O Newtonově potřebě Boha nejlépe svědčí citát ze Scholia, doslovu k jeho Principiím z roku 1717 (překládám z angličtiny, původně byl v latině):

"Ale není myslitelné, aby tolika pravidelným pohybům daly zrod pouhé mechanické příčiny (...) Tato vrcholně krásná soustava Slunce, planet a komet mohla vzniknout jedině na základě rady a panství inteligentní a mocné bytosti. A pokud jsou hvězdy centry jiných podobných soustav, musí být i ty, stvořeny toutéž moudrou radou, všechny předměty panství Jednoho. (...) A aby tyto systémy pevných hvězd nepadly, vlivem své tíže, vzájemně na sebe, umístil tyto soustavy v nezměrných vzdálenostech od sebe."

Z tohoto doslovu pochází i Hypotheses non fingo:

"Tíže směrem k Slunci je tvořena tížemi směrem k mnoha částečkám, z nichž je těleso Slunce složeno, a vzdalujíc se od Slunce, klesá přesně v dvojitém poměru se vzdálenostmi až k Saturnovu orbitu (...) Avšak dosud jsem nebyl s to objevit příčinu těchto vlastností tíže z jevů, a nevymýšlím si domněnky (tj. hypotheses non fingo). Neboť cokoli není odvozeno z jevů, má býti zváno domněnkou; a domněnky, ať metafyzické či fyzické, ať o vlastnostech okultních nebo mechanických, nemají místa v experimentální filozofii."

Zde tedy vůbec nejde o "hypotézu Boha", jehož existenci měl Newton za bezpečně dokázanou, ale o domněnku o příčině všeobecnosti tíže a toho, proč klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Patrně tu jde o neochotu prezentovat hypotézu éteru jako média "působení na dálku", kterou soukromě zastával, ale byl si vědom, že pro ni nemá jasné argumenty a že by kazila přesvědčivost jeho díla.

Možná jsou pan Čapek i původně pan Šimůnek vedeni představou, že Laplace je koneckonců také "newtonián". Z pohledu vývoje astronomie a fyziky jistě ano, ale jejich filozofické pozice byly zcela odlišné a zcela jinak je také vnímali alespoň ve Velké Británii (typicky v dílech Williama Whewella) - Newton byl příkladem mravně zodpovědného filozofa, který odhaluje krásu božího Stvoření, zatímco Laplace byl představitelem nihilismu a ateismu, který vedl k barbarství Francouzské revoluce.

Nechci tu dělat odborníka na raně novověké myšlení, sám jsem tuto změnu náhledu na Newtona a Laplace prodělal v posledním roce, ale snad je pro ty, koho tato problematika zajímá, důležité tyto věci vědět.

Studuji jednoroční magisterský kurz filozofie, dějin a sociologie vědy v Cambridgi.