hlasy. Navrhly ho čtyři organizace: sdružení právníků Iuridicum Remedium, romská organizace Dženo, Sdružení nájemníků a Syndikát novinářů.

SOUVISEJÍCI INFORMACE

BL, 25. 10. 2007 : Paroubkův Kudrys je pryč první, další ještě zbývají ZDE